Jehněčí kýta je masitá, představuje hodnotnou část jehněčího zadního masa. Lze ji rozdělit na jednotlivé části – ořech, vrchní a spodní šál.
Kýty menších jehňat se většinou připravují vcelku, někdy se obě kýty pečou nerozdělené. Kýta se dá rozdělit i na příčné půlky. Maso z jehněčí kýty je křehké, libové, jemně vláknité a má pikantní chuť. Mladší jehňata mají maso světle až cihlově červené, tuk je čisté bílý. Kýta starších ovcí má tmavočervenou barvu a tuk je žlutavě bílý.
Jehněčí kýta je vhodná na pečení a grilování, pokud ji připravujeme s kostí, je maso šťavnatější. Vykostěná pečeně se ale lépe dělí na porce. Při vykostění je třeba dbát, aby se tkáň svaloviny porušila co nejméně, nejlépe vůbec. Ze zcela vykostěné kýty můžeme připravit roládu.
Menší porce získáme, když kýtu rozdělíme na vrchní a spodní šál a na ořech. Vykostěnou i nevykostěnou kýtu můžeme nakrájet napříč na řízky a steaky, které připravíme jako minutku nebo je grilujeme. Nejčistšího řezu dosáhneme, když maso nejdříve zmrazíme. Řízky z jehněčí kýty jsou velmi libové, s nízkým podílem šlach. Říká se jim, stejně jako kotletám ze hřbetu, chops.