Obiloviny

Žitné vločky se podobně jako ostatní cereálie nejčastěji konzumují s mlékem a jogurtem. Vzhledem k obsahu vitamínů, minerálních a dalších pro organismus člověka důležitých látek mají pozitivní účinky na lidské zdraví.   Vločky z žita obsahují poměrně značné množství vitamínu E, skupinu vitamínů B – B1, B2, B6, PP, inositol, kyselinu panteonovou a listovou. Je v nich také mnoho minerálních látek, především vápník, železo, hořčík, draslík, jod, fluor a mnohé další. Žitné vločky jsou díky obsahu látky lingan vynikající jako prevence proti kardiovaskulárním onemocněním, mají i protinádorové účinky především u rakoviny prsu, prostaty a tlustého střeva. Působí pozitivně i proti tvorbě žlučových kamenů a také regulují metabolismus.

Vločky z prosa se jako ostatní podobné cereálie nejčastěji konzumují s mlékem a jogurtem. Vzhledem k obsahu mnoha zdraví prospěšných látek, které jsou pro lidský organismus důležité.   Vločky z prosa neobsahují lepek a tak jsou vynikající pro lidi s celiakií. Stejně jako všechny ostatní obiloviny obsahují vitamíny skupiny B, které jsou mimo jiné důležité pro správnou funkci nervového systému člověka, jsou i důležitým zdrojem vitamínu E. Obsahují také poměrně značné množství křemíku, který je důležitý pro zdravou pleť, nehty a vlasy. Z minerálních prvků je v prosných vločkách hlavně vápník, železo, draslík a fosfor, v menším množství i řada dalších důležitých látek, které všeobecně pozitivně ovlivňují lidský organismus.

Pohankové vločky jsou velmi častou součástí zdravé výživy. Neobsahují lepek a jsou tedy vhodné i pro osoby s celiakií a bezlepkovou dietou.   Vločky z pohanky se od jiných obilných vloček liší především složením aminokyselin – protože obsahují lysin a leucin, je u nich složení aminokyselin vyváženější. Aminokyseliny mají velmi pozitivní vliv na mozkovou činnost člověka. V pohankových vločkách je i mnoho důležitých minerálních látek, především hořčík, železo, vápník a jód, obsahují i vitamíny E, B1 a B2. Jsou také významným zdrojem rutinu, který má velmi pozitivní účinky na cévy, křečové žíly a hemeroidy., posilují imunitu a netoxikují organismus. Z makrobiotického hlediska Pohanka stahuje a vysušuje, proto by se i pohankové vločky měly konzumovat především v chladnějších obdobích, kdy organismus prohřívají.

Ovesné vločky vznikají rozdrcením ovesných zrn. Jsou zdravé a lehce stravitelné, používají se v gastronomii a také v kosmetickém průmyslu.   Obsah živin a účinky na zdraví Ovesné vločky mají velmi vysoký obsah bílkovin a lehce rozpustné vlákniny, nenasycených mastných kyselin a slizových látek. Je v nich také značné množství vitamínů B1 a B6, vitamín E, kyselinu listovou, železo, vápník, hořčík, draslík, fosfor a lecitin. Průměrně obsahují 66,5 % sacharidů, 14,1% bílkovin a 6,8% tuku. Kvůli poměrně vysokému obsahu tuku se ale nedají dlouho skladovat, protože žluknou. Vláknina v ovesných vločkách se snadno rozpouští a tak pomáhá regulovat hladinu cholesterolu a glukózy v krvi. Vločky z ovsa také snižují krevní tlak, pozitivně působí na nervovou soustavu a tlumí případnou zvýšenou činnost štítné žlázy. Vzhledem k složení ovesné vločky také pozitivně působí na prevenci srdečních chorob, zlepšují trávení a pomáhají detoxikaci organismu. Jsou vynikající proti únavě, při vyčerpání a při rekonvalescenci. Při konzumaci většího množství může ale u citlivějších lidí docházet k nadýmání, bolestem břicha a střevním problémům. Při konzumaci ovesných vloček je potřeba dodržovat pitný režim.   Využití ovesných vloček v kuchyni Z ovesných vloček se připravuje mnoho jídel ze zdravé výživy a různé müsli, používají se také při výrobě celozrnného pečiva. Velmi oblíbené jsou ovesné kaše, které se připravují nejvíce na sladko, mohou ale být i slané. Příprava je jednoduchá – vločky se pouze krátce povaří v mléce, kaše se pak ochucuje například čerstvým nebo sušeným ovocem, medem, skořicí nebo cukrem. Vločky je také možné krátce opražit. Ovesné vločky se také používají i do některých alkoholických nápojů.   Výroba ovesných vloček Ovesné vločky se vyrábí loupáním ovsa z napařovaných obilek. Hrubé zrno se vyčistí, pak se zrna nechají navlhnout a následně usuší v suchém teplu. Při vysoušení vzniká typické ořechové aroma, teplem se také aktivují štěpící tuky – enzymy, které by jinak při uskladnění způsobily hořkou pachuť. Při sušení se také uvolní pluchy a ty se pak odstraní v bubnovém nebo odstředivém loupači. Po usušení se zrna roztřídí podle jejich velikosti. Vločky z ovesných jader vznikají jejich rozlisováním. Při výrobě drobnějších druhů ovesných vloček se jádra ještě před lisováním nařežou na kousky na tzv. ovesnou krupici. V prodeji jsou i instantní ovesné vločky, které se vyrábějí z ovesné mouky a po namočení se rychle rozpouští.

Otruby z pšenice, žita a ovsa se používají především jako potravinový doplněk do různých jogurtů, chleba, cereálních tyčinek a sušenek nebo mysli. Otruby se získávají pomletím celých zrn obilí a jsou tvořeny především jejich vnější vrstvou, která obsahuje nejvíc živin. Podle granulace se rozdělují na hrubé, vznikající od kartáčování a šrotů, a na jemné z vymílání a loupání. Obsahují nejen částice slupek, ale i klíčků a endospermu. Při mletí pšenice se získává 17 až 18,5 %, žita 20 až 25 % a ječmene až 22 procent otrub. Obsahují i množství nerozpustné vlákniny, která vylepšuje funkci střev a urychluje metabolismus. Mají také velmi vysoký obsah vitamínů A a E, z minerálních látek především vápník, draslík, hořčík a fosfor. Důležitá je jejich schopnost bránit vzniku rakoviny tlustého střeva a žaludku.   Pšeničné otruby pomáhají zbavovat organismus škodlivých látek svojí schopností zvyšovat vylučování. Je také prokázáno, že snižují pravděpodobnost vzniku rakoviny prsu a mají i anti-parazitní účinky. U citlivějších osob se ale mohou projevit nežádoucí účinky v podobě alergie, hyperaktivity tlustého střeva nebo příznaků revmatismu. Ovesné otruby především pozitivně ovlivňují hladinu cholesterolu v krvi. Regulují metabolismus a tak jsou vynikající doplněk stravy při dietách. Žitné otruby příznivě ovlivňují metabolismus, obsahují ale značné množství lepku a tak se jejich konzumaci musí vyhnout lidé s celiakií.

Müsli je druh různých jídel, kterých část tvoří obiloviny. Základní müsli je složeno z tepelně nezpracovaných vloček a sušeného ovoce, přidávají se také ořechy, kousky čokolády a jiné přísadami. Cereálie různých druhů jsou tedy jen jednou z částí müsli.   Müsli se většinou skládá ze směsi více druhů cereálií a na rozdíl od tzv. křupavých müsli neobsahují žádný tuk a tepelně se neupravují. Mají tak nižší kalorickou hodnotu než křupavé mysli. Konzumují se nejčastěji s mlékem nebo jogurtem, používají se i jako základ pro pečení některých druhů domácího cukroví.   Křupavé müsli je směs různých obilnin a tuku, kterou si můžeme vyrobit i sami – stačí smíchat oblíbené cereálie, sekané ořechy, sušené ovoce a med, a vše pak opéct na pánvi nebo v troubě. Směs obsahuje velké množství vlákniny a stimuluje peristaltiku. Používá se s mlékem nebo jogurtem, ale může se využít například i na dorty, zákusky a jiné sladkosti.

Vločky z ječmene se jako většina ostatních cereálií tohoto typu nejvíce konzumují v kombinaci s mlékem a jogurtem. Vzhledem k jejich složení mají mnoho pozitivních účinků na lidský organismus.   Ječmenné vločky obsahují především velké množství bílkovin – 9 gramů na 100 gramů vloček, a také vlákniny – 7 gramů na 100 gramů, jsou díky tomu vynikající při zažívacích potížích, nadýmání a jako prevence zácpy. Snižují také hladinu cholesterolu a riziko srdečního infarktu. Obsahují i glutany, které mají antivirové účinky a posilují imunitní systém. Vločky z ječmene stimulují produkci inzulínu a tak regulují hladinu glukózy. Jsou v nich i různé antioxidanty, které mají protinádorové účinky. Vločky obsahují i značné množství obsah vitamínů skupiny B, železa, vápníku, draslíku, hořčíku a dalších důležitých prvků.  

Corn flakes je druh cereálií, vyráběný z kukuřice. Konzumují se nejčastěji s různými mléčnými výrobky, používají se ale i jako mouka.   Corn flakes jsou velmi lehce stravitelné a vhodné i pro děti. Neobsahují lepek a tak je mohou konzumovat bez problémů i lidé s celiakií. Obsahují velké množství vlákniny, draslíku, železa a selenu, pomáhají s regulací vysokého krevního tlaku. Vzhledem k obsahu sodíku ale nejsou vhodné při onemocněních ledvin a při vážných srdečních onemocněních.