Kategorie gastroslovníku

Patří do skupiny nelupenatých, doba výskytu je od července do října. Plodnice kuřátek žlutých jsou vysoké 70-150mm, rozvětvené v sírově až citronově žluté větvičky, nahoře s okrovým nádechem. Zpravidla mají 2-3 krátké špičky nebo jsou tupé. Třeň je bělavý až nažloutlý, po poranění přechází do hnědočervené barvy. Kuřátka žlutá rostou nepříliš hojně, jednotlivě. Vyskytují se především v listnatých lesích, zejména v bučinách, méně často i pod smrky a borovicemi. Podobná jsou kuřátka zlatá, která ale mají větší plodnice s citronově až oranžově žlutými, ve stáří okrovými větvičkami, v mládí s jasně žlutými špičkami a většími výtrusy.

Patří do skupiny nelupenatých, doba výskytu je od srpna do října. Kuřátka horská jsou podobná kuřátků žlutým i sličným. Větvičky jsou oranžově žluté, na vrcholu s 1-2 ostrými špičkami stejně nebo tmavěji zabarvenými. Třeň je bělavý až nažloutlý. Kuřátka horská rostou poměrně vzácně, jednotlivě. Vyskytují se v jehličnatých i listnatých lesích v podhorských a horských polohách. S jistotou lze tento druh hub určit pouze mikroskopicky.

Patří do skupiny nelupenatých, doba výskytu je od srpna do října. Plodnice kuřátek jarmuzových jsou 70-150mm vysoké, bohatě členěné v nepravidelné tlusté větvičky. Zbarvené jsou nejdříve bíle, potom krémově až okrově, na konce se 2-4 krátkými, ostrými špičkami zbarvenými růžově, červeně až fialově. Třeň o rozměrech 30-40x15-60mm je zbarvený bíle až žlutavě. Kuřátka jarmuzová rostou poměrně vzácně, jednotlivě nebo ve skupinách. Vyskytují se v listnatých lesích, především pod buky. Nazývají se také kuřátka květáková.

Patří do skupiny nelupenatých, doba výskytu je od srpna do října. Kuřátka lososová mají plodnice vysoké 50-100mm, bohatě členěné v 5-12mm tlusté větvičky. Větvičky jsou zbarvené růžově okrově a mají rozdělené růžové špičky. Třeň o rozměrech 20-35x3-4mm je bělavý až špinavě krémový. Kuřátka lososová rostou vzácně, jednotlivě nebo ve skupinách. Vyskytují se v listnatých lesích, především pod duby, vzácněji také pod jehličnany.

Patří do skupiny nelupenatých, doba výskytu je od července do listopadu. Klobouk lošáka zprohýbaného měří 30-150mm. Je ploše vyklenutý až uprostřed vmáčklý, zvlněný, plstnatý, potom olysávající. Zbarvený je žlutavě až světle žemlově. Ostny jsou nesbíhavé, dlouhé 6mm, zbarvené bělavě až světle okrově. Třeň o rozměrech 35-75x15-40mm je často výstředný, válcovitý. Zbarvený je bíle, po otlačení a ve stáří žloutne. Dužnina je bílá, křehká. Lošák zprohýbaný roste hojně, jednotlivě nebo ve skupinách. Vyskytuje se na zemi v listnatých i jehličnatých lesích. Podobný je lošák oválnovýtrusý, který má elipsoidní až válcovité výtrusy.

Patří do skupiny nelupenatých, doba výskytu je od července do listopadu. Lošák ryšavý se podobá lošáku zprohýbanému. Liší se drobnějšími plodnicemi a výrazně žlutooranžovým až oranžovohnědým kloboukem. Ostny obvykle sbíhají na třeň. Lošák ryšavý roste hojně zejména v mezofilních listnatých i jehličnatých lesích.

Někdy se žampionu také říká pečárka. Jde vesměs o žampion dvouvýtrusný nebo polní (Ag. campestris) či pařeništní (Ag. vaporarius). Tato houba je nejčastěji používaná v gastronomii, mladé plodnice se dají jíst syrové, například když se nastrouhají v jemných plátcích na vaječnou smaženici nebo na nudle s máslem. Lze je také zamíchat do salátů.

Hlíva ústřičná – latinsky Pleurotus ostreatus – nazývaná také Hiratake, je velmi chutná jedlá houba z čeledi hub hlívovitých. Obsahuje mnoho zdraví prospěšných látek a možnosti jejího použití v gastronomii jsou poměrně velké. Hlíva ústřičná je houba, kterou již staletí používají vzhledem k obsahu zdraví prospěšných látek v Japonsku a Číně. V kuchyni má velmi velké možnosti použití a připravuje se z ní mnoho druhů jídel. Výskyt a pěstování Hlíva ústřičná roste po celém světě v období od léta do zimy, při mírné zimě i na jaře. Nejčastěji se vyskytuje na živých nebo i odumřelých kmenech listnatých stromů, zejména budu, vrbě, ořešáku, bříze nebo topolu, ale i jeřabině. Průmyslově i v domácích podmínkách se hlíva ústřičná také pěstuje a v celosvětovém průměru je po žampionech a šiitake třetí nejvíce uměle pěstovanou houbou – ročně se jí vypěstuje přibližně 2,5 milionu tun. V bývalém Československu se hlíva ústřičná nejvíce pěstovala po roce 1980 ve velkých pěstírnách. Po listopadu roku 1989 se ale pěstování postupně omezovalo kvůli zvýšenému dovozu. Vzhled, chuť, vůně Hlíva ústřičná je velmi podobná hlívě plicní. Obě houby rostou na stejných druzích stromů, hlíva plicní je ale světlejší a roste od jara do podzimu. Klobouky hlívy ústřičné barvou i tvarem připomínají větší ústřice a od této podobnosti také vzniklo její pojmenování. Klobouky mají šířku 5 až 25 centimetrů, jsou vějířovité, hladké, okraje jsou ostré. Barva je závislá na podmínkách, v kterých houba roste, odstíny jsou od bělavé, světle šedomodré až šedohnědé nebo hnědé. Klobouky rostou nad sebou v trsech, řadách nebo vrstvách, trsy mohou vážit až několik kilogramů. Dužnina hub je čistě bílá, pružná a velmi šťavnatá, bazva se v řezu nemění. Chuť hlívy ústřičné je nasládlá, aroma je silně,ale příjemně, houbové. Použití hlívy ústřičné v kuchyni Hlíva ústřičná se v gastronomii používá do hotových jídel, může se ale také nakládat do octa nebo sušit, vynikající je i uzená. Konzumují se převážně klobouky, tuhá dřeň se suší a případně také mele na houbový prášek, který je lahodným houbovým kořením s léčebnými účinky. V Rusku je hlíva ústřičná velmi oblíbená zkvašená jako kysané zelí. Je vynikající v polévkách i omáčkách – například hovězí na houbách, chutná i konzervovaná v různých nálevech a kombinacích s mnoha druhy zeleniny v salátech. Hlíva ústřičná se vaří bez soli, uvařená je přibližně za 30 minut. Houbový přášek by se do jídel měl přidávat až po jejich uvaření, aby si zachoval maximum svých látek a léčebných účinků. Léčebné vlastnosti hlívy ústřičné Hlíva ústřičná obsahuje velké množství zdraví prospěšných látek – vitamíny, minerály, stopové prvky a také například glukany, které mají velký vliv na vitalitu. Obsahuje také terpeny, které jsou antibiotické a antitrombotické. Konzumace hlívy ústřičné pozitivně ovlivňuje hladinu cholesterolu v krvi a zvyšuje tvorbu červených krvinek mimo kostní dřeň. Zvyšuje také odolnost proti infekcím, má účinky proti zánětlivým, virovým, bakteriálním i plísňovým onemocněním. Používá se při léčbě hemeroidů, ekzémů, při léčení popálenin atd. Vzhledem k malému množství obsažené látky arabitol může konzumace hlívy ústřičné u některých lidé způsobit mírné střevní potíže nebo mít projímavé účinky. Jídla z hlívy ústřičné Hlíva ústřičná má v kuchyni velké možnosti použití. Jídla z hlívy ústřičné: Hlíva smažená jako obalovaný řízek Hlíva smažená jako vídeňský řízek Smažená hlíva na jehle Hlíva smažená v těstíčku Grilovaná hlíva Pečená hlíva marinovaná v česnekovém oleji Hlíva dušená na másle Hlíva ústřičná na česneku Hlíva na víně Hlíva se žampiony na čínský způsob Hlíva na smetaně Hlíva v paprice Hlíva s rajčatovou omáčkou Hlíva se slaninou v alobalu Hlívové rizoto Celozrnné těstoviny s hlívou Hlíva s kuřecími nudličkami Vepřové s hlívou na černém pivu Vepřové plátky na hlívě Dušené hovězí na hlívách Krůtí prsa na hlívě se zeleninou Kapr s omáčkou z hlívy ústřičné Polévky Dršťková polévka z hlívy Gulášová polévka z hlívy Hlívová kulajda Chuťovky a saláty Hlívový salát Hlívová majonéza se šunkou Sýrové topinky s hlívou Hlívové kuličky s nivou Hlíva s vajíčkem   Pečení Léčivá bábovka s hlívou Koláč s náplní z hlívy

KEŠU – jedná se o plod ledvinovníku západního latinsky Anacardium occidentale. Ledvinovník je vysoký tropický strom plodící nažky (kešu ořechy), které se nacházejí v nepravém plodu, tzv. kešu jablku. Zdravé a neodolatelně chutné… Kešu oříšky jsou velice chutné. Jejich obliba v posledních letech roste, přidávají se do oříškových směsí, praží se a solí. Bývají součástí mnoha pokrmů. Původ a historie Původně pochází ledvinovník z pobřeží severovýchodní Brazílie. Od 16. století se v důsledku zámořských plaveb portugalských námořníků šířil po světě. Postupně se rozšířil do Mosambiku a do pobřežních oblastí Indie. Současnost Nyní je ledvinovník celosvětově rozšířen a vyskytuje se v suchých tropických oblastech. Mezi největší producenty kešu patří Brazílie, Indie, Indonésie, Mosambik, Nigérie a Tanzanie. Pěstuje se na plantážích nebo extenzivně v agrolesnických systémech. Vyhovuje mu tropické klima a nadmořská výška okolo 1 000 m n. m., ideální jsou pro něj teploty v rozmezí 21–28 °C. Krom kešu ořechů je ledvinovník zdrojem kardolu – smolnatého oleje, který se z ořechů před konzumací odstraňuje pražením. Používá se k výrobě laků a insekticidů. Využití nacházejí i kešu jablka, která se společně s kůrou a větvemi z prořezu dávají dobytku. Používají se také na výrobu džemů nebo kompotů. Vzhled, chuť a vůně… Kešu ořechy jsou ve skutečnosti semena ve tvaru ledviny, které se drží v dolní části kešu jablka, mají delikátní a libou chuť a jemné ořechové aroma. Výhodou kešu ořechů je snadné konzumování, mají jemnou strukturu. Zdraví a vitamíny Plody kešu jsou bohaté na taniny a vitamin C, mají nižší obsah tuku než většina jiných ořechů. Přibližně 82 % z jejich tuku jsou nenasycené mastné kyseliny, plus asi 66 % z těchto nenasycených mastných kyselin jsou mononenasycené tuky zdravé pro srdce. Kešu ořechy jsou bohatým zdrojem mědi a dobrým zdrojem fosforu, hořčíku, manganu a zinku. U jablek je to kvůli obsahu kardolu a taninů, na ořechy se u některých lidí může vyskytnout alergie. Obsahuje anakardovou kyselinu, která zabíjí gram-pozitivní bakterie odpovědné za vznik zubního kazu, akné, tuberkulózy, malomocentsví. Kešu je vhodné pro diabetiky. Použití kešu v gastronomii Kešu se konzumují samotně i jako součást salátů či vařených pokrmů. Z ořechů se též lisuje šťáva, ze které se vyrábí alkoholické nápoje (víno, pálenka) a ocet. Dostupnost, spotřeba a skladování V obchodě se dají pořídit pražené, solené i přírodní. Můžeme je koupit vážené i balené v ochranné atmosféře. Kešu ořechy skladujeme na suchém a chladném místě. Pokud zakoupíme balené kešu ořechy, řídíme se uvedeným doporučeným datem spotřeby. Léčivé účinky - ochraňuje srdce - působí proti tvorbě žlučníkových kamenů - snižuje riziko přibývání na váze - zlepšuje náladu - má antioxidační účinky - má protinádorové vlastnosti - působí jako prevence žlučových kamenů