HNĚDÁ DLOUHOZRNNÁ RÝŽE, nebo též celozrnná rýže, anglicky Long-grain brown rice, je název pro typ dlouhozrnné rýže (Oryza sativa).

Výskyt a historie

Hnědá rýže není samostatnou odrůdou, je to jen označení pro formu, v jaké se prodává. Většina odrůd rýže je k mání v bílé a hnědé verzi, přičemž z hnědé rýže je odstraněna jen slupka, zatímco ze zrnek rýže bílé se brousí povrchová vrstva (tato úprava se označuje jako leštění).

Z toho vyplývá, že hnědá rýže se pěstuje na různých místech světa a její historie se také různí.

Vzhled a vlastnosti

Tato rýže má dlouhá hnědá zrna s neobroušeným povrchem. Díky tomu je její chuť výraznější, příjemně oříšková. Obsahuje méně škrobu než jiné druhy, po uvaření jsou zrnka sušší a nelepí se. Taková rýže je pak krásně nadýchaná.

Obsah tuku je vyšší než u jiných rýží, proto se musí spotřebovat dříve, aby nežlukla.

Zdraví a vitamíny

Hnědá rýže je přírodnější než bílá a díky tomu, že není broušená a obsahuje i klíček, v ní můžeme najít vitamíny B1, B2, B6 a E, dále pak vápník, hořčík, fosfor, draslík, selen a mangan. Hnědá rýže má nižší glykemický index než bílá. Také pomáhá předcházet rakovině tlustého střeva a prsu, zabraňuje onemocněním srdce i zácpě a podporuje správnou činnost nervového systému.

Použití hnědé rýže v gastronomii

Hnědá dlouhozrnná rýže se hodí především k přípravě pokrmů s omáčkou nebo šťávou, které vyváží suchost rýže, jako je např. casserole (různé druhy masa a zeleniny vařené a podávané v jednom hrnci) nebo středovýchodní pilaf. Pro rizoto tato rýže příliš vhodná není.

Hnědá rýže se vaří déle než bílá, a to 30 – 40 minut. Také potřebuje k uvaření více vody (2 díly vody na 1 díl rýže).