Ryby

Je rozšířený od jihu Severního moře až po Mauretánii, ve Středozemním moři a v Černém moři. V jižních oblastech areálu rozšíření polorejnoka křídlatého se vyskytují dlaší blízce příbuzné druhy – polorejnok obecný a polorejnok okatý. V prodeji se tyto druhy nerozlišují. Polorejnok křídlatý má ploché, zploštělé tělo, připomínající rejnoky. Žaberní štěrbiny nejsou na spodní straně těla, ale na bocích, ústa se nacházejí v přední části hlavy. Prsní a břišní ploutve na bocích jsou přetvořené na křídlovité útvary. Ryby dorůstají do délky asi 2,50m a dosahují hmotnosti 80kg. Polorejnok křídlatý se na evropský trh dostává málokdy, výlov je nízký. V jižní Itálii a Turecku se prodávají často kotlety z polorejnoků zbavené kůže. Jsou vhodné k dušení nebo pošírování. Maso připomíná chutí i konzistencí mořské korýše, přidává se proto do salátů z humřího nebo krabího masa.

Vyskytuje se v Atlantském oceánu, zřídka se objevuje také v jihozápadním Indickém oceánu. Podél evropského pobřeží se vyskytuje v Severním moři, Baltském moři, ve Středomoří a v západní oblasti Černého moře. Rejnok ostnatý žije u písčitého a bahnitého dna moře, zdržuje se v mělkých vodách i v úsecích do hloubky 300m. Živí se drobnými bezobratlými živočichy. V mnoha zemích Evropy má rejnok ostnatý velký komerční význam, jedná se o nejdůležitější druh. Ryby mají uprostřed těla podélnou řadu ostnů a menší skupinky ostnů na hřbetě. Tělo je hnědavě zbarvené s nepravidelnou skvrnitou kresbou. Dorůstají do délky 1m, většinou měří do 80cm. Křídla rejnoků, zbavená kůže a chrupavek, se při tepelné úpravě nesmí vystavovat vysoké teplotě. Zůstane tak uchována chuť masa. Vhodným způsobem tepelné úpravy je dušení nebo pošírování. Délka úpravy má být 15-20 minut. Křídla jsou vhodná také k lehkému osmažení na másle.

Je rozšířený v severním Atlantiku včetně Severního moře a západních oblastí Středomoří. Podobný areál rozšíření má i rejnok skvrnitý. Rejnok hladký žije poblíž pobřeží, zdržuje se u písčitého a bahnitého dna v hloubkách kolem 200m. V severní Evropě je z komerčního hlediska důležitým druhem. Od rejnoka ostnatého se rejnok hladký odlišuje špičatější, silněji přečnívající tlamou. Podélné řady ostnů jsou jen na ocase. Hřbet ryb je zelenavě hnědý, někdy se skvrnitým vzorem. Ryby dorůstají do délky asi 2,50m a dosahují hmotnosti 100kg. K dostání jsou jen křídla rejnoka hladkého. Vhodným způsobem tepelné úpravy je lehké smažení na másle, dušení nebo pošírování. Uzené nebo marinované maso se v Německu prodává jako mořský pstruh.

Je rozšířený v severovýchodním Atlantiku, vzácně se vyskytuje také ve Středozemním moři. Rejnok vlnitý patří k nejrozšířenějším rejnokům. Ryby mají široké tělo ve tvaru kosočtverce, zaokrouhlená křídla a mírně prodlouženou tlamu s tupými koutky úst. Hřbet je na povrchu ostnitý, zbarvený šedohnědě, hnědě až žlutě s vlnitými tmavohnědými pruhy lemovanými bílými tečkami. Rejnok vlnitý dorůstá do délky max. 1m Vhodným způsobem tepelné úpravy masa je dušení, pošírování nebo lehké smažení na másle.

Vyskytuje se v severovýchodním Atlantiku a ve Středozemním moři. Rejnok ostronosý má výrazně špičatou tlamu, dorůstá do délky 1,60m. Na trhu se prodává čerstvý rejnok ostronosý. Je vhodný zejména ke smažení a pošírování.   Mezi kulinářsky důležité druhy patří také rejnok mnohoskvrnný ( Raja poolystigma ), rejnok tuporypý ( Raja radula ), rejnok hvězdoskvrnný ( Raja asterias ), rejnok čtyřoký ( Raja miraletus ) a rejnok dvouskvrnný  ( Raja névus ). Vhodným způsobem tepelné úpravy masa těchto druhů rejnoků je dušení, pošírování nebo smažení na másle.   Z kulinářského hlediska není mezi jednotlivým druhy rejnoků rozdíl, všichni mají maso podobné chuti a konzistence.