Koření nejčastěji používáme pro zlepšení chuti připravovaných pokrmů. Koření ovšem není jen pepř, paprika, kmín, kari nebo nové koření…Existuje neuvěřitelné množství druhů, a u některých často ani nevíme, na co je použít. Koření se velmi často používá i v různých směsích.
Nevhodným kořením můžeme připravované jídlo úplně zničit, ale naopak použitím správného je možné z obyčejného jídla udělat jedinečný gurmánský zážitek.
Jinak také černé koření. Používáme plody, nakládané, sušené a mleté. Rozlišujeme několik druhů tohoto koření: zelený pepř - zrnka pepřovníku se sklízí nedozrálá a ihned se nakládají do solného nebo octového láku, nebo se při nízkých teplotách suší. Použití zeleného pepře je všestranné. Hodí se do nakládaných masových pokrmů, nakládané zeleniny, do pomazánek, marinád i paštik. Černý pepř - bobule se sklízí ještě před dozráním, poté se suší na slunci, aby ztvrdly a zčernaly. Černý pepř je pálivý a ostrý, hodí se k pečenému i grilovanému masu, k omáčkám, polévkám, ke zvěřině i k těstovinám. Bílý pepř - sklízí se plně vyzrálé červené bobule, které se namáčí do vody a poté je z nich odstraněno oplodí. Semena se suší na slunci, získají tak typickou žlutobílou barvu.
Bílý pepř je oproti ostatním druhům jemnější, hodí se ke světlým omáčkám, k rybám, do salátů nebo k tvarohovým pokrmům kořenité chuti. Růžový pepř - nepatří k pravým druhům pepře, pochází z brazilského pepřovníku. Jeho bobule jsou ne zcela dozrálé a mají růžovou barvu. Růžový pepř má lehce ostrou, nasládlou chuť. Pepřovník dlouhý - tropická rostlina s 3cm dlouhými klasy ve tvaru šišek, které sušením získají světle hnědou barvu. Pepřovník...
Jinak piment nebo jamajský pepř. Používáme semena, sušená, mletá nebo celá. Nové koření má ostře peprnou chuť. Voní po hřebíčku, lehce po skořici a muškátu. Toto koření bývá součástí marinád na hovězí maso, ryby či zvěřinu. Lze jím okořenit také nakládanou zeleninu, okurky, kapustové pokrmy, kyselé zelí, ale i zvěřinové paštiky. Dokonce některé speciální likéry obsahují výtažky z nového koření. Před použitím je lépe roztlouci koření v hmoždíři, rozvine se tak lépe jeho aroma. Nové koření je k dostání v každém obchodě s potravinami. Uchovává se vzduchotěsně uzavřené, v temnu a chladu.
Jedná se o tropické koření, rostoucí zejména na Jamajce. Stálezelený pimentovník dosahuje výšky asi 9m, má zelené lesklé listy a hrozny malých bílých květů. Stromy plodí v 6-7 letech, plodnost trvá až 100 let. Bobule nového koření se sklízejí, když dozrávají, ale jsou ještě zelené. Při plné zralosti totiž ztrácí svou vůni. Bobule pěstované na Jamajce se sbírají ručně a suší se při umělém teple nebo venku na plošinách z betonu po dobu 5-10 dní. Usušené bobule se potom čistí na sítech a třídí podle velikosti. Po usušení mají červenohnědou barvu.
Aroma nového koření je příjemně vonné. Chuť je palčivá, připomíná hřebíček, skořici a muškátový...
Jinak také senenka či řecké seno. Používáme listy, čerstvé a sušené a semena, sušená, mletá i celá. Pískavice chutná lehce moučnatě a kořenitě hořce. Její vůně připomíná čerstvě posečené seno. Používá se zejména v arabských státech a v Indii. Je neoddělitelnou součástí čatní pokrmů a indického kari, zjemňuje zeleninová jídla. V arabské kuchyni se přidává do pečiva a chleba. Pískavici řecké seno lze zakoupit mletou nebo jako semena v obchodech s kořením. Mletá pískavice rychle ztrácí své aroma. Uchovává se v chladu, temnu a vzduchotěsně uzavřená.
Řecké seno je oblíbeným kořením i léčivou bylinou už po staletí. Pochází z východního Středozemí. Jednoletá bylina je robustní, dorůstá do výšky asi 60cm. Lusky jsou úzké, zobánkaté, dlouhé 10-12cm. Každý lusk obsahuje 10-12 semen. Při dotyku vylučuje celá rostlina kořeněný pach. Po dozrání semen se rostliny sklidí a usuší. Semena se potom vymlátí a dále suší.
Vůně řeckého sena připomíná vůni celeru nebo libečku. Za syrova je chuť koření hořká, svíravá, nepříjemná. Před použitím se řecké seno často mírně vysušuje opražením, zjemní se tak jeho chuť. Toto koření se spolu s dalšími druhy koření přidává do indických pokrmů a nakládacích směsí. Řecké seno je složkou směsí kari a...
Jinak mateřský kmín či křížový kmín. Používáme semena, sušená, mletá i celá. Římský kmín má jinou chuť než kmín kořenný, chutná ostře aromaticky a příjemně čerstvě. Je oblíbeným kořením latinskoamerické, arabské a dálnovýchodní kuchyně, nesmí chybět ani v indických čatní. Římský kmín se přidává také do chleba a do žaludečních likérů, do směsí kari. Uchovává se bez přístupu vzduchu, v temnu, suchu a chladu. Své aroma si udrží déle než rok. Je k dostání v obchodech s kořením celý nebo mletý.
Kmín římský (šabrej kmínovitý) dává zvláštní kořennou příchuť mnoha slaným pokrmům připravovaným v Indii, severní Africe, na Středním východě, v Americe a Mexiku. Kmín římský je jednoletá teplomilná bylina, dorůstající do výšky 30cm. Rostliny se sklízejí, když plody začnou žloutnout. Potom se vymlátí a nažky se usuší na slunci.
Vůně kmínu římského je výrazná, silná a těžká, s kořennou a štiplavou složkou. Plody mají nahořklou, říznou a kořennou chuť, která přetrvává po určitou dobu. V Indii se toto koření před použitím praží, zvýrazní se tím jeho chuť. Kmín římský je základem různých směsí, např. směsi garam masala a panch peron. Přidává se i do láků na nakládání a do salátů. V severní Africe je důležitou přísadou kořenicí směsi...
Jinak pravý šafrán nebo také žluté koření. Používáme blizny, sušené, mleté nebo celé. Šafrán má hořkou, kořenitou chuť, trpké aroma a barví nažluto. Je nejdražším kořením na světě, proto bývají do šafránového prášku přimíchávány různé náhražky, např. kurkuma. Šafrán je výborným barvicím prostředkem, koření pokrmy jen decentně. Patří do španělské paelly, milánského rizota, hodí se k jehněčímu masu, drůbeži i k rybám. Šafránový prášek je možné přimíchat přímo do pokrmů. Šafrán je k dostání mletý nebo ve vláknech - ta zůstávají déle aromatická. Uchovává se v temnu a suchu, uzavřený před vzduchem.
Jedná se o nejdražší koření na světě. Cena šafránu je vysoká proto, že sušené vláknité blizny šafránu jsou velmi lehké a musejí se sbírat ručně. 20000 blizen má hmotnost jen 125g. Šafrán je vytrvalá cibulovina, kvete na podzim a dosahuje výšky 15cm. Květy se sbírají hned, když se okvětí otevře. Blizny se z květů ručně vytrhávají a suší.
Šafrán má vytrvalou vůni, chuť je pronikavá, sice hořká, ale vysoce aromatická. K ochucení pokrmu stačí jen velmi malé množství šafránu, pokrm se navíc zbarví jasně žlutě. Dříve se šafrán používal častěji než dnes, přidával se do omáček, polévek a postních pokrmů. V současnosti je ve Španěls...
Jinak také vanilkové lusky. Používáme tobolky nebo semena, sušená. Vanilka chutná sladce a trochu kořenitě. Má velmi intenzivní, lehce nasládlou vůni. Toto koření se pro zjemnění přidává do pečiva a do koláčů, patří do dezertů, kávy, čokolády, ovocných kompotů i salátů. Lze ji přidat také do některých pikantních pokrmů nebo masitých jídel. Samotný plod není jedlý, je ale možné přidat k pokrmu celé naříznuté plody a vařit je společně s jídlem. Vanilkové lusky jsou k dostání v každém dobře zásobeném obchodě. Jsou na výběr lusky nejrůznější kvality a ceny. Vanilku uchováváme v temnu, chladu a bez přístupu vzduchu.
Pravá vanilka je velmi drahé koření známé už po staletí. Běžně se proto používá její imitace – umělý vanilin, který ochucuje mnoho výrobků potravinářského průmyslu a uspokojuje v současnosti 90% světové poptávky. Rostlina vanilky, bylinná liána, má dužnatou lodyhu, nese velké voskové žlutohnědé květy a dlouhé, úzké, válcovité tobolky s malými semeny. Liána šplhá po stromech až do výšky 10-15m. Kultivované rostliny vanilky se seřezávají na výšku vhodnou pro opylování a sklizeň. Tobolky se trhají nezralé a potom následuje dlouhá a komplikovaná procedura, která je důvodem vysoké ceny tohoto koření.
Vůně...
