Bylinky z naší přírody – léčivé i chutné
Hlasovat Hlasovat Hlasovat Hlasovat Hlasovat
0 0

Bylinky z naší přírody – léčivé i chutné

Obrázek

S přicházejícím jarem vyráží pořád více lidí na výlety a procházky, chtějí strávit nějaký čas v probouzející se přírodě, odpočinout si od svých problémů a načerpat energii. Při takové vycházce potkávají spoustu zajímavých rostlin, kterým ale zpravidla nevěnují větší pozornost.

Naši předkové nacházeli v přírodě mocného pomocníka, běžné byliny luk a hájů využívali k léčení všemožných neduhů i k přípravě pokrmů. Moderní společnost na ně poněkud pozapomněla, ale ony tam stále jsou a čekají - možná právě na vás!

Mnozí z nás si na zahrádce, na balkoně nebo na okenním parapetu pěstují středomořské bylinky, jako je bazalka, rozmarýn, meduňka či levandule. Zatímco na ně jsme na svém talíři zvyklí, rostlinky z naší přírody trochu podceňujeme a často si ani nedokážeme představit, že bychom je měli jíst. Pokud si však pro jejich sběr zvolíme čisté místo, a tudíž se nebudeme muset bát o své zdraví, neexistuje žádný důvod, proč je nezkusit. Na následujících řádcích vám přiblížíme ty nejlepší volně rostoucí bylinky a poradíme vám, kde je najít a jak je využít v kuchyni, a zmíníme se také o jejich účincích na lidský organismus. Tak vyrazte do přírody, nasbírejte čerstvé bylinky a připravte z nich své rodině chutná a zdravá jídla!

Obrázek

Česnáček lékařský

Tato dvouletá brukvovitá bylina s bílými kvítky, dosahující výšky 20 až 90 cm, roste především na okrajích lesů a cest. Její listy jsou střídavé a na okrajích vroubkované. Jak název napovídá, česnáček má vůni i chuť podobnou česneku, příbuzný s ním však rozhodně není. Oproti česneku medvědímu je jemnější, jeho účinky na zdraví jsou téměř shodné. Tato bylinka se skvěle hodí k jarní detoxikaci a povzbuzení organismu po zimě, obsahuje totiž velké množství vitaminu C a provitaminu A. Kromě toho čistí krev, pomáhá proti nadýmání a ulevit může i lidem trpícím záněty dásní.

Česnáček má široké využití v kuchyni, nikdy ho však nesušíme – pokud si chceme jeho chuť uchovat i na dobu, kdy v přírodě nebude dostupný, musíme ho naložit do octa nebo oleje. Nejlepší je však používat ho čerstvý, a to do jarních salátů, k rybám nebo jehněčímu. Prakticky ho můžeme přidat do všech pokrmů, kam bychom normálně dali česnek, a skvěle chutná i jen tak na chlebu s máslem nebo smetanovým sýrem.

Bršlice kozí noha

Tuto rostlinu určitě znáte, obzvlášť pokud máte zahradu, je totiž nenáviděným a jen těžko vyhubitelným plevelem. Tahle trvalka z čeledi miříkovitých dorůstá výšky půl metru až metr, kvete bílými okolíky v období od května do září a její trojčetné listy jsou nepřehlédnutelné. Málokdo ale ví, že se jedná o léčivku využívanou už po staletí. Stejně jako předchozí bylinka podporuje metabolismus, kromě toho také pomáhá odkyselit organismus, na jaře je tedy správnou volbou. Též má blahodárné účinky na pohyblivost kloubů a může vám pomoci od bolestí nohou.

Mladé listy, jež mají příjemnou karotkovou příchuť a petrželovou vůni, přidáváme do salátů nebo je klademe na chléb s máslem, vyzkoušet můžeme i polévku z bršlice. Dušené listy podávané jako příloha nahradí špenát. Bršlice se také může stát součástí bylinkových tvarohů, a protože je blízkou příbuznou petržele, můžeme bršlici kozí nohu bez výčitek použít do všech receptů, kde je petrželka vyžadována.

Ptačinec žabinec

Další všudypřítomný plevel prospěšný našemu zdraví a využitelný v kuchyni. Možná ho potkáváte dnes a denně - jeho dlouhé poléhavé lodyhy s drobnými svěže zelenými lístky a ještě drobnějšími bílými kvítky můžete snadno přehlédnout, roste však téměř všude – na polích, po okrajích lesů, na vinicích i v městských parcích. Narazit na něj můžeme po celý rok, nejšťavnatější a nejzdravější lístky má ale samozřejmě na jaře. Obsahuje vitaminy A a C, éterické oleje, kyselinu křemičitou, draslík, zinek, měď, fosfor a hořčík. Díky tomu krásně pročistí lidské tělo, zbaví krev a lymfu odpadních látek, povzbudí činnost ledvin a dokonce pomůže v hubnutí.

Z ptačince odstřiháváme horních 10 cm, tady jsou lístky nejchutnější a nejkřehčí, a tudíž nejvhodnější ke konzumaci. Jejich chuť je příjemná a připomíná mladý hrášek nebo kukuřici. Lístky ptačince přidáváme do salátů a polévek, dobře si rozumějí i se zeleninou a také si jimi můžeme posypat chléb s máslem či smetanovým sýrem. Pokud hledáte trochu výživnější večeři než jen chléb, přimíchejte ptačinec do vaječné omelety a určitě nebudete litovat. Další možností, jak získat živiny z ptačince, je uvařit si z něj čaj.

Smetánka lékařská

Kdo by neznal pampelišku, její dlouhé vykrajované listy, dlouhé duté stonky s vytékajícím hořkým mlékem a sluníčkově žluté květy plné pylu, jež se později promění v bílé kuličky z chmýří, které děti tak rády posílají do světa? Ale smetánka není jen krásně kvetoucí plevel, je to také cenná léčivá rostlinka, která nám může pomoci v boji proti různým neduhům. Má příznivý vliv na játra a slezinu, odstraňuje svrbění kůže a vyrážky, pročišťuje žaludek, rozpouští žlučníkové kameny, pomáhá při dně a revmatismu. Tato bylinka také pročišťuje krev, léčí poruchy metabolismu, napomáhá správnému trávení a působí močopudně.

Asi nejznámější způsob využití smetánky je tzv. pampeliškový med, přesněji řečeno sirup. Ten se vyrábí z květů této byliny, přírodního cukru, vody a citronové šťávy. Tento sirup, který je nejen chutný, ale také zdravý, používáme stejně jako včelí med.
Čím dál populárnější je i přidávání pampeliškových listů do salátů. Stvoly a květy můžeme syrové žvýkat, toto se doporučuje provádět denně po dobu dvou týdnů zejména osobám, které se neustále cítí unavené.
Ze smetánky si můžeme také uvařit čaj. A třeba ho osladit pampeliškovým medem.

Kopřiva dvoudomá

Kopřiva si u většiny z nás nezískala příliš dobrou pověst, ať už kvůli své nesnesitelné rozpínavosti po našich zahradách, nebo kvůli špatným zkušenostem z dětství (já osobně jsem se vracela domů požahaná od kopřiv poměrně často). Kupodivu je ale tahle nepříjemná rostlina jedním z nejcennějších pokladů, které nám naše příroda nabízí. Má tolik pozitivních účinků na zdraví, že se to zdá až nemožné, ale věděli o nich už staří Římané. Kopřivy mimo jiné čistí krev a snižují obsah cukru v ní, léčí onemocnění a poruchy močových a dýchacích cest, žaludku, střev, jater a žlučníku. Pomáhají také při chudokrevnosti, bolestech hlavy, dně, revmatismu, ale i při zúžení cév včetně věnčitých cév kolem srdce.
Kromě toho mají kopřivy dobrý vliv na růst a kvalitu vlasů a též čistí a rozjasňují pleť.

Mladé kopřivy se přidávají do salátů, jsou důležitou součástí jarních jarních nádivek  a použít je můžeme i do bylinkového másla nebo omelety. Oblíbený je také kopřivový čaj (nikdy ho však nepijte déle než dva týdny v kuse, je příliš silný) a vyrobit se dá i kopřivový sirup, který posiluje imunitu.

Tolice vojtěška

Možná si říkáte, že teď už to vážně přeháním, že vojtěška se přece používá jako krmivo pro hospodářská zvířata a na našem talíři nemá co dělat. To je ale omyl, tato bobovitá rostlina zažívá nyní boom především u příznivců veganské a vegetariánské stravy, kteří z ní získávají cenné živiny. Tolice jich obsahuje opravdu mnoho – vitaminy A, B2, B12, C a K, betakaroten, železo, draslík, fluor, vápník, hořčík, zinek, mangan a křemík. Konzumace vojtěšky snižuje hladinu cholesterolu v krvi, zabraňuje kornatění cév, zlepšuje krevní oběh, pomáhá při srdečních onemocněních a nemocech kloubů, bojuje s infekcemi a podporuje hojení ran.

Tolici vojtěšku bezpečně nasbíranou v přírodě (pozor na chemicky ošetřená pole) rozemeleme nebo rozmačkáme a šťávu pijeme (ne více než 25 – 30 ml najednou, maximálně dvě dávky denně). Můžeme ji také přidat do ovocných a zeleninových nápojů – tzv. smoothie.
Další možností, jak využívat blahodárné účinky vojtěšky, je „vypěstovat si“ vlastní vojtěškové klíčky. Mističku vyložíme navlhčenou vatou, na ni poklademe semínka, a když začnou klíčit, sklízíme je a používáme stejným způsobem jako jiné klíčky (např. fazolky mungo).

Zaujaly vás naše české bylinky? Pokud ano, neváhejte a vyzkoušejte jejich sílu, vždyť to nic nestojí a třeba se stanou stálou součástí vašeho jídelníčku.

L.Ambrožová

 

Komentáře

Přidat komentář
Jsi zaregistrovaný? Stačí se přihlásit, nebo zadej e-mail


Souhlasím se zasíláním zajímavých informací a akcí z portálu Milujivareni.cz
×

Přidávat recepty
mohou pouze přihlášení uživatelé.

Stačí se přihlásit nebo registrovat

TOPlist