Je rozšířená podél amerického pobřeží Atlantiku, má zde velký hospodářský význam. V Evropě se tyto mušle vyskytují podél anglického a francouzského pobřeží Lamanšského průlivu, u francouzského pobřeží Atlantiku, v Biskajském zálivu, u jihu Španělska, Portugalska a ve Středomoří. V těchto oblastech jsou chionky jedlé úmyslně vysazovány.

Schránky jsou vejčité, silnostěnné a poměrně hladké, pokryté tenkými žebry. Povrch lastur je pískově zbarvený, vykazuje tmavé prstence.

Menší chionky se podávají většinou čerstvé, zaživa na ledu přímo z otevřených lastur jako on the half shell. Větší, trochu tužší mušle jsou častou přísadou do polévek. Vaří se také spolu s jinými mořskými plody a kukuřičnými klasy v jámách vyhloubených do země – připravuje se tak tradiční pokrm clambakes. Vhodným způsobem tepelné úpravy používaným v Evropě  je dušení na bílém víně s bylinkami a kořenovou zeleninou.