Historie vánočního cukroví
K Vánocům neodmyslitelně patří cukroví a v mnohých rodinách se jeho pečení věnuje několik víkendů. Jak tahle tradice vlastně vznikla a jak je stará? Většina z nás má cukroví ráda, málokdo ale tuší něco o jeho historii...
Perníčky, vanilkové rohlíčky, linecké cukroví, oblíbené pracny, vynikající marokánky… to je pár tradičních druhů cukroví, které má na Vánoce doma většina českých rodin, nebo alespoň některé z nich. Kromě nich existuje obrovské množství „nového“ cukroví, tedy receptů, které nemají dlouhou historii, ale přesto chutnají skvěle. Mezi současné trendy patří třeba raw cukroví, které je nejen nepečené, ale povětšinou i veganské. Tomu se ale v dnešním článku věnovat nebudeme, nýbrž zapátráme po historii toho klasického, tradičního cukroví.
Původ hledejme u Pohanů
Ačkoliv Vánoce slavíme jako křesťanský svátek, ve stejnou dobu se odehrávaly i pohanské slavnosti, které samozřejmě vznikly dávno před narozením Krista. Pohané slavili zimní slunovrat, tedy nejkratší den a nejdelší noc v roce, u nás je to okolo 21. prosince. Naši předkové považovali zimní slunovrat za nejmocnější den a noc roku, byl pro ně významný především tím, že po něm se začaly dny prodlužovat a přiblížilo se jaro. Zároveň ale bylo potřeba ochránit svou rodinu i majetek před zlými silami a přivolat si velkou úrodu, a proto se prováděly obřady, ke kterým patřilo i rozvěšování ochranným pokrmů po světnici, nad dveře domu i stáje a na větve ovocných stromů. Tohle pečivo, jehož hlavními složkami byly ořechy a med, sice nebylo určené k mlsání, přesto se stalo základem pozdějšího vánočního cukroví.
Novodobá historie
Historie cukroví, jak ho známe dnes, je poměrně mladá – začíná na počátku 19. století. Předtím se cukroví většinou nepeklo, většině obyvatelstva se totiž mouky a cukru, které jsou základními surovinami klasického cukroví, spíše nedostávalo. Namísto toho se vyráběly figurky z ovoce, které sloužily dětem jako hračka a zároveň sladkost. V 19. století se konečně začalo péct cukroví, na němž si pochutnáváme i my dnes, mezi nejoblíbenější patřilo linecké cukroví a perníčky. Mimochodem, víte, jak vznikl název perníku? Původní označení „peprník“ odkazuje na pepř, který opravdu tvořil součást těsta, dnes už se do něj ale nepřidává.
Vánoční tradice a pečení cukroví
Historie pečení cukroví je spjata s velkým množství vánočních zvyků. Některé z nich už v současnosti těžko budeme dodržovat, jiné jsou ale hezké a zároveň proveditelné i dnes.
- Cukroví se peče postupně, začíná se tři až čtyři neděle před Štědrým dnem.
- Při pečení se ruce umazané od těsta otírají o ovocné stromy, aby dobře plodily.
- Cukroví se peče jen z mouky z vlastní úrody, to zajistí rok plný hojnosti.
- Z těsta na cukroví se slévá voda a dává se kravám, aby dobře dojily po celý rok.
- Pokud se cukroví připálí nebo popraská, je to špatná zpráva. Rodina může očekávat neštěstí nebo smrt některého svého člena.
- Každá hospodyňka by měla upéct sedm druhů cukroví, na štědrovečerní tabuli by pak mělo být devět chodů. Dnes už na tom ale tolik nezáleží, hlavní je, že se rodina sejde a prožije krásné svátky plné klidu, míru a lásky.
Jeden tradiční recept na závěr - vanilkové rohlíčky
Vanilkové rohlíčky patří k nejoblíbenějšímu vánočnímu cukroví. Upečte si je podle vyzkoušeného původního receptu.
Suroviny
- 210 gramů hladké mouky
- 110 gramů másla
- 40 gramů mletých vlašských ořechů
- 20 gramů moučkového cukru + na obalení
- 1 žloutek
Postup
Mouku smícháme s cukrem, do směsi nakrájíme změklé máslo, přidáme mleté ořechy a žloutek. Vypracujeme hladké těsto a dáme ho alespoň na hodinu do lednice odležet. Poté z něj tvarujeme rohlíčky, klademe je na plech vyložený pečicím papírem a pečeme v předehřáté troubě při 170°C. Po vytažení z trouby rohlíčky obalujeme v moučkovém cukru.
Lenka Ambrožová