Patří do skupiny lupenatých, doba výskytu je od července do listopadu. Klobouk václavky obecné měří 30-120mm, je široce kuželovitý až polokulovitý, potom vyklenutý a nakonec plochý. Je zdánlivě hladký, pod lupou velmi jemně šupinkatý. V mládí je celý tmavý, olivově hnědý až černý, potom olivově žlutý, žlutý, žlutohnědý, na okraji někdy bělavý. Lupeny jsou široce připojené až krátce sbíhavé, zbarvené bělavě, s červenými skvrnami. Třeň o rozměrech 50-200x5-15mm je dlouhý a štíhlý, válcovitý až mírně vřetenovitý, na bázi ztenčený. Nahoře je bělavý, směrem k bázi červenavě hnědavý, na bázi se žlutým nádechem, s výrazným bělavým blanitým prstencem, který má na spodní straně žluté vločky. Dužnina často nepříjemně zapáchá.

Václavka obecná roste poměrně hojně ve velkých trsech na pařezech a kmenech dubů, habrů, buků a ovocných stromů. Vyskytuje se pouze v teplých oblastech.

Dříve byly všechny václavky označovány jako václavka obecná, dnes se v Evropě rozlišuje pět druhů. Všechny druhy václavek jsou za syrova nebo při nedostatečné tepelné úpravě jedovaté.