• Latinsky: Nephelium lappaceum
  • Anglicky: rambutan

RAMBUTAN – latinsky Nephelium lappaceum, anglicky rambutan, francouzsky ramboutan, německy Rambutan je jako longan ovoce příbuzné s liči, ale na rozdíl od liči se v jiných zemích, než ve kterých se pěstuje, objevuje jen velmi málo Název rambutan znamená „chlupatý“ a vychází ze vzhledu plodů. Říká se mu také vlasatá třešeň.

Chutné a zdravé exotické ovoce

Rambutan má velmi zajímavý vzhled, ale také vynikající chuť. Jméno rambutan, které znamená vlasatý, je malajské slovo, které se postupně rozšířilo do celého světa a plody pod jiným názvem známé nejsou. Pouze v Ekvádoru se používá název achotillo.

Původ a historie

Rambutan má původ v jihovýchodních oblastech Asie na Malajských ostrovech, kde se pěstuje i v současné době. Z Malajsie se dostal do Barmy a pak postupně do dalších částí tropické Asie, především na Filipíny, do Indonésie, Thajska a Vietnamu.

V místech svého původního výskytu je velmi oblíbený, pěstuje se tam po staletí i v zahradách, ve světě ale zatím příliš známý není.

Současnost

V současnosti je největším pěstitelem a také vývozcem rambutanu Thajsko, kde byl poprvé vysazený až v roce 1926, velká část světové produkce pochází ještě z Malajsie a Indonésie. Rambutan se poměrně úspěšně pěstuje ještě ve Vietnamu, na Filipínách a na Srí Lance, v posledních letech dokonce i v Austrálii a na Havaji, ve Střední Americe a Karibiku.

Rambutan je možné úspěšně pěstovat jen v tropických oblastech a do nadmořské výšky maximálně 500 metrů, protože špatně snáší teploty nižší než 10°° Celsia. Nejvíce se mu daří v místech s teplotou kolem 25° Celsia a vyšší vlhkostí vzduchu. Plody se sklízejí dvakrát za rok – nejčastěji v červnu a prosinci, na jednom stromě jich může být v malých hroznech až pět tisíc. Vzhledem k rozšíření míst jeho pěstování, která nemají stejné klima, je rambutan na trhu k dostání téměř celý rok.

Stromy jsou velmi dekorativní a velmi často se pěstují v parcích a zahradách jihovýchodní Asie a Indie.

Vzhled, chuť, vůně…

Plody rambutanu jsou kulaté až ovální, mají průměr 2,5 až 6 centimetrů, mají oranžovou až tmavě červenou, u některých odrůd i žlutou, barvu. Na povrchu pevné, ale křehké slupky, která je rozdělená na tři části, jsou měkké ostny, kvůli kterým se rambutanu také říká vlasatá třešeň. U starších plodů ostny směrem od špiček postupně černají. Plody jsou velmi citlivé na otlačení a ani nepoškozené nevydrží dlouho čerstvé a kvalitní.

Dužina je bílá, velmi šťavnatá, má rosolovitou konzistenci a příjemně pikantní sladkokyselou chuť, připomínající ananas s meruňkovou příchutí. Je také poměrně aromatická. Uprostřed většiny plodů je oválné hnědé bíle žilkované semeno, velké 2 až 3 centimetry, které je v syrovém stavu jedovaté. Je podobné čerstvé mandli.

Stromy jsou stále zelené, v původních místech svého výskytu dorůstají až do výšky 18 metrů, kultivované jen do 3 až 5 metrů. Listy jsou uspořádané proměnlivě a jsou složené z jednoho až čtyř párů malých lístečků, uspořádaných do elipsy. Mají matnou žlutozelenou až tmavě zelenou barvu.

Květy jsou velké jen 2,5 až 5 milimetrů a jsou na 30 centimetrů dlouhých stoncích. Po odkvetení jsou plody na stonku ve skupině 10 až 20 kusů a zrají 15 až 18 týdnů. V době největšího růstu může být na jednom stromě 5 až 6 tisíc plodů s celkovou váhou přibližně 70 kilogramů. Plody se sklízí dvakrát za rok, většinou v měsících červen a prosinec. Největší kvalitu mají plody, které se sklízí i s větvičkami a zůstávají na nich co nejdelší dobu i po sklizni.

Zdraví a vitamíny

Plody rambutanu tvoří z 80 procent voda a jsou nízkokalorické.

Dužina obsahuje poměrně mnoho vitamínu C – na 100 gramů ovoce 30 miligramů, a v menším množství i různé minerální látky.

Semeno má vysoký obsah rostlinných tuků a kyselin, konzumuje se ale jen uvařené nebo opražené, syrové může být jedovaté.

Kůra, listy i kořeny se využívají na přípravu odvarů především v tradiční medicíně.

Rambutan posiluje imunitu a pomáhá při detoxikaci organismu. Konzumace plodů je účinná při snižování krevního tlaku a léčbě střevních potíží, pravidelná konzumace snižuje riziko rakovinových onemocnění. Listy se využívají proti bolestem hlavy a odvar z kořenů a kůry snižuje horečky.

Druhy a odrůdy

V oblastech, kde se rambutan pěstuje, roste několik desítek různých druhů, které se od sebe odlišují především velikostí, tvarem a barvou. Chuť všech odrůd je téměř stejná.

Použití rambutanu v gastronomii

Dužina plodů rambutanuse konzumuje čerstvá jako stolní ovoce, používá se také do různých ovocných salátů, sorbetů, rýžových pudinků, želé a džemů. Připravují se z ní sirupy a lehké moučníky. Především v zemích, kde se rambutan pěstuje, dužinu přidávají stejně jako liči k masu do směsí sweet & sour. Jídla pak získávají typickou exotickou chuť.

Semena se lisují a získává se z nich olej, používaný k výrobě mýdla, kosmetiky a svíček.

Kořeny, listy a kůra se využívají k výrobě přírodních barviv a v lidovém léčitelství.

Příprava rambutanu před použitím

Plod se dá velmi snadno rozkrojit, vyloupnout i zbavit pecky - slupka se nařízne a plod rozdělí na dvě poloviny.

Tipy na použití v kuchyni

Velmi oblíbené jídlo s rambutanem je šunka, upečená ve směsi dužiny rambutanu, ananasového sirupu, bílého vína a třtinového cukru.

Často se také připravuje curry s rambutanem a kuřecím masem, nebo sweet & sour s rambutanem a ananasem.

Osvěžují je jablečné pyré s cukrem a skořicí, doplněné krémem z dužiny rambutanu, vaječného žloutku, mléka a cukru.

V ovocném salátu chutná rambutan nejlépe v kombinaci s mangem a ananasem.

Jak a podle čeho vybírat

Zralé plody rambutanu mají jednotnou, většinou vínovou, barvu bez zelených skvrn a jsou na omak pružné. Plody si zachovají nejlepší kvalitu, pokud se sklízí i s větvičkami.

Plody jsou velmi citlivé na otlačení a kvalitní by v žádném případě neměly mít povrchová poškození.

Plody se sklízí nejvíce v červnu a prosinci a do našich obchodů by měly být dodány nejpozději do 3 dnů po sklizni. Zabalené v ochranné atmosféře vydrží v chladu přibližně dva týdny.

Spotřeba, zrání, skladování

Rambutan dozrává i po sklizni a tak jsou v obchodech ještě ne zcela zralé plody. Většinou jsou balené v ochranném obalu, ve kterém se mohou ještě přibližně 14 dní uskladnit v chladnu.

Pěstování

Rambutan potřebuje typické tropické podmínky, především vyšší vlhkost vzduchu. V  klimatických podmínkách střední Evropy je ho tedy možné pěstovat jen ve vnitřních prostorách nebo ve sklenících. Při pěstování v bytech je ale spíš ozdobnou rostlinou, plody má jen v ojedinělých případech.

Rambutan je možné vypěstovat ze semen, která musí být plná. Zasévají se do truhlíku do hloubky 2 centimetry na plocho. Po přibližně 10 dnech se objevují první rostliny. Lístky rostou v nepravidelných časových intervalech. 

Zajímavosti

Stromy rambutanu jsou velmi dekorativní a tak se v zemích svého původu – především v jihovýchodní Asii a indii – velmi často vysazují do zahrad a parků.

Léčivé účinky

Rambutan - dužina, ale i listy, kůra a kořeny - se vzhledem k pozitivním účinkům na zdraví člověka velmi často využívá v tradiční lidovém medicíně.

Dužina

- posiluje imunitní systém

- napomáhá při detoxikaci organismu

- je účinná při snižování krevního tlaku

- působí proti střevním obtížím

- snižuje riziko onemocnění rakovinou

Listy se používají na přípravu čaje proti bolestem hlavy.

Kořeny a kůra se používají na vývary a obklady pro snižování horečky.

Při konzumaci kvalitních čerstvých plodů rambutanu nebyly prokázány žádné nežádoucí účinky. Pokud by se ovšem konzumovaly plody přezrálé, mohou se objevit příznaky lehké nevolnosti nebo průjmu – to je ale při konzumaci jakéhokoliv nekvalitního ovoce běžné.

V žádném případě by se neměla konzumovat čerstvá semena, která mohou být jedovatá.

 

zpět do Tropické a subtropické