Malý atlas těstovin

0 0

Těstoviny jsou celosvětově oblíbeným jídlem. A není se čemu divit, uvařené jsou raz dva, můžete je podávat (nebo zapékat) s nepřeberným množstvím omáček, takže chutnají pokaždé jinak, a jsou také dietní a zdravé. Obsahují pouze mouku (ty pravé italské semolinovou, existují i těstoviny z dalších druhů obilovin) a vodu, případně ještě vejce. Díky tomu jsou plné sacharidů, které zásobují organismus energií po velmi dlouhou dobu, takže se vám rozhodně nestane, že už hodinu po obědě budete mít hlad. 

Na těstovinách je skvělé i to, že si je můžete velmi snadno vyrobit doma, se strojkem a formami na těstoviny to zvládne opravdu každý.

Italské těstoviny

Naše putování za těstovinami zahájíme jak jinak než v Itálii. Italové těstoviny milují a ze semolinového těsta vytvořili celou řadu nejrůznějších tvarů. Některé z nich jsou regionální specialitou a seženete je pouze v oblasti, kde se zrodily. Ač nám italské názvy mohou připadat jako tajemná zaklínadla nebo jazykolamy, vězte, že každý z nich je běžným slovem (nebo jeho zdrobnělinou), jehož význam poukazuje nejčastěji na tvar dane těstoviny.

• Acini di pepe (čteme ačíny dy pepe) – drobounké těstoviny ve tvaru válce, vypadají jako malé bonbonky. Jejich název by se dal přeložit jako „semínka papriky“, a stejně jako semínka jsou i tyto těstoviny symbolem plodnosti. Proto se acini di pepe přidávají do polévky podávané na svatebních hostinách, použít je ale můžete do každé polévky, udělat z nich těstovinový salát nebo je podávat jako kuskus.

• Anelli, též aneletti (čteme aneli/anelety) – malé těstovinové kroužky, které se budou líbit hlavně dětem, připomínají totiž oblíbené snídaňové cereálie. Využívají se zejména jako zavářka do polévek, vhodné jsou i k přípravě těstovinových salátů. Menší verze těchto těstovin se označuje jako anellini (čteme anelíny).

• Bucatini (čteme bukatýny) – vypadají jako špagety, ale když se podíváte pořádně, uprostřed uvidíte otvor. Jsou to tedy takové dlouhé úzké trubičky. Název vznikl od slova „buco“, což znamená otvor. Podobné bucatinám jspu ziti (čteme city), jen nejsou na průřezu kulaté, nýbrž čtvercové. Oba typy těstovin se mohou podávat s omáčkami jako špagety, také se často zapékají.

• Campanelle (čteme kampanele) – to znamená zvonky. Jsou to těstoviny ve tvaru kornoutku s vlnitým okrajem, které vypadají na talíři velmi efektně. Podávejte he v husté omáčce, těstovinovém salátu nebo ke zapečte se svou oblíbenou zeleninou.

• Cappelletti (čteme kapelety) – někomu připomínají malé kloboučky, jinému knoflíky. Jisté je, že tyto těstoviny, které se vyrábí tak, že se pruh těsta nejprve přeloží a potom spojí do tvaru kruhu, vykouzlí úsměv na tváři malých i velkých. Dejte jim dostatek prostoru, nezapékejte je, jednoduše je uvařte a pak doplňte omáčkou. Existují i plněné cappelletti, které připomínají tortellini.

• Cavatappi (čteme kavatapi) – to znamená vývrtky. A tvarem je opravdu připomínají, jsou to zatočené vroubkované trubičky. Představit si je můžete jako kolínka spojená do spirály. Hodí se k zapékání a do těstovinových salátů, chybu neuděláte ani nejrůznějšími omáčkami.

• Cavatelli (čteme kavateli) – tyto těstoviny vznikají srolováním špalíčků těsta. Možná vám budou připomínat rozříznutý rohlík k přípravě hotdogů. Můžete je zapékat podle libosti, Italové je mají rádi s brokolicí. Ochutnat můžete i ricotta cavatelli, do jejichž těsta se přidává ricotta.

• Conchiglie (čteme konkilje) – tyhle těstoviny určitě znáte. Jsou to mušličky, mají vroubkovaný povrch a vyrábějí se v několika velikostech. Ty malé se hodí do polévek, prostřední skvěle chutnají přelité lahodnou omáčkou a ty velké přímo vybízejí k naplnění. Tradičně se plní sýrem, masem nebo zeleninou, například špenátem. Špenát se využívá i při výrobě barevných conchiglií, stejně jako rajčata a sépiový inkoust.

• Farfalle (čteme farfále) – to znamená „motýlci“, my je známe spíše jako mašličky. Obdélník těsta s vroubkovanými kratšími stranami se uprostřed prsty zmáčkne, aby vznikl spoj. V Modeně se můžete setkat s těstovinami stejného tvaru, kterým se říká strichetti (čteme strikety). Od farfalle se liší tím, že se do těsta přidává sýr. Farfalle se podávají nejčastěji s hustými omáčkami nebo v těstovinovém salátu.

• Fettuccine (čteme fetučíne) – v překladu to znamená „malé stužky“. Fettuccine jsou široké nudle, ještě širší než tagliatelle. Podávají se nejčastěji s masovým (kuřecím nebo hovězím) ragú, proslulá je i kombinace s omáčkou Alfredo. Jejím základem je smetana ke šlehání, máslo a parmezán, dochucuje se česnekem, solí a pepřem. Stejně jako conchiglie se i fettuccine vyrábí také v barevných variantách.

• Fusilli (čteme fusili) – vrtulky má rád každý. Málokdo ale ví, že kromě těch klasických existují i další, například fusilli bucati (čteme fusili bukaty), dlouhé zatočené těstoviny vypadající jako vývrtka. Zatímco při výrobě běžných fusilli se těsto protlačuje tvořítkem, fusilli bucati vznikají natočením těstovin tvaru špaget na dlouhou tyčku. Všechny typy fusilli si nejlépe rozumí s rajčatovými, sýrovými a dalšími omáčkami na těstoviny.

• Lasagne (čteme lazaně) – tenké pláty těsta s vlnitými okraji. Jednotlivé pláty se prokládají omáčkou, masem, zeleninou, bešamelem a dalšími ingrediencemi podle chuti a vše se zapeče. Receptů existuje celá řada, některé obsahují třeba masové kuličky, vejce natvrdo nebo ricottu. Název lasagne označuje jak typ těstoviny, tak také hotový pokrm, a je odvozen od latinského slova „lasana“ – hrnec.

• Linguine (čteme lingvine) – tyto těstoviny mají poetické jméno, do češtiny se překládá jako „malé jazýčky“. Jedná se o dlouhé ploché nudle široké asi 4 mm, které se vyrábějí i v barevných variantách. V některých oblastech Itálie se jim říká trenette či bavette. Pokud si chcete linguine připravit tradičním způsobem, podávejte je s mušlemi nebo pestem.

• Orecchiette (čteme orekjete) – v překladu „malá ouška“. Drobné těstovinky získávají svůj tvar krátkým zatlačením a tažením po podložce. Tradičně se podávají s vepřovým masem, kapary a bílým vínem. Jiný oblíbené recepty obsahují brokolici, rajčatové sugo nebo sýr z ovčího mléka podobný ricottě.