Zbožíznalství

Jinak kmín luční, kmín krámský, raška. Používáme semena, sušená, celá i mletá. Kmín má silně aromatickou vůni, jeho chuť je lehce pálivá, aromatická, s přídechem citronu. S ostatním kořením se zřídka snáší. Kořeníme jím dušené pokrmy, jehněčí maso, vepřové maso, hodí se k huse, do vařených a pečených brambor. Dochucujeme jím také kysané zelí, hlávkové zelí či kapustu. Chuť a vůně kmínu vynikne v pečeném chlebu a pikantním pečivu. V kuchyni lze použít rovněž mladé listy kmínu, které chutí i vzhledem připomínají petržel. Semena, celá i mletá, uchováváme bez přístupu vzduchu v temnu a chladu. Při správném skladování je možné kmín používat velmi dlouho, své aroma ztrácí jen pomalu.

KMÍNOVÝ OLEJ – výchozí surovinou pro získání tohoto oleje jsou semena kmínu černého. K dostání je pouze v prodejnách se zdravou výživou. Původ a historie Olej ze semen kmínu používali už starověcí Egypťané a také obyvatelé Asie a Afriky při slabosti, prochladnutí, a bolestech hlavy. Současnost V současné době lze kmínový olej sehnat v prodejnách se zdravou výživou. Je skvělý při léčbě mnoha nemocí. Vzhled, chuť a vůně… Kmínový olej má trpkou, kořeněnou chuť a tmavě žlutou barvu. Patří k neobvyklým rostlinným olejům. Zdraví a vitamíny Kmínový olej obsahuje více než 100 rozmanitých živin. Vitaminy A, B1, B2, B3, B6, D, E a širokou škálu minerálů, například vápník, hořčík, železo, zinek, fosfor, měď a draslík. Typická je přítomnost aromatické silice, ve které jsou nejdůležitější složky karvon a limonen. Ty pomáhají při problémech s trávením. Díky nigelinu pomáhá kmínový olej astmatickým pacientům. Použití kmínového oleje v gastronomii Kmínový olej se používá při vaření a bývá součástí bylinných léků. Přidávat ho můžeme do salátů i konzumovat samotný. Léčivé účinky - zlepšuje trávení - pomáhá otevření dýchacích cest při astmatu - zlepšuje strukturu vlasů a nehtů - zlepšuje pleť - má vysoký obsah antioxidantů - pomáhá při snižování bolesti revmatoidní artritidy - pomáhá proti nespavosti - tlumí bolesti zubů - působí i proti ukládání tuku v cévách - normalizuje krevní tlak - odvodňuje a detoxikuje - přináší úlevu při nadýmání - podporuje tvorbu mateřského mléka

Jedná se o uzené alsaské párky vyrobené z vepřového a hovězího masa. Párky Knack jsou tmavší a růžovější než frankfurtské párky. Konzumují se s kysaným zelím nebo vařenými bramborami, vždy s hořčicí. Párek Knack měří 17cm a široký je 2cm.

Tento druh Brühwurstu se vyrábí z jemně mletého vepřového a hovězího masa. Chuť Knackwurstu je výrazně pepřová nebo česneková, párek je krátký, baňatý, měří 15cm a široký je 4cm. Nejdříve se udí a potom spařuje. Podává se zpravidla se sladkou hořčicí.

Jedná se o měkký salám vyrobený z libového, jemně mletého vepřového masa, sádla a cibule. Masová směs se naráží do širokých střívek a vaří. Kodpolse měří 30cm a široký je 7cm. Podává se nakrájený na tenké plátky, bývá součástí obložených mís.

Jedná se o poměrně měkký Rohwurst, vyrobený z vepřového masa, tuku a plic. K ochucení se používá majoránka, tymián, hořčičné semínko a nové koření. Kohlwurst se 1-2 týdny udí, měří 15cm a široký je 3cm. Nejčastěji se podává teplý s dušenou kapustou.

KOKOSOVÝ OŘECH – latinsky Cocos Nuciferaořech je plodem kokosovníku ořechoplodého a je běžně k dostání po celý rok. Používá se nejen v potravinářství, ale i v textilním průmyslu či v kosmetice. Léčivá lahůdka z tropů Kokos je vydatným zdrojem energie a je skvělou pochutinou. Dužinu i kokosovou vodu si můžeme vychutnávat po celý rok i u nás. Původ a historie Kokosová palma pravděpodobně pochází z Malajsie, přesný původ však není známý. Kokosové ořechy vydrží dlouho plavat v moři. Kokosy byly přivezeny do Ameriky díky lidem. Na jižní pobřeží Mexika je dovezli Španělé a začali je zde pěstovat. Současnost Kokosová palma roste v přímořských regionech Asie (Filipíny, Indie, Indonésie, Malajsie, Srí Lanka, Thajsko, Vietnam), střední a jižní Ameriky (Brazílie, Kolumbie, Mexiko), Afriky (Madagaskar, Seychely) a v Tichomoří (Nová Guinea). Vzhled, chuť a vůně… Kokos je dutý nepukavý plod s tvrdou skořápkou na povrchu, bílou dužinou a kokosovou vodou. Měří 20–30 cm a váží 2,5 kg. Má tři vrstvy: první je slabá, slámové barvy, druhá je až 10 cm tlustá vláknitá hmota a pod ní je známý kokosový ořech. Během růstu se kokosový ořech nachází v zeleném obalu. Kokosový ořech má tvrdou dřevnatou hnědou skořápku. Skořápka je pokryta odlupujícím se lýkem, které je pozůstatkem zeleného obalu. Uvnitř se ukrývá bílá dužina a kokosová voda, která se nesmí zaměňovat s kokosovým mlékem. Kokosové mléko se získává lisováním buničiny a kokosová voda je přirozeně uvnitř dutiny. Zdraví a vitamíny Kokosový ořech můžeme konzumovat čerstvý. Nejčastěji používáme kokos mletý nebo kokosový olej. Kokos obsahuje hořčík a selen. Bílý vnitřek plodu, zvaný kopra, obsahuje 60–67 % tuku, 20 % glycidů, 8 % proteinu a 6 % vody. Průměrný mladý kokos je zdrojem až 20 % denní dávky vápníku, 2 gramy vlákniny, stejného množství proteinů, 15 gramů cukrů a 3 gramy nenasyceného tuku. Kokosová voda obsahuje proteiny, karbohydráty, nasycené tuky, vápník, křemík, fosfor, hořčík, chlór, draslík, síru, vitaminy B1, B2, B6, B3 a C. Obsahem látek se podobá mateřskému mléku a je vhodná i pro krmení miminek. Použití kokosu v gastronomii Lisováním nebo extrakcí se získává kokosový olej s bodem tání 23–26 °C. Usušený kokos se mele na kokosovou moučku. Kokos můžeme používat jako přísadu do moučníků. Dále se můžeme potkat s kokosovým mlékem, které se velmi často používá v asijské kuchyni. Čistá kokosová voda je i jedním z nejlepších elektrolytů, které se ve volné přírodě vyskytují. Dostupnost, výběr a skladování Kokosový ořech je k dostání v obchodech celý rok. Kupujeme pouze kokosové ořechy, ve kterých po zatřesení uslyšíme šplíchat vodu. Ořechy bez vody jsou buďto staré, nebo mohou být také prasklé. Samozřejmě v lepším případě bude takový kokos vyschlý, v horším plesnivý. Mladé zelené kokosové ořechy se začínají dovážet i k nám. Na pohled však nejsou zelené, ale bílé. Protože jsou před transportem ořezány kvůli úspoře místa (tvar válce s kuželovým vrškem). Kupujeme co nejbělejší kusy (nejčerstvější). Neměli by mít na sobě žádnou plíseň nebo náznaky prosakující vody. Kokos skladujeme v ledničce maximálně po dobu 1 týdne. V mrazáku nám vydrží až 3 měsíce a sušený ho můžeme skladovat po dobu 1 roku. Léčivé účinky   - pomáhá při zažívacích problémech, kolikách a střevních nemocech - používá se při problémech s močovým měchýřem - užívá se jako izotonický nápoj - využívá na léčení nervových nemocí - pomáhá při ztrátách paměti - při slabosti - při pleťových chorobách - při vadách plic

KOKOSOVÝ OLEJ - rostlinný olej získávaný z dužiny kokosových ořechů rostliny kokosovníku ořechoplodého (Cocos nucifera) je známý pro své mnohostranné využití nejen v gastronomii, ale i v péči o zdraví celého těla. Zdravý, všestranný a zázračný Kokosový olej se řadí mezi superpotraviny, tedy potraviny, které mají mimořádně všestranné léčebné účinky. Za studena lisovaný kokosový olej obsahuje tělu prospěšné nasycené mastné kyseliny, které mají výrazné antibakteriální a antivirové účinky a rovněž je v nich rozpustných i mnoho vitamínů. Má vysokou tepelnou stabilitu, a proto ho využijete nejen ve studené kuchyni, ale perfektně se hodí i ke smažení, protože se nepřepaluje ani při teplotách dosahujících 200°C. Krom gastronomického užití je znám i jako skvělý pomocník v péči o tělo a je právem považován za „elixír krásy a mládí“. Původ a výskyt Kokosový olej se využívá již stovky let. Údajně byl znám již v dobách královny Kleopatry, která si pomocí něj udržovala své mládí a krásu. V současnosti se roční produkce kokosového oleje pohybuje mezi 5 a 7 tunami a tvoří okolo 2,5% světové produkce rostlinných olejů. Nejčastějším zdrojem kokosových ořechů, ze kterých se kokosový olej vyrábí, je ostrovní oblast Pacifiku. Hojně je olej vyráběn z kokosů na ostrovech Srí Lanka či Filipíny, které jsou až z 95% osázeny kokosovými palmami. Právě sběr ořechů v době sklizně bývá pro místní domorodce jednou z hlavních pracovních náplní. Struktura, chuť, vůně… Kokosový olej si při běžné pokojové teplotě zachovává krémovou až pevnou konzistenci a snadno se roztírá například na chleba. Při kontaktu s pokožkou okamžitě taje, neboť teplota, při které kosový olej kapalní, je okolo 23-26 °C. Panenský kokosový olej má světle krémové zbarvení a typickou lahodnou kokosovou vůni a chuť. Na druhou stranu se ale můžeme setkat s rafinovaným kokosovým olejem, který je sice méně kvalitní, ale barvou, vůní a chutí je neutrální. Výroba Dříve se kokosový olej vyráběl tradiční ruční metodou, s tou se však dnes již často nesetkáme. Mnohem častější je mechanický způsob výroby. Současná výroba kokosového oleje zachovává schválené postupy, které můžeme rozdělit na dva základní druhy: mokrý proces (za studena) a suchý proces. Oba dva začínají ručním sběrem zralých kokosových ořechů ve staří 2 – 20 měsíců. Mokrý proces neboli výroba „za studena“ Při výrobě za studena se olej získává z čerstvé dužiny kokosových ořechů (neboli kokosové masy) mechanickým lisováním. Následně se olej očistí oddělením cukru a vody pomocí mechanické centrifugy. Tento postup je velmi šetrný a výsledný produkt si zachovává veškeré přírodní vlastnosti kokosu. Navíc je velice stabilní a vydrží bez žluknutí či poškození až několik let. Suchý proces Při suchém procesu je kokosový olej získáván ze syrové dužiny (kopry), která je nejprve usušena na slunci či během skladování. Při tomto druhu zpracování je využito několik chemických procesů, a to var, který oddělí olej od vody, následně kvašení, které trvá až 36 hodin, chlazení a použití mechanické centrifugy. Na závěr se olej mírně zahřeje, aby z něj vyprchala poslední vlhkost, a filtruje. Suchým procesem vzniká běžný kokosový olej, který je levný. Bohužel při něm nedochází k ideálnímu oddělení cukru, a tudíž olej postupem času fermentuje a ztrácí svou krásnou vůni i kvalitu. Rafinovaný tuk Dalším ze způsobů úpravy kokosového oleje je rafinování. Během rafinování je sušená kopra umístěna v hydraulickém lisu s přidanou teplotou a získaný olej je následně očištěn chemickým procesem. Behem rafinování se olej zbavuje své přirozené barvy, vůně i specifické chuti, ale je zdravotně nezávadný. Je určen zejména pro komerční zpracování potravin a kosmetické, průmyslové a farmaceutické účely. Pokud si tedy kokosový olej chceme pořídit pro jeho lahodnou chuť a příznivé zdravotní účinky, musíme vybírat mezi panenskými oleji, které si zachovávají své přirozené cenné látky. Zdraví a vitamíny Za studena lisovaný kokosový olej obsahuje přibližně 90 % mastných nasycených kyselin. Tyto kyseliny se dělí podle délky molekulových řetězců. Nasycené tuky v kokosovém oleji se vyznačují středně dlouhými řetězci, tzv.MCT (medium chain triglyceride), které mají tu pozitivní vlastnost, že se velmi rychle metabolizují a tělo je hned efektivně přeměňuje v energii, aniž by je ukládala v tuk a měla negativní vliv na cholesterol. Největší podíl zaujímá kyselina laurová, která tvoří 50% kokosového oleje a v těle se přeměňuje na monoulaurin, který má výrazné antibakteriální, antivirové a antimykotické účinky. Dále je v kokosovém oleji obsaženakyselina kaprová (6%), ta narušuje buněčnou stěnu kvasinek a působí tak proti jejich šíření. Dále kyselina kaprylová (7%), která se v těle přeměňuje na monokaprín. Ten má (podobně jako kyselina laurová), anitivirotický vliv a dokáže potlačovat viry, jako například herpes simplex a jejo antibakteriální účinky přispívají v boji proti chlamydiím. Panenský kokosový olej si rovněž uchovává své přirozené vitamíny A, E a C. Použití kokosového oleje v gastronomii Kokosový olej můžeme v kuchyni uplatnit na mnoho způsobů. Za studena lisovaný je velmi trvanlivý a vydrží nám i mnoho let bez ztráty svých kvalit a struktury. V teplé kuchyni se výborně hodí ke smažení, protože si udržuje svou tepelnou stálost až do 200°C (nepřepaluje se) a díky své exotické kokosové chuti harmonicky dokresluje aroma a chuť orientálních a asijských pokrmů. Při vaření, pečení i smažení kokosový olej nahradí jakýkoliv tuk, a lze ho tudíž použít k pečení koláčů, dochucování dezertů, krémů i kaší, přípravě palačinek či smažení masa. Ve studené kuchyni najde uplatnění při přípravě salátů a pomazánek. Poslouží i jako tuk k mazání pečiva. Použití v péči o tělo Kokosový olej je díky své krémové struktuře, která při kontaktu s lidským tělem taje, skvělým pomocníkem v péči o pokožku těla a rukou, vlasů i nehtů. Můžeme jej používat i jako balzám po holení, balzám na rty, jako aromatický masážní olej ale i jako prostředek k bělení zubů. Po koupeli či sprše je možné olej použít místo běžného tělového mléka. Dobře se vstřebává a nezanechává mastný film. Pokud máte suchou, citlivou a popraskanou kůži, nebo trpíte ekzémem či vyrážkou, je pro vás kokosový olej tou správnou volbou, kůži zvláčňuje a dodává jí zdravý vzhled. Může se přidat i do koupele jako běžný koupelový olej. V péči o vlasy oceníte kokosový olej rovněž pro jeho široké využití. Používá se k vlasovým zábalům, jako zvláčňující maska před samotným mytím či jako závěrečná péče na vlasové konečky, která je hydratuje a zabraňuje jejich lámání. Lze jej také vetřít do vlasové pokožky, například v létě po spálení sluncem. Léčivé účinky Kokosový olej - pomáhá při léčbě ekzémů a popraskané kůže - urychluje hojení a má protizánětlivé účinky - posiluje zuby a dásně a snižuje kazivost zubů - působí jako antioxidant - při užití k masážním účelům snižuje stres a pomáhá relaxovat - snižuje hladinu cholesterolu v krvi - působí příznivě na trávení - zvyšuje imunitu - má antibiotické účinky, pomáhá ničit bakterie, viry, plísně a kvasinky Při zevním užívání kokosový olej zlepšuje stav pokožky a pomáhá předcházet předčasnému stárnutí pleti. Až na výjimky je kokosový olej výborně snášen i na citlivých intimních místech. Působí antimykoticky, a je tedy možné jej využít i jako masážní a lubrikační gel Přestože kokosový olej provází obecný věhlas, nalezneme i na něm pár možných negativ. Při užití v gastronomii nemusí přirozené kokosové aroma a chuť vyhovovat úplně každému, neboť ovlivňuje chuť výsledných pokrmů. V péči o pleť může výjimečně způsobit například vznik pupínků. Všeobecně je ale kokosový olej velmi dobře snášen a v poslední době zažívá pro své zázračné účinky a široké využití velký boom. Normal 0 21 false false false CS X-NONE X-NONE /* Style Definitions */ table.MsoNormalTable {mso-style-name:"Table Normal"; mso-tstyle-rowband-size:0; mso-tstyle-colband-size:0; mso-style-noshow:yes; mso-style-priority:99; mso-style-parent:""; mso-padding-alt:0cm 5.4pt 0cm 5.4pt; mso-para-margin:0cm; mso-para-margin-bottom:.0001pt; mso-pagination:widow-orphan; font-size:10.0pt; font-family:"Calibri","sans-serif";}

Označení „Kolbasa“ se v Rusku používá na všechny masné výrobky, kromě syrových. Kolbasa se vyrábí z vepřového masa. Typická velikost vařeného měkkého salámu je 20x6cm.

KOLOVÝ OŘECH – latinsky Cola acuminata je plod kolovníku zašpičatělého z čeledi slézovitých, podčeledi lejnicovitých. Nabudí energií, pomůže zhubnout Ořechy ze střední Afriky jsou známé po celém světě jako stimulant, který obnovuje vitalitu, neboť obsahuje hodně kofeinu. Velmi často se používají při hubnutí. V Africe se na některých místech používají jako platidlo. Původ a historie Kolovník pochází ze střední a západní Afriky, kde roste v deštných pralesech. Kolové ořechy použil v 19. století jako přísadu do nápoje americký lékárník John Pemberton. V roce 1935 uvedla německá čokoládovna Hildebrand na trh energetickou čokoládu Scho-ka-kola, v níž byl jednou z hlavních složek výtažek z kolového oříšku. Tato čokoláda se vyrábí dodnes. Současnost Dnes se kolovník používá hlavně ve farmaceutickém průmyslu pro výrobu povzbuzujících preparátů, při výrobě osvěžujících nápojů a některých energetických čokolád. Kolový ořech se v současnosti pěstuje v Nigérii, Súdánu, Americe a dále se jeho pěstování rozšířilo do Mexika a Brazílie. Vyskytuje se i v Asii a jižních tropických oblastech Indie. U nás jsou kolové ořechy k dostání jen ve specializovaných prodejnách. Vzhled, chuť a vůně… Kolový ořech patří do rodiny malvaceae, slupka je hnědá a jádro uvnitř je zbarvené červeně. Vzhledem připomínají kaštan koňský, má oválný tvar zhruba 20 cm dlouhý a 7 cm široký. Povrch je kožovitý. Osemení je bílé a má sladkokyselou chuť. Vnitřek obsahuje zárodek s 3–5 načervenalými dělohami, které jsou nahořklé. Druhy Kolovník má cca 50 druhů, nejvíce se cení kolovník zašpičatělý a kolovník lesklý, které se pěstují pro kolová semena. Zdraví a vitamíny Semena obsahují převážně škrob, dále v menším množství theobromin, kofein, třísloviny, silice a barvivo kolová červeň. Použití kolového ořechu v gastronomii Nejlépe si zachovávají svou chuť a aroma celé kolové ořechy. Lze je ale také snadno nadrtit a získat tak práškovou, nejlépe stravitelnou formu. U nás jsou kolové ořechy k dostání jen ve specializovaných prodejnách a při jejich konzumaci se vždy řídíme pokyny prodávajícího. Léčivé účinky Konzumace kolového ořechu - snižuje nadváhu - tiší žízeň - povzbuzuje organismus

KONOPNÝ OLEJ – rostlinný olej získávaný lisováním semen rostlin rodu konopí. Zakázaný dar přírody Kvůli vysokému obsahu tetrahydrocannabiolu je konopný olej v Evropě zakázán. Pěstování semen je ale povoleno a ve speciálních konopných prodejnách lze tento olej zakoupit. Je k dostání také v bioprodejnách nebo v obchodech se zdravou výživou. Původ, historie a výroba Konopný olej se používá již po tisíciletí. V současnosti se získává lisováním technického konopí, které neobsahuje návykové látky THC. Vzhled, chuť a vůně… Podle způsobu zpracování ho dělíme na rafinovaný a nerafinovaný. Nerafinovaný se lisuje za studena. Jeho barva je tmavě zelená a chuť je příjemně oříšková. Čím má tmavší barvu, tím se chuť a vůně blíží k "travnatější". Oproti tomu rafinovaný konopný olej je čirý a bezbarvý a jeho chuť a vůně jsou slabé. Je součástí kosmetických přípravků. V průmyslu se používá při výrobě maziv nebo nátěrových hmot. Zdraví a vitaminy Nerafinovaný konopný olej lisovaný za studena obsahuje přibližně 80 % esenciálních mastných kyselin. Z jednotlivých esenciálních mastných kyselin obsahuje kyselinu linolovou, alfa-linolenovou, alfa-linolenovou, gama-linolenovou a stearidonovou. Dále obsahuje fytosteroly, minerály (vápník, hořčík, draslík a železo) a vitaminy (A, E, D a dokonce i některé ze skupiny B). Použití konopného oleje v gastronomii Díky své oříškové chuti se používá ve studené kuchyni, ale je možné ho přidat například do těsta na koláče. Pro zjemnění jeho chuti se doporučuje míchat s jinými oleji. Pro zachování všech účinných látek se nesmí zahřívat na vyšší teplotu než je 180 °C. Není tedy vhodný na smažení a fritování. Skladování Skladuje se v chladu a temnu, nejlépe v lahvích z tmavého skla. Konopný olej lze pro dlouhodobé skladování zmrazit. Léčivé účinky - pomáhá zpomalovat procesy stárnutí kůže - podporuje hojení ran, popálenin, lupénky, ekzémů, akné, křečových žil, bércových vředů, diabetické nohy, otoků - pomáhá zmírňovat alergické reakce - uvolňuje ztuhlé klouby, svalstvo, křeče - snižuje bolest nemocných částí těla

Ve střední Evropě se koňské maso nesetkává s nejlepším postojem, je přitom chutné a bývá prezentováno jako křehká pochoutka. Ke koňovitým patří také zebry a osly, řadí se k lichokopytníkům. U koní rozlišujeme teplokrevníky a chladnokrevníky. U nás se nechovají na maso, koně porážení na jatkách jsou většinou mladá hříbata, nehodící se k dalšímu chovu. Pocházejí z farem, zemědělských podniků nebo ze sportovních stájí. Tato hříbata se porážejí s vyloučením stresu ve věku 7-12 měsíců. Maso starších koní a klisen může být kontaminované škodlivinami, maso hříbat je nezávadné. Libové koňské maso má tmavočervenou až mírně načervenale hnědou barvu. Vyznačuje se nízkým podílem cholesterolu a vysokým obsahem bílkovin, nenasycených mastných kyselin a stopových prvků (hořčík, zinek, železo). Chutí se řadí mezi hovězí a zvěřinu, je příjemně pikantní. Maso starších kusů je mírně nasládlé, maso hříbat je křehké, srovnatelné s hovězím. Vyžaduje kratší tepelnou úpravu. Rozdělení koňského masa Vrchní šál Vrchní šál z koňské kýty je křehký, poměrně libový. Nejčastěji ze šálu připravujeme pečeni marinovanou v kyselém láku. Spodní šál Maso spodního šálu z koňské kýty má o trochu hrubší vlákna, než maso vrchního šálu. Hodí se na dušení, guláš nebo soté. Váleček Váleček z kýty leží na straně spodního šálu. Je vhodný k dušení a na přípravu guláše. Koňský roštěnec Roštěnec je libový, s minimálním mramorováním. Po nakrájení na plátky z masa můžeme připravit minutky. Koňská svíčková, filet Svíčková je jemně vláknitá, načervenale hnědá, libová. Je nejdražší a nejlepší částí koňského masa. Ze svíčkové nakrájené na plátky připravujeme minutky.

Označuje způsob dosahování údržnosti potravin, zejména masa, pomocí různých metod. Jde o chlazení, zmražení, záhřev, uzení, nakládání, sušení, okyselení nebo solení. Zabraňuje se biochemickým a mikrobiologickým reakcím nebo se tyto reakce zpomalují, aby se maso nezkazilo.

Termín pro látky, které zabraňují mikroorganismům v množení nebo je usmrcují. Tím zajišťují údržnost potravin. Konzervačními látkami jsou například sůl, ocet, cukr, alkohol. V rámci Evropské unie se použití určitých konzervačních látek (sorbanu draselného, kyseliny mléčné) deklaruje na výrobku.

Patří do čeledi miříkovitých. Kopr má dutou lodyhu a jemně členěné listy. Malé květy, z nichž později dozrávají semena, mají žlutou barvu. Kopr obsahuje mnoho éterických olejů. Listy se používají čerstvé, je možné je zmrazovat i sušit. Ztrácejí však částečně své aroma. Čerstvá koprová nať se přidává do bylinkového octa a do nálevu na okurky, čerstvé listy ochucují pokrmy ze zeleniny a ryb, patří do omáček i do salátů. Čaj z koprových semen pomáhá při zažívání, podporuje také tvorbu mléka. Je to otužilá jednoletá bylina, která může dorůst až do výšky 1m. Pěstuje se pro semena a pro listy. Pro sklizeň natě je třeba rostliny ořezat ještě před rozkvětem. Sklizeň plodů se zahajuje, když žluté nažky zhnědnou. Nažky se vymlátí a potom usuší. Aroma kopru trochu připomíná vůni kmínu kořenného, chuť je pronikavá, palčivá. Plody jsou zbarvené středně hnědě, se světlým okrajem. Jsou oválné, ploché, se třemi podélnými žebry. Hmotnost 10000 plodů je jen 25g. Plody můžeme podle potřeby také rozdrtit. Nať kopru je aromatická, přidává se do octů, salátů, do nakládané zeleniny a rybích pokrmů. V Rusku kopr přidávají do polévek, k dušenému masu a zelenině. Ve Francii se plody kopru přidávají do pečiva a do moučníků, ve Skandinávii listy i plody kopru slouží k ochucení chleba a brambor s rybami. Jinak se kopr doporučuje užívat při zažívacích potížích jako uklidňující prostředek, působí také povzbudivě na  laktaci kojících matek. Kopr vonný má původ v jižním Rusku a ve Středozemí. Dnes jsou hlavními producenty Polsko, Rusko, Skandinávie, Turecko a Velká Británie.

KOPŘIVA DVOUDOMÁ – latinsky Urtica dioica je u nás velmi rozšířená bylina, je velmi nenápadná, ale velmi zdravá. Žahavá, zdravá a chutná Kopřivu často vnímáme jako nepříjemný plevel, který nám ztrpčuje život svou žahavostí. Ona nám však má, co nabídnout. Použít ji můžeme v kuchyni, ale i jako lék. Původ, historie a výskyt Původně se kopřiva vyskytovala po celé Evropě, v náplavových lužních lesích a na vlhčích humózních lesních půdách podél vodních toků. Dnes je rozšířena jako vytrvalý plevel téměř po celém světě. Naxhází se okolo lidských sídlišť, podél znečištěných vodních toků, na rumištích, navážkách, příkopech, u cest a plotů a zemědělských objektů. Vzhled, chuť a vůně… Běžně dorůstá výšky 50–150 cm. Přímé lodyhy se nevětví a přilehají na ně řapíkaté listy. Celá rostlina je pokryta žahavými chloupky, které obsahují histamin. Zdraví a vitamíny Listy obsahují množství chlorofylu, asi 15 % minerálních látek, z nichž důležitý je zejména hořčík, dále karotenoidy, flavonoidy, organické kyseliny, histamin a serotonin, sacharidy, vitamíny B2 a C, aminokyseliny, glukoniny, třísloviny, fytoncidy, kyseliny šťavelovou, mravenčí, octovou, pantotenovou (B6), křemičitou a další látky. Použití kopřivy v gastronomii Mladé lístky kopřivy přidáváme do teplých pokrmů a do salátů. Je vhodná k výrobě špenátu, k okořenění jarní polévky. Přidává se též do velikonoční nádivky či jako příloha k masu. Existují také kopřivová piva. Kopřivový čaj pročišťuje organismus. Sklizeň a uchovávání Listy se používají čerstvé nebo sušené. Můžeme je i zmrazit. Léčivé účinky - používá se při nemocech kloubů a krvácení z dásní - pomáhá při chudokrevnosti (anémie) - pomáhá při onemocnění bronchitidou - pomáhá při cukrovce, akné, nežidech a vyrážce - posiluje cévní systém - pročišťuje krev - zbavuje stresu - podporuje tvorbu mateřského mléka

Patří do skupiny nelupenatých, doba výskytu je od července do listopadu. Plodnice korálovce bukového měří až 300mm v průměru. Jsou bílé, ve stáří a při zasychání světle žlutookrové, složené z mnoha dělících se větévek. Větvičky jsou celé nepravidelně pokryté ostny dlouhými až 10mm. Korálovec bukový roste poměrně hojně na mrtvých kmenech a silných větvích listnatých stromů, zejména buků. Vyskytuje se vzácně i na jiných dřevinách, výjimečně i jehličnanů, v podhorských a horských oblastech.

Patří do skupiny nelupenatých, doba výskytu je od srpna do prosince. Korálovec jedlový se podobá korálovci bukovému. Ostny však nejsou rozmístěné po celé délce větviček, ale ve skupinách na jejich koncích. Jsou dlouhé až 20mm, zbarvené krémově až okrově. Výtrusy jsou také větší. Korálovec jedlový roste nepříliš hojně na dřevě jedlí a smrků, vzácně i listnatých stromů. Vyskytuje se v podhorských a horských oblastech.

Patří do skupiny nelupenatých, doba výskytu je od července do října. Korálovec ježatý má kulovité až vejčité plodnice zbarvené bíle, ve stáří a při zasychání jsou okrově hnědavé. Na přední a spodní straně mají převislé, až 40mm dlouhé ostny. Korálovec ježatý roste vzácně paraziticky na kmenech listnatých stromů, především dubů a buků. Díky svému tvaru a dlouhým ostnům je korálovec ježatý dobře poznatelným druhem.

Patří sem worchesterová omáčka, salsa, kečup, omáčka A.1., omáčka HP a tekuté maggi koření. Worchesterová omáčka - u všech těchto omáček je podobný výrobní postup i použité přísady. Jedná se o chilli, tamarind, sardelky, cibuli, česnek, cukr, sladový ocet, melasu a celou řadu různého koření. Nasládlé a kořenité aroma tohoto výrobku vzdáleně připomíná sherry. Salsa - používá se zejména v mexické a jihoamerické kuchyni. Je vyrobena z rajčat, tomatillos, cibule, česneku, chilli a koření. Originální salsa obsahuje také nať koriandru. Známe salsu jemnou, středně pálivou až pálivou. Kečup - je to pikantní kořenicí omáčka, červená a hustá. Její základ tvoří rajčatová dřeň smíchaná s cukrem, octem a kořením, např. cibulí, pepřem, paprikou, skořicí. Vedle klasického rajčatového kečupu se vyrábí také kari kečup nebo cibulový a šašlikový kečup. Omáčka A.1. - grilovací omáčka objevená v Severní Americe. Vyrábí se z pomerančů, cibule, česneku a bylinek. Omáčka HP - vyrábí se ze směsi melasy, bílého vinného octa, sladového octa, sójové omáčky, datlí, tamarindu, koření, cukru a soli. Tato omáčka je vhodná pro vegetariány, neobsahuje žádné přídavné látky. Tekuté maggi koření - vyrábí se z rostlinné bílkoviny, soli, vody, aroma, drožďového extraktu a glutamanu. Koření zraje skoro 4 měsíce v kádích a tak získá aroma a chuť, které připomínají libeček. Tato bylina se ve skutečnosti do maggi nepřidává. Všechny kořenicí omáčky jsou pikantní až velmi pálivé. Používají se v klasické kuchyni k vylepšení všech pikantních pokrmů. Omáčky lze dlouhou dobu uchovávat v chladničce.