
Čirůvka zemní
Patří do skupiny lupenatých, doba výskytu je od srpna do prosince. Klobouk čirůvky zemní měří 50-80mm, v mládí je kuželovitý, potom vyklenutý až plochý, někdy zvlněný, radiálně vláknitý, později šupinkatý. Zbarvený je tmavě šedě až šedohnědě. Lupeny jsou zoubkem připojené, široké, zbarvené špinavě bíle až našedle. Mají zubaté ostří. Třeň o rozměrech 40-70x10-15mm je válcovitý až mírně kyjovitý, na vrcholu jemně vločkatý, zbarvený bíle až našedle. Dužnina téměř nevoní.
Čirůvka zemní roste velmi hojně, jednotlivě, ve skupinách nebo v kruzích. Vyskytuje se v jehličnatých a smíšených lesích, v parcích a sadech, nejčastěji pod borovicemi, vzácně i pod smrky. Daří se jí zejména na půdách bohatých na vápenec. Podobná je čirůvka myší, která má krémově zbarvené lupeny bez šedých odstínů a bílý třeň.

Čirůvka šedožemlová
Patří do skupiny lupenatých, doba výskytu je od července do října. Klobouk čirůvky šedožemlové měří 25-60mm, je vyklenutý, brzy plochý. Uprostřed je jemně šupinkatý, na okraji vláknitý. Zbarvený je v mládí šedohnědě, později až krémově béžově, s tmavě béžovými až šedohnědými šupinkami. Lupeny jsou zoubkem připojené, široké, zbarvené bíle až našedle. Třeň o rozměrech 30-50x5-10mm je válcovitý, jemně vláknitý. Zbarvený je bíle až našedle, v mládí obvykle s jemným pavučinovitým velem. Povrch plodnice a lupeny ve stáří žloutnou. Dužnina má moučnou chuť i vůni.
Čirůvka šedožemlová roste poměrně hojně, jednotlivě nebo ve skupinách. Vyskytuje se v listnatých, zřídka i v jehličnatých lesích, v parcích a křovinových porostech. Její odrůda čirůvka šedožemlová stříbrošedá se liší výrazněji kuželovitým kloboukem, zbarveným našedle až stříbřitě šedě. Je pouze jemně vláknitý, není šupinkatý.

Čirůvka zelánka
Patří do skupiny lupenatých, doba výskytu je od září do listopadu. Klobouk čirůvky zelánky měří 40-100mm, v mládí je téměř polokulovitý, později vyklenutý až plochý, zprohýbaný, za vlhka mírně slizký. Je zbarvený zelenohnědě, zelenožlutě až žlutě, má drobné vrostlé hnědé šupinky. Lupeny jsou zoubkem připojené, žluté. Třeň o rozměrech 50-70x10-20mm je válcovitý až mírně kyjovitý, vláknitý. Na vrcholu je zbarvený bělavě až zažloutle, zelenožlutě až světle hnědožlutě. Dužnina je bílá, mírná, má moučnou chuť i vůni.
Čirůvka zelánka roste místy hojně, jednotlivě nebo ve skupinách. Vyskytuje se především v jehličnatých lesích pod borovicemi, méně i pod smrky a jedlemi. Vzácně roste také v listnatých lesích, zejména pod osikami, buky a habry. Jedná se o velmi chutnou jedlou houbu. Od čirůvky sírožluté a ostatních podobných druhů se čirůvka zelánka liší robustnějšími plodnicemi a moučně vonnou dužninou zbarvenou bíle.

Čirůvka havelka
Patří do skupiny lupenatých, doba výskytu je od září do listopadu. Klobouk čirůvky havelky měří 50-100mm, v mládí je kuželovitě zvoncovitý, potom plochý, za vlhka mírně slizký, vrostle radiálně vláknitý. Zbarvený je tmavě šedohnědě až šedočerně, někdy s nažloutlým nebo fialovým nádechem. Lupeny jsou zoubkem připojené, široké, zbarvené bíle se žlutým nebo šedým nádechem. Třeň o rozměrech 50-100x10-30mm je válcovitý, vláknitý. Zbarvený je bíle, v dospělosti s nažloutlým nebo hnědozelenavým nádechem. Dužnina je zbarvená bíle až našedle nebo nažloutle, má moučnou chuť i vůni.
Čirůvka havelka roste místy poměrně hojně, jednotlivě, ve skupinách nebo v kruzích. Vyskytuje se v jehličnatých lesích, především pod borovicemi, ale také pod smrky a jedlemi. Vzácně roste pod listnatými stromy, zejména na neutrálních až kyselých půdách. Podobná je čirůvka zemní, která má šedohnědý, jemně šupinkatý klobouk, lupeny s šedým nádechem a třeň bez žlutých tónů. Čirůvky z okruhu čirůvky odlišné mají klobouk zbarvený výrazněji žlutě až žlutozeleně.

Čirůvka havelka
Patří do skupiny lupenatých, doba výskytu je od září do listopadu. Klobouk čirůvky havelky měří 50-100mm, v mládí je kuželovitě zvoncovitý, potom plochý, za vlhka mírně slizký, vrostle radiálně vláknitý. Zbarvený je tmavě šedohnědě až šedočerně, někdy s nažloutlým nebo fialovým nádechem. Lupeny jsou zoubkem připojené, široké, zbarvené bíle se žlutým nebo šedým nádechem. Třeň o rozměrech 50-100x10-30mm je válcovitý, vláknitý. Zbarvený je bíle, v dospělosti s nažloutlým nebo hnědozelenavým nádechem. Dužnina je zbarvená bíle až našedle nebo nažloutle, má moučnou chuť i vůni.
Čirůvka havelka roste místy poměrně hojně, jednotlivě, ve skupinách nebo v kruzích. Vyskytuje se v jehličnatých lesích, především pod borovicemi, ale také pod smrky a jedlemi. Vzácně roste pod listnatými stromy, zejména na neutrálních až kyselých půdách. Podobná je čirůvka zemní, která má šedohnědý, jemně šupinkatý klobouk, lupeny s šedým nádechem a třeň bez žlutých tónů. Čirůvky z okruhu čirůvky odlišné mají klobouk zbarvený výrazněji žlutě až žlutozeleně.

Čirůvka topolová
Patří do skupiny lupenatých, doba výskytu je od září do listopadu. Klobouk čirůvky topolové měří 60-120mm, je vyklenutý až plochý, ve stáří často zvlněný, hladký a lysý, bez hrbolku, za vlhka mírně slizký. Zbarvený je kaštanově hnědě až červenohnědě, nejtmavší je uprostřed. Lupeny jsou zoubkem připojené, úzké, zbarvené bíle, ve stáří jsou od ostří světle červenohnědnoucí. Třeň o rozměrech 50-120x10-30mm je válcovitý až mírně kyjovitý, jemně vláknitý, bílý, od báze mírně hnědnoucí. Dužnina má výraznou okurkově moučnou chuť i vůni.
Čirůvka topolová roste poměrně hojně, jednotlivě, ve skupinách nebo v trsech. Vyskytuje se pod topoly, vzácně také pod vrbami. Plodnice často bývají pokryté spadaným listím.

Čirůvka límcovitá
Patří do skupiny lupenatých, doba výskytu je od srpna do října. Klobouk čirůvky límcovité měří 50-100mm, je polokulovitý, široce kuželovitý až téměř plochý, se širokým hrbolkem, podvinutý, radiálně vlnitý. Zbarvený je oranžově hnědě až skořicově červeně, někdy se slabým nádechem olivové barvy. Lupeny jsou zoubkem připojené, zbarvené bíle až krémově, barvu nemění. Třeň o rozměrech 60-100x10-30mm je válcovitý, na bázi ztenčený. Nahoře je bíle vločkatý, směrem k bázi zbarvený stejně jako klobouk. Je vláknitý, s vlnatým, tlustým prstencem. Dužnina má nevýraznou chuť a moučnou vůni.
Čirůvka límcovitá roste velmi vzácně. Vyskytuje se na zemi v borových lesích, neroste na bazických půdách. Příbuzným druhem je čirůvka nasládlá, která se velmi vzácně vyskytuje v severní a střední Evropě.

Václavka obecná
Patří do skupiny lupenatých, doba výskytu je od července do listopadu. Klobouk václavky obecné měří 30-120mm, je široce kuželovitý až polokulovitý, potom vyklenutý a nakonec plochý. Je zdánlivě hladký, pod lupou velmi jemně šupinkatý. V mládí je celý tmavý, olivově hnědý až černý, potom olivově žlutý, žlutý, žlutohnědý, na okraji někdy bělavý. Lupeny jsou široce připojené až krátce sbíhavé, zbarvené bělavě, s červenými skvrnami. Třeň o rozměrech 50-200x5-15mm je dlouhý a štíhlý, válcovitý až mírně vřetenovitý, na bázi ztenčený. Nahoře je bělavý, směrem k bázi červenavě hnědavý, na bázi se žlutým nádechem, s výrazným bělavým blanitým prstencem, který má na spodní straně žluté vločky. Dužnina často nepříjemně zapáchá.
Václavka obecná roste poměrně hojně ve velkých trsech na pařezech a kmenech dubů, habrů, buků a ovocných stromů. Vyskytuje se pouze v teplých oblastech.
Dříve byly všechny václavky označovány jako václavka obecná, dnes se v Evropě rozlišuje pět druhů. Všechny druhy václavek jsou za syrova nebo při nedostatečné tepelné úpravě jedovaté.

Cukrářská škola
V kapitolách a lekcích najdete vše, co potřebujete znát a vědět o kuchyni, surovinách i samotném vaření.
Zbožíznalství
Hledejte v našem obsáhlém slovníku

Kuchařův rádce
Rady, tipy, triky... Pokud se vám v kuchyni něco nepovedlo, nebo chcete jen poradit, rádce je tu pro vás.
Patří do skupiny lupenatých, doba výskytu je od srpna do prosince. Klobouk čirůvky zemní měří 50-80mm, v mládí je kuželovitý, potom vyklenutý až plochý, někdy zvlněný, radiálně vláknitý, později šupinkatý. Zbarvený je tmavě šedě až šedohnědě. Lupeny jsou zoubkem připojené, široké, zbarvené špinavě bíle až našedle. Mají zubaté ostří. Třeň o rozměrech 40-70x10-15mm je válcovitý až mírně kyjovitý, na vrcholu jemně vločkatý, zbarvený bíle až našedle. Dužnina téměř nevoní.
Čirůvka zemní roste velmi hojně, jednotlivě, ve skupinách nebo v kruzích. Vyskytuje se v jehličnatých a smíšených lesích, v parcích a sadech, nejčastěji pod borovicemi, vzácně i pod smrky. Daří se jí zejména na půdách bohatých na vápenec. Podobná je čirůvka myší, která má krémově zbarvené lupeny bez šedých odstínů a bílý třeň.
Patří do skupiny lupenatých, doba výskytu je od července do října. Klobouk čirůvky šedožemlové měří 25-60mm, je vyklenutý, brzy plochý. Uprostřed je jemně šupinkatý, na okraji vláknitý. Zbarvený je v mládí šedohnědě, později až krémově béžově, s tmavě béžovými až šedohnědými šupinkami. Lupeny jsou zoubkem připojené, široké, zbarvené bíle až našedle. Třeň o rozměrech 30-50x5-10mm je válcovitý, jemně vláknitý. Zbarvený je bíle až našedle, v mládí obvykle s jemným pavučinovitým velem. Povrch plodnice a lupeny ve stáří žloutnou. Dužnina má moučnou chuť i vůni.
Čirůvka šedožemlová roste poměrně hojně, jednotlivě nebo ve skupinách. Vyskytuje se v listnatých, zřídka i v jehličnatých lesích, v parcích a křovinových porostech. Její odrůda čirůvka šedožemlová stříbrošedá se liší výrazněji kuželovitým kloboukem, zbarveným našedle až stříbřitě šedě. Je pouze jemně vláknitý, není šupinkatý.
Patří do skupiny lupenatých, doba výskytu je od července do října. Čirůvka kroužkatá se podobá čirůvce šedožemlové, má však vatovitý až téměř blanitý, ve stáří často mizející prstenec, který je zbarvený bělavě až krémově.
Čirůvka kroužkatá roste vzácně, jednotlivě nebo v malých skupinkách. Vyskytuje se pod vrbami, s nimiž tvoří mykorrhizu.
Patří do skupiny lupenatých, doba výskytu je od září do listopadu. Klobouk čirůvky zelánky měří 40-100mm, v mládí je téměř polokulovitý, později vyklenutý až plochý, zprohýbaný, za vlhka mírně slizký. Je zbarvený zelenohnědě, zelenožlutě až žlutě, má drobné vrostlé hnědé šupinky. Lupeny jsou zoubkem připojené, žluté. Třeň o rozměrech 50-70x10-20mm je válcovitý až mírně kyjovitý, vláknitý. Na vrcholu je zbarvený bělavě až zažloutle, zelenožlutě až světle hnědožlutě. Dužnina je bílá, mírná, má moučnou chuť i vůni.
Čirůvka zelánka roste místy hojně, jednotlivě nebo ve skupinách. Vyskytuje se především v jehličnatých lesích pod borovicemi, méně i pod smrky a jedlemi. Vzácně roste také v listnatých lesích, zejména pod osikami, buky a habry. Jedná se o velmi chutnou jedlou houbu. Od čirůvky sírožluté a ostatních podobných druhů se čirůvka zelánka liší robustnějšími plodnicemi a moučně vonnou dužninou zbarvenou bíle.
Patří do skupiny lupenatých, doba výskytu je os září do listopadu. Čirůvka zlatá se od čirůvky zelánky liší výrazněji slizkým kloboukem zbarveným oranžově hnědě. Má také řidší, nažloutlé lupeny a dužninu bez moučné vůně.
Čirůvka zlatá roste především pod borovicemi na písčitých půdách.
Patří do skupiny lupenatých, doba výskytu je od září do listopadu. Klobouk čirůvky havelky měří 50-100mm, v mládí je kuželovitě zvoncovitý, potom plochý, za vlhka mírně slizký, vrostle radiálně vláknitý. Zbarvený je tmavě šedohnědě až šedočerně, někdy s nažloutlým nebo fialovým nádechem. Lupeny jsou zoubkem připojené, široké, zbarvené bíle se žlutým nebo šedým nádechem. Třeň o rozměrech 50-100x10-30mm je válcovitý, vláknitý. Zbarvený je bíle, v dospělosti s nažloutlým nebo hnědozelenavým nádechem. Dužnina je zbarvená bíle až našedle nebo nažloutle, má moučnou chuť i vůni.
Čirůvka havelka roste místy poměrně hojně, jednotlivě, ve skupinách nebo v kruzích. Vyskytuje se v jehličnatých lesích, především pod borovicemi, ale také pod smrky a jedlemi. Vzácně roste pod listnatými stromy, zejména na neutrálních až kyselých půdách. Podobná je čirůvka zemní, která má šedohnědý, jemně šupinkatý klobouk, lupeny s šedým nádechem a třeň bez žlutých tónů. Čirůvky z okruhu čirůvky odlišné mají klobouk zbarvený výrazněji žlutě až žlutozeleně.
Patří do skupiny lupenatých, doba výskytu je od září do listopadu. Klobouk čirůvky havelky měří 50-100mm, v mládí je kuželovitě zvoncovitý, potom plochý, za vlhka mírně slizký, vrostle radiálně vláknitý. Zbarvený je tmavě šedohnědě až šedočerně, někdy s nažloutlým nebo fialovým nádechem. Lupeny jsou zoubkem připojené, široké, zbarvené bíle se žlutým nebo šedým nádechem. Třeň o rozměrech 50-100x10-30mm je válcovitý, vláknitý. Zbarvený je bíle, v dospělosti s nažloutlým nebo hnědozelenavým nádechem. Dužnina je zbarvená bíle až našedle nebo nažloutle, má moučnou chuť i vůni.
Čirůvka havelka roste místy poměrně hojně, jednotlivě, ve skupinách nebo v kruzích. Vyskytuje se v jehličnatých lesích, především pod borovicemi, ale také pod smrky a jedlemi. Vzácně roste pod listnatými stromy, zejména na neutrálních až kyselých půdách. Podobná je čirůvka zemní, která má šedohnědý, jemně šupinkatý klobouk, lupeny s šedým nádechem a třeň bez žlutých tónů. Čirůvky z okruhu čirůvky odlišné mají klobouk zbarvený výrazněji žlutě až žlutozeleně.
Patří do skupiny lupenatých, doba výskytu je od září do listopadu. Klobouk čirůvky topolové měří 60-120mm, je vyklenutý až plochý, ve stáří často zvlněný, hladký a lysý, bez hrbolku, za vlhka mírně slizký. Zbarvený je kaštanově hnědě až červenohnědě, nejtmavší je uprostřed. Lupeny jsou zoubkem připojené, úzké, zbarvené bíle, ve stáří jsou od ostří světle červenohnědnoucí. Třeň o rozměrech 50-120x10-30mm je válcovitý až mírně kyjovitý, jemně vláknitý, bílý, od báze mírně hnědnoucí. Dužnina má výraznou okurkově moučnou chuť i vůni.
Čirůvka topolová roste poměrně hojně, jednotlivě, ve skupinách nebo v trsech. Vyskytuje se pod topoly, vzácně také pod vrbami. Plodnice často bývají pokryté spadaným listím.
Patří do skupiny lupenatých, doba výskytu je od srpna do října. Klobouk čirůvky límcovité měří 50-100mm, je polokulovitý, široce kuželovitý až téměř plochý, se širokým hrbolkem, podvinutý, radiálně vlnitý. Zbarvený je oranžově hnědě až skořicově červeně, někdy se slabým nádechem olivové barvy. Lupeny jsou zoubkem připojené, zbarvené bíle až krémově, barvu nemění. Třeň o rozměrech 60-100x10-30mm je válcovitý, na bázi ztenčený. Nahoře je bíle vločkatý, směrem k bázi zbarvený stejně jako klobouk. Je vláknitý, s vlnatým, tlustým prstencem. Dužnina má nevýraznou chuť a moučnou vůni.
Čirůvka límcovitá roste velmi vzácně. Vyskytuje se na zemi v borových lesích, neroste na bazických půdách. Příbuzným druhem je čirůvka nasládlá, která se velmi vzácně vyskytuje v severní a střední Evropě.
Patří do skupiny lupenatých, doba výskytu je od července do listopadu. Klobouk václavky obecné měří 30-120mm, je široce kuželovitý až polokulovitý, potom vyklenutý a nakonec plochý. Je zdánlivě hladký, pod lupou velmi jemně šupinkatý. V mládí je celý tmavý, olivově hnědý až černý, potom olivově žlutý, žlutý, žlutohnědý, na okraji někdy bělavý. Lupeny jsou široce připojené až krátce sbíhavé, zbarvené bělavě, s červenými skvrnami. Třeň o rozměrech 50-200x5-15mm je dlouhý a štíhlý, válcovitý až mírně vřetenovitý, na bázi ztenčený. Nahoře je bělavý, směrem k bázi červenavě hnědavý, na bázi se žlutým nádechem, s výrazným bělavým blanitým prstencem, který má na spodní straně žluté vločky. Dužnina často nepříjemně zapáchá.
Václavka obecná roste poměrně hojně ve velkých trsech na pařezech a kmenech dubů, habrů, buků a ovocných stromů. Vyskytuje se pouze v teplých oblastech.
Dříve byly všechny václavky označovány jako václavka obecná, dnes se v Evropě rozlišuje pět druhů. Všechny druhy václavek jsou za syrova nebo při nedostatečné tepelné úpravě jedovaté.
V kapitolách a lekcích najdete vše, co potřebujete znát a vědět o kuchyni, surovinách i samotném vaření.
Rady, tipy, triky... Pokud se vám v kuchyni něco nepovedlo, nebo chcete jen poradit, rádce je tu pro vás.