Zero waste v kuchyni

0 0

Až příště budete vařit oběd, zkuste si všechen odpad, který při vaření jednoho pokrmu vznikl, dávat na hromádku. Možná budete překvapeni, jak snadno se promění v pořádnou hromadu. A pokud zrovna nic vařit nehodláte, pak sledujte následující příklad: představme si, že budeme vařit nějaké jednoduché jídlo, třeba halušky. Na ně potřebujete brambory, které si nejspíš přinesete domů v igelitovém sáčku, pokud nekoupíte celý pytel. Brambory oloupete, zbydou vám slupky. Nastrouhané brambory smícháte s moukou, která se prodává v papírových balíčcích, a vejcem, z nějž vám vznikne další odpad, skořápka. Dále budete potřebovat anglickou slaninu, kterou v lepším případe přinesete zabalenou v papíru, v horším zavařenou v igelitu. Kysané zelí zakoupíte nejčastěji v silném plastovém sáčku, a pokud máte rádi halušky s brynzou, pak vám k odpadu přibude ještě obal od brynzy. Tak kolik odpadků jste napočítali?

Zero waste aneb odpad na nule

Pokud vás výsledek znepokojuje, nejste jediní. Velké množství především mladých lidí z celého světa se rozhodlo bojovat proti zbytečnému odpadu. Tak vznikla nová životní filozofie, nový životní styl – zero waste. Lidé, kteří žijí zero waste, se snaží co nejvíce zmenšit množství odpadu, které v každodenním životě vyprodukují. Anglické slovní spojení zero waste znamená nulový odpad, což je pro většinu lidí nedosažitelný ideál, je ale možno přinejmenším snížit množství vyprodukovaného odpadu na minimum. Zero waste se promítá do všech aspektů lidského života, my se blíže podíváme jeho na využití v kuchyni, kde vzniká odpadu nejvíce. Nejdříve si ale řekneme, jaký to má vůbec smysl.

Proč žít zero waste?

Existuje mnoho důvodů, proč se lidé rozhodnou žít bez zbytečného odpadu. Ten, který napadne asi každého z nás, je snaha nezatěžovat naši planetu. Ročně se totiž na celém světě vyprodukuje 2,12 bilionů odpadu, což je takové množství, že kdyby se odpadky naložily do náklaďáků, ty by utvořily řadu dlouhou 24 obvodů Země. Ještě zarážející je zjištění, že 99% všech vyrobených věcí je do půl roku vyhozeno do odpadu. Tato statistika se může díky zero waste změnit. Dalším argumentem pro zero waste je fakt, že většina obalů se vyrábí z ropy, které pomalu ubývá a kterou by bylo možno využít lepším způsobem.

Mnoho lidí si ale vybírá zero waste i z čistě praktických důvodů – s výrobkem totiž kupujete i obal, který si musíte zaplatit, když si tedy koupíte výrobek bez obalu, ušetříte. K zero waste patří také domácí výroba přírodních pracích a čisticích prostředků, šamponů a kosmetiky, což může vyřešit alergie, vyrážky a další kožní problémy.

Jak zmenšit množství kuchyňského odpadu

Většina zero waste aktivistů začínala právě s vypořádáním se s odpadem z kuchyně. I když se třeba nerozhodnete žít zero waste, vyzkoušejte následující tipy, pomohou vám ušetřit peníze i cestu k popelnicím.

1. Odřezky a zbytky ovoce a zeleniny nevyhazujte do odpadkového koše k ostatnímu odpadu. Pořiďte si kompostér (dnes se prodávají i malé balkonové verze kompostérů, které navíc nezapáchají) nebo menší odpadkový koš jen na tento typ odpadu, který potom vynesete do popelnice na bio odpad.

2. Pokud máte ve svém okolí někoho, kdo chová hospodářská zvířata, nabídněte mu své zbytky, které může využít – vyschlé vaječné skořápky, usušené (neplesnivé) pečivo, zbytky ovoce a zeleniny.

3. Když najdete v lednici nenačaté potraviny, které sice ještě nejsou prošlé, ale vy víte, že už je nestihnete sníst, odneste je do veřejné lednice. Ty se dnes nacházejí ve všech větších městech, a pokud v tom vašem zrovna ne, můžete jednu založit.

4. Kupujte potraviny bez obalu – už i u nás najdete obchody, v nichž vám mouku, rýži, vločky, luštěniny a další potraviny naváží do sklenice nebo látkového sáčku, které si sami přinesete.

5. Nekupujte nic, co je zbytečně zabaleno ve více vrstvách – některé sušenky jsou například zabaleny do igelitu, uloženy ve vaničce a to vše ještě v papírové krabičce.

6. Upřednostňujte výrobky balené do papíru před těmi v plastu a kovu.

7. Místo jednorázových papírových utěrek používejte látkové, které vydrží roky. Podobně vyměňte také papírové ubrousky za látkové.

8. Nekupujte si při každém nákupu igelitovou tašku, místo toho u sebe vždy mějte jednu nebo dvě pevné látkové tašky. Tak nejen nevyprodukujete zbytečný odpad, ale také ušetříte. Navíc může plátěná taška vyjadřovat vaši osobnost – vyberte si nějakou s potiskem, který se vám líbí nebo vás vystihuje, anebo si dokonce vyrobte tašku vlastní.

9. Vyhýbejte se také tenkým igelitovým sáčkům na ovoce, zeleninu a pečivo. Zboží ukládejte raději do látkových sáčků nebo speciálních průhledných sáčků z polyesteru (podomácku si je podobné můžete vyrobit třeba ze staré záclony).

10. Svačiny pro svou rodinu nebalte do potravinové folie, alobalu ani igelitových sáčků. Vyrobte si na ně opakovaně použitelné, voděodolné a neumastitelné látkové ubrousky. Je to snadné – obdélník nebo čtverec látky (plátna) potřebné velikosti (doporučujeme vyrobit více velikostí) položte na pečicí papír, posypte nastrouhaným včelím voskem, překryjte druhým pečicím papírem a pak vezměte žehličku a vosk do látky pěkně zažehlete. Svačinu do navoskované látky zabalte a převažte přírodním provázkem. Po použití ubrousek jednoduše opláchněte studenou vodou, nechte oschnout a je připraven k dalšímu použití.

11. Pokud máte šikovné ruce a dost času, můžete si podobně vyrobit i voskovaný ubrousek k překrytí misky. Z látky vystřihněte kruh o něco větší, než je miska, do okrajů všijte tenkou gumičku, ale zatím neutahujte, nechejte kolo rozložené. Zažehlete vosk, potom stáhněte a zavažte gumičku. Tento ubrousek pak v případě potřeby jednoduše natáhnete přes okraj misky a pak zase omyjete studenou vodou.

12. Vyrábějte si vlastní potraviny! Vyzkoušejte domácí jogurt, sýry, rostlinná mléka, pečivo, kečup, hořčici, marmelády, kompoty, sušené ovoce a další.