Zbožíznalství

Vyskytuje se v Indickém a Tichém oceánu. Proniká také do východního Středozemního moře. Velký hospodářský význam tento druh v Japonsku a v jiných zemích východní Asie, kde se chová také uměle. Kreveta japonská se podobá krevetě pruhované, na rozdíl od ní má ale příčné pruhy úplné, nepřerušované. Japonská kuruma se vyznačuje vysokou kvalitou, je vhodná na všechny způsoby tepelné úpravy.

Kreveta pruhovaná se nejvíce vyskytuje ve východním Atlantiku a v celém Středomoří v hloubkách až 40 metrů. V minulosti by nejvíce prodávaným druhem krevet v Evropě, ale vzhledem k snižujícím se stavům krevet v oceánech se i její množství na trzích výrazně zmenšilo. Samice dorůstají až do velikosti 20 centimetrů. Čerstvě vylovené krevety jsou přerušovaně příčně pruhované, u samic jsou pruhy zelenkavé, u samců růžové. Po usmrcení krevety rychle vyblednou a u zmražených nejsou pruhy vidět vůbec. Krevety pruhované se do střední Evropy dováží především v mraženém stavu. V gastronomii jsou velmi ceněné, využívají se pro všechny způsoby kuchyňské úpravy, nejchutnější jsou smažené nebo grilované.

Je rozšířená od Indie po Austrálii, žije ve sladkých vodách ve vnitrozemí. V jihovýchodní Asii, zejména v Thajsku, má kreveta Rosenbergova velký hospodářský význam. Tělo je modře zbarvené, klepeta jsou dlouhá, tenká, s ochlupenými kleštičkami. Čelní roh je zahnutý, po obou stranách ozubený. Kreveta Rosenbergova patří k největším druhům krevet, dosahuje délky až 32cm. Krevety tohoto druhu jsou k dostání mražené, pocházejí z akvakultur v Izraeli. Je nutné je dobře provařit, syrové sladkovodní krevety mohou být napadené plicními motolicemi. Larvy parazitů po desetiminutovém povaření nebo při smažení zahynou.

Je rozšířená po obou stranách Atlantského oceánu, kde se také hojně loví. Zbarvení krevety růžové jižní je proměnlivé – může být téměř bílé, hnědé nebo růžové. Na hřbetním krunýři jsou dlouhé rýhy. Krevety dosahují velikosti asi 20cm, k dostání jsou většinou o délce 15cm. Do Evropy se krevety tohoto druhu dovážejí mražené. Maso je citlivé, na slunci rychle měkne. Vhodným způsobem tepelné úpravy je smažení nebo grilování.

Je rozšířená v Atlantiku a ve Středozemním moři. Loví se především ve Španělsku, Itálii a Francii v hloubkách 150-300m. Kreveta růžová velká dorůstá do délky max. 15cm. Tělo je zbarvené světlorůžově. Čelní roh, na spodní straně bez zubů, má červenou barvu. Tento druh velkých krevet je vhodný k vaření, dušení v páře, smažení nebo grilování.

Tygří kreveta zelená je rozšířená v Tichém a Indickém oceánu, ale přes Suezský průplav se dostala až do Středozemního moře a tak se v současnosti loví například i v Turecku. Má světlehnědé zbarvení, které může být i částečně do zelena s tmavými příčnými pruhy. Rýhy na hřbetním krunýři jsou poměrně krátké, na nohách má žlutočervené kroužky. Samice mohou dorůst až do délky 23 centimetrů. V gastronomii je velmi oblíbená, hodí se pro všechny známé kuchyňské úpravy.

Je rozšířená od Baltského po Středozemní a Černé moře. Regionálně se loví jen v Německu a v Dánsku, prodává se zde čerstvá. V Černém moři se krevetka baltská loví v Rumunsku a Bulharsku. Tělo je průhledné s hnědavými tečkami. Čelní roh je ozubený, po obou stranách má tmavou spodní hranu. Krevetky dorůstají do délky max. 8cm. Krevetka baltská je z kulinářského hlediska stejně kvalitní jako krevetka růžová. Maso má jemnou chuť, není třeba výrazně kořenit. Vhodným způsobem tepelné úpravy je krátké povaření v osolené vodě (asi 5 minut).

Je rozšířená ve východních částech Atlantského oceánu a v celém Středozemním a Černém moři. Hojně se loví u pobřeží Francie a také v jiných oblastech Středomoří. Tělo krevetky růžové je průhledné s hnědými příčnými pruhy. Čelní roh je z obou stran ozubený. Krevetky dorůstají do délky jen 11cm, patří k malým druhům krevet. Mimo oblast výlovu není tento druh téměř k dostání. Vhodným způsobem tepelné úpravy je vaření v osolené vodě (jen 5 minut), vynikne tak jemná chuť masa.

Krevetka severní žije v severním Atlantickém oceánu a severním Tichomoří v hloubkách okolo 100 metrů. Nejvíce se loví u pobřeží Norska, Grónska a Islandu, a také v severních oblastech Severního moře. Vylovené krevetky se ihned vaří v slané mořské vodě. Vaření je velmi krátké, aby neztratily svoji přirozenou jemnou chuť, pak se okamžitě zmrazují. Část krevetek se před zamražením loupe. Krevetka má červené zbarvení a ohnutý, rovnoměrně ozubený a poměrně dlouhý čelní roh. Samice dosahují délky maximálně 16 centimetrů, průměrná velikost je ale jen 12 centimetrů. Krevetky severní jsou velmi oblíbené. Prodávají se vařené a zamražené, s krunýřem nebo loupané, po celé Evropě i v USA. Maso je velmi hodnotné a chutné, musí se ale rozmrazovat pomalu. Využívají se do mnoha studených jídel, protože se už nemusí vařit.

Vyskytuje se v severním Tichomoří, loví se v poměrně malém rozsahu. V USA se ulovené krevetky skvrnité prodávají většinou čerstvé, Kanada je vyváží do Ameriky, Japonska a Číny. Do Evropy se tyto krevety nedováží. Vzhledem je krevetka skvrnitá podobná krevetce severní, má ale silnější a delší čelní roh. Zbarvení těla je červené, na bocích zadečkových segmentů jsou bílé podélné pruhy a bílé skvrny. Krevetka skvrnitá dorůstá do délky až 25cm. Nejčastěji se tento druh krevet používá při přípravě studených salátů a koktejlů.

Jedná se o vařené masné výrobky obsahující především vepřovou krev a tukovou tkáň. V závislosti na druhu se do nich přidávají různé druhy koření, maso, smetana, ale také kroupy nebo žemle. Všechny složky se zahřejí a spojí v základovou hmotu. Hotové vychlazené výrobky lze krájet. Konzumují se studené jako nářez, nebo po tepelné úpravě.

Je rozšířený mezi Floridou a Trinidadem. Stavy křídlatce velkého se v důsledku intenzivního výlovu značně snížily. V současnosti se praktikují pokusy s umělým chovem na farmách – odchovem a následným vysazením do volné přírody. Jedinci tohoto druhu dorůstají do délky 30cm. Ulita je růžově zbarvená, má protáhlý, spirálovitě stočený tvar. Ulity starších křídlatců mají široké křídlo neboli trn u ústí ulity. Mražení křídlatci se z oblasti Karibiku dovážejí také do Evropy. Po zvolném rozmražení je lze ihned použít bez další přípravy – maso zmražením zkřehne. Z čerstvých křídlatců se maso získává tak, že se rozbije ulita, tělo se vykrojí a odstraní se z něj útrobní vak a plášť. Maso je vždy třeba naklepat. Vhodným způsobem tepelné úpravy je dušení a grilování. Po nasekání nadrobno se maso používá k přípravě nádivek, přidává se také do polévek.

Vyskytuje se v Indickém a Tichém oceánu od východu Afriky po Japonsko a Austrálii. V celé oblasti rozšíření se komerčně loví, prodává se na místních trzích s rybami. Křížový krab má na hřbetním krunýři charakteristický pruhovaný vzor, krunýř dosahuje šířky asi 15cm. Klepeta jsou ostnitá. Z kulinářského hlediska nemá tento krab velký význam, chutí masa zaostává za ostatními druhy plovoucích krabů. Většinou se prodává mražený, někdy také smažený.

Masitý hovězí krk se používá na přípravu mletého masa nebo k výrobě uzenin. Vykostěný krk má široké uplatnění v kuchyni, patří k méně drahým částem hovězího masa Krční partii tvoří svalovina prorostlá tukem, maso má silná svalová vlákna a vysoký podíl šlach a vaziva. Krkovice je vhodná k dušení a vaření, tedy na delší tepelnou úpravu. Z krku nakrájeného na kostky připravujeme guláše, maso vcelku s kostí lze vařit nebo pošírovat.

Krocan je velký a těžký pták, může být vysoký až 120 centimetrů a vážit i 10 kilogramů. Krocan byl v minulosti domestikován, především jeho samice – krůty - jsou chovány téměř po celém světě a patří mezi významné ptáky pro obživu lidí. Jsou známy dva druhy - krocan paví a krocan divoký. Krůta domácí je samice domestikovaného krocana divokého, chová se na maso, ale i pro peří a vejce. Krůta je o třetinu až polovinu menší a lehčí než krocan. Chová se především pro maso, v kterém je velmi mnoho bílkovin ve svalovině a málo tuku. Na celém světě je v současnosti v chovech přibližně 125 milionů domácích krůt, nejvíce se chovají v USA. Převládá komerční chov v halách nebo výbězích, krůty se chovají odděleně od krocanů, protože krocan rychleji přibývá na váze a je vykrmený za kratší dobu, než krůta.   V USA a dalších anglofonních zemích je krocan nebo krůta typickým jídlem na Vánoce, v USA je pečená a často i nadívaná krůta slavnostním jídlem na Den díkůvzdání. V českých zemích se krůty začaly chovat až na začátku 19. století. Komerční chov začal až po roce 1945, kdy se také začaly vyrábět i konzervy z krůtího masa typu lanšmíd a uzeniny. V roce 2005 bylo v České republice chováno přibližně 815 000 krůt a spotřeba krůtího masa byla 2 kilogramy na osobu a rok.   Využití masa krůty Krůtí stehno má silné, tmavé a velmi šťavnaté maso, chutí mírně připomíná zvěřinu. Horní část stehna je vhodná na pečení, ale i přípravu pečené rolády nebo plnění, v takovém případě se musí vykostit. Spodní část stehna se většinou peče vcelku, před pečení se odstraňují silné a houževnaté šlachy. Křídlo může mít váhu až 350 gramů.Křídlo se často dělína horní, spodní a střední, po překrojení se z něj odstraní kloubní šlachy. Střední část křídla je vynikající na grilování. Krůtí prsa jsou velmi křehká a jemná,nakrájená na kostičky jsou vynikající na guláš, rozkrájená na proužky se mohou použít na přípravu mnoha jídel. Krůtí roláda se připravuje z prsou nebo vykostěného horního stehna. Krůtí játra mají poměrně výrazné aroma a jsou vhodná na přípravu minutek. Krůtí srdce se většinou vaří nebo peče, před tepelnou úpravou se musí zbavit všech cév a důkladně propláchnout studenou vodou.

Krocan divoký pochází z Ameriky, je předkem krocana domácího. Živí se hmyzem a rostlinnou potravou. U nás byli krocani vysazováni s malým úspěchem, nepříznivé jarní počasí není vhodné pro odchov mláďat. Kohouti tokají časně na jaře, doba lovu trvá od října do konce roku. Krocan divoký dosahuje hmotnosti asi 7,5kg, délka těla může přesahovat 1m. Samci krocanů jsou o hodně větší než slepice.   Maso krocana divokého Krocaní maso vykazuje v závislosti na části těla rozdílnou strukturu svalových vláken. Mladí krocani se nejčastěji pečou vcelku.   Části krocaního masa Krocaní prsa Prsa můžeme nakrájet na plátky nebo na proužky a smažit je na pánvi. Ze dvou prsou připravujeme roládu. Maso z krocaních prsou je jemné a křehké.   Celé stehno krocana divokého Krocaní stehna jsou vhodná k pečení nebo k dušení jako ragú. Maso má různou strukturu svalových vláken a většinou bývá světlejší než krůtí maso. Krocaní stehna před tepelnou úpravou musíme zbavit tuhých šlach.

Označení pro druh vařeného výrobku. Obsahuje kromě krve, masa a dalších složek také krupici nebo kroupy.

Tvoří ji mletá obilná zrnka, například ovsa, pohanky nebo špaldy. Používá se jako přísada do vařených masných výrobků.

KRVAVEC MENŠÍ – latinsky Sanguisorba minor je jedním ze tří druhů, které u nás rostou. Patří do čeledi růžovitých. Nenáročné koření Často se využívají listy čerstvé i zmražené. Je velice odolný vůči suchu. Dříve se používal pro dochucení likérů či vín. Vynikající je do salátů i do teplé kuchyně. Původ a výskyt Původně se vyskytují od západu Evropy přes Kavkaz až do podhůří Hindúkuše a Ťan-šanu. Nyní je nalezneme i v Americe či v Austrálii. U nás se vyskytuje poměrně hojně. Díky silnému oddenku velmi dobře překonává sucho. Nejlépe se mu daří v mírně zásadité půdě. Roste na plném slunci, toleruje však i přechodný polostín. Roste na suchých travnatých i kamenitých svazích, v lesních lemech, na úhorech, suchých loukách, okolo cest i na opuštěných skládkách. Vzhled, chuť a vůně… Bylinka je asi 40 cm vysoká, členěné listy bývají složeny ze 17 dále zpeřených lístků, mají světlezelenou barvu. Květy v hustých klasech jsou načervenale zelené. Rostlina voní příjemně kořenitě. Odrůdy Krvavec menší pravý (Sanguisorba minor Scop. subsp. minor) se vyskytuje téměř na celém území republiky. Krvavec menší měkkoostenný (Sanguisorba minor Scop. subsp. balearica) roste roztroušeně až vzácně na náspech okolo železničních tratí či silnic a také na rumištích. Zdraví a vitamíny Tato bylinka obsahuje třísloviny, čistí krev a podporuje trávení. Použití krvavce v gastronomii Do pokrmů se přidává najemno nasekaný a nevaří se. Má pikantně kořenitou, svěží chuť a vůní připomínají okurky. Hodí se k dušené rybě, bramborám i zelenině. Krvavec skvěle chutná i na chlebu s máslem, mohou se jím také zdobit saláty. Sklizeň, uchovávání Listy se používají čerstvé nebo zmrazené. Při sušení ztrácejí své aroma. Léčivé účinky - podporuje chuť k jídlu - posiluje žaludek

Je rozšířený od atlantského pobřeží USA až po ústí Amazonky u pobřeží Brazílie. Je největším zástupcem čeledi chňapalovitých, dorůstá do délky 1,60m a dosahuje hmotnosti 40-50kg. Maso cubery je velmi chutné, vhodné zejména ke smažení a grilování.