BLUMA je plod stromu Slivoň bluma - Prunus domestica, který s největší pravděpodobností vznikl křížením slivoně trnky a slivoně myrobalán, protože planá forma blumy nebyla dosud nikde objevena.

Chutné, šťavnaté a zdravé ovoce

Modré i červené blumy patří do skupiny plodů slivoní. Společně s nimi jsou zde ještě švestky a pološvestky, slívy, ryngle, mirabelky a renklódy.

Blumy mají téměř stejné pozitivní účinky na lidské zdraví jako švestky, velmi podobně i chutnají a jsou dokonce větší a šťavnatější. Přesto pravá švestka - švestka domácí - patří k nejvíce pěstovaným a nejoblíbenějším slivoním.

Původ a historie

Slivoně jsou jedním z nestarších druhů ovocných stromů. S největší pravdě podobností pocházejí z oblastí mezi Altajem a Kavkazem, odkud se později rozšířily přes Sýrii až do Evropy.

První zmínka o slivoních pochází ze starověkého Řecka v 4. století před naším letopočtem a kolem roku 100 před naším letopočtem se prokazatelně objevují na území Římské říše.

Velký význam měly později slivoně v balkánských zemích, odkud se v 17. století dostaly do jižního Německa a postupně na území celé Evropy a dalších světadílů. V první polovině 19. století se už pěstovalo přibližně 200 různých slivoní - švestek - a z nich křížením vznikaly další druhy peckovitého ovoce - slívy, mirabelky, renklódy a také blumy.

Současnost

V současnosti je známých přibližně 30 odrůd blum, ale pro trh má význam jen několik z nich.

Vzhledem k tomu, že především v Evropě se vinou různých chorob a výkyvů počasí pěstuje stále méně původních švestek, zaměřují se šlechtitelé i na jiné druhy slivoní, a samozřejmě i na blumy. Hlavním cílem šlechtění je mimo kvality plodů i odolnost proti chorobám a v mnoha zemích jižní Evropy se experimentuje a kříží i odrůdy z Asie a USA.

Ve střední Evropě má pěstování slivoní - především švestek - dlouhou tradici. Najdeme je ve většině zahrad a sadů. V poslední době ale i zahrádkáři vysazují blumy, které mají mnoho podobných zdraví prospěšných i chuťových vlastností jako původní švestky, navíc jsou větší a šťavnatější.

Vzhled, chuť, vůně…

Plody blumy mají kulovitý, někdy mírně zploštělý nebo oválný tvar. Jsou poměrně velké, v průměru můžou mít velikost až 7 centimetrů. Slupka má v závislosti na odrůdě mnoho barevných odstínů - může být žlutá, zelená, červená až rudá, fialovočervená, žluto nebo červenozelená, světle modrá až tmavě sytě modrá nebo až téměř černá.

Dužnina je většinou žlutá, případně zabarvená do růžova, poměrně tuhá a přirostlá k pecce.

Protože blumy patří do skupiny tzv. slivoní, chutná jejich dužnina podobně jako švestky, je ale šťavnatější a u některých odrůd sladší.

Stromy jsou poměrně košaté a dorůstají až do výšky 10 metrů. Pro pěstování na zahradách se hodí šlechtěné odrůdy na nízkém podnoží.

Odrůdy

Slivoň bluma patří botanicky do poddruhu Slivoň obecná (Prunus insititia). Mimo ní je zde ještě slivoň obecná pravá, myrabelka a špendlík.

V současnosti je známých přibližně 30 odrůd blum, pěstuje se ale jen několik z nich.

Nejvýznamnější odrůdy blum, pěstované v České republice

Gauota má atraktivní jasně červené plody, které mají v průměr i přes 5 centimetrů. Tužší dužnina krémové barvy je průměrně šťavnatá, příjemně sladká a chutná. Tato velmi raná odrůda zraje v první polovině srpna.

Kuban Delightpatří mezi odolné a spolehlivě plodící odrůdy. Středně velké tmavě červené až fialové plody mají šťavnatou, pevnou žlutooranžovou dužninu s vynikající sladkou chutí. Sklízí se od poloviny srpna a dají se skladovat až 1 měsíc.

Black Diamond je raná odrůda blumy s velkými tmavě modrofialovými kulatými plody, které zrají od poloviny do konce srpna. Dužnina je načervenale žlutá, pevná, šťavnatá, poměrně sladká a velmi chutná.

Angeleno s velkými oválnými plody sytě modré až černé barvy má vynikající sladkou chuť. Žlutorůžová dužnina je poměrně šťavnatá. Plody dozrávají od poloviny září a lze je bez problémů skladovat až do konce listopadu.

Black Gigant má velmi atraktivní a trvanlivé, velké tmavě modré až černé plody kulovitého tvaru s tuhou, slabě narůžovělou a velmi chutnou dužninou, které se sklízí od poloviny září. Odrůda je velmi odolná a má značné výnosy.

Black Amber dozrává od poloviny září. Plody jsou větší, kulovité, tmavě fialové až černé. Žlutě narůžovělá šťavnatá dužnina má vyváženou sladkou chuť. Odrůda je vhodná k přímé konzumaci, uskladněné plody vydrží 1 měsíc.

Friar patří mezi odolnější odrůdy. Velké kulatější sytě modré plody s tenkou slupkou mají oranžovou velmi chutnou středně sladkou dužninu, která se nesnadno odděluje od pecky. Sklízí se od konce října.

Superior je bluma, která byla vyšlechtěna pro pěstování v chladnějších podmínkách snáší až -25 stupňů Celsia. Má středně velké červenozelené kulaté plody s pevnou zlatavě žlutou sladkokyselou dužninou.

Zdraví a vitamíny

Plody blumy obsahují mnoho vitamínů, minerálních látek a antioxidantů, které mají značné preventivní, ale i léčebné účinky pro lidský organismus. Blumy jsou například bohatým zdrojem provitamínu A, vitamínů skupiny B, vitamínu C a také E. Z minerálních látek v nich najdeme především mnoho draslíku, ale i vápník, fosfor a železo. Plody obsahují i různé důležité organické kyseliny, přírodní cukry a vlákninu.

Vitamín A pomáhá stimulovat ostatní látky, důležité pro imunitu, ale také společně s dalšími antioxidanty zbavuje organismus škodlivých látek. Vitamíny skupiny B podporují tvorbu krve a látkovou výměnu. Působí preventivně proti vzniku srdečních chorob, podporují činnost mozku a paměť, podílí se na regeneraci a správné funkci svalů. Vitamín C posiluje imunitní systém a působí proti nachlazení a dalším infekčním chorobám. Podílí se na prevenci vzniku nádorových nemocí, podporuje zdravý vzhled pokožky, tkání a správnou funkci sliznic. Vitamín E je další silný antioxidant, který chrání buňky lidského těla před poškozením. Je prevencí některých druhů rakoviny a kardiovaskulárních chorob, jako je infarkt nebo mrtvice, pomáhá také udržovat správnou hladinu cholesterolu v krvi. Antioxidanty ale především působí i preventivně proti různým druhům rakovinného bujení.

Blumy obsahují i pro lidské tělo důležité minerální látky. Železo rozděluje kyslík v krvi na hemoglobin a vesvalech na myoglobin, podporuje imunitní systém a dodává tělu energii. Draslík pomáhá snižovat vysoký krevní tlak, posiluje srdce a krevní oběh, má pozitivní vliv na správnou činnost svalů a jejich regeneraci. Aktivuje také činnost mozku a dokonce i omezuje tvorbu ledvinových kamenů. Vápník je důležitý pro pevnost kostí a zubů, podílí se také na správné funkci svalů, zklidňuje nervy, omezuje dráždivé účinky žlučových kyselin a tak se podílí na snížení rizika vzniku rakoviny tlustého střeva. Fosfor podobně jako vápník posiluje kosti a zuby, navíc se podílí na správném fungování látkové výměny a činnost buněk v těle. 

Organické kyseliny mají v kombinaci s ostatními látkami v blumách preventivní účinky proti různým chorobám, ale podílejí se i na správném fungování celého organismu.

Vlákniny mají velký vliv především na správnou činnost trávicího systému. Nerozpustné vlákniny, které blumy obsahují, na sebe umí vázat toxické látky a čistí střeva. Rozpustné vlákniny vstřebávají tuky, tím upravují hladinu cholesterolu v krvi a množství žlučových kyselin a sacharidů. Mají projímavé účinky a jsou dobré proti zácpě.

Listy stromů slivoní obsahují kumariny, které mají pozitivní vliv na stav cév a kapilár a působí proti vzniku trombózy. Odvar z těchto listů pomáhá při léčení poruch metabolismu a revmatických chorob. Čerstvé i sušené listy se přikládají na rány, protože urychlují jejich hojení.

Použití blumy v gastronomii

Blumy se nejčastěji konzumují přímo, tzv. za syrova. Konzumují se samozřejmě plody čerstvé a zralé.

V studené kuchyni se přidávají do ovocných salátů.

V teplé kuchyni se blumy příliš nepoužívají, ale jsou velmi chutné například v bublaninách a nákypech.

V potravinářském a konzervárenském průmyslu se z měkčích plodů některých odrůd vyrábí především povidla a džemy, pevnější a menší plody se kompotují.

Výtažky z plodů se používají i v kosmetickém průmyslu především do krémů a mastí.

Jak a podle čeho vybírat

Blumy dozrávají od první poloviny srpna do konce října. Plody by měly na stromech zrát co nejdéle. Utržené nedozrálé blumy sice dozrají, ale hlavně jejich chuťové vlastnosti jsou pak podstatně horší.

Zralé blumy jsou pevné, šťavnaté a mají u převážné většiny odrůd jednotnou barvu.

Vždy bychom měli kupovat jen čerstvé a zralé plody, které nejsou omačkané nebo jinak na povrchu viditelně poškozené.

Spotřeba, zrání, skladování

Blumy pro přímou konzumaci by měly být zralé, měkké ale pevné a sladké. Nemají dlouhou trvanlivost, můžeme je krátkou dobu uchovat v chladnu. Některé vyšlechtěné odrůdy vydrží při uskladnění v chladnu a temnu od jednoho do tří měsíců po sklizni.

Blumy utržené ze stromu v nedozrálém stavu dozrávají velmi špatně a nemají pak dobré chuťové vlastnosti.

Zajímavosti

Listy stromů a jejich léčebné účinky

V lidovém léčitelství se využívá odvar z listů na léčbu poruch metabolismu a revmatických chorob. Čerstvé i sušené listy se přikládají na rány, protože urychlují jejich hojení.

Blumy jako projímadlo

Blumy jsou vzhledem k obsahu vlákniny a dalších látek spolehlivé přírodní projímadlo, které se uplatňuje při zácpě nebo ochablosti střev. Projímavá složka je obsažena především ve slupce, oloupané plody tento účinek v podstatě ztrácejí. Při konzumaci přiměřeného množství čerstvých plodů jsou ale obavy z projímavých účinků blum zbytečné.

Léčivé účinky

Blumy mají vzhledem k velkému obsahu a výjimečné kombinaci vitamínů, přírodních cukrů, kyselin, minerálních a mnoha dalších látek velmi mnoho příznivých vlivů na lidské zdraví.

Plody blum

- podporují správnou činnost střev, mají projímavé účinky a jsou dobré proti zácpě

- posilují imunitní systém a působí proti nachlazení a dalším infekčním chorobám.

- preventivně působí proti vzniku nádorových nemocí

- pomáhají udržovat správnou hladinu cholesterolu v krvi

- podporují tvorbu krve a látkovou výměnu

- snižují krevní tlak, posilují srdce a krevní oběh

- působí preventivně proti vzniku srdečních chorob

- aktivují činnost mozku a posilují paměť

- podílí se na regeneraci a správné funkci svalů

- chrání buňky lidského těla před poškozením

- pozitivně ovlivňují látkovou přeměnu v těle

- podporují zdravý vzhled pokožky, vlasů a nehtů

- ovlivňují pevnost kostí a zubů

- posilují a pozitivně ovlivňují nervový systém

- omezují dráždivé účinky žlučových kyselin a snižují riziko vzniku rakoviny tlustého střeva

- mají močopudné účinky, pomáhají tělu od nadbytečné vody a soli a prospívají ledvinám

- jsou účinné při otocích, kterých příčinou je nedostatečná činnost ledvin

Blumy můžou mít i nežádoucí účinky v podobě silného průjmu, ale to pouze v případě konzumace většího množství plodů.

Vzhledem k poměrně vysokému obsahu cukru nejsou plody vhodné pro nemocné cukrovkou.

 

zpět do Peckoviny