ŠVESTKA - PRAVÁ ŠVESTKA, anglicky german prune nebo damson plum,francouzsky quetsche nebo prune de Damas aněmecky Zwetsche je plod stromu Slivoň švestka - Prunus domestica.

V Čechách se švestky v nářečích známé také jako slívy, na Moravě se jim říká kadlátka, karlátka, kadlátkonebo trnka, ve Slezsku slíva nebo slivka. Mimo pravé švestky je známý ještě druh nazývaný POLOŠVESTKY.

Švestky jsou chutné a zdravé čerstvé, sušené i „tekuté“

Pěstování švestek má ve střední Evropě, a samozřejmě i v Čechách, na Moravě a ve Slezsku, velmi dlouhou tradici.

Původ a historie

Švestky- správněji slivoně - jsou jedním z nestarších druhů ovocných stromů. S největší pravděpodobností pocházejí z oblastí mezi Altajem a Kavkazem, odkud se později rozšířili přes Sýrii až do Evropy.

První zmínka o švestkách pochází ze starověkého Řecka v 4. století před naším letopočtem a kolem roku 100 před naším letopočtem se prokazatelně objevují na území Římské říše.

Původní švestky měly poměrně malé plody, od 14. století se kvalita plodů křížením postupně zlepšovala. Různé vyšlechtěné odrůdy se pěstovaly už v dobách Karla Velikého. Velký význam měly švestky v balkánských zemích, odkud se v 17. století dostaly do jižního Německa a postupně na území celé Evropy a dalších světadílů. V první polovině 19. století se už pěstovalo přibližně 200 různých odrůd.

Současnost

Švestky jsou v současnosti celosvětově čtvrté nejčastěji pěstované ovoce. Existuje přibližně 2 000 odrůd, a každým rokem přibývají další.

Hlavním cílem šlechtění je mimo kvality plodů i odolnost proti chorobám a v mnoha zemích jižní Evropy se experimentuje a kříží odrůdy z Asie a USA. Většinou ale potřebují delší vegetační období a proto se k pěstování v severnějších místech Evropy nehodí.

V Evropě je švestek vinou mnoha různých chorob a výkyvům počasí stále méně, v Číně jejich produkce vzrůstá. Čína je také největším pěstitelem a vývozcem asijských odrůd, které pocházejí šlechtěním japonské slivoně. Druhé místo v celosvětové produkci patří USA. Třetí je Rumunsko, kde se produkce za posledních 20 let zdvojnásobila. Dalšími významnými producenty jsou Německo, Itálie, Francie a Maďarsko.

Ve střední Evropě má pěstování švestek dlouhou tradici. Švestky jsou ve většině zahrad a sadů. V České republice jsou nejkvalitnější švestky na jižní Moravě v oblasti Vizovických vrchů a v Čechách v Železných horách. Podíl švestek na celkové produkci ovoce v České republice je přibližně 5 procent.

Vzhled, chuť, vůně…

Plody pravé švestky mají podle odrůdy podlouhlý až široce oválný, výjimečně i kulovitý tvar. Jsou dlouhé 2 až 5 centimetrů a rozděleny viditelnou rýhou na dvě poloviny. Barva je většinou tmavě modrá nebo fialovomodrá, ale také modročerná i načervenalá, ojíněná. Dužnina je poměrně pevná, bělavá až nazelenale žlutá, šťavnatá a příjemně sladce nakyslá. U většiny odrůd se dobře odděluje od pecky, která má elipsovitý tvar, je bočně zploštělá a na vrcholu špičatá.

Pološvestky v současnosti nemají v komerčním využití téměř žádný význam.Plody modré, žluté nebo i zelené barvy mají kulatější tvar než pravé švestky. Dužnina je měkká, velmi šťavnatá, nazelenalá až žlutá s jemně kořenitou příchutí. Špatně se odděluje od pecky a při vaření nebo pečení se rozpadá. Pološvestky jsou tedy vhodné především pro přímou konzumaci nebo na zpracování do kompotů.

Strom slivoň švestka dorůstá do výšky až 10 metrů a má velmi rozvětvenou korunu. Starší malé větve jsou holé. Listy mají z horní strany šedozelenou nebo tmavě zelenou barvu, spodní strana je světlejší.

Odrůdy

Švestek existuje přibližně 2 000 odrůd a každý rok přibývají nové.

Většina současných odrůd se poměrně snadno přizpůsobuje i méně úrodným půdám a drsnějšímu podnebí. Největší problémy při pěstování slivoní zejména v teplejších oblastech způsobuje virové onemocnění, tzv. šárka, která způsobuje deformaci a následné opadávání listů i plodů. Poprvé se objevila v 30. letech minulého století v Makedonii a z Balkánu se rozšířila do dalších míst. V mnoha oblastech není tedy možné v současné době pěstovat původní oblíbené, ale velmi citlivé odrůdy, např. Domácí švestka nebo Borsumská švestka. Napadené stromy se nedají léčit a musí se vykácet.

Hlavním cílem šlechtění tak je mimo kvality plodů i odolnost proti chorobám a v mnoha zemích jižní Evropy se experimentuje a kříží odrůdy z Asie a USA. Většinou ale potřebují delší vegetační období a proto se k pěstování v severnějších místech Evropy nehodí.

Švestky se dělí na dvě základní skupiny - pravé švestky a pološvestky.

Švestka pravá má mnohem lepší vlastnosti než pološvestka. Plody s tužší dužinou, která se snadno odděluje od pecky jsou pevnější a mnohem lépe se transportují. Při tepelném zpracování - například pečení - si zachovávají tvar.

Pološvestka má měkkou dužinu, která se od pecky odděluje obtížně a plody se při tepelném zpracování rozpadají. Pološvestky jsou vhodné především pro přímou konzumaci nebo na kompotování.

Nejznámější odrůdy jsou Ontario, Carská, Anna Späth, Ruth Gerstetter, Kirkes Plum nebo Magna Glaura.

Švestky i pološvestky mají mnoho tzv. krajových odrůd. Ty nemají z komerčního hlediska téměř žádný význam a pěstují se převážně pouze tam, kde vznikly přirozeným křížením nebo byly vyšlechtěny.

Slivoň švestka se rozděluje i botanicky do tří poddruhů, které se dělí na další skupiny.

Slivoň švestka (Prunus domestica)

- švestka domácí pravá

- modrá ryngle

Slivoň obecná (Prunus insititia)

- slivoň obecná, pravá

- myrabelka

- špendlík

- bluma

Renkloda (Prunus italica)

Nejvýznamnější odrůdy pravé švestky

Domácí švestka je velmi stará a stále hodně pěstovaná trvanlivá pozdní odrůda s velmi chutnými, aromatickými a pevnými plody červenofialové barvy. Šťavnatá světle žlutá dužina se snadno odděluje od pecky.

Existuje přibližně 30 krajových odrůd, které se pěstují zejména tam, kde byly vyšlechtěny.

Borsumská švestka se pěstuje už od 17. století. Plody mají tmavomodrou barvu slupky, dužina je mírně aromatická, pevná, tmavě žlutá. Tato odrůda je velmi vhodná pro pečení.

Bühlovská raná je stará odrůda z Bádenska z roku 1854. Má středně velké a velmi pevné modré plody s žlutozelenou dužinou a jemným aroma. Je vhodná k tepelnému zpracování.

Pruneau de Provence jsou středně velké švestky z Francie. Šťavnatá dužina se snadno odděluje od pecky a má příjemně kořenitou sladkou chuť. Velmi rychle měkne.

Sanktus Hubertus se většími fialovomodrými plody a jemně žlutou aromatickou pevnou dužinou pochází z Belgie. Jedná se o ranou odrůdu, velmi vhodnou k pečení.

Čačanská lepotica je odrůda s velkými velmi atraktivní modrými plody ze Srbska. Dužina je šťavnatá a má neutrální nakyslou chuť. Tyto švestky jsou vynikající na pečení.

Ersingenská raná pochází z Německa. Velké plody s tmavě fialovou slupkou a šťavnatou žlutou aromatickou dužinou rychle měknou. Čerstvé se hodí k tepelnému zpracování.

Elena je odrůda z USA s tmavě modrými většími plody a žlutooranžovou dužinou, která je pevná, šťavnatá, příjemně sladká a aromatická. Pecka se od dužiny snadno odděluje.

Herman s lehce nakyslými šťavnatými středně velkými plody pochází ze Švédska. Dužina bělavé barvy je sladce nakyslá a snadno se od ní odděluje pecka. Odrůda je velmi odolná.

Katinka má původ v Německu. Plody jsou velmi pevné, fialové a kulatější, středně velké, vhodné k pečení. Dužina je žlutá, výrazně aromatická, snadno oddělitelná od pecky.

Tourská raná ( Pruneau rouge ) z Francie je to polopozdní odrůda s menšími plody fialové barvy a sytě žlutou, šťavnatou, pevnou a příjemně sladkou i aromatickou dužinou.

Stanley je polopozdní odrůda z USA. Plody mají nepravidelný tvar a modrou barvu slupky. Dužina je pevná, mírně aromatická a šťavnatá, obtížněji se odděluje od pecky.

Čačajská najbolja pochází ze Srbska. Je to polopozdní odrůda s velkými modrými plody. Středně šťavnatá dužina má nevýraznou chuť i vůni, snadno se odděluje od pecky.

Lovaňská slíva ( Belle de Loubvain )zBelgie je velmi stará polopozdní odrůda s fialovými plody a žlutou dužninou neutrální chuti i vůně, která poměrně rychle zmoučnatí.

Schönebergská má velké plody s modrofialovou slupkou. Dužina je žlutá, pevná, sladce nakyslá a příjemně aromatická. Odrůda je velmi stará, polopozdní, původem Německá.

President z roku 1894 pochází z Anglie. Odrůda je velmi pozdní, má velké modré plody o váze až 100 gramů. Dužina je pevná, mírně nakyslá, snadno oddělitelná od pecky.

Ruth gerstetter vyšlechtili v roce 1920 v Německu. Vínově červené středně velké plody se zelenožlutou mírně nakyslou, šťavnatou a nevýrazně voňavou dužinou jsou pevné

Nejznámější pološvestky

Opal je poloraná odrůda s kulatějšími velkými plody modré barvy. Dužina je příjemně nasládlá, jemně aromatická, šťavnatá a pevná, dobře se oddělující od pecky.

 Anna Späth ( Anna pozdní ) má původ v Německu, kde byla vyšlechtěna ze semenářů, dovezených z Maďarska. Plody jsou pevné, fialové, chuť sladká a mírně kořenitá.

 Ontario z USA má středně velké, kulaté zelenožluté plody. Dužina nevýrazné chuti i vůně je středně šťavnatá. Chutné jsou jen plody, které uzrály na plném slunci.

Krajové odrůdy pravé švestky

Šlapanická švestka je krajová odrůda domácí švestky, která byla vyšlechtěna v roce 1930 ve Šlapnicích u Brna. Je velmi odolná proti mrazu, má velmi chutné a šťavnaté plody.

Černošská roste v okolí Prahy. Plody jsou středně velké, mají kapkovitý tvar a zelenavě modré slupku. Dužina je žlutá, sladce navinulá, velmi chutná, pevná a šťavnatá.

Chrudimská (Vaňkova) je raná odrůda známá od roku 1924. Velké protáhlé modré plody s pevnou, sladkou a mírně nakyslou, příjemně aromatickou dužinou jsou značně trvanlivé.

Zdraví a vitamíny

Plody švestky jsou zdrojem mnoha vitamínů, minerálních látek, antioxidantů a stopových prvků, které jsou pro lidský organismus velmi důležité.

Zralé nebo přezrálé plody obsahují až 78 procent vody, v nezralých je vody až 87 procent. Je v nich 7 až 14 procent přírodních cukrů, provitamín A, vitamíny skupiny B, vitamíny C, E a H, organické kyseliny, třísloviny, dusíkaté a minerální látky.

Vitamín A je především velmi důležitý antioxidant, který pomáhá odstranit z těla mnoho zdraví škodlivých látek. Vitamín C posiluje imunitní systém a působí proti nachlazení a dalším infekčním chorobám. Podílí se na prevenci vzniku nádorových nemocí, podporuje zdravý vzhled pokožky, tkání a správnou funkci sliznic. Vitamíny B1, B2 a B12, které švestky obsahují, podporují tvorbu krve a látkovou výměnu. Působí preventivně proti vzniku srdečních chorob, podporují činnost mozku a paměť, podílí se na regeneraci a správné funkci svalů. Vitamín E je další silný antioxidant, který chrání buňky lidského těla před poškozením. Je prevencí některých druhů rakoviny a kardiovaskulárních chorob, jako je infarkt nebo mrtvice, pomáhá také udržovat správnou hladinu cholesterolu v krvi. Vitamín H je nezbytný pro látkovou přeměnu v těle a pečuje o zdravý vzhled pokožky, vlasů a nehtů.

Švestky obsahují i polyfenoly, které jsou antioxidační a pozitivně ovlivňují činnost srdce a krevního oběhu.

Významné jsou i minerální látky. Draslík snižuje krevní tlak, posiluje srdce a krevní oběh, má kladná vliv na správnou činnost svalů a jejich regeneraci, aktivuje činnost mozku a dokonce i omezuje tvorbu ledvinových kamenů. Podobně působí v těle i hořčík. Vápník je důležitý pro pevnost kostí a zubů, podílí se také na správné funkci svalů, zklidňuje nervy, omezuje dráždivé účinky žlučových kyselin a tak se podílí na snížení rizika vzniku rakoviny tlustého střeva. Fosfor podobně jako vápník posiluje kosti a zuby, navíc se podílí na správném fungování látkové výměny a činnost buněk v těle. Železo rozděluje kyslík v krvi na hemoglobin a ve svalech na myoglobin, podporuje imunitní systém a dodává tělu energii.

Organické kyseliny - jablečná, citronová, šťavelová, jantarová, chininová a v malém množství i mnohé další - jsou v kombinaci s ostatními látkami ve švestkách velmi důležité nejen jako prevence proti různým chorobám, ale i pro správnou funkci celého organismu.

Plody obsahují i značné množství vlákniny. Nerozpustné vlákniny na sebe vážou toxické látky a mají vliv na správnou funkci trávicího ústrojí. Rozpustné vlákniny vstřebávají tuky a tak upravují hladinu cholesterolu v krvi a množství žlučových kyselin a sacharidů, mají také projímavé účinky a jsou dobré proti zácpě.

Vysoký obsah vlákniny ve švestkách velmi prospívá správné činnosti střev. Sušené i syrové plody se doporučují i při ochablosti střev. Podobný, i když slabší, účinek mají i kompoty a šťávy, které se doporučují lidem s vysokým tlakem. V

Sušené plody švestek mají vyšší obsah antioxidantů, které chrání lidský organismus před vznikem rakoviny, stárnutím pokožky a dalšími chorobami. Podle odborných studií je v sušených švestkách více antioxidantů než v hrozinkách. Sušené švestky jich obsahují až sedminásobně více než čerstvé plody, ale ztrácejí většinu vitaminu C.

Sušené švestky mají i antibakteriální účinky. Extrakt snižuje množství škodlivých bakterií v potravinách, jako jsou například salmonely nebo listerie.

Listy stromů slivoně obsahují kumariny, které působí proti vzniku trombózy a mají pozitivní vliv na stav cév a kapilár. V lidovém léčitelství se odvar z listů doporučuje na léčbu poruch metabolismu a revmatických chorob. Čerstvé i sušené listy se přikládají na rány, protože urychlují jejich hojení.

Použití švestek v gastronomii

Plody švestek se konzumují čerstvé tzv. za syrova, ale mají uplatnění i v studené a teplé kuchyni, a také v potravinářství a v kosmetickém průmyslu.

Švestky pro přímou konzumaci by měly být čerstvé a zralé, měkké a sladké.

V studené kuchyni se používají hlavně do různých ovocných salátů.

V teplé kuchyni se používají při pečení koláčů a buchet, chutné jsou i švestkové knedlíky nebo omáčky k masům.

V potravinářském a konzervárenském průmyslu se z měkčích plodů vyrábí povidla, džemy, sirupy a džusy, pevnější švestky se kompotují.

Sušené švestky jsou také velmi oblíbenou pochoutkou. Nejčastěji se suší horkým vzduchem, v některých pěstitelských oblastech se ale nechávají uschnout přímo na stromě - tyto sušené švestky jsou nejlepší z hlediska zachování zdraví prospěšných látek i chuti.

Sušené švestky ale obsahují vyšší množství solí kyseliny šťavelové, které se můžou koncentrovat a tvořit malé krystaly v tělních tekutinách. Proto by je neměly konzumovat lidé s onemocněním ledvin a žlučníku.

Vynikající jsou i švestky, které se nechávají na stromě tzv. „přejít mrazem“. Mají vysoký obsah cukru a energetickou hodnotu.

Dobře vyzrálé až přezrále plody švestek se nechávají zkvasit a používají se k výrobě destilátů, známých jako slivovice. V malém přiměřeném množství působí příznivě na srdce a cévy, podporuje chuť k jídlu a trávení.

V kosmetickém průmyslu se švestky používají do různých tělových a masážních krémů, při výrobě parfémů a do koupelových pěn a solí.

Jak a podle čeho vybírat

Švestky dozrávají od začátku července do září. Plody by měly na stromech zrát co nejdéle. Pokud se sklidí nedozrálé, jsou jejich chuťové vlastnosti podstatně horší.

Zralé švestky jsou pevné a mají jednotnou barvu.

Vždy bychom měli kupovat jen čerstvé a zralé plody, které nejsou omačkané nebo jinak na povrchu viditelně poškozené.

Čerstvě sklizené švestky mají ojíněný jemně bělavý povrch. Tento voskovitý stíratelný povlak, který zabraňuje vysychání, si plody vytváří samy. Pokud ho švestky mají, je to znak určité kvality, protože plody neprošly mnoha rukama.

Spotřeba, zrání, skladování

Švestky pro konzumaci by měly být zralé, měkké ale pevné a sladké. Nemají dlouhou trvanlivost, můžeme je krátkou dobu uchovat v chladnu.

Švestky utržené ze stromu v nedozrálém stavu dozrávají velmi špatně a nemají pak dobré chuťové vlastnosti.

Nejlepší pro „uskladnění“ jsou švestky sušené, které si zachovávají všechny důležité látky. Nejčastěji se suší horkým vzduchem, nechávají se také uschnout i přímo na stromě.

Můžeme je nechat i tzv. přejít mrazem.

Sušené ani „mrazem přešlé“ švestky se při správném uskladnění na suchém místě nekazí.

Zajímavosti

Listy stromů a jejich léčebné účinky

V lidovém léčitelství se využívá odvar z listů na léčbu poruch metabolismu a revmatických chorob. Čerstvé i sušené listy se přikládají na rány, protože urychlují jejich hojení.

Švestky jako projímadlo

Švestky se používají jako spolehlivé přírodní projímadlo. Tento jejich účinek se uplatňuje při zácpě nebo ochablosti střev. Projímavá složka je obsažena především ve slupce, oloupané plody tento účinek v podstatě ztrácejí. Při konzumaci přiměřeného množství čerstvých plodů jsou ale obavy z projímavých účinků švestek zbytečné.

Švestky proti průjmu

Především v obchodech se zdravou výživou je možné občas zakoupit zvláštní druh švestek, který je oblíbený především v Číně pod názvem wumei a Japonsku jako umeboshi. Plody se suší, nakládají nebo také udí. Jsou kyselé a podle tradiční čínské a japonské medicíny ovlivňují akupunkturní dráhy jater, sleziny, plic a tlustého střeva. Na rozdíl od známých tradičních druhů švestek díky své kyselosti zastavují průjmy. Doporučují se také na léčbu kašle, pomáhají zastavit krvácení, omezují riziko vzniku nádorů a jsou účinné proti různým plísním.

Sušené švestky

Sušením se v plodech švestek zvyšuje obsah antioxidantů, které organismus chrání před vznikem různých rakovinových nádorů i různými chorobami a omezují stárnutí kůže. V sušených švestkách je těchto antioxidantů až 7krát víc než v hrozinkách. I když sušením švestky ale ztrácejí určité množství vitamínu C, je jejich hodnota z hlediska obsahu zdraví prospěšných látek stále velmi vysoká.

Léčivé účinky

Švestky mají vzhledem k velkému obsahu a výjimečné kombinaci vitamínů, přírodních cukrů, kyselin, minerálních a mnoha dalších látek velmi mnoho příznivých vlivů na lidské zdraví.

Plody švestek

- podporují správnou činnost střev, mají projímavé účinky a jsou dobré proti zácpě

- posilují imunitní systém a působí proti nachlazení a dalším infekčním chorobám.

- preventivně působí proti vzniku nádorových nemocí

- pomáhají udržovat správnou hladinu cholesterolu v krvi.

- podporují tvorbu krve a látkovou výměnu

- snižují krevní tlak, posilují srdce a krevní oběh

- působí preventivně proti vzniku srdečních chorob

- aktivují činnost mozku a posilují paměť

- podílí se na regeneraci a správné funkci svalů

- chrání buňky lidského těla před poškozením

- pozitivně ovlivňují látkovou přeměnu v těle

- podporují zdravý vzhled pokožky, vlasů a nehtů

- omezují tvorbu ledvinových kamenů

- ovlivňují pevnost kostí a zubů

- posilují a pozitivně ovlivňují nervový systém

- omezují dráždivé účinky žlučových kyselin a snižují riziko vzniku rakoviny tlustého střeva

- mají močopudné účinky, pomáhají tělu od nadbytečné vody a soli a prospívají ledvinám

- jsou účinné při otocích, kterých příčinou je nedostatečná činnost ledvin

Listy stromů obsahují kumariny, které jsou účinné proti trombóze, posilují i čistí cévy a kapiláry. V lidovém léčitelství se odvar z listů doporučuje na revmatismus a poruchy metabolismu. Čerstvé i sušené listy se přikládají na rány.

Švestky mohou mít i nežádoucí účinky v podobě silného průjmu v případě konzumace většího množství plodů.

Sušené švestky obsahují vyšší množství solí kyseliny šťavelové. Ty se můžou koncentrovat v tělních tekutinách v podobě krystalů a způsobit zdravotní problémy. Osoby s onemocněním ledvin a žlučníku by proto neměly sušené švestky konzumovat.

Vzhledem k poměrně vysokému obsahu cukru nejsou plody vhodné pro nemocné cukrovkou.

Švestky obsahují malé množství oxalátů, ty se mohou v některých případech v těle hromadit a podílet se například na vzniku ledvinových kamenů. Oxaláty mají schopnost ovlivňovat vstřebávání vápníku v těle, proto by se potraviny s vápníkem měly konzumovat 2 až 3 hodiny před konzumací švestek.