Exotický dobytek
Maso velbloudů, buvolů, lam či alpak bývá v luxusních restauracích raritou. Bizoní a koňské maso se příležitostně na jídelníčku objevuje.
Většina těchto zvířat patří k řádu sudokopytníků, z cca 220 různých druhů mají hospodářský význam zejména turovití – buvol, bizon a zubr, ale také domácí zvířata – skot, ovce a kozy. Společným znakem všech druhů této čeledi jsou nerozvětvené rohy.
Bizoni a buvoli patří k podčeledi turů. Buvoly rozlišujeme asijské (rod Bubalus) a africké (Syncerus caffer). Chov buvolů má rostoucí význam v Itálii, Německu a Bulharsku, zvláště pro produkci mozzarelly. Pratur, předek našeho dnešního skotu, je zařazen do jiného rodu – tur (Bos). Bizon je zástupcem samostatného rodu bizonů (Bison).
K sudokopytníkům řadíme i čeleď velbloudovitých – velbloudy a lamy. V Asii, Africe a Jižní Americe jsou velbloudi dodavatelé masa i vlny. Slouží také jako tažná zvířata.
Koňské maso, dříve více využívané, dnes nemá z hospodářského hlediska téměř žádný význam. Jeho konzumace u nás je v současnosti minimální. Naopak ve Francii a Itálii je koňské maso oblíbenou specialitou.
Na trhu se dnes objevují i jiné exotické druhy masa, např. krokodýlí, klokaní nebo pštrosí maso.