Patří do skupiny lupenatých, doba výskytu je od listopadu do prosince. Klobouk čirůvky fialové měří 50-150mm, je nízce vyklenutý až plochý, ve stáří často zvlněný, hladký, nehygrofánní. Zbarvený je fialově, modrofialově, fialově hnědě až špinavě hnědě. Lupeny jsou zoubkem připojené, fialové, potom vybledající. Třeň o rozměrech 50-100x10-30mm je válcovitý až kyjovitý, zbarvený fialově až fialově hnědavě. Ve stáří bývá často bíle poprášený od výtrusů. Dužnina příjemně sladce voní, zbarvená je fialově.

Čirůvka fialová roste hojně, jednotlivě nebo ve skupinách, v jehličnatých i listnatých lesích, v parcích i sadech. Vyskytuje se na stanovištích bohatých na humus. Někdy se objevuje i na jaře.

Jedná se o velmi chutnou jedlou houbu, která ale vyžaduje delší tepelnou úpravu – za syrova obsahuje látky rozkládající červené krvinky. Záměna je možná za některé fialově zbarvené pavučince, které se ale kromě mikroskopických znaků liší také rezavě zbarvenými lupeny, výtrusným prachem a jinou vůní.