Gastroslovník

Zde najdete snad úplně vše o nejrůznějších potravinách a surovinách - ovoci, zelenině, masu, rybách, luštěninách atd. Nechybí ani jednoduché vysvětlení různých kuchařských výrazů nebo gastronomických názvů postupů. V tomto rozsáhlém gastronomickém slovníku najdete požadované informace nejen podle abecedy, ale i pomocí fulltextového vyhledávání. Pro ještě jednodušší a rychlejší hledání lze využít i jednotlivé kategorie.

Vše

Hadovka smrdutá

Hadovka smrdutá je nápadná v mládí kulovitými nebo mírně vejčitými vajíčky o rozměrech 40-60x30-50mm, která jsou bílá až bělavá, na bázi s provázkovitým podhoubím, na řezu pod povrchem s nápadnou slizovitou vrstvou, takže každé vajíčko je na dotyk měkké. V dospělosti z něj vyrůstá 100-200mm dlouhý a 25-45mm tlustý bílý pórovitý nosič s nasazeným jamkatým kloboukem. Klobouk je pokrytý zeleným teřichem, páchnoucím mršinou. Po okapání je klobouk…

Hadovka valčická

Patří do skupiny břichatkovitých, doba výskytu je od května do října. Hadovka valčická je tvarově velmi podobná hadovce smrduté, je ale o trochu menší, s mírným, nasládlým pachem. Vajíčko je nejdříve bílé, po poranění nebo ve stáří se na vzduchu zbarvuje růžovofialově až červenofialově. Hadovka valčická roste obvykle na otevřených místech v lesích nebo častěji mimo les. Vyskytuje se zejména na písčitých půdách v teplejších olbastech, často…

Haggis – vařený

Haggis se vyrábí ze skopového srdce, jater a plic. Masová směs se ještě mísí s ovesnými vločkami a tukem a vaří se, aby vznikla hrudkovitá konzistence. Menší Haggis se plní do hovězích střev, větší do skopových žaludků. Tento masný výrobek měří 12cm a široký je 9cm.

Hamaguri

Tento druh je rozšířený v Indopacifiku, kulinářský význam má především v Číně, v Japonsku a na Tchaj-wanu. Z lastur hamaguri se vyrábějí hrací figurky pro asijské společenské hry. Schránka těchto zaděnek má téměř hladký povrch, soustředná žebra jsou vyvinuta jen slabě. Zbarvení je variabilní, od béžové barvy přes šedou až k fialové a tmavohnědé. Hamaguri se hodí na přípravu polévek. Maso v Japonsku používají zasyrova nebo dušené na přípravu…

Harbin hongchang – fermentovaný, sušený

Velmi oblíbená klobása v německém stylu, vyrobená z vepřového masa s kostičkami tuku. Harbin hongchang se nejdříve fermentuje, potom se udí. Klobása má nakyslou chuť, dlouhá je 18cm a široká 3cm. Podává se nakrájená na plátky.

Harzer Schmorwurst – fermentovaný

Tento Rohwurst je specialitou pocházející z pohoří Harz. Je vyrobený z vepřového masa, okořeněný kmínem a vyuzený. Někdy se také spařuje. Harzer Schmorwurst měří 18cm a široký je 3cm. Může se konzumovat studený, podává se také vařený s přílohou z bílého zelí.

Hatomugi

Jedná se o obilovinu původem z Japonska. Hatomugi se podobá ječmenu, říká se mu perlivý ječmen. V kuchyni jej můžeme použít všude tam, kde použijeme kroupy nebo jiné obiloviny. Hatomugi čistí tělo od tuků, obsahuje esenciální aminokyseliny, germanium a železo.

Havarti

HAVARTI je polotvrdý sýr určený ke krájení původem z Dánska. Vzhled, chuť, vůně… Tvar bochníků je hranatý nebo kulatý. Hmotnost je 2-4,5 kg. Těsto je světle žluté s malými oky, kůrka je omývána a povrch sýru tvoří vrstva červeného vosku. Chuť sýru je pikantní, mírně kyselá a vůně máslová. Obsah tuku v sušině je 30%. Výroba Havarti se vyrábí se z pasterizovaného kravského mléka. Rozdrobená sýřenina se vkládá do forem a lisuje. Poté se sýr…

Head cheese – vařený

Jedná se o tlačenku vyrobenou z masa z vepřové hlavy, jazyka a kůže. Maso se zvolna vaří a potom tuhne ve vlastním rosolu. Head cheese se vyrábí někdy také z jehněčího nebo telecího masa. Tlačenka měří 20cm a široká je 12cm. Podává se zastudena, nakrájená na plátky.

Helmovka tuhonohá

Patří do skupiny lupenatých, doba výskytu je od května do listopadu. Klobouk helmovky tuhonohé měří 20-60mm, v mládí je zvoncovitý, potom plochý, často s hrbolkem. Někdy je vrásčitý, za vlhka až do poloviny prosvítavě rýhovaný. Zbarvený je bělavě, béžově, šedohnědě, uprostřed bývá tmavší. Lupeny jsou krátce připojené, široké, ve stáří na bázi spojované. Zbarvené jsou bíle až našedle, ve stáří s růžovým nádechem. Třeň o rozměrech 40-80x1,5-4mm je…

Herkules

  Herkules byl a stále je jeden z nejvíce oblíbených českých trvanlivých salámů. Začal se vyrábět na začátku sedmdesátých let a v tehdejším Československu patřil k salámům s vysokou kvalitou. Po zrušení norem po roce 1989 ale kvalita salámu Herkules jako mnoha dalších značně klesla, vylepšit se ji podařilo až o několik let později vydanými vyhláškami, ale i tak někteří výrobci stále používají různé náhražky. Herkules by se měl vyrábět z…

Heřmánek pravý (Matricaria recutita)

Patří do čeledi hvězdnicovitých. Rostlina je 20-50cm vysoká, voňavé listy jsou jemně členěné. Květy mají bílou barvu, silně voní. Obsahují éterický olej, hořčiny, glykosidy a kumarin. Květní úbory se mohou používat čerstvé i sušené. Čaj z heřmánku pomáhá při zažívacích potížích, obklady pak zmírňují záněty. Heřmánek obecně působí protibakteriálně.

Hermelín

HERMELÍN je tradiční český sýr s bílou ušlechtilou povrchovou plísní, který je napodobeninou francouzského sýru Camembert. Původ a historie Po první světové válce se k českým mlékařům dostává věhlas francouzského sýru Camembert. Jedním z prvních výrobců jeho napodobeniny byl E. Rauppach v Suchdole u Fulneku. V Praze to byla například Vysočanská mlékárna Frey, která sýr nazývala "à la Camembert". Ani mlékárny v Přibyslavi, Měčínu, Telči či…

Herrgårdost

HERRGARDOST, někdy známý jako Vadenost, je populární švédský sýr určený ke krájení. Původ a historie Sýr Herrgardsost pochází ze Švédska, kde se začal vyrábět v 18. století. Je pojmenován podle přístavního města Vadenost. Vzhled, chuť, vůně… Sýr má tvar i velikost kola od vozu, jeho hmotnost je 12-20 kg. Konzistence sýru je pevná, barva světle žlutá, kůrka je tenká. Obsah tuku v sušině je 28 %. Chuť tohoto sýru je lehce ořechová, jemná,…

Herve

HERVE je měkký sýr pocházející z Belgie. Původ a historie Sýr Herve pochází z belgického města stejného jména. Začal se vyrábět ve 13. století. Jeho výroba se zvedla ve století 16., kdy byl dle královského výnosu zakázán vývoz obilí, které se tedy začalo zkrmovat, a zvýšila se tak produkce mléka. V 17. století se začal sýr vyvážet i do dalších zemí. Vzhled, chuť, vůně… Tento sýr má tvar krychle a vyrábí se v různých hmotnostech - 50, 100,…

Hirschsalami – fermentovaný, sušený

Sytě červený Rohwurst vyrobený z masa zvěřiny. Je libovější než většina ostatních salámů. Některé Hirschsalami mohou však obsahovat až 60% tučného vepřového masa, nejkvalitnější výrobky obsahují pouze zvěřinu. Tento druh masného výrobku se udí, měří 20cm a široký je 6cm.

Hladkoun obecný

Je rozšířený od západního pobřeží Anglie a Irska k Maroku a Kanárským ostrovům, vyskytuje se také v celém Středozemním moři. Ryby mají malé zuby s několika hroty, obě hřbetní ploutve jsou stejně velké. Hřbet má šedé zbarvení, břišní strana je světlá. Kůže je hladší než u ostatních žraloků. Hladkoun obecný dorůstá do délky max. 1,50m. Před tepelnou úpravou je třeba ryby stáhnout z kůže. Maso je lahodné, křehké, po nakrájení na plátky vhodné ke…

Hladýš (Laserpitium siler)

Jinak také horský kmín. Používáme semena, mletá nebo celá. Hladýšem je možné nahradit pepř, jeho chuť je kořenitá. Hodí se k jídlům z rajčat a kapusty. Je oblíbený v turecké kuchyni. Toto koření je nutné opatrně dávkovat, předejde se tak překořenění pokrmu. Aroma hladýše se lépe rozvine, pokud roztlučená semena orestujeme na pánvi bez tuku. Hladýš je k dostání v obchodech s kořením. Uchovává se vzduchotěsně uzavřený, v suchu a temnu.

Hlaváč černý

Je rozšířený od středního Norska po Mauretánii, běžně se prodává na trzích ve Středomoří. Hlaváč černý žije v hloubkách od 1 do 75m, proniká i do brakických vod. Dorůstá do délky 20cm. Tělo ryb je tmavě zbarvené, na bocích a špičkách hřbetní ploutve jsou tmavé skvrny. Šupiny se z těla nesnadno odstraňují,  ryby se také pracně kuchají. Maso je vhodné ke smažení.

Hlaváč velký

Je rozšířený od Lamanšského průlivu po Maroko, dále ve Středozemním moři a vyskytuje se i v některých oblastech Černého moře. Žije v hloubce do 10m nad skalnatým, řasami porostlým dnem. Hlaváč velký dorůstá do délky max. 25cm. Tělo ryb je celé poseté šedými skvrnami. Z kulinářského hlediska je hlaváč velký srovnatelný s hlaváčem černým. Po odstranění šupin je vhodný ke smažení.

Hlavatka obecná, Hlavatka podunajská

Hlavatky jsou rozšířené v povodí horního a středního toku Dunaje – v čistých vodách bohatých na kyslík. Původně se vyskytovaly i v povodí Moravy, dnes se ve volné přírodě na našem území nevyskytují. Patří mezi nejohroženější druhy ryb, prodávají se jen málokdy. Tělo hlavatek je téměř kulaté, ryby dosahují délky max. 1,50m a hmotnosti nad 50kg. Hlavatky jsou vhodné k dušení, pošírování nebo smažení na másle. Maso je lahodné, při úpravě není…

Hlávková kapusta

HLÁVKOVÁ KAPUSTA - latinsky Brassica oleracea, anglicky Savoy cabbage, francouzsky chou de Milan, německy Wirsing a Savoyer Kohl, italskyverza  - je jedna z nejstarších zemědělských plodin, která je velmi často díky podobnosti zaměňována se zelím. Zdravá zimní zelenina Hlávková kapusta je košťálová zelenina, která se jako jeden z mála druhů sklízí i v zimě. Je významným zdrojem vitamínů a dalších pro zdraví důležitých látek v době, kdy je…

Hlavoun tuponosý

Vyskytuje se v hlubinách severního Atlantského oceánu. Hlavoun tuponosý má obrovskou hlavu s velkýma očima. Přední hřbetní ploutev je velká, vyrůstá hned za hlavou. Zadní hřbetní ploutev začíná uprostřed těla jako tenký lem až ke špičce ocasu, ocasní ploutev chybí. Ryby dorůstají do délky 1,50m. Maso je nejvyšší kvality, často je ale hlavoun tuponosý považován za vedlejší bezcenný výlovek. Filety z hlavouna jsou libové, téměř bez kostí. Hodí…

Hlíva čepičkatá

Patří do skupiny lupenatých, doba výskytu je od června do října. Klobouk hlívy čepičkaté měří 30-90mm, je bokem přirostlý, lasturovitý, vyklenutí, hladký. Zbarvený je světle hnědošedě až béžově. Lupeny jsou k bázi sbíhající, husté, zbarvené bíle až nažloutle. V mládí jsou zakryté dobře vyvinutým, tence blanitým velem, ze kterého potom zůstávají zbytky na okraji klobouku. Třeň úplně chybí. Hlíva čepičkatá roste velmi vzácně na odumřelých osikách…

Hlíva dubová

Patří do skupiny lupenatých, doba výskytu je od července do listopadu. Klobouk hlívy dubové měří 50-150mm, je vyklenutý až plochý, zbarvený bíle, bělavě až našedle. Od okraje žloutnoucí, na okraji v mládí se zbytky vela. Lupeny jsou sbíhavé, bílé až krémové, ve stáří žloutnoucí. Třeň o rozměrech 20-60x10-40mm je výstředný až postranní, válcovitý až kuželovitý, zbarvený bělavě až krémově, v mládí s brzy mizející blanitou prstencovou zónou.…

Hlíva máčková

Patří do skupiny lupenatých, doba výskytu je od srpna do listopadu. Klobouk hlívy máčkové měří 50-150mm, v mládí je vyklenutý, brzy plochý až nálevkovitý, dlouho s podvinutým okrajem, jemně vrostle vláknitý, uprostřed mírně šupinkatý. Zbarvený je světle červenohnědě, žlutohnědě až okrově hnědě, na okraji je světlejší. Lupeny jsou sbíhavé, zbarvené krémově, někdy s růžovým nádechem. Třeň o rozměrech 20-50x10-25mm je středový až mírně výstředný,…

Hlíva nálevkovitá

Patří do skupiny lupenatých, doba výskytu je od června do listopadu. Klobouk hlívy nálevkovité měří 30-120mm, je vyklenutý, brzy nálevkovitý, podvinutý. Zbarvený je žlutošedě až šedohnědě, později bledne. Lupeny jsou husté, bělavé až krémové, dlouze sbíhavé. Na třeni vytvářejí výraznou, většinou síťovitě spojovanou žilnatinu. Třeň o rozměrech 30-80x7-15mm je často výstředný, válcovitý, bělavý. Dužnina má mírnou chuť a slabou moučnou vůni. Hlíva…

Hlíva plátková

Patří do skupiny lupenatých, doba výskytu je od června do října. Klobouk hlívy plátkové měří 10-120mm, je vějířovitý až nálevkovitý, uprostřed hluboce vtlačený, lepkavý. Především na bázi je bíle nebo našedle ojíněný, na okraji téměř lysý, hygrofánní. Zbarvený je tmavohnědě až kaštanově hnědě, někdy plavě hnědě. Lupeny jsou dlouze sbíhavé, husté, bělavé až našedle krémové. Třeň o rozměrech 5-35x3-20mm je postranní, válcovitý, plstnatý. Zbarvený…

Hlíva plicní

Patří do skupiny lupenatých, doba výskytu je od května do října. Hlíva plicní se podobá hlívě ústřičné, klobouk je ale slonovinově nebo špinavě bělavý až světle žlutohnědý, na okraji stejně jako lupeny žloutnoucí. Hlíva plicní roste na dřevě listnatých stromů, nejčastěji buků a líp.

Hlíva Rickenova

Patří do skupiny lupenatých, doba výskytu je od června do listopadu. Klobouk hlívy Rickenovy měří 30-90mm, je jazykovitý až hluboce nálevkovitý, podvinutý, lepkavý, lysý nebo ojíněný. Zbarvený je šedohnědě až tmavohnědě. Lupeny jsou dlouze sbíhavé, husté, často vidlené. Zbarvené jsou okrově žlutě, na ostří bělavě. Třeň o rozměrech 12-20x5-15mm je boční, jemně plstnatý, někdy úplně chybí. Zbarvený je bělavě až nahnědle. Dužnina intenzivně moučně…

Hlíva ústřičná

Hlíva ústřičná – latinsky Pleurotus ostreatus – nazývaná také Hiratake, je velmi chutná jedlá houba z čeledi hub hlívovitých. Obsahuje mnoho zdraví prospěšných látek a možnosti jejího použití v gastronomii jsou poměrně velké. Hlíva ústřičná je houba, kterou již staletí používají vzhledem k obsahu zdraví prospěšných látek v Japonsku a Číně. V kuchyni má velmi velké možnosti použití a připravuje se z ní mnoho druhů jídel. Výskyt a pěstování …

Hluchavka

HLUCHAVKA – latinsky Lamium má celkem 40–50 druhů. Patří mezi léčivé rostliny. Je velmi prospěšná pro lidské zdraví. Od kopřiv se liší zejména tím, že nemá žahavé listy. Původ, historie a výskyt Hluchavka je rozšířená po celé Evropě, nejčastěji roste v lesích, křovinách, příkopech a na rumištích. Kromě Evropy roste i v Asii a v severní Africe. Pochází ze západní Asie, odkud k nám byla dovlečena jako plevel. Je nenáročná na půdu, zapleveluje…

Hnědá dlouhozrnná rýže

HNĚDÁ DLOUHOZRNNÁ RÝŽE, nebo též celozrnná rýže, anglicky Long-grain brown rice, je název pro typ dlouhozrnné rýže (Oryza sativa). Výskyt a historie Hnědá rýže není samostatnou odrůdou, je to jen označení pro formu, v jaké se prodává. Většina odrůd rýže je k mání v bílé a hnědé verzi, přičemž z hnědé rýže je odstraněna jen slupka, zatímco ze zrnek rýže bílé se brousí povrchová vrstva (tato úprava se označuje jako leštění). Z toho vyplývá, že…

Hnojník inkoustový

Patří do skupiny lupenatých, doba výskytu je od května do listopadu. Klobouk hnojníku inkoustového je 35-100mm široký a 30-70mm vysoký, vejčitý, potom zvoncovitý. Je rýhovaný, ve stáří na okraji potrhaný a rozplývající se, jemně hnědavě šupinkatý na šedém, šedohnědavém až šedofialovém podkladě. Lupeny jsou úzce připojené, našedlé, potom purpurově hnědé až černé, v mládí s bělavě vločnatým ostřím. Třeň o rozměrech 40-175x8-15mm je válcovitý,…

Hnojník obecný

Patří do skupiny lupenatých, doba výskytu je od května do listopadu. Klobouk hnojníku obecného je 20-60mm široký a 50-150mm vysoký, válcovitý, vejčitý až zvoncovitý. Zpočátku je bílý až bělavý, radiálně vláknitý, potom s hnědavými odstálými vláknitými šupinami, uprostřed celistvý, hnědavý, ve stáří od okraje růžovějící, potom černající a rozplývající se. Lupeny jsou volné, v mládí zbarvené bíle až narůžověle, potom černající a rozplývající se.…

Hofer Rindfleischwurst – fermentovaný

Rohwurst, původně vyráběný z jemně mletého hovězího masa, dnes obsahuje také vepřové maso a hřbetní sádlo. Hofer Rindfleischwurst je jemně uzený, kořeněný česnekem, hřebíčkem a černým pepřem. Měří 12cm a široký je 5cm.

Hokkaidó

HOKKAIDÓ - je druh tykve (dýně), která se do České republiky dováží. Lahodná, zdravá a všestranná Dýně Hokkaidó má v kuchyni velmi široké využití. Nemusíte se omezovat pouze na kompot či polévku. Pochutnat si na ní můžete i jako na příloze nebo jako na hlavním jídle. Dýně Hokkaidó je nedocenitelným zdrojem vitamínů a je vhodnou součástí jídelníčků při redukční dietě. Původ a historie Dýně Hokkaidó se již od nepaměti pěstuje na Dálném východě…

Holé žebro

Žebra jsou dobře prorostlá, po uvaření šťavnatá a měkká. Můžeme je rozdělit na libový plátek a mramorovanou střední část s žeberními kostmi. Žebra se prodávají s kostí nebo vykostěná. Vysoké a holé žebro je základem pro přípravu silného vývar i hustých polévek. Vykostěné holé žebro je vhodné k pošírování, nakrájené na kostky i k dušení. Střední mramorovanou část lze použít po nakrájení na tenké plátky i k přípravě minutek.

Holub hřivnáč

Holub hřivnáč je největší a nejrozšířenější druh divokých holubovitých v Evropě. V našich zeměpisných šířkách se loví jen dva druhy – holub hřivnáč a hrdlička zahradní. Vyskytuje se v řídkých smíšených lesích, na okraji lesů a polí ale i v městských parcích a zahradách. Hnízdí od konce března do července, u nás se loví od srpna do konce října. Holub hřivnáč dosahuje hmotnosti 400-550g a délky asi 40cm. Mezi samcem a samicí nejsou rozdíly, peří…

Holubinka azurová

Patří do skupiny lupenatých, doba výskytu je od června do října. Klobouk holubinky azurové měří 30-80mm, je plochý, uprostřed vmáčklý, někdy s hrbolkem. Ve stáří je na okraji krátce rýhovaný, pod lupou jemně pavučinovitý až vločkatý. Zbarvený je ametystově modře, šedě až hnědě fialově, někdy s olivovým nádechem. Uprostřed je až černavý, občas se odbarvující až do bělavého nebo žlutavého zbarvení. Lupeny jsou vidlené, zbarvené křídově bíle. Třeň…

Holubinka bukovka

Patří do skupiny lupenatých, doba výskytu je od června do října. Holubinka bukovka je podobná holubince namodralé, má ale klobouk zbarvený v různých odstínech zelené a olivové barvy, někdy s hnědým nádechem, často rezavě skvrnitý. Lupeny jsou u třeně výrazně spojované a vidlené. Třeň je bílý, na bázi většinou zúžený, stejně jako dužnina rezavě hnědnoucí na řezu. Holubinka bukovka roste poměrně hojně, jednotlivě nebo ve skupinách. Vyskytuje se…

Holubinka celokrajná

Patří do skupiny lupenatých, doba výskytu je od července do října. Klobouk holubinky celokrajné měří 40-140mm, je vyklenutý, uprostřed mírně vtlačený, potom na okraji zrnitě rýhovaný, za vlhka slizký. Zbarvený je olivově červeně, červenohnědě, čokoládově hnědě, uprostřed až černohnědě. Vybledává do žlutava nebo do zelena. Lupeny jsou téměř volné, zbarvené bíle, potom nažloutle, nakonec žlutookrově. Třeň o rozměrech 30-80x10-35mm je válcovitý,…

Holubinka černající

Patří do skupiny lupenatých, doba výskytu je od července do listopadu. Klobouk holubinky černající měří 50-200mm, je mírně vyklenutý až široce nálevkovitý, podvinutý. V mládí je zbarvený bíle až bělavě, potom šedohnědě a nakonec černohnědě. Lupeny jsou přirostlé až krátce sbíhavé, tlusté a řídké, zbarvené bělavě až krémově. Třeň o rozměrech 30-70x15-40mm je válcovitý, komůrkatý, hladký, zbarvený bíle. Lupeny, třeň i dužnina po poranění červenají…

Holubinka chromová

Patří do skupiny lupenatých, doba výskytu je od července do října. Klobouk holubinky chromové měří 50-120mm, je polokulovitý, vyklenutý, nakonec plochý s vmáčklým středem. Na okraji je krátce rýhovaný, slizký, chromově, oranžově až citronově žlutý. Lupeny jsou vykrojené a krátce připojené, často vidlené. Zbarvené jsou bělavě, potom máslově žlutě. Ve stáří a po poranění šednou. Třeň o rozměrech 40-90x10-20mm je válcovitý, jemně vrásčitý. Zbarvený…

Holubinka dívčí

Patří do skupiny lupenatých, doba výskytu je od června do října. Klobouk holubinky dívčí měří 20-70mm, je mírně vyklenutý až plochý, uprostřed většinou vmáčklý, na okraji výrazně rýhovaný. Zbarvený je purpurově, špiněvě červeně, červenohnědě, někdy až červenorůžově, často s hnědým až olivovým nádechem. Uprostřed je tmavší až černohnědý, ve stáří vybledající a žlutě skvrnatějící. Lupeny jsou téměř volné, řídké, zbarvené bělavě až smetanově, potom…

Holubinka doupňáková

Patří do skupiny lupenatých, doba výskytu je od června do října. Klobouk holubinky doupňákové měří 50-130mm, je mírně vyklenutý až plochý, uprostřed vmáčklý, nakonec až široce nálevkovitý, s hladkým, ve stáří často zprohýbaným a zdviženým okrajem, krátce rýhovaným. Zbarvený je šedomodře, modrošedě, šedě, uprostřed s nepravidelnými, okrově žlutými až rezavými skvrnami. Lupeny jsou úzce připojené, křehké, husté. Zbarvené jsou bělavě, potom až…

Holubinka fialovonohá

Patří do skupiny lupenatých, doba výskytu je od srpna do října. Holubinka fialovonohá je podobná holubince půvabné, má však méně, živě zbarvený, fialový a žlutozelený klobouk s výrazněji ornamentovanými výtrusy a také cystidy mají odlišný tvar. Reakce dužniny s fenolem je čokoládově hnědá, u holubinky půvabné purpurově červená. Holubinka fialovonohá roste nepříliš hojně, vyskytuje se v listnatých i jehličnatých lesích.

Holubinka jitřenková

Patří do skupiny lupenatých, doba výskytu je od června do října. Klobouk holubinky jitřenkové měří 40-120mm, je plochý, uprostřed vmáčklý, ve stáří na okraji krátce rýhovaný, jemně plstnatý, ve stáří vrásčitý. Zbarvený je světle růžově až jahodově, uprostřed je bělavě, žlutavě až žlutooranžově skvrnitý, při zasychání bíle poprášený. Lupeny jsou téměř volné, bílé, potom světle smetanové. Třeň o rozměrech 20-100x6-25mm je kyjovitý až vřetenovitý,…

Holubinka kolčaví

Patří do skupiny lupenatých, doba výskytu je od srpna do října. Klobouk holubinky kolčaví měří 50-150mm, je polokulovitý až plochý, uprostřed mírně vmáčklý a většinou jemně vrásčitý, nerýhovaný. Zbarvený je okrově nebo rezavě hnědě až tmavohnědě. Lupeny jsou bělavé až smetanově žluté, v mládí na ostří s drobnými kapkami, často hnědě skvrnité. Třeň o rozměrech 30-110x15-45mm je válcovitý, vrásčitý. Zbarvený je bělavě až nahnědle, od báze rezaví.…

Holubinka mandlová

Patří do skupiny lupenatých, doba výskytu je od května do října. Klobouk holubinky mandlové měří 50-120mm, je plochý, uprostřed vmáčklý, s hladkým okrajem, ve stáří krátce rýhovaným. Uprostřed je jemně vrásčitý, červenohnědě nebo růžově červený, fialově hnědý, světle šedohnědý, někdy vybledající. Lupeny jsou většinou vidlené, zbarvené bělavě, brzy světle smetanově. Stářím nebo po poranění rezavějí. Třeň o rozměrech 30-70x15-30mm je válcovitý, na…

počet položek na stránku

Nejhledanější

Nejsou zde žádné hledané položky.

 
×

Přidávat recepty
mohou pouze přihlášení uživatelé.

Stačí se přihlásit nebo registrovat

TOPlist