RYBÍZ ČERVENÝ - meruzalka červená - Rimes rubrum, anglicky red currant, francouzsky grosseille nebo německy Rote Johannisbeere je nenáročná a oblíbená zahradní rostlina s malými plody, které rostou a zrají v tzv. hroznech. Červený rybíz je stále ze všech druhů nejoblíbenější a nejvíce pěstovaný, a to i přes skutečnosti, že bílý a růžový rybíz jsou sladší a černý rybíz obsahuje více zdraví prospěšných látek.

Nakyslý, šťavnatý, aromatický… a zdravý!

Rybíz je chutný a osvěžující. Nízké stromky nebo keře s malými červenými bobulemi najdeme snad na každé zahradě. Dobře se jim daří i v našich klimatických podmínkách a za málo péče poskytuje velké množství plodů, které obsahují neuvěřitelné množství zdraví prospěšných vitamínů a dalších látek.

Původ a historie

Původní planý rybíz se od tzv. kulturních odrůd podstatně liší. Plané formy tvoří plazivé výhonky, listy jsou lesklé a popraskané, plody malé a bez výrazné chuti. Kulturní odrůdy plazivé výhonky nemají, listy jsou matné a hladké, plody šťavnaté s typickou nakyslou chutí. Kde a kdy se první planý rybíz objevil, to se zatím nepodařilo určit. Podle některých teorií by mohl pocházet z arabských nebo perských oblastí, protože „ribes“ je původní arabské a perské jméno pro druh reveně, z které Arabové vyráběli sirup.

Pěstovat se ale prokazatelně začal v klášterních zahradách od 14. století a v 16. století se nejvíce vyskytoval v Německu, Francii, Nizozemsku a Anglii. V Mattioliho Herbáři z té doby je rybíz popsán a pojmenován „víno svatého Jana“.

Ve střední a jižní Evropě se v té době rozšiřovaly různé vypěstované odrůdy, ve východní části divoce rostoucí keře. Pěstované odrůdy se na východ dostaly až v 19. století.

Křížením různých odrůd se podařilo vyšlechtit i typy, které byly a jsou odolné i proti velmi nepříznivým klimatickým podmínkám a tak se rybíz postupně dostal - a daří se mu tam dosud - i do severních částí Ruska a některých oblastí severní Ameriky. V Americe také byly vyšlechtěny velmi známé a dodnes mezi pěstiteli oblíbené odrůdy Red Lake, Fayova úrodná, Wilder nebo Stephens.

Na začátku pěstování a šlechtění rybízu byly známé jen keře s červenými plody. Jejich křížením se postupně podařilo vypěstovat bílé a růžové odrůdy, a začalo se i s roubováním na stromkové podnoží.

Současnost

V současné době se rybíz pěstuje především v oblastech mírného a studeného pásma na severní i jižní polokouli. Největšími pěstiteli jsou Rusko, Polsko a Německo. Z těchto zemí pochází velká část produkce červeného rybízu, který se sklízí strojově a je určený pro další zpracování především v potravinářství.

V České republice se pěstování rybízu ve velkém mnoho zahradnictví nevěnuje. Keře a stromky i keře s rybízem jsou spíše u menších pěstitelů, nebo v soukromých zahradách. Šlechtěním se podařilo vypěstovat odrůdy, které jsou velmi odolné proti nepříznivému počasí i různým chorobám. Mnoho odrůd zároveň nemá velké nároky ani na složení půdy nebo zahrádkářské schopnosti pěstitelů, a především stromkové rybízy jsou velmi oblíbené.

Vzhled, chuť, vůně…

Plody červeného rybízu jsou malé kulaté bobule přibližně o velikosti 5 až 10 milimetrů - přibližně jako hrášek. Jsou hladké, zářivě červené, slupka je u některých odrůd průsvitná. Bobule vytváří převislé hrozny, mají nakyslou chuť, ve většině případů poměrně intenzivní aroma a obsahují množství malých semínek.

Zralé plody poznáme nejen podle barvy a chuti, ale i hmatem, protože jsou měkké. Přezrálé plody popraskají, vyschnou a samy opadnou.

Podle odrůdy a místa pěstování plody dozrávají v období od konce června do poloviny srpna a podle toho se dělí na rané, středně rané a pozdní.

Keře i stromky dorůstají až do výšky dvou metrů. Půda by měla být celoročně chladnější, daří se jim i v nepříznivých podmínkách, můžou se vysadit i na severní svahy. Nedoporučuje se pěstování v místech s plným sluncem, plody pak mají horší kvalitu.

V České republice jsou dva druhy červeného rybízu. Původní planá forma se vyskytuje v lužních lesích a v místech s vlhkou půdou, je ale velmi vzácná. Při případném přesazení do zahrady většinou zahyne. Kulturní šlechtěné formy se pěstují v zahradách a sadech.

Odrůdy

Odrůd červeného rybízu je známých přibližně sto, ale jen málo z nich má nějaký větší význam. Většinou mají jak keřovou, tak stromkovou formu. Stromkové jsou oblíbenější pro menší nároky na pěstování a udržování, i pro jednodušší sběr plodů. Keřové ale mají plodů více.

Podle období zrání se rybíz se dělí i na

- raný - konec června, první polovina července

- středně raný - druhá polovina července

- pozdní - první polovina srpna

Odrůdy červeného rybízu nejčastěji pěstované v České republice

Vitan začíná zrát začátkem července. Má středně dlouhé hrozny s velkými bobulemi jasně červené barvy a tenkou pevnou lesklou slupkou. Dužnina je poměrně aromatická, chuť sladkokyselá a vyvážená. Odrůda je vhodná pro přímou konzumaci i další zpracování.

Karlštejnský úrodný je česká velmi výnosná odrůda. Má velké množství středně dlouhých hroznů s mnoha bobulemi. Barva tenké a pevné slupky je jasně červená, dužnina má příjemné aroma i vyváženou sladkokyselou chuť. Plody zrají na začátku července.

Detvan je kvalitní odolná velkoplodá odrůda červeného rybízu. Hrozny jsou dlouhé, plody velké a kulovité se středně červenou, tenkou, lesklou a pevnou slupkou. Dužnina červené barvy je tuhá a šťavnatá, příjemně nakyslá. Plody dozrávají od poloviny července.

 Losan byl vyšlechtěný v České republice. Hrozny jsou středně dlouhé, bobule velké, kulovité, tmavě červené s lesklou, tenkou a pevnou slupkou. Dužnina je měkčí, šťavnatá, sladší a aromatická. Odrůda je středně raná a má vysoký obsah vitamínu C.

Rovada je nejdůležitější odrůda v komerčním pěstování.Má až 20 cm dlouhé hrozny, které rostou ve shlucích. Bobule jsou velké, lesklé, tmavočervené s pevnou slupkou. Sladkokyselá dužnina je příjemně aromatická. Plody zrají na konci července a začátkem srpna.

Holandský červený patří mezi velmi odolné odrůdy. Má středně dlouhé hrozny s větším množstvím bobulí. Ty jsou větší, kulovité, světle červené s pevnou tenkou slupkou. Dužnina je sladkokyselá, aromatická. Zraje na konci července a v prvním týdnu v srpnu.

Rubigo je odolná česká odrůda s velmi vysokou plodností. Na středně dlouhých hroznech jsou středně velké, kulovité sytě tmavě červené bobule. Chuť měkčí aromatické dužniny je sladkokyselá. Plody mají vysoký obsah vitamínu C, zrají od začátku srpna.

Rondom má původ v Holandsku. Na středně dlouhých hroznech jsou středně velké tmavě červené bobule ploše kulovitého tvaru s pevnou slupkou. Dužnina má sladkokyselou chuť a je značně aromatická. Plody dozrávají na začátku srpna, odrůda má vysoké výnosy.

Odrůdy červeného rybízu nejvíce pěstované v Evropě

Vzhledem k všem jejím vlastnostem je nejdůležitější a nejvíce pěstovanou odrůdou v Evropě Rovada. Existuje ale i několik dalších odrůd, které jsou poměrně oblíbené.

Jonkheer van Tets je raná odrůda z Holandska, velmi důležitá v komerčním pěstování. Delší hrozny mají mnoho měkkých bobulí středně červené barvy s tenkou slupkou. Jsou mírně nakyslé a mají typické aroma.

Red Lake pochází z USA. Středně raná odrůda s průměrnými hrozny má středně velké, červené lesklé plody. Chuť dužniny je charakteristicky rybízově sladce nakyslá a má příjemné aroma.

Houghton Kastle je to velmi výnosná a odolná středně raná odrůda z Anglie. V keřové formě dorůstá až do výšky 1,5 metru. Velké, jasně červené sladkokyselé šťavnaté plody se hodí na výrobu šťáv.

Rosetta má průměrně dlouhé hrozny s bledě červenými pevnými středně velkými plody, které na keři i stromku vydrží poměrně dlouho. Je to středně raná značně odolná odrůda, pocházející z Holandska.

Rolan je další oblíbená středně raná odrůda původem z Nizozemska. Hrozny jsou delší, plody velké, pevné a atraktivně zářivě červené. Mají typickou sladkokyselou vyváženou chuť a výrazné rybízové aroma.

Rotet s výrazně červenými a středně velkými plody je středně pozdní odrůda, kterou vyšlechtili v Holandsku. Dužnina je šťavnatá, příjemně typicky aromatická, poměrně sladká, s mírně nakyslou příchutí.

Heinemannův pozdní je odrůda německého původu. Má velmi dlouhé hrozny s velkým množstvím středně velkých červených bobulí. Aromatická dužnina je kyselejší. Zraje později a dobře se ručně sklízí.

Kavkazský pochází z vyšších nadmořských výšek, má menší nároky na kvalitu půdy a snáší i chladnější prostředí. Plody jsou podle umístění středně červené až červené, středně velké, kyselejší, méně aromatické.

Zdraví a vitamíny

Plody - bobule rybízu obsahují velmi mnoho vitamínů a různých dalších látek, které jsou prospěšné pro lidské zdraví. V jejich velkém obsahu je rybíz téměř výjimečný.

Vitamín C v 40 až 50 bobulích rybízu pokryje celou doporučenou denní dávku pro dospělého člověka. V rybízu je i důležitý vitamín P - tzv. rutin, dále vitamíny skupiny B - kyselina pantotenová a niacin, a také karoteny, z kterých se v těle tvoří vitamín A.

Rybíz obsahuje i nenasycené kyseliny, třísloviny a pektin. Ze stopových prvků je v něm nejvíce vápník a železo, v menším množství hořčík, draslík a mangan.

Výjimečná a vyvážená kombinace vitamínů a všech ostatních látek je jedinečným přírodním lékem. Rybíz zvyšuje imunitu, pomáhá při nachlazeních a infekčních onemocněních. Má i preventivní protinádorové účinky, posiluje krevní oběh a nervový systém…

Vitamín C především významně posiluje imunitu a obranyschopnost organismu. Vitamín P - rutin - má velký význam pro cévní systém. Vitamín B3 - niacin a vitamín B5 - kyselina pantotenová prospívají nervovému systému a působí pozitivně na růst i pevnost vlasů a hebkost pokožky. Plody jsou také bohaté na karoteny, které jsou důležité antioxidanty. V těle se mění na vitamín A, který pomáhá stimulovat ostatní látky, důležité pro imunitu. Antioxidanty zbavují organismus škodlivých látek a jsou dokonce i prevencí proti některým typům rakovinného bujení. Urychlují také obnovu buněk a sliznic, a jsou tak zároveň důležité i při rekonvalescenci.

Vitamín P - rutin, který plody rybízu obsahují ve velkém množství,pomáhá udržovat stěny cév pružné a zlepšuje se tak jejich průchodnost a oběh krve. Dochází k snižování vysokého krevního tlaku nebo zmírnění otoků a modřin i potíží s křečovými žílami.

Vápník je důležitý pro růst i pevnost kostí a zubů. Hořčík a draslík mají velmi pozitivní účinky na činnost mozku, paměť, nervový systém .nebo správnou činnost svalů i jejich regeneraci.

Rozpustná vláknina pektin snižuje hladinu cholesterolu v krvi, upravuje krevní tlak a brání vzniku arteriosklerózy, cévní trombózy i srdečních onemocnění. Tato jemná vláknina velmi pozitivně ovlivňuje správnou funkci střev.

Rybíz je sice malé ovoce, ale má vzhledem k svému složení velké zdravotní preventivní i léčebné účinky na lidský organismus. Jeho kyselejší chuť by neměla být pro jeho konzumaci odrazující - a pokud se plody rybízu přisladí zdravým medem, je zdravotně ještě účinnější.

Použití rybízu v gastronomii

Rybíz je samozřejmě nejlepší konzumovat čerstvý tzv. syrový. Kyselou chuť je možné zmírnit přidáním medu nebo cukru - med je ale vhodnější.

V studené kuchyni se rybíz hodí na přípravu ovocných salátů, kde se v kombinaci s jiným ovocem jeho kyselost tlumí.

V teplé kuchyni je ale rybíz právě vzhledem k jeho svěží kyselé chuti oblíbený, především při přípravě dezertů, dortů nebo koláčů.

Různým ovocným a sladkokyselým pokrmům i džemům dodává sytě červenou barvu a svoji typickou svěží kyselost. Hodí se i k dochucování šťáv z jiného, chuťově méně výrazného ovoce.

Plody se využívají i na výrobu kompotů, sirupů a marmelád. Červený rybíz má unikátní složení i pro takové zpracování. Vysoký obsah pektinu totiž přímo napomáhá konzervaci jak při kompotování, tak při výrobě džemů nebo sirupů. Při zpracování rybízu v podstatě stačí jen přidat vodu a cukr, vhodné je ho kombinovat s jiným ovocem.

Rybíz své účinné a zdraví prospěšné látky neztrácí ani dalším zpracováním - konzervováním nebo kompotováním.

Rybízové zavařeniny a džemy se používají do různých dezertů, kompotovaný je vhodný třeba do různých ovocných salátů.

Vynikající je i rybízový sirup a víno, které má mírný obsah alkoholu.

Příprava rybízu před použitím

Před použitím plody opatrně otrháme ze stonků, důkladně je omyjeme a necháme okapat.

Jak a podle čeho vybírat

Rybíz zraje a sklízí se od poloviny června téměř do konce srpna. Zralé plody mají jednotnou barvu a jsou pevné.

Bobule jsou velmi náchylné na otlačení a pro potřeby přímého prodeje se hrozny sklízí ručně, když jdou snadno oddělit od větviček. Ukládají se většinou přímo do krabiček, v kterých se pak prodávají. Čerstvý rybíz je nejlepší kupovat na trhu nebo přímo u zahrádkářů.

Rybíz ve velkých přepravkách nebo třeba jen bobule otrhané ze stopek nekupujeme. Tyto plody jsou většinou značně otlačené nebo povrchově poškozené a rychle se kazí.

Spotřeba, zrání, skladování

Rybíz nemá dlouhou trvanlivost a je tedy potřeba ho co nejrychleji zkonzumovat nebo jinak zpracovat.

Krátkou dobu je možné celé hrozny - ne otrhané plody - rybíz skladovat v chladu.

Vhodnou možností konzervace rybízu je zamražení. Zmrazují se otrhané, omyté a suché bobule a ukládají se do plastové dózy nebo sklenice. Sáčky pro tento způsob konzervace vhodné nejsou. Po rozmražení jsou vhodné především pro přípravu různých moučníků.

Rybíz tepelnou úpravou ztrácí jen minimum svých prospěšných látek, a tak je ho možné i kompotovat, případně z něj vyrobit džemy a marmelády. Příprava džemů a marmelád z rybízu je velmi jednoduchá, protože plody mají vysoký obsah pektinu, který zajišťuje tzv. želírování. K bobulím pak stačí přidat jen cukr a vodu. Vzhledem k poměrně značné kyselosti

rybízu, ale i obsahu pektinu je vhodné ho kombinovat s jiným ovocem méně výrazné chuti a nízkým množstvím pektinu.

Z rybízu se také vyrábí sirup, z kterého je možné míchat občerstvující a zdravé nápoje.

Chutné je také rybízové víno, které obsahuje malé množství alkoholu.

Vysazování a sklizeň rybízu

V zahradách je dobré vysadit keře nebo stromky s odrůdami, které dozrávají postupně za sebou - tedy rané, středně rané a pozdní.

Rybíz dozrává a sklízí se od poloviny června až téměř do konce srpna. Zralé plody mají jednotnou barvu a jsou pevné, stonky s bobulemi musí jít snadno utrhnout od větviček.

Zajímavosti

Čaj z listů stromků a keřů rybízu

V lidovém léčitelství se odvar z čerstvých nebo i sušených listů používá k léčení střevních chorob. Látky, které listy obsahují, mají močopudné účinky a podporují správné trávení.

Léčivé účinky

Rybíz má vzhledem k svému složení mnoho preventivních i léčivých účinků na lidské zdraví.

- významně posiluje imunitu a obranyschopnost organismu

- snižuje hladinu cholesterolu v krvi, upravuje krevní tlak

- pozitivně ovlivňuje krevní oběh, posiluje srdce a cévy

- brání vzniku arteriosklerózy, cévní trombózy i srdečních onemocnění

- aktivuje činnost mozku i paměť, kladně působí na nervový systém

- má vliv na správnou činnost svalů i jejich regeneraci.

- působí pozitivně na růst i pevnost vlasů a hebkost pokožky

- pomáhá organismu od škodlivých látek

- má preventivní účinky proti některým typům nádorů

- urychluje obnovu buněk a sliznic i rekonvalescenci.

- zmírňuje otoky a modřiny i potíže s křečovými žílami.

- má vliv na růst i pevnost kostí a zubů

- pozitivně ovlivňuje správnou funkci trávicího ústrojí

Rybíz může mít i nežádoucí účinky, ale jen v případě konzumace většího množství čerstvých nebo kompotovaných plodů, kdy může dojít k překyselení žaludku.