Hlíva ústřičná

Latinsky: Pleurotus ostreatus
Agarico ostreato

Hlíva ústřičná – latinsky Pleurotus ostreatus – nazývaná také Hiratake, je velmi chutná jedlá houba z čeledi hub hlívovitých. Obsahuje mnoho zdraví prospěšných látek a možnosti jejího použití v gastronomii jsou poměrně velké.

Hlíva ústřičná je houba, kterou již staletí používají vzhledem k obsahu zdraví prospěšných látek v Japonsku a Číně. V kuchyni má velmi velké možnosti použití a připravuje se z ní mnoho druhů jídel.

Výskyt a pěstování

Hlíva ústřičná roste po celém světě v období od léta do zimy, při mírné zimě i na jaře. Nejčastěji se vyskytuje na živých nebo i odumřelých kmenech listnatých stromů, zejména budu, vrbě, ořešáku, bříze nebo topolu, ale i jeřabině.

Průmyslově i v domácích podmínkách se hlíva ústřičná také pěstuje a v celosvětovém průměru je po žampionech a šiitake třetí nejvíce uměle pěstovanou houbou – ročně se jí vypěstuje přibližně 2,5 milionu tun.

V bývalém Československu se hlíva ústřičná nejvíce pěstovala po roce 1980 ve velkých pěstírnách. Po listopadu roku 1989 se ale pěstování postupně omezovalo kvůli zvýšenému dovozu.

Vzhled, chuť, vůně

Hlíva ústřičná je velmi podobná hlívě plicní. Obě houby rostou na stejných druzích stromů, hlíva plicní je ale světlejší a roste od jara do podzimu.

Klobouky hlívy ústřičné barvou i tvarem připomínají větší ústřice a od této podobnosti také vzniklo její pojmenování. Klobouky mají šířku 5 až 25 centimetrů, jsou vějířovité, hladké, okraje jsou ostré. Barva je závislá na podmínkách, v kterých houba roste, odstíny jsou od bělavé, světle šedomodré až šedohnědé nebo hnědé.

Klobouky rostou nad sebou v trsech, řadách nebo vrstvách, trsy mohou vážit až několik kilogramů.

Dužnina hub je čistě bílá, pružná a velmi šťavnatá, bazva se v řezu nemění.

Chuť hlívy ústřičné je nasládlá, aroma je silně,ale příjemně, houbové.

Použití hlívy ústřičné v kuchyni

Hlíva ústřičná se v gastronomii používá do hotových jídel, může se ale také nakládat do octa nebo sušit, vynikající je i uzená. Konzumují se převážně klobouky, tuhá dřeň se suší a případně také mele na houbový prášek, který je lahodným houbovým kořením s léčebnými účinky. V Rusku je hlíva ústřičná velmi oblíbená zkvašená jako kysané zelí.

Je vynikající v polévkách i omáčkách – například hovězí na houbách, chutná i konzervovaná v různých nálevech a kombinacích s mnoha druhy zeleniny v salátech.

Hlíva ústřičná se vaří bez soli, uvařená je přibližně za 30 minut. Houbový přášek by se do jídel měl přidávat až po jejich uvaření, aby si zachoval maximum svých látek a léčebných účinků.

Léčebné vlastnosti hlívy ústřičné

Hlíva ústřičná obsahuje velké množství zdraví prospěšných látek – vitamíny, minerály, stopové prvky a také například glukany, které mají velký vliv na vitalitu. Obsahuje také terpeny, které jsou antibiotické a antitrombotické.

Konzumace hlívy ústřičné pozitivně ovlivňuje hladinu cholesterolu v krvi a zvyšuje tvorbu červených krvinek mimo kostní dřeň. Zvyšuje také odolnost proti infekcím, má účinky proti zánětlivým, virovým, bakteriálním i plísňovým onemocněním. Používá se při léčbě hemeroidů, ekzémů, při léčení popálenin atd.

Vzhledem k malému množství obsažené látky arabitol může konzumace hlívy ústřičné u některých lidé způsobit mírné střevní potíže nebo mít projímavé účinky.