Zbožíznalství

Zde najdete snad úplně vše o nejrůznějších potravinách a surovinách - ovoci, zelenině, masu, rybách, luštěninách atd. Nechybí ani jednoduché vysvětlení různých kuchařských výrazů nebo gastronomických názvů postupů. V tomto rozsáhlém gastronomickém slovníku najdete požadované informace nejen podle abecedy, ale i pomocí fulltextového vyhledávání. Pro ještě jednodušší a rychlejší hledání lze využít i jednotlivé kategorie.

Kapara trnitá - kapary (Capparis spinosa)

Jinak také kaprlata. Používáme poupata - čerstvá, v oleji, solném láku nebo v octovém nálevu. Chuť kaparů je ostrá, natrpklá. Mají lehce kořenitou chuť, v láku nakyslou. Dělíme je do jakostních tříd: nad 13mm - Gruesas, 11-13mm - Fines, 9-11mm - Capottes, 8-9mm - Capucines, 7-8mm - Surfines, méně než 7mm - Nonpareilles. Nejmenší kapary jsou nejcennější. V italské kuchyni se kapary často používají k dochucení pokrmů z telecího masa, dále jsou výborným doplňkem salátů i hlavních chodů. Do pokrmů se přidávají krátce před dokončením, vařením ztrácí své aroma. Kapary skladujeme v uzavřených skleničkách zalité lákem. Vydrží tak minimálně jeden rok. Kvalita a cena kaparů závisí na velikosti - čím jsou menší, tím lépe chutnají a dráže se prodávají. Před použitím se kapary na 10 minut namáčí do vody, aby se z nich odstranila přebytečná sůl. Kapary jsou typickou součástí mnoha italských a španělských jídel. Nesklizená poupata se změní v plody, prodávané ve Francii jako cornichons du câprier, v Itálii pod názvemcapperoni a ve Španělskualcaparrónes. Plody se nakládají do kořeněného nálevu a servírují jako delikatesa s olivami.   Odrůdy kapary Odrůdy kapary se od sebe liší především tvarem a velikostí, částečně i chutí. Capottes – větší a kulatější Capucines – zašpičatělé a větší Mifines – středně velké, většinou zašpičatělé Fines – kulatější střední velikosti Surfing – menší a kulaté Nonpareilles – kulatější malé
Více

Karambola

KARAMBOLA - latinsky Averrhoa carambola, anglicky collision, francouzsky collision , německy Kollision, italsky collisione - je exotické tropické ovoce atraktivního vzhledu, které se v posledních letech do Evropy dováží celoročně. Tropické dekorativní a chutné ovoce Karambola, které se také říká čínská hvězdice nebo malajská hvězda je velmi zdravé tropické ovoce příjemné sladce nakyslé chuti bez výrazného aroma. Má zajímavý dekorativní vzhled, pro který se v anglicky mluvících zemích nazývá starfruit – hvězdicové ovoce. Původ a historie Karambola pochází s největší pravděpodobností z Malasijského poloostrova nebo z Indie, kde se ve velkém množství pěstuje i v současné době. Odsud se postupně rozšířila do dalších oblastí tropického a subtropického pásma. Současnost V současnosti se karambola pěstuje především v jihovýchodní Asii, Africe, střední a jižní Americe a také v oblastech jižní části Pacifického oceánu. Největší podíl na jejím pěstování a vývozu do světa mají Brazílie, Izrael, Kolumbie, Thajsko a v USA stát Kalifornie. Karambola se sklízí během roku i třikrát a tak je k dostání ve všech zemích celého světa po celý rok. Vzhled, chuť, vůně… Plody karamboly mají tvar hvězdice s pěti nebo šesti rameny, které mají ostré hrany. Velikost plodů se pohybuje od 6 do 15 centimetrů, váha je 50 až 100 gramů. Vnější slupka je průsvitná, hladká a voskově lesklá, zelená, žlutá nebo oranžová. Dužina plodů jantarové nebo žluté barvy je velmi šťavnatá, křupavá a křehká s jasmínovým aroma. Má sladkou a podle stupně zralosti zároveň jemně nebo mírně kyselou chuť, vzdáleně připomínající angrešt nebo jablka s citrusy. Kolem středu dužiny jsou malá semena, která sice nejsou jedlá, ale mohou se konzumovat přímo s dužinou. Plody se vyvíjí jen z malého počtu květů a rozříznuté na plátky vytvoří pro karambolu charakteristickou hvězdici. Stromy nebo větší keře karamboly s krátkým kmenem a rozvětvenou korunou jsou stále zelené a rostou do výšky 6 až 9 metrů. I když se jedná o subtropickou rostlinu, odolá v dospělosti teplotám do – 3° Celsia. Listy jsou dlouhé až 20 centimetrů a na konci mají krátkou špičku. Při delších obdobích sucha jich určité množství opadá. Listy vyrůstají z nových větví, otáčí se za sluncem a na noc se uzavírají. Mají většinou světle zelenou barvu, horní část je hladká, na spodní jsou jemné chloupky. Květy rostou v poměrně velkém množství z úžlabí listů. Mají světle fialovou barvu a průměr 6 milimetrů. Zdraví a vitamíny Plody karamboly obsahují různé druhy vitamínů - nejvíce vitamíny C a B1 - a také pro lidský organismus důležité antioxidanty. Je v nich i mnoho minerálních látek, z kterých je v největším množství zastoupený především vápník, ale i množství, v kterém obsahuje železo, hořčík a fosfor,je poměrně velké. Karambola obsahuje velmi málo cukru a energetická hodnota je poměrně nízká - 150 kJ, to je v přepočtu 35 Kcal na 100 gramů plodu. V plodech je v poměrně značném množství kyselina šťavelová, kterou obsahuje například i rebarbora, a tak by se karambola měla konzumovat jen v menším přiměřeném množství. Při nadměrné konzumaci může dojít k otravě, která se projevuje především toxickou encefalopatií nebo i poškozením ledvin. Obranou v takovém případě je okamžité podávání vápníku v rozpustné formě. Karambolu by neměli konzumovat osoby s onemocněním ledvin, protože kyselina šťavelová se špatně vylučuje a její vyšší koncentrace ještě víc ledviny poškozuje. Použití karamboly v kuchyni Dužina karamboly se nejčastěji konzumuje čerstvá. Přidává se do ovocných salátů, používá se i jako jedlé zdobení různých pohárů a nápojů. V některých receptech se dužina přidává i k osvěžení chuti do teplých jídel Šťáva se používá k čistění mosazi. Příprava karamboly před použitím Plody se konzumují i se slupkou. Před konzumací se z plodu odstraní hnědá žebra, plod se pak nakrájí na plátky a vzniknou charakteristické dekorativní hvězdice. Jak a podle čeho vybírat Vzhledem ke krátké době skladování se plody dováží nezralé. Pokud jsou v obchodě delší dobu a jsou přezrálé, mají povrchu malé hnědé skvrny. Pěstitelé a distributoři plody po sklizni velmi často voskují a tím zvyšují dobu jejich skladovatelnosti i v nich udržují vitamíny a další látky. Při nákupu je tedy nejlepší koupit takto ošetřenou karambolu. Zralý plod karamboly je žlutý s jemným odstínem světle zelené barvy. Žebra jsou světle hnědá. Spotřeba a skladování Karambolu je možné skladovat jen poměrně krátkou dobu. V pokojové teplotě plody poměrně rychle dozrávají a pak je nutné je ihned zkonzumovat. Plody, které jsou uskladněné v teplotě okolo 10° Celsia vydrží kvalitním stavu 4 týdny. Pokud je teplota 15° Celsia, doba se zkracuje na 3 týdny a při 21° Celsia už jen na 2 týdny. Plody se po sklizni také voskují. Tímto způsobem se jejich skladovatelnost významně prodlužuje a zároveň se ochraňuje obsah vitamínů a dalších látek. Pěstování Karambola se množí svými semeny a je možné ji vypěstovat i v našich podmínkách. Semena se nechávají po vyjmutí z dužiny vykvasit v malém množství vody, pak se pod tekoucí vodou propláchnou, důkladně zbaví všech zbytků dužiny, osuší a vysévají. Semena mají velmi dobrou klíčivost a vysévají se do běžného substrátu pro pokojové květiny, který se ale ještě míchá s pískem v poměru 3:1. Při klíčení by teplota měla být 25 až 30° Celsia. Karambola potřebuje poměrně hodně světla a tak je nejlepší ji umístit k oknům, která jsou jižním směrem. Proti slunci se chránit nemusí. Na zalévání je nejvhodnější dešťová nebo odstátá voda, měla by se zalévat mírně a pouze tak, aby kořenový bal nepřeschnul. Více vody potřebuje jen v době dozrávání plodů. Menší rostliny jsou velmi choulostivé na přesazování a nesnáší chemické postřiky. Karambola by měla mít po celý rok poměrně teplé prostředí. V letních obdobích ji v našich klimatických podmínkách stačí běžné teploty, v zimě je ale potřeba zajistit teplotu minimálně 22° Celsia. Dospělé stromky krátkodobě snáší pokles teplot pod – 3° Celsia, je ale nutné počítat s jejich mírným poškozením. Karambola vypěstovaná ze semen začíná plodit za 6 až 8 let po vysazení, dříve plodí roubované rostliny. Zajímavosti Obliba karamboly v zemích Evropy se zvýšila až v posledních letech vzhledem novým možnostem jejího dovozu a také poměrně přijatelné ceně. Léčivé účinky Dužina karamboly - pomáhá jako prevence proti mnoha nemocem - má velké antioxidační účinky - pozitivně působí na svaly, kosti a klouby Konzumace karamboly může vzhledem k vysokému obsahu kyseliny šťavelové způsobit vážné nežádoucí účinky u osob s onemocnění ledvin. Možná otrava se projevuje především toxickou encefalopatií, v některých případech ale může dojít i dalšímu poškození ledvin. Poměrně účinnou obranou je v takových případech okamžité podávání vápníku v rozpustné formě.    
Více

Kardamovník obecný - kardamom

Jinak také kardamom pravý, kardamám, amom. Používáme semena, sušená, mletá nebo celá. Kardamom má nasládle ostré, velmi jemné aroma. Chutná po citronu, bergamotu a kafru. Je důležitou součástí kari směsí, přidává se do koláčů, pečiva, perníku i do svařeného vína. Hodí se také do rybích pokrmů, nakládané zeleniny, do paštik, ale i do likérů či whisky. V arabských zemích bývá kardamomem aromatizována káva nebo čaj. Jeho chuť se rozvine až při vysokých teplotách, proto jej přidáváme do jídel na začátku vaření. V obchodech s kořením lze zakoupit tobolky či celá semena kardamomu, v supermarketech najdeme mletou formu. Kardamom skladujeme na suchém, tmavém a chladném místě, nejlépe ve slupce. Mletá semena své aroma rychle ztrácí. Kardamom patří k nejvíce ceněným kořením na světě, je nejdražším kořením po šafránu a vanilce. Příbuzní pravého kardamomu (Elettaria) jsou rostliny rodu Amomum a Afromum, jejichž semena se na trzích prodávají jako levná náhražka kardamomu. Jejich chuť je výrazně kafrová.  Rostliny kardamomu jsou vytrvalé, patří do čeledi zázvorovitých. Vytvářejí hustý porost vysoký 2-5m. První sklizeň probíhá tři roky po vysazení, potom rostliny plodí po dalších 10-15 let. Plody se sklízejí těsně před dozráním, když se nechají plně dozrát na rostlině, tobolky se rozevřou. Po otrhání se suší na slunci nebo ve speciálních sušárnách. Po usušení jsou tobolky tvrdé, nejkvalitnější jsou nazelenale zbarvené. Kardamom má jemné aroma. Chuť má zprvu výrazný nádech kafru, je hořká a ostrá, po rozžvýkání několika semen dlouho přetrvává v ústech. Kardamom se přidává do sladkých i slaných pokrmů. Tobolky jsou nepoživatelné, všechna chuť je soustředěna do malých tvrdých semen. V Indii je kardamom důležitou složkou směsi garam masala a karí směsi. Používá se také při přípravě pečiva, moučníků a dezertů. Arabové kardamomem ochucují kávu, ve Skandinávii jím koření sušenky, pečivo nebo chléb. Zelený kardamom – každá tobolka obsahuje 12-30 aromatických, tmavě hnědých nebo černých semen. Za nejkvalitnější se považují plody vejčitého tvaru dlouhé 5-10mm. Semena zeleného kardamomu – jsou tmavá, obvykle lepkavá. Mají svěží citronovou chuť. Bílý kardamom – jedná se o vybělený zelený kardamom. Semena bílého kardamomu – jsou černá až světle hnědá. Mají ostrou chuť, která příjemně osvěžuje dech. Hnědý kardamom – tobolky jsou asi 2,5cm dlouhé, mají hrubší strukturu i chuť. Obsahují 40-50 tvrdých hnědých semen. Nejedná se však o pravý kardamom. Semena hnědého kardamomu – jsou tvrdá, lepkavá, tmavá. Mají výraznou kafrovou chuť. Mletý kardamom – koření je lépe umlít doma podle potřeby, snadno se totiž falšuje. Silice – používá se při výrobě parfémů a likérů. Kardamom divoce roste v tropických deštných lesích v jižní Indii a na Srí Lance. V současnosti se pěstuje v Guatemale, Tanzanii a Vietnamu. Standardem kvality a ceny jsou zelené tobolky.
Více

Kari pasty

Kari pasty jsou rozšířené a oblíbené v Indii, Thajsku a Indonésii. Existuje jich celá řada, jsou k dostání v různých barevných i chuťových variacích. Mají nejrůznější konzistenci - od pomazánek až po husté pasty. Skládají se z červených nebo zelených lusků chilli. Kari pasty obsahují zázvor, římský kmín, česnek, koriandr, přimíchávají se do nich také mleté arašídy a dušená cibule. Známe několik druhů kari past. Červená kari pasta - je rozšířená v Indonésii. Vyrábí se z garnátové pasty, římského kmínu, koriandru, černého pepře, muškátu, oleje, česneku, citronely, koriandrové natě, čerstvého kořene koriandru, listů mauricijské papedy, kurkumy, soli a z červených chilli lusků. Právě díky nim má tato pasta červené zabarvení. Je ostrá a osvěžující. Zelená kari pasta - obsahuje zelené lusky chilli, koriandrovou nať, cibuli a čerstvý galgán. Je ostrá. Kari pasta Massamam - je muslimskou specialitou, vyrábí se ze sušených lusků chilli. Obsahuje koriandr, čerstvý galgán, římský kmín, pepř, garnátovou pastu, cibuli, česnek, citronovou trávu a hřebíček. Kari pasta Madras - pochází z Indie. Je vyrobena ze zázvoru, chilli, cibule, česneku a z prášku kokosových ořechů. Ochucuje se koriandrem, římským kmínem, kardamomem, skořicí, listy kari, kurkumou. Přidává se do ní olej a ocet. Pasty kari mají ohnivou až příjemně ovocnou chuť. Hodí se k pokrmům z ryb, drůbeže a jehněčího masa, zjemňují rýžová jídla. Kari pasty jsou k dostání v obchodech s kořením nebo v obchodech s asijskými potravinami. Neotevřenou skleničku můžeme skladovat neomezeně dlouho. Po otevření směs vydrží několik měsíců v chladničce.
Více

Cukrářská škola

V kapitolách a lekcích najdete vše, co potřebujete znát a vědět o kuchyni, surovinách i samotném vaření.
Zbožíznalství
Hledejte v našem obsáhlém slovníku

Kuchařův rádce

Rady, tipy, triky... Pokud se vám v kuchyni něco nepovedlo, nebo chcete jen poradit, rádce je tu pro vás.