KIWANO - latinsky Cucumis metuliferus, anglicky horned cucumber , francouszky concombre à cornes, německy gehörnte Gurke nebo italsky cetriolo cornuto - je známé i pod názvem africká rohatá okurka nebo meloun a z gastronomického hlediska je ovocem i zeleninou.

Tropické ovoce zajímavého vzhledu s lahodnou chutí

Kiwano je vzhledově zajímavý a chuťově vynikající exotické ovoce, které je možné konzumovat čerstvé, ale i jako přílohu například k masu, protože se může upravit jako zelenina. Pěstuje se podobně jako skleníkové okurky.

Původ a historie

Kiwano má původ v Africe v Kalaharské poušti a v Zimbabwe se mu říká „“gaka“ nebo „gakachika“. Před přibližně 100 lety se kiwano objevilo v Austrálii a pak i na Novém Zélandu, kde také získalo svůj název.

Současnost

V současné době se kiwano pěstuje nejvíc v Kalifornii, samozřejmě i v Austrálii a na Novém Zélandu, ale také v Chile a Izraeli.

Do Evropy se dováží především plody ze Střední Ameriky a Izraele.

V našich klimatických podmínkách je kiwano možné pěstovat podobně jako skleníkové okurky ve skleníku nebo fóliovníku, musí být v závětří a mít dostatek slunce.

Vzhled, chuť, vůně…

Plody kiwana mají žlutou až oranžovou slupku s mnoha konickými hrbolky. Jejich tvar je mírně protáhlý, velikost plodu bývá okolo 10 centimetrů a váží 200 až 300 gramů. Uvnitř je plod rozdělený na několik samostatných částí s dužinou a mnoha semeny.

Dužina plodů s rosolovitou konzistencí je měkká a šťavnatá, má zelenou barvu. Semena jsou jedlá, křehká a křupavá, dlouhá až 6 milimetrů. Mají žlutou barvu.

Chuť dužiny je sladkokyselá, podle stupně zralosti podobná chuti zralé okurky s citronovou šťávou, kiwi nebo melounu a proto se také tomuto ovoci říká africký rohatý meloun.

Rostlina je velmi rychle rostoucí jednoletá liána, která dorůstá do délky až několika metrů. Je porostlá mírně pichlavými chloupky a svými listy i květy syté žluté barvy připomíná okurku. Na jedné rostlině je možné vypěstovat několik plodů.

Zdraví a vitamíny

Plody kiwana obsahují různé druhy vitamínů – především ale vitamíny C a A. Z minerálních látek je v kiwanu nejvíce draslíku a hořčíku, poměrně velké je i množství vlákniny. Sto gramů kiwana má energetickou hodnotu 100 kilojaulů.

Účinky kiwana na zdraví člověka jsou spíše preventivní. Vzhledem k obsahu a složení vitamínů, minerálních la dalších látek především posiluje imunitu, má kladný vliv na pohybový i nervový systém a podporuje činnost trávicího ústrojí.

Použití kiwana v gastronomii

Dužina kiwana se používá v sladkých i slaných kombinacích, konzumuje se čerstvá. Na plátky nakrájené kiwano je velmi dekorativní a používá se jako ozdoba k obkládání různých jídel nebo do pohárů. V syrovém stavu je chuť nevýrazná, sladkokysele okurková, a tak se kiwano ochucuje cukrem, citronovou nebo limetkovou šťávou, případně chuťově výraznějšími druhy jiného ovoce

Na sladko se velmi často konzumuje jako dezert se šlehačkou nebo jogurtem, podélně rozkrojený plod ale stačí i jen dosladit nebo pokapat citronovou šťávou. Přidává se i do marmelád a džemů.

Kiwano je chutné i v zeleninových salátech nebo jen s rajčaty, servíruje se také jako příloha k masům.

V některých oblastech – především tam, kde se kiwano pěstuje – konzumují i nezralé plody, které jsou výrazně kyselejší a mají více zeleninou chuť.

Šťáva je chutným nápojem, používá se i do koktejlů.

Slupka, která je velmi dekorativní, se po vydlabání dužiny používá jako miska a plní se zmrzlinou, pudinkem, různými krémy nebo saláty.

Příprava kiwana před použitím

Plod se podélně rozřízne a dužina i se semeny se vybere lžičkou.

Dužinu je možné z plodu vybrat i po uříznutí horní části. V tomto případě se dužina většinou po dochucení vloží zpět, ozdobí například šlehačkou a celý takto připravený plod se servíruje.

Šťáva se získává vymačkáním dužiny se semeny přes jemné sítko.

Jak a podle čeho vybírat

Zralé kiwano má pevnou slupku světle oranžové barvy, neměly by na ní být žádné skvrny. Žádná část slupky – tedy ani výstupky – nesmí být otlačené.

Pokud chceme použít kiwano v úpravě jako zeleninu, je vhodnější plod nezralý, protože je kyselejší a má zeleninovou chuť.

Spotřeba a skladování

Kiwano není vhodné k delší době skladování a zralé plody by se měly co nejrychleji zkonzumovat. Několik dní ale můžeme plody skladovat v pokojové teplotě.

Pěstování

Kiwano je v našich klimatických podmínkách možné pěstovat podobně jako skleníkové okurky ve skleníku nebo fóliovníku. Semena se dají získat z koupených plodů nebo v některých zahradnictvích, případně zahrádkářských prodejnách. Protože kiwano je cizosprašná rostlina, je nutné pěstovat kvůli vzájemnému opylení vždy několik rostlin najednou.

Semena se brzy na jaře před výsevem namočí na 24 hodin do teplé vody a pak se z nich standardním způsobem předpěstují malé rostliny. Předpěstované rostliny se vysazují do skleníku koncem května. V případě venkovní výsadky musí být teplota stále již nad 15° Celsia a rostliny je nutné umístit na slunné místo v závětří. Výsadba by měla být v sponu širokém alespoň 80 centimetrů, protože rostliny se hodně rozrůstají a větví.

Pro dobrý růst kiwano potřebuje lehkou a na živiny bohatou půdu a dostatek vláhy.

U rostlin je potřeba opěrná konstrukce, na kterou se výhonky tzv. vyvazují. Když dorostou do délky 1,5 metru, mohou se zaštipovat nebo přistřihnout.

Plody se sklízí postupně od začátku září většinou až do konce listopadu. Na jedné rostlině se může urodit 15 až 40 kusů. Sklízí se pouze vyzrálé plody, které začínají mít oranžovou barvu.

Rostliny mohou je napadat plísňové choroby, ale protože se ošetřují stejně jako okurky, používají se fungicidní přípravky na skleníkové okurky.

Zajímavosti

Kiwano se nazývá díky svému vzhledu a chuti i konzistenci dužiny africkou rohatou okurkou nebo melounem. Pod těmito označeními se dokonce v některých zemích západní Evropy prodává.

Kiwano se v zralé podobě používá jako ovoce, nezralé se upravuje jako zelenina.

 Léčivé účinky

Dužina kiwana

-       posiluje imunitní systém člověka

-       pozitivně působí na pohybový aparát

-       má kladný vliv na nervový systém

Při běžné konzumaci zralých plodů kiwana nebyly zaznamenány žádné nežádoucí účinky. Lehká žaludeční nevolnost v důsledku překyselení žaludku by mohla nastat pouze v případě konzumace většího množství dužiny nezralých plodů.