Farmářské trhy – kdy, kde a jak na nich nakupovat

0 0

Farmářské trhy se jsou v současnosti na mnoha náměstích, nábřežích a dalších místech v různých městech. Prodává se na nich především čerstvé ovoce a zelenina, uzeniny, mléčné výrobky a pečivo, v poslední době se objevuje i stále více stánků s občerstvením. Doba, kdy se prodávalo jen ze skládacího stolečku pod slunečníkem, je pryč. Prodejci dnes mají své v chladicích vitrínách i boxech, mnozí na trhy přijíždí ve speciálně upravených autech, které slouží jako pojízdné prodejny.

Více trhů, větší nabídka

Před pěti lety bylo v celé republice týdně jen 24 farmářských trhů, o rok později už osmdesát! V současné době už se ani nedají spočítat – jen v Praze se pravidelně konají na 30 místech a minimálně 50 jich je v dalších městech. Když k těmto pravidelným přidáme ještě trhy občasné i mimořádné na nějakých kulturních nebo sportovních akcích, bude konečný počet přibližně 300 trhů měsíčně.

Na začátku se pořadatelé museli vypořádat i s prodejci, kteří nabízeli zboží s původem v nejbližším supermarketu. Tohle zboží už ale dnes na farmářském trhu nenajdete a nabízený sortiment odpovídá tomu, co zákazníci očekávají. Je to především ovoce a zelenina, džemy a marmelády, med, mléčné výrobky, pečivo, sýry a uzeniny, vzhledem k chladicí technice se na trzích už ale prodává i maso, drůbež a ryby. Vše je maximálně čerstvé – mimo jiné i proto, že se stánek na každém trhu v podstatě úplně vyprodá… Příležitost na trzích našli i prodejci občerstvení, a tak si dnes můžete během nakupování dát klobásu, polévku, guláš, pivo, víno nebo kávu i se zákuskem. Z trhu si domů odnesete i květiny.

Ceny zboží na farmářských trzích jsou vyšší než někde v supermarketu, ale na farmářských trzích se dnes nabízí a prodává skutečně už jen kvalitní a čerstvé zboží. Různé nepoctivé obchodníky se zbožím pochybného původu zákazníci z trhů svým nezájmem poměrně rychle vytlačili.

Vinaři, minipivovary, hudba i divadlo, občerstvení...

Zároveň s farmářskými trhy velmi často probíhají i různé další akce. Například „farmářské trhy náplavka“, které jsou každou sobotu v Praze na nábřeží mezi Palackého a Železničním  mostem, byly spojeny s pivním festivalem, kde svá piva nabízely různé minipivovary, jindy se zase vinaři prezentovali na festivalu růžových vín. O příjemnou atmosféru se na mnoha místech starají různé hudební skupiny, setkáte se i s divadelními představeními a dokonce i s místy, kde se postarají o vaše děti v době, kdy budete nakupovat. Farmářské trhy jsou dnes mnohem víc, než jen místo k nákupu kvalitního zboží, z kterého si pak doma připravíte vynikající a chutné jídlo.

Rizika pro zákazníky? Minimální

Nakupování na farmářském trhu vypadá jako naprosto bezproblémové a v podstatě také takové je. Pokud budete dodržovat několik základních jednoduchých pravidel, vrátíte se domů vždy s dobrou náladou a kvalitním potravinami.

Na farmářském trhu nemusíte nějak zásadně zkoumat, jestli je zboží doopravdy čerstvé – jiné se tady snad ani neprodává. Pokud ale na trh jdete až v pozdější dopolední nebo dokonce odpolední době, svítí slunce a je teplo, pak především u masných a mléčných výrobků je určitá opatrnost při výběru potřeba, a to i když je zboží v chladicí vitríně nebo boxu.

Ceny jsou většinou o něco vyšší než v supermarketu, ale kvalita jim odpovídá. Stálí zákazníci farmářských trhů doporučují si nejdříve celé místo projít, porovnat zboží i ceny a teprve potom začít nakupovat. U většiny stánků se podaří nakoupit levněji s blížícím se koncem trhu, ale v tomto případě je určité riziko, že nabídka už nebude tak velká.

Místa, kde se soustřeďuje větší množství lidí mají v oblibě kapsáři a různí malí zlodějíčci. Dávejte si tedy při nakupování pozor na peněženku, mobilní telefon a další cennosti. Hlídejte si i svůj nákupní košík nebo tašku, aby se vám nestalo, že jste něco nakoupili pro někoho jiného.

Pravidla pro prodávající

I prodávající na farmářském trhu musí dodržovat zákonem stanovená pravidla. Státní veterinární správa České republiky pro ně vymyslela deset zásad a inspektoři jejich dodržování pravidelně kontrolují.   

Zásady Státní veterinární správy ČR pro prodej na farmářských trzích

1. Chovatelé mohou prodávat produkty zvířat z vlastního chovu, které nebyly získány ve schváleném a registrovaném, popřípadě jen registrovaném výrobním podniku a to za těchto podmínek:

• maso z drůbeže a králíků (musí být vykucháno, u králíků nesmí být oddělená hlava) maximálně z 10 kusů týdně, maso musí být uloženo při teplotě maximálně 4 °C; maso musí být čitelně označeno nápisem „Maso není veterinární vyšetřeno – určeno po tepelné úpravě k spotřebě v domácnosti spotřebitele“
• syrové mléko a smetanu pomocí prodejního automatu (automat musí být registrován u Krajské veterinární správy)
• čerstvá, prosvícená a označená vejce s uvedením jména a adresy chovatele v maximálním množství 60 kusů jednomu konečnému spotřebiteli
• včelí produkty od včelstev ze stanovišť ve stejném kraji jako trh, označené jménem, příjmením a adresou chovatele a u medu druhem a množstvím
• živé ryby (usmrcování a další opracování ryb musí být nahlášeno příslušné Krajské veterinární správy 7 dní předem)

2. Je nepřípustné prodávat maso z domácí porážky provedené v hospodářství (mimo drůbeže a králíků) a výrobky z tohoto masa.

3. Ostatní prodejci potravin a surovin živočišného původu musí zajistit, aby jimi prodávané potraviny a suroviny byly získány ve schváleném a registrovaném, popřípadě jen registrovaném podniku. Jejich povinností je udržovat je při stanovených teplotách. Prodejce je povinen tuto teplotu kontrolovat:

• 7 °C pro maso vepřové, hovězí, skopové a velké zvěře
• 4 °C pro maso drůbeže, králíků a drobné zvěře
• 3 °C pro vnitřnosti
• 5 – 18 °C pro vejce (nekolísavá teplota)
• 4 – 8 °C pro mléčné výrobky jiné než UHT, sterilované a sušené,
• 0 °C pro čerstvé chlazené ryby (teplota tajícího ledu)

ostatní výrobky musí být uloženy při teplotách stanovených výrobcem

4. Pro potraviny podle bodu 3 musí být k dispozici viditelná informace o jejím názvu, množství a datu použitelnosti nebo datu minimální trvanlivosti. Prodávající musí být vždy schopen na místě doložit původ produktů

5. Označení „domácí“ v názvu potraviny je nepřípustné

6. Prodávat potraviny s prošlou dobou použitelnosti je nepřípustné

7. Potraviny musí být po celou dobu uvádění do oběhu chráněny před jakoukoli kontaminací a před přímým vlivem klimatických podmínek

8. Všechny předměty a zařízení, které přicházejí přímo do styku s potravinami, musí být čisté a nesmí představovat nebezpečí kontaminace, dopravní prostředky a nádoby používané pro přepravu potravin musí být udržovány v čistotě a v dobrém stavu

9. Osoby manipulující s potravinami musí dodržovat požadavky na osobní hygienu a musí nosit čistý oděv, při prodeji nebalených potravin, zejména masa, musí být k dispozici zdroj pitné vody k mytí rukou

10. Potravinářské a jiné odpady musí být z prostor, kde se nacházejí potraviny, co nejrychleji odstraňovány, aby nedocházelo k jejich hromadění, a nesmí představovat přímý ani nepřímý zdroj kontaminace

Úroveň prodeje na farmářských trzích a kvalita výrobků je v současné době už opravdu velká. Určitě je to dáno především prodávajícími a zákazníky, možná se na tom nějakým způsobem podílí i zásady veterinární správy a kontroly. Je ale zvláštní, že stejnou pozornost úřady nevěnují jiným obchodníků. Kdyby tomu tak bylo, pak by přece mnoho kamenných obchodů a tzv. super a hypermarketů nemohlo velmi často nabízet zboží, které už si nikdo nekoupí ani s tou největší slevou…