Massimo Attanasio – v kuchyni s Italem
Hlasovat Hlasovat Hlasovat Hlasovat Hlasovat
0 0

Massimo Attanasio – v kuchyni s Italem

Obrázek

Pochází z italské Neapole, už devět let ale žije na Slovensku. Do Bratislavy přijel původně jen na dovolenou, ale učarovala mu natolik, že se v ní nakonec usadil trvale. A vybudoval tam jednu z nejvyhlášenějších restaurací ve městě - italskou Massimo Ristorante, která nese jméno po svém majiteli, šéfkuchaři Massimu Attanasiovi.

Jeho stylově zařízený podnik se nachází v centru metropole přímo u Dunaje, s výhledem na řeku. Pocit pravé italské restaurace umocňuje zvětšená fotografie Neapolského zálivu na stěně. „Chtěl jsem mít restauraci, která bude vypadat trochu luxusně, ale zároveň bude do jisté míry domácí. A aby v ní byl italský duch. Všechno, co v restauraci je, každá lampa, každá svíčka, ve všem je můj duch. Když se mi něco líbí, tak to tam bude. Když ne, tak ne,“ stručně charakterizoval svou restauraci dvaačtyřicetiletý Attanasio.

Obrázek

Na jídelním lístku zákazníci najdou skutečnou Itálii. A to nejen z toho důvodu, že šéfkuchařem je domorodý Ital, ale i proto, že se suroviny do kuchyně dovážejí. „Tady na Slovensku není tak jednoduché najít italské produkty. A ty zdejší samozřejmě nelze vydávat za italské. Takže kvalitní věci, které se tady dají těžko sehnat jako například buffalo, (italská mozzarella - pozn. redakce) tak to si dovážím.“ Spolupracuje však také s místními farmáři. Ze svého menu by nám doporučil chobotnici na grilu. „Protože je fakt fantastická. Je to náš rodinný recept z Neapole, který vypadá jednoduše, ale tak jednoduché to zase není,“ dodal.

O tom, že Attanasio Massimo je skutečně italský sympaťák, který to navíc umí v kuchyni, vás určitě přesvědčí i náš videorozhovor. 


Attanasio má vaření v genech, gastronomii se věnují všichni z rodiny. Jeho otec vlastnil v Itálii dvě restaurace a velikou jídelnu, která denně produkovala deset až dvanáct tisíc jídel pro školy a hotely. Tam také sbíral po absolvování hotelové školy cenné zkušenosti. „První jídlo, které jsem kdy uvařil, byly scaloppine. To jsou plátky telecího masa, udělané na citrónové šťávě nebo na omáčce vinné či z balzamikového octa. Je to i moje oblíbené jídlo,“ zavzpomínal Attanasio.

Obrázek

Do slovenské metropole přijel poprvé v devatenácti letech, od roku 2005 se v ní usadil na trvalo. „Přijeli jsme do země, kde byl před tím komunismus, což bylo něco úplně jiného. Lidi se na nás těšili, aby vyzkoušeli nové věci. I kdybychom měli jedny jediné kalhoty, tak by se těšili jen proto, že jsme měli něco nového. A slovenština? Jasně, že jsem s ní měl problémy. Mojí výhodou ale bylo, že jsem neuměl moc dobře anglicky, tím pádem jsem se musel za každou cenu naučit slovensky.“ To se mu povedlo a dokonce do takové míry, že má ve slovenské televizi vlastní pořad o vaření. Nedávno také vydal knihu. „Kniha vypráví o mém životě, jak jsem tady začal a jsou v ní samozřejmě i recepty. Takové lehké, pro lidi, aby se naučili něco udělat doma. A hlavně tam jsou fotky zho rodného města, abychom ukázali, jak se dělá například mozarella, co to je bufallo, proč se to tak jmenuje, jak se dělají čerstvé těstoviny, kde se kupují ryby a tak dále,“ popsal.

Obrázek

V Bratislavě žije se svojí přítelkyní a dvou a půl letým synem. Ze slovenské kuchyně má rád bryndzové halušky, doma vaří ale nejraději těstoviny. „Inspiroval jsem se u velkých světových kuchařů. Oni dokázali udělat s jídlem něco, co si nelze ani představit. Máte třeba rajče, ingredience…, všechno to musíte dát dohromady a vznikne z toho jeden talíř - to je kouzlo. A kdo to umí, to už není kuchař, ale kouzelník, vzdal hold svému řemeslu. Ze slovenských kulinářských mistrů nechce jmenovat své vzory, aby se ti, které by neřekl, neurazili. Z českých zná Jaroslava Žídka, který moderoval ve slovenské televizi pořad Áno, šéfe!, ze svých krajanů obdivuje například Carlo Cracca.

Attanasio tráví většinu svého času v práci. Spí čtyři až pět hodin denně a jak sám říká, neumí odpočívat. Kdo má rád restauraci tak, jako já, tak pospíchá do práce, i když tam být nemusí. A po pravdě musím říct, že já odpočívám u moře. To mi velmi chybí, posteskl si. Jeho životním snem je proto otevřít si restauraci právě u moře. Momentálně by ale rád vybudoval vlastní podnik ve Vídni.

I přesto tvrdí, že na Slovensku stoprocentně zůstane už navždy. „Já si myslím, že tady asi umřu. Miluju tuto zem, lidi, kteří tu jsou, mám zde mnoho kamarádů a přátel,  hlavně tady ale mám ženu a dítě, takže bych odsud nikdy neodešel. Mají mě tady rádi, tak tady zůstanu.“

Obrázek



 

Komentáře

Přidat komentář
Jsi zaregistrovaný? Stačí se přihlásit, nebo zadej e-mail


Souhlasím se zasíláním zajímavých informací a akcí z portálu Milujivareni.cz
×

Přidávat recepty
mohou pouze přihlášení uživatelé.

Stačí se přihlásit nebo registrovat

TOPlist