Jablko

JABLKO latinsky pupillam, anglicky apple,francouzsky pomme neboněmecky Apfel je plod stromu jabloň domácí - lat. domum pupilám. Jablka mezi nejrozšířenější a nejoblíbenější ovoce nejen ve střední Evropě, ale na celém světě. Po citrusových plodech, banánech a hroznovém víně jsou čtvrtý nejvíce pěstovaný druh ovoce.

Krásné, chutné, voňavé, zdravé…

Jablka patří mezi ovoce, které člověk zná a konzumuje od dávných dob.

Jablko bylo na planetě již dávno před člověkem, a i podle báje o Ráji, Evě a Adamovi provází lidstvo od počátků jeho života na Zemi.

Žádné jiné ovoce nemá v historii tak významnou roli. Známe ho z pohanských mýtů, antických pověstí, křesťanských a lidových tradic. Je symbolem lásky, plodnosti a krásy, pokušení i hříchu.

Jeho pozitivní účinky na zdraví znali lidé již velmi dávno a jablko má velký význam v lidovém léčitelství a medicíně snad ve všech kulturách. Existuje - a dodnes se využívá - velké množství vyzkoušených receptů, způsobů a možností, podle kterých se dá jablko použít vnitřně i zevně při každodenních různých potížích a onemocněních, a také v kosmetice. Konzumace jednoho jablka denně údajně stačí pro udržení dobrého zdraví a jako prevence proti zdravotním problémům

Původ a historie

Z historického a kulturního hlediska je člověk s jablkem spojen od dávných dob. Nalezené zkamenělé jádřince prokazují, že jabloně rostly už před 8 500 lety v historické Anatólii, a i staří Egypťané zanechali hieroglyfy s jablky na svých pyramidách a hrobech. Říšské jablko je dodnes symbolem světské a politické moci.

Jablko je spojeno dokonce i s prvním lidským hříchem. V Bibli se sice přímo nepíše, že plod, který Eva utrhla ze stromu poznání dobrého a zlého, bylo jablko, ale nikdo o tom vlastně ani nijak nepochybuje. Zlaté jablko s nápisem „Té nejkrásnější“ bylo podle řecké mytologie také na začátku Trojské války a pádu Tróje.

Jablka mají s největší pravděpodobností původ v horských oblastech západní Číny. Dodnes tam roste přibližně 20 druhů divokých jabloní a mimo jiné je i tato velká genetická koncentrace velmi zásadním důkazem toho, že odsud jabloně pocházejí.

Za předky dnešních stolních jablek jsou považovány především jabloň východní, pocházející z Kavkazu a jabloň Sieversova, která má původ ve střední Asii a v Altaji.

První pokusy o pěstování jablek byly v Persii. Ze střední Asie se jabloně po obchodních stezkách postupně dostaly až do oblastí okolo Černého moře a odsud pak do jihovýchodní a později i do střední Evropy.

Jablka se pěstovala už i ve starověkém Řecku a dokonce tam docházelo i k prvním pokusům o roubování. Šlechtění jabloní se věnovali i staří Římané a z té doby jsou o jablkách i první písemné zmínky.S již opravdu cíleným šlechtěním jabloní se začalo na začátku 19. století v Anglii a Německu, později i v USA.

Současnost

V současnosti jsou jablka po citrusových plodech, banánech a hroznovém víně jsou čtvrtý nejvíce pěstovaný druh ovoce. Každý rok se jich na celém světě vypěstuje více než 65 milionů tun a produkce i spotřeba se každý rok zvyšuje. V roce 1980 bylo celosvětově sklizeno 34 milionů tun jablek, v roce 2007 už dokonce 64 milionů tun.

Většina jablek se spotřebuje v zemích produkce, jen asi desetina je předmětem mezinárodního obchodu. Třetina světové produkce se vypěstuje v Evropě, významným producentem je Čína. Důležitými pěstiteli z hlediska vývozu jsou především USA, Itálie, Chile a Nizozemsko. Mezi největší producenty pak patří ještě Francie, Turecko, Německo, Írán, Rusko a, Polsko..

V České republice jsou jablka velmi oblíbená a rozšířená, a také jsou nejdůležitějším druhem ovoce i z hlediska obchodu. Podíl na celkové tuzemské produkci ovoce je 70 %. Ročně se jich zde vypěstuje víc než 300 000 tun a spotřeba jablek na jednoho obyvatele za rok je přibližně 25 kg. Zahraniční jablka na českém trhu jsou z Polska, Itálie, Německa, Slovenska a Belgie.

Velké množství jabloní a jablek vedlo v České republice po roce 1989 k značné devalvaci jejich hodnoty. Tisíce stromů bylo vykáceno nebo zanedbáno tak, že úrodnost velmi znatelně poklesla. Bylo zlikvidováno i mnoho různých zařízení na zpracování jablek a tak z trhu zmizela i velká řada produktů, které se zde velmi dlouhou dobu vyráběly z jablek padaných. V konečném důsledku to znamenalo, že cena tohoto nejen pro zdraví důležitého ovoce, která by mohla a měla být poměrně nízká, je dnes na českém trhu v průměru vyšší než například cena dovážených citrusových plodů nebo banánů. Navíc ani kvalita jablek dovážená zdaleka nedosahuje kvality jablek, která byla a jsou v České republice pěstována.

Vzhled, chuť, vůně…

Jablka - plody stromu jabloň domácí - jsou tzv. malvice. Vyrůstají z miskovitě rozšířeného okvětního lůžka, kterému se říká češule, a postupně odklopí jádřinec plodovou dužinou.

Jablka mají většinou kulovitý tvar o průměru 5 až 9 centimetrů, U několika málo odrůd může průměr plodu být i 15 centimetrů, některé odrůdy mají tvar zploštělý nebo vejčitý.

Slupka zralého plodu má různou barvu podle odrůdy od zelené ( např. odrůda Granny Shith ) přes žlutou ( Golden Delicius, Zlatá reneta ) až po sytě červenou ( Idared, Spartan ). Časté je i červené zbarvení na žluté nebo zelené slupce.

Vzhledem k velmi velkému množství odrůd mají jablka nejen mnoho barev, ale i chutí a vůní. Dužina je být podle druhu a zralosti pevná nebo jemná a šťavnatá.

Odrůdy

V současnosti je známo přibližně 20 000 odrůd jablek, které se pěstují po celém světě, jen málo z nich má ale větší obchodní význam. Před několika desítkami let se obchodovalo s přibližně 40 odrůdami, dnes jich je okolo 20. Hlavní příčiny jsou v požadavcích obchodníků. Ti chtějí plody stejné odrůdy, které nejsou citlivé na otlačení a dají se dobře transportovat i skladovat, jsou přibližně stejně velké, dokonale zbarvené, šťavnaté, křupavé, sladké… Z pohledu dodavatelů to musí být odrůda s nízkými náklady na pěstování, která zároveň splňuje všechny základní požadavky obchodu. Takových odrůd je ale málo a tak se komerční pěstování jablek omezilo jen na několik z nich. Mnoho vzhledově i chuťově zajímavých starších odrůd vyžaduje mnoho péče, případně mají krátkou trvanlivost a tak pro obchod nejsou vhodná.

Jablka se mimo jednotlivých odrůd rozlišují především podle období zrání na letní, podzimní a zimní.

Nejznámější, nejoblíbenější a nejvíce pěstované odrůdy

Golden Delicious je celosvětově velmi známá a oblíbená odrůda původem z USA. Středně velké až velké plody mají zlatožlutou barvu, jsou šťavnaté, sladké a jemně aromatické.

Jonathan je odrůda s menšími až středně velkými červenými plody a pevnou mírně šťavnatou bělavou dužinou, která má příjemně nakyslou chuť. Pochází z USA.

Idared je kříženec odrůd Jonathan a Wagenerovo, vyšlechtěný v USA. Jablka jsou středně velká až velká, mají dlouhou trvanlivost. U stopky mají červeno barvu , která na druhé straně plodu přechází do žluté. Jdou mírně nakyslá s mírným příjemným aroma.

Zlatá reneta - Zlatá parména - je velmi teplomilná a velmi stará odrůda z náhodného semenáče. Jablka jsou středně velká, dužina pevná, poměrně šťavnatá a mírně nakyslá. Mají žlutou barvu s červeným žíháním.

Červená reneta má v plné zralosti výrazně červené plody se žlutými tečkami. Jablka jsou středně velká, hodně šťavnatá a příjemně kyselou chutí. Jedná se o velmi stará odrůda.

Ananasová reneta je další stará odrůda jablek, pocházející z Belgie. Malé až středně velké plody jsou zlatožluté a mají červené tečky. Dužina má lahodnou chuť a typické aroma.

Ontario pochází ze severní Ameriky. Kulaté, velké až velmi velké plody zelené barvy jsou velmi šťavnaté a mají mírně trpkou chuť . Dužina je pevná.

Melrose má původ v USA a je kříženec Red Delicious a Jonatán. Plody jsou středně velké až velké, mají sytě červenou barvu. Dužina je pevná, má výraznou sladce nakyslou příchuť.

Jonagold pochází z USA a je kříženec odrůdy Golden Delicious a Jonathan. Jablka jsou sladká s jemno kyselostí, aromatická, středně velká, mají žlutooranžovou barvu.

Starking má středně velké červeno žluté plody. Dužina je šťavnatá a sladká, vůně nevýrazná. Jedná se o mutaci odrůdy Red Delicious.

Zvonkové - Glockenapfel - je jablko s protáhlým tvarem a zelenavě žlutou barvou, která mí na sluneční straně červený nádech. Dužina je jemná a jemně nakyslá. Pochází ze Švýcarska, je to náhodný semenáč.

 Gloster vznikl v Německu křížením odrůd Zvonková a Richared Delicious. Jablka mají červenožlutou barvu, dužina je středně pevná a zelenavě bílá, průměrně šťavnatá a mírně nakyslá. Plody jsou středně velké až velké.

Rubinette má původ ve Švýcarsku. Velmi šťavnaté sladké jablko s příjemnou kyselostí a jemným aroma. Slupka je světle zelená s červeným nádechem na sluneční straně.

Průsvitné letní je středně velké jablko s nakyslou chutí. Zralé plody mají světle žlutou barvu, dužnina je šťavnatá, ale rychle zmoučnatí.

Delbarestivale je raná odrůda, oblíbená především v Německu. Středně velké šťavnaté plody mají příjemnou chuť. Má poměrně dlouhou trvanlivost.

Boskoopské má velké plody se středně pevnou šťavnatou svěže nakyslou dužinou a jemnou vůní. Vyskytuje se v několika mutacích, všechny jsou vhodné k uskladnění.

Api Étoilé - Sternapfel - odrůda jablek s menšími plody, která rostla již ve starověku. Dnes se ještě vyskytuje v Rakousku a Švýcarsku. Plody jsou málo šťavnaté, dužina je pevná, mají výraznou vůni.

Zdraví a vitamíny

Jablka je možné právem označit za léčivé ovoce. Obsahují 85 % vody a především velmi vyvážený komplex mnoha důležitých vitamínů různých skupin a několik desítek druhů různých minerálních látek a stopových prvků,

Jablko obsahuje provitamín A, téměř všechny vitamíny skupiny B, vitamín C a E. Množství vitamínu C závisí na odrůdě, podmínkách růstu a uskladnění a pohybuje se od 1 do 35 miligramů na 100 gramů plodu. Vyšší koncentraci tohoto vitamínu mají plody z chladnějších oblastí než ty z oblastí teplejších. Nejvíce vitamínu C mají například jablka odrůdy Ontario nebo Idared.

Jablka obsahují pro zdraví poměrně důležitý niacin a kyselinu listovou, která má významný vliv na tvorbu krve a také na celkovou duševní pohodu. V plodech je i kyselina karboxylová, která má čistící účinky na zubní sklovinu, dále kyselina jablečná, která napomáhá proti revmatismu, ledvinovým kamenům a dně.

Polyfenoly - především pak kyselina fenolová a flavonoidy - společně s karoteny chrání organismus před onemocněními srdce a krevního oběhu, ale také před rakovinou. I tyto látky v jablku jsou. Více těchto velmi prospěšných látek obsahují jablka s červenou slupkou a červenou dužinou.

Další pozitivní vlastností jablek je vysoký podíl fruktózy v celkovém obsahu cukru. Fruktóza vyvažuje hladinu cukrů v krvi, má uklidňující účinky pro organismu s podporuje soustředění.

Jablka obsahují značné množství vlákniny. Žádné jiné ovoce neobsahuje pektin -rozpustnou vlákninu, která pomáhá snižovat hladinu cholesterolu v krvi a váže na sebe jedovaté a zdraví škodlivé látky- v takovém množství jako jablka. Vlákniny zlepšují trávení, pomáhají při střevních onemocněních a čištění organismu.

V plodech jabloní najdeme draslík, vápník, hořčík, zinek, mangan, měď, fosfor, sodík a v menším množství i mnoho dalších minerálních látek a stopových prvků. Všechny tyto látky mají vliv na odolnost vůči stresu, zvyšují imunitu, pomáhají v lidském těle neutralizovat a také z něj vylučovat těžké kovy a škodlivé přídavné látky z potravin, a tím snižují riziko vzniku rakoviny.

Jablka mají nízký obsah cukru a málo kalorií, proto jsou vhodná i pro diabetiky a také při různých dietách.

Použití jablek v gastronomii

Jablka se konzumují čerstvá, vařená i sušená. Vyrábí se z nich kompoty, džemy, džusy, mošty a šťávy, jablečný ocet, čaje, aroma…

V kuchyni se jablka používají nejen jako stolní ovoce, ale i do různých ovocných a pikantních salátů, do nákypů, k pečení různých moučníků. Využití je rozhodující u výběru odrůdy, protože například nakyslá jablka se hodí do kombinací s jiným sladkým ovocem mnohem více.

Syrová jablka se doporučuje konzumovat důkladně omytá a se slupkou., která je sice tvrdá, ale obsahuje nejdůležitější vitamíny, minerály a ostatní a látky. Zdravotní účinky jablek jsou velmi velké.

Jablečná šťáva a mošt se nejčastěji vyrábí lisováním rozemletých jablek. Pro její uchování je pak nutné ji buď konzervovat vyšší teplotou (pasterizovat), případně zahustit (koncentrovat) nebo zchladit. Nefiltrovaná jablečná 100 % šťáva bez přidaných cukrů a jiných dochucovadel je jablečný mošt. Šťáva i mošt jsou velkým zdrojem vitamínů, přírodních cukrů, pektinů a ovocných kyselin, obsahují i mnoho vlákniny. Používají se hlavně jako chutný a zdravý nápoj. Čerstvě lisovaná šťáva je hodnotnější než lisovaná.

Jablečný ocet se používá místo klasického octa především k dochucení salátů, pije se pouze naředěný. Pomáhá při revmatismu, bolestech hlavy a v krku, při špatné trávení…

Jablečné destiláty jsou také oblíbené. Po zkvašení ovocných cukrů z drcených jablek nebo přímo z jablečné šťávy se destilací vyrábí ovocná pálenka - jablkovice, známá také jako calvados.

Sušená jablka - křížaly - jsou zdravá a dietní. Sušení v teplotách pod 48 stupňů se uchová ze všech způsobů konzervace nejvíce vitamínů, minerálů i bílkovin a koncentrují se cukry. Sušením se ale ztrácí vitamín C, ale třeba sacharidů je v křížalách 6krát více než v čerstvých plodech a tak jsou velkým zdrojem energie.

Sušená jablka se nekazí a zachovají charakteristickou chuť i vůni. Můžeme konzumovat i po namočení do vlažné vody nebo mléka, používají se při vaření a pečení. Mimo jiné především zlepšují činnost střev a snižují hladinu cholesterolu v krvi.

Příprava jablek před použitím - loupání

Pro lidské zdraví důležité látky jsou obsaženy v dužině, ale především ve slupce. Proto by se jablka neměla loupat, ale jen důkladně omýt studenou vodou a konzumovat i se slupkou.

Pokud už se z nějakých důvodů rozhodneme jablko oloupat, je nejvhodnější použít klasickou kuchyňskou škrabku na zeleninu. Pak jablko rozkrojí na čtvrtky a snadno se z něj odstraní jádřinec.

Výroba jablečného octa

Jablečný ocet má mnoho možností zevního i vnitřního využití. Pomáhá například při hubnutí, protože dodává tělu nezbytné minerály. Ideální je ráno vypít 2 lžíce jablečného octa, smíchané s 2 decilitry vody a 2 lžičkami medu. Nápoj posiluje organismus, prospívá zažívání a tlumí chuť k jídlu.

Koupel ve vodě s jablečným octem odstraňuje svalovou únavu, nebo pokud si vlasy po umytí opláchneme naředěným jablečný octem, získají lesk…

Domácí výroba jablečného octa není složitá. Jeden kilogram jablek omyjeme a nastrouháme i se slupkou a jádřinci. Pak směs dáme do uzavíratelné skleněné nádoby a zalijeme vodou tak, aby sahala 5 centimetrů nad nastrouhaná jablka – na kilo jablek je to přibližně 3 litry vody. Nádobu uzavřeme a necháme týden na teplém místě, dvakrát denně ji ale otevřeme a jablka s vodou promícháme. Po týdnu obsah nádoby scedíme, opět ji uzavřeme a necháme 20 dnů na tmavém místě. Pak vše přecedíme přes čisté plátno a ocet nalijeme do lahví. Uzavřené lahve skladujeme v lednici. Takto připravený a uskladněný ocet vydrží až 1 rok.

Jablečný mošt

Jablečný mošt pomáhá likvidovat nestrávené zbytky stravy. Lidskému organismu velmi prospívá i jablečná očistná kúra. Je velmi jednoduchá a spočívá v tom, že alespoň dvakrát, ideálně čtyřikrát za rok bychom měli vždy jeden týden nejméně 3 x za den vypít 2 decilitry jablečného moštu. Mošt pomáhá i při léčbě ledvinových kamenů.

Jablečná přesnídávka

Jablečná přesnídávka je vhodná vzhledem k své lehké stravitelnosti a obsahu zdraví prospěšných látek především pro děti a starší osoby, ale také při rekonvalescenci po nemoci. V podstatě se jedná o jemně nastrouhané plody - z hlediska zachování zdraví prospěšných látek i se slupkou – které můžeme dosladit nebo jinak ochutit, případně smíchat třeba s jogurtem.

Pečená jablka

Pečená jablka jsou chutná a především také lehce stravitelná.

Vařená jablka

Vařená jablka se doporučuje konzumovat i s vodou, v které se vařila. Jsou lehce stravitelná a vhodná pro děti, starší osoby a lidi s žaludečními potížemi.

Jak a podle čeho vybírat

Jablka, která kupujeme, by především měla být na dotek pevná, voňavá, neotlučená, bez hnědých skvrn a bez znaků hniloby. Menší plody nebývají přezrálé tak často, jako velké.

Můžeme je vybírat nejen podle vzhledu a odrůdy, ale třeba i podle potřeby a obsahu zdraví prospěšných látek. V takovém případě je důležitým údajem místo pěstování a barva. Jablka z chladnějších oblastí obsahují např. víc vitamínu C než ty z oblastí teplejších, plody s červenou slupkou nebo dužinou jsou zdravotně hodnotnější, než plody s jinou barvou.

V sezoně sklizně, která je od konce léta do podzimu je výhodnější kupovat jablka z domácí produkce, i když jsou občas dražší, než dovážená. Tuzemská jablka mají ve většině případů mnohem lepší chuť, vůni i strukturu, a také větší množství prospěšných látek. Zcela nejlepší jsou na podzim.

Mimo sezonu kupujeme většinou jablka dovážená, případně domácí, skladovaná v chladu a v prostředí se sníženou hladinou kyslíku. Tento způsob skladování zabraňuje přirozenému dozrávání plodů a jablka vydrží i několik měsíců tvrdá a zároveň neztrácejí svoji vitamínovou hodnotu.

Mnoho pěstitelů prodává svoji úrodu nebo její část přímo v sadech nebo na tržištích. Zde je možné koupit odrůdy, které jsou velmi chutné a zdravé, ale vzhledem k jejich menšímu množství je v obchodech nenajdeme. V těchto případech není problém jablko před nákupem ochutnat - a to je také nejlepší způsob, jak si jablko vybrat.

Při koupi všech ostatních produktů z jablek je důležitým údajem místo pěstování, ale především datum výroby a spotřeby.

Spotřeba, zrání, skladování

Pro kvalitu a chuť jablek je důležitý především poměr obsahu cukru a kyselosti. Ten se liší podle odrůdy, ale také podle místa pěstování, období sklizně a způsobu uskladnění. Sklizňová a konzumní zralost se totiž v mnoha případech neshodují. Čím delší je doba skladování, tím dříve se plody musí sklidit. Pokud se jablka sklidí ve správné době, můžou být skladována i několik měsíců a neztratí nic na své kvalitě. Dobře skladovat se dají především pozdní odrůdy, které vydrží ve vhodných podmínkách až do jara. Jablka je nutné uskladnit v chladné a vlhké místnosti, ideálně ve sklepě, nebo chladničce, v teple poměrně rychle dozrávají a také ztrácejí na zdravotní hodnotě.

Pokud jablka skladujeme sami například ve sklepě, je potřeba dbát především na čistotu prostor. Jablka se uskladňují vždy jen v jedné vrstvě a podle odrůdy. Alespoň jednou za dva dny by se měla provést kontrola a jablka zralá k spotřebě, nahnilá nebo jinak znehodnocená by se měla odstranit a použít.

Zajímavosti

Aromatické látky, které jablka obsahují, prostupují lidským tělem a uvolňují se vlasy a pokožkou. Pokud se jablka konzumují pravidelně, člověk po nich voní.

Jablečný strom roste 4 až 5 let, než se na něm začnou objevovat první plody. Pak může být plodný až 100 roků.

Účinek jablek na množství cholesterolu v těle je takový, že hladina cholesterolu nejprve po třech týdnech konzumace jablek stoupne, pak ale trvale klesne na podprůměrnou úroveň.

Šťáva z jablek je vynikající prostředek na pročištění organismu při dietě. Nejvhodnější jsou kyselejší odrůdy s nižším obsahem cukru, popřípadě šťáva zředěná vodou.

Léčivé účinky

Jablka

- pozitivně ovlivňují činnost zažívacího ústrojí

- desinfikují ústní dutinu, čistí a bělí zubní sklovinu

- pomáhají odvodnění organismu

- snižují hladinu cholesterolu a krevní tlak

- posilují imunitu, činnost srdce a krevní oběh

- pomáhají odstranit škodlivé látky z těla

- působí proti revmatizmu

- snižují riziko vzniku rakoviny

- mají pozitivní vliv na nervový systém a nespavost

- podporují činnost mozku a metabolismus

- působí proti akné a jiným kožním problémům

- jsou vhodná při horečce, kašli, nechutenství, průjmu i zácpě, redukci váhy

- jsou ideální pro detoxikaci organismu

Jablka mohou mít  nežádoucí účinky, ovšem pouze pokud zkonzumujeme velké množství nezralých nebo tvrdých plodů. V takových případech se dostavují především bolesti břicha.

Cukrářská škola

V kapitolách a lekcích najdete vše, co potřebujete znát a vědět o kuchyni, surovinách i samotném vaření.
Zbožíznalství
Hledejte v našem obsáhlém slovníku

Kuchařův rádce

Rady, tipy, triky... Pokud se vám v kuchyni něco nepovedlo, nebo chcete jen poradit, rádce je tu pro vás.