Kategorie gastroslovníku

POMELO latinsky Citrus maxima (Citrus grandis), anglicky pomelo, pummelo, případně i shadock,francouzsky pamplemousse,německy Pomelo nebo Pampelmuse je největší citrusový plod, který vznikl křížením grapefruitu a pomeranče a roste na stálezeleném stromě stejného jména. Velké, chutné, zdravé… Pomelo má svoji nezaměnitelnou chuť a také velmi pozitivní účinky na zdraví člověka. Pomelo je stejně jako pomeranč, grep nebo mandarinka nejen chutné a osvěžující, ale i velmi zdravé. Původ a historie Přesné místo původu tohoto největšího citrusového plodu není známé. Většinou se uvádí, že pomelo pochází z jihovýchodní Asie - Thajska, Malajsie a Indonésie, kde také dodnes roste i ve volné přírodě. Existují ale i další místa původního výskytu, například ostrov Barbaros v Karibském moři, nebo jih Spojených států amerických. Některé teorie ale tvrdí, že z mnoha citrusových plodů pochází z amerického kontinentu jen grapefruit… Současnost Pomela se v současné době pěstují především v Kalifornii, Mexiku, Číně, Sýrii, Izraeli a Japonsku, v Evropě v menším množství ve Španělsku. Ve volné přírodě rostou v Thajsku, Malajsii a Indonésii, na Nové Guinei a Tahiti. V Číně jsou tyto velké citrusy velmi populární a nechybí především při oslavách čínského Nového roku. Pro Číňany je pomelo symbolem štěstí a bohatství a podle pověry se ten, kdo sní pomelo právě v den příchodu nového roku, bude mít v následujícím roce dobře… Vzhled, chuť, vůně… Pomelo je největší citrusový plod, vzniklý křížením grapefruitu a pomeranče. Vzhledově se více podobá grepům, chuťově je bližší pomerančům. Plody mají podle odrůdy kulatý až vejcovitý, některé i hruškovitý tvar. Jejich průměr je od 10 do 25 centimetrů, váží 0,5, ale také 5 kilogramů, pro obchodní účely jsou nejběžnější pomela o váze 1 až 1,5 kilogramů. Barva plodů je nazelenalá, žlutozelená, žlutooranžová nebo sytě žlutá. Kůra se dobře loupe, je silná, na povrchu lesklá a porézní, uvnitř bílá a houbovitá Dužina je u většiny odrůd spíše méně šťavnatá, zelená, světle žlutá, případně oranžová až tmavě červená, rozdělená na 8 až 11 dílků. Ty jsou pokryté bílou tenkou slupkou, která je velmi hořká a nekonzumuje se. Chuť dužiny je podle odrůdy a místa pěstování různá - nevýrazná, sladká, sladce nakyslá nebo i kysele hořká. Podíl dužiny v celkové velikosti plodu je poměrně malý - z pomela o váze 1 kilogram získáme dužiny přibližně jako z jednoho velkého pomeranče. Plody rostou na trnitém stále zeleném stromě, který dorůstá do výšky 2 až 15 metrů. Odrůdy Pomelo má poměrně hodně odrůd, které se od sebe liší tvarem, barvou kůry i dužiny a také chutí. Plody jsou od kulatých až po hruškovité, barva kůry může být žlutá, zelená i oranžová, dužina žlutá, zelená, oranžová i rudá, chuť nevýrazná i intenzivní, sladká až kyselá… Červené pomelo je nejznámější a celosvětově nejvíce pěstovaná odrůda. Má pevnou středně šťavnatou dužinu oranžovočervené barvy s typickou chutí. Silná žlutooranžová kůra se dobře loupe, využívá se na kandování a získává se z ní látka pektin. Goliath je nejvýznamnější z odrůd, které pocházejí z Číny, pěstuje se ve velkém množství ale i v Izraeli. Plody mají hruškovitý tvar, barva kůry i dužiny je žlutozelá. Chuťově jsou tato pomela příjemně sladká s minimální hořkou příchutí. Honey pomelo se pěstuje pouze v jihovýchodní Číně a plody jsou na trhu jen v období od listopadu do března. Dužina bez semínek je velmi šťavnatá, má sladkou jemně navinulou chutí a výrazné medové aroma. Nam roi má původ ve Vietnamu. Oranžové oválné plody se středně silnou kůrou jsou poměrně šťavnaté, sladké s mírně kyselou a zároveň i lehce nahořklou příchutí, poměrně hodně typicky aromatické. Khao Tang Kwa je odrůda s charakteristickým tvarem, hladkou tenkou oranžovou slupkou, mírně aromatickou, sladkou a mírně nakyslou žlutočervenou dužinou. Pěstuje se v Thajsku a její pěstitelé jsou velmi podporováni úřady. Sweetie vznikl křížením pomela a bílého grepu. Sweetie není tak hořký jako grapefruit, je poměrně šťavnatý a chuťově i aromaticky lahodný a zajímavý. V tomto případě se podařila opravdu výjimečná kombinace všech nejlepších vlastností obou dějů citrusových plodů. Zdraví a vitamíny Pomelo je nízkokalorické - na 100 gramů plodu obsahuje pouze 6 až 12 gramů přírodních sacharidů, 0,2 až 0,6 gramů tuků a minimum sodíku. V pomelu ale najdeme mnoho vitamínu C - od 36 do 50 gramů na 100 gramů plodu. Mimo tohoto vitamínu je zde i provitamín A, a také mnoho minerálních látek, především draslík, mangan a železo. Minimální množství cukrů, tuků a sodíku, a zároveň velký podíl vitamínu C a draslíku jsou vynikající kombinací pro snižování cholesterolu a prevenci proti srdečním chorobách a nemocem krevního oběhu. Tyto látky se také podílí na aktivaci činnosti mozku, paměti i nervového systému a podílí se na regeneraci svalů. Plody mají i poměrně mnoho vlákniny, která je významná především pro trávící ústrojí. Vitamín C v kombinaci s ostatními látkami navíc posiluje imunitní systém a obranyschopnost ogranismu. Pomelo také pozitivně působí proti vzniku různých nádorových onemocnění. Vzhledem k nízké kalorické hodnotě a velmi dobrým čistícím a detoxikačním vlastnostem jsou pomela vhodným doplňkem při redukčních dietách. Kombinace zdraví prospěšných látek v plodu pomela je poměrně výjimečná a mimo různých preventivních účinků má i téměř léčivé schopnosti. Velmi dobře například léčí kašel a čistí dýchací cesty, pomáhá při odstraňování otoků a také při stavech po nadměrné konzumaci alkoholu. Použití pomela v kuchyni Pomelo má podobné složení jako ostatní citrusové plody a také podobné využití. Dužina se konzumuje podobně jako u ostatních citrusových plodů především přímo, tzv. za syrova. Musí se z ní ale oloupat bílá slupka, která je hořká. V studené kuchyni se používá pro přípravu ovocných, sladkých i pikantních salátů a také k zdobení dezertů. V teplé kuchyni se dužina využívá především při přípravě exotických pokrmů v kombinaci s masem. Například na Filipínách se nakrájená dužina posolí a pak se přidává k různě upraveným masům, rybám nebo tzv. plodům moře. Šťáva se přidává do míchaných nápojů, pije se samozřejmě i samostatně. Velmi chutný je i džus. Kůra se využívá hlavně na výrobu marmelády, ale také se třeba napouští řepným cukrem a kanduje nebo obaluje v čokoládě. Malajsii se kůra vaří a vyrábí se z ní sirup. V Číně se kůra používá při přípravě různých teplých jídel a do sladkých dezertních polévek. Listy a kůra se v Malajsii a Číně vaří a z jejich vývaru se připravují různé rituální koupele, které slouží k očistě těla i duše. Semena a listy především v Indočíně používají na lisování oleje, kterým se zapalují opiové dýmky. Květy stromů se používají v kosmetickém průmyslu při výrobě parfémů. Dřevo stromů je těžké a tvrdé, vyrábí se z něho velmi kvalitní nábytek. Z dužniny, semen a kůry, případně také z květů, se v Číně také připravuje mnoho léků, odvarů a mastí, které jsou účinné při léčbě kašle a otoků, zlepšují trávení a pomáhají při stavech po nadměrné konzumaci alkoholu nebo otravách. Odstranění kůry pomela Kůra pomela je poměrně tuhá, u většiny odrůd se ale dá dobře oloupat. K jejímu odstranění je nejlepší použít menší ostrý nůž nebo speciální tzv. loupátko na citrusové plody. Příprava pomela před použitím Před konzumací plod oloupeme a zbavíme ho také bílé části slupky, která je u většiny odrůd poměrně silná. Pak plod rozdělíme na jednotlivé dílky, z kterých odstraníme slupku tak, aby zůstala jen čistá dužina. Slupka je totiž, stejně jako semínka, velmi hořká. Jak a podle čeho vybírat Pomelo dozrává v období od konce listopadu do března. Opravdu čerstvé a chutné plody jsou v obchodech k dostání především v této době a tak je dobré se při koupi zajímat i o datum sklizně. Kvalitní zralé pomelo má lesklou, pružnou a na omak pevnou kůru bez barevných odchylek. Plody by měly vážit od 0,5 do 1 kilogramů. Malé, ale ani velmi velké plody se pro konzumaci příliš nedoporučují. Při nákupu je také důležité, aby pomelo bylo zabalené do celofánu a síťky, protože jeho dužina poměrně rychle vysychá. Bez takového obalu je dužina týden po sklizni téměř suchá. V žádném případě nekupujeme plody, které jsou měkké, omačkané, nahnilé nebo jinak povrchově poškozené. Spotřeba, zrání, skladování Zralá pomela grepy se poměrně rychle kazí, ale pokud se uskladní při teplotě cca 5°C a šetrně se s nimi zachází, vydrží až 4 týdny. Rozkrojený plod je nejlepší co nejrychleji spotřebovat. Dužina velmi rychle vysychá, ale pokud se pomelo zabalí do potravinářské fólie, je možné ho krátce v chladnu skladovat. Zajímavosti Pomelo je známé také pod názvem pumelo, v Anglii se mu říká také Šedok (Shaddock). Toto jméno má po námořním kapitánovi Shaddockovi, který prý jako první přivezl semínka tohoto plodu – ale neví se, zda z ostrova Barbaros do Anglie nebo naopak z Anglie na Barbaros, kde jsou pomela dosud ve volné přírodě. V Číně je pomelo znakem spokojeného života. Plody tohoto velkého citrusu jsou důležitou součástí oslav příchodu Čínského nového roku. V Malajsii a Číně se z odvaru listů a kůry připravují rituální koupele, které slouží k očistě těla i duše. V Indonésii lisují ze semen a listů speciálníolej, kterým se zapalují opiové dýmky. Léčivé účinky Pozitivní účinky na lidské zdraví má dužina, kůra i semena plodů pomela, ale i květy stromů. Především v Číně, ale také v Japonsku, se i nich připravuje mnoho léků, odvarů a mastí, které jsou účinné při léčbě kašle a otoků, zlepšují trávení a pomáhají při stavech po nadměrné konzumaci alkoholu nebo různých otravách. Pomelo - posiluje obranyschopnost organismu - snižuje hladinu cholesterolu a cukru v krvi - má velké detoxikační účinky - pomáhá při odstraňování otoků - zlepšuje činnost trávicího ústrojí - chrání dýchací cesty, léčí kašel - je nízkokalorické, ale syté a proto vhodné při hubnutí - odstraňuje potíže po nadměrném požití alkoholu Pomelo může mít i nežádoucí účinky v podobě žaludečních problémů nebo mírně svědivé vyrážky, ale to většinou pouze v případě konzumace většího množství dužiny nebo šťávy.

TŘEŠEŇ - SLADKÁ TŘEŠEŇ - latinsky Cerasus, anglicky cherry nebo francouzsky cerise je vyšlechtěná původní forma plané třešně ptačí, tzv. ptáčnice - Prunus avium. Malé, ale sladké, šťavnaté a zdravé Pěstování třešní má v Evropě, a samozřejmě také v Čechách, na Moravě a ve Slezsku, velmi dlouhou tradici. Čerstvé třešně patří mezi nejchutnější a nejzdravější ovoce - a na jaře rozkvetlé stromy jsou nádherné… Původ a historie Místem původního výskytu třešní jsou oblasti Malé Asie okolo Černého moře. Z nich je v roce 74 před naším letopočtem přivezl do Říma vojevůdce Lucullus. Římané pak již tzv. kulturní formy třešně postupně rozšířili do střední a severní Evropy, kde do té doby rostly jen třešně plané. O pěstování a šlechtění třešní v dávné době existuje poměrně dost důkazů. Například v Porýní byly zjištěny prokazatelné stopy kulturních odrůd z 2. století před naším letopočtem. Jedna z „novějších“ dochovaných písemných zmínek o třešních pochází z období raného novověku, kdy v roce 1539, Hieronymus Bock ve své bylinkářské knize píše o „…sladkých i kyselých, někdy bílých, jindy červených, a nebo černých odrůdách malých plodů s peckami“. V Japonsku je třešeň posvátným stromem - „svátek třešňových květů“ tam slaví už víc než 1000 let. První průkazné důkazy o pěstování třešní na území Čech, Moravy a Slezska pocházejí z 12. století. Třešně a jejich květy zde mají svůj velký význam i v lidových zvycích. Současnost Třešně se v současnosti pěstují v celé oblasti mírného pásma, ale protože se jim daří i ve vzdušných suchých půdách a nemají velké nároky na teplo, vyskytují se i v oblastech od jihu Itálie až po jižní Švédsko. Čtyři pětiny celosvětové produkce mají původ v Evropě, nejvíce z Itálie, Německa a Francie. Další významné pěstitelské oblasti jsou na Krymu, severním Kavkazu a v Dagestánu. V České republice jsou třešně oblíbeným ovocem, ale význam jejich pěstování je jen lokální. Vzhled, chuť, vůně… Plody třešní o velikosti 1 až 2 centimetry mají většinou kulatý tvar, který je tvořen dvěma nesourodými částmi. V místě jejich spojení vzniká tenká rýha a na konci proti stonku ostrý výběžek. Uprostřed je pecka, obklopená bílou až narůžovělou měkkou dužninou. Tu z více než 80 procent tvoří voda. Slupka zralého plodu je jedlá, má podle odrůdy žlutočervenou, červenou nebo tmavě rudou až téměř černou barvu. Nezralé plody mají slupku zelenou. Stromy jsou poměrně mohutné a rozvětvené, dosahují výšky až 10 metrů a dožívají se 80 až 100 let. Plodit začínají většinou 5 let od vysazení, z jednoho středně velkého stromu se sklízí i 150 až 200 kilogramů plodů. Odrůdy Třešní existuje přibližně 1 000 odrůd, které se od sebe liší především barvou slupky, ale také vlastnostmi dužniny a velikostí plodů. Třešně se dělí na čtyři základní skupiny Třešeň srdcovka Plody jsou měkké a velmi šťavnaté, poměrně velké. Odrůdy jsou velmi pěstované i v České republice - nejoblíbenější je původní česká odrůda Karešova, nejranější je Rivan a velmi známá je odrůda Kaštánka, která má plody s téměř černou barvu. Třešeň chrupka - tmavá chrupka - polochrupka Dužnina těchto odrůd je pevná a má větší až velké plody tmavé barvy, většinou s mírně hořkokyselou chutí. Nejpěstovanější odrůdy jsou Burlat, Granát, Ferrovia, Napoleonova, Kordia nebo i v České republice oblíbená Vanda. Třešeň Mareše Má původ v Dalmácii. Vyznačuje se malými červenočernými plody s výrazně nahořklou chutí. Používá se především k výrobě alkoholických nápojů Maraskino. Třešeň ptačí tmavá Vyskytuje se hojně v Čechách i na Moravě a ve Slezsku, je to původně planá třešeň, která je také známá jako ptáčnice. Plody jsou velmi malé a většinou kyselé. Třešeň srdcovka - nejvýznamnější odrůdy Karešova je původní česká, velmi oblíbená odrůda, vhodná především k přímé konzumaci. Plody jsou středně velké až velké, sytě tmavě červené. Dužnina je měkká, tmavočervená, příjemně navinule sladká a šťavnatá. Sklízí se v polovině června, je odolná proti mrazu, ale při vyšší vlhkosti plody pukají. Rivan má středně velké plody s tmavě červenou lesklou slupkou. Měkká šťavnatá dužnina je sytě červená a má sladce navinulou chuť. Je velmi odolná proti mazům, plody ve vyšší vlhkosti pukají jen občas. Patří mezi nejranější odrůdy, sklízí se začátkem června. Je vhodná k přímé konzumaci. Kaštánka se sklízí v polovině června a je odolná proti mrazům. Má středně velké plody s tmavočervenou tenkou a lesklou slupkou, které téměř nepukají. Dužnina je měkká, šťavnatá a sladká, sytě červená, aromatická. Je vynikající nejen pro přímou konzumaci, ale i pro kompotování. Adélka patří mezi původní české odrůdy. Plody zrají v polovině června. Jsou menší a mají červenou slupku. Dužnina je měkká, poměrně sladká, má slabé aroma a červenou barvu. Tato odrůda je citlivější v odolnosti proti mrazům i pukání plodů ve vyšší vlhkosti a je tedy vhodná spíš pro zahrádkáře. Winklerova raná pochází z Německa. Středně velké plody mají lesklou karmínově červenou slupku a středně tuhou dužninu, která je tmavě červená se světlými žilkami. Má mírně kořenitou chuť. Sklízí se v polovině června, je poměrně odolná proti přírodním vlivům a oblíbená mezi zahrádkáři. Helga je česká odrůda srdcovky, která zraje koncem června. Má větší červené plody odolné proti popraskání. Dužnina je tmavě červená, příjemně sladká a aromatická. Plody jsou ale poměrně měkké, tyto třešně tedy špatně snáší delší dopravu k spotřebiteli a jsou spíš vhodné do soukromých zahrad. Třešeň chrupka - nejvýznamnější odrůdy Granát má středně velké až velké tmavočervené plody s pro chrupky typickou tuhou dužninou, která je světle červená a navinule sladká. Sklízí se v polovině července. Je to oblíbená odrůda, proti mrazu i popraskání plodů středně odolná. Kordia s atraktivními velkými mírně protáhlými plody má vynikající sladkou chuť. Barva slupky je v plné zralosti až tmavě rudá, dužnina je karmínově červená. Zraje před polovinou července. Je to velmi vhodná třešeň pro přímou konzumaci. Napoleonova se sklízí počátkem července a je vhodná pro konzumaci i další zpracování. Tvar plodů je nepravidelně kulovitý, slupka hladká a lesklá, světle žlutá s načervenalými žilkami. Dužnina je mírně sladká, někdy nahořklá, tuhá, světle žlutá. Vanda patří k výnosným odrůdám, ale je vhodná především pro malé zahrádky a přímou konzumaci. Má větší kulovité plody karmínově červené barvy se světlejším mramorováním. Dužnina je tuhá, navinule sladká, tmavě červená. Büttnerova červená pochází z Německa. Plody jsou středně velké, žlutočervené a sladké. Zraje v polovině července a je vhodná pro přímou konzumaci i další zpracování. Ferrovia je nejrozšířenější odrůda chrupek v Itálii. Plody se zářivě červenou barvou jsou velké, pevné, křupavé a sladké i aromatické. Sklízí se v polovině července. Merton Bigarreau má původ v Anglii. Široké, kulaté středně velké plody s jasnou červenou barvou se vyznačují příjemnou sladkou chutí a jsou také poměrně šťavnaté. Třešeň tmavá chrupka - nejvýznamnější odrůdy Van je tzv. tmavá chrupka s velkými plody. Slupka je tmavě červená se světlými tečkami, pevná dužnina je šťavnatá, karmínově červená, navinule sladká a aromatická. Sklízí se na konci června, je vhodná pro menší zahrady, přímou konzumaci i na kompoty. Těchlovan je původní česká odrůda tmavé chrupky. Sklízí se na začátku července. Plody jsou velmi velké, kulovité, tmavě karmínově červené se světlejším žilkováním. Dužnina je tmavě červená a světle žilkovaná, tuhá, šťavnatá a navinule sladká. Hedenfingenská pochází z Německa a patří mezi tmavé chrupky. Velké tmavě červené plody s fialovým nádechem jsou velmi odolné proti otlačení. Dužnina hnědočervené barvy se světlými žilkami je mírně nahořklá. Sklízí se počátkem srpna. Oktavia byla vyšlechtěna v severním Německu. Je to velmi odolná odrůda s tmavými až černočervenými plody, které nepukají, jsou středně velké, chutné a aromatické. Star se vyznačuje velkými červenohnědými plody. Dužnina je šťavnatá, tmavě červená, má mírně kořenitou chuť. Zraje v první polovině července a pochází z Kanady. Summit patří mezi chrupky s většími plody z Kanady, sklízí se na konci července. Pod tmavočervenou lesklou slupkou je červená šťavnatá a sladká dužnina. Schauenburger zraje na konci července a začátku srpna. Má původ ve Švýcarsku. Plody jsou středně velké, černohnědé. Tmavě červená dužnina je sladce nakyslá. Třešeň polochurupka - nejznámější odrůdy Burlat je velmi známá a oblíbená odrůda polochrupek. Má větší, kulovité a mírně hrbolaté plody s tmavě rudou lesklou slupkou. Středně tuhá, šťavnatá červená dužnina je příjemně sladká. Plody vhodné k přímé konzumaci zrají na začátku června. Marta má kulovité středně velké až velké plody s červenou barvou slupky. Velmi chutná tmavě červená dužnina je šťavnatá. Sklízí se na začátku července. Tato odrůda je poměrně značně odolná proti nepřízni počasí, plody příliš nepukají. Zdraví a vitamíny Plody třešní obsahují více než 80 procent vody, důležité vitamíny A, B, C a E, ovocné cukry i minerální látky. Především v tmavších odrůdách třešní je mnoho hořčíku, draslíku, železa, jódu, fosforu, vápníku, zinku a křemíku. Nejvíce pro lidské zdraví prospěšných látek je v čerstvých plodech, a to především v plodech tmavé barvy. Vzhledem k svému složení mají třešně pozitivní vliv na lidský organismus. Pomáhají čistit krev, játra a ledviny, podporují činnost trávicího i vylučovacího ústrojí. Jejich konzumace pomáhá při léčbě cukrovky a při poruchách činnosti štítné žlázy i při bolestech páteře. Třešně také podporují růst kostí a zubů, mají antioxidační a preventivní účinky a zvyšují imunitu a obranyschopnost těla proti různých infekčním onemocněním, zánětům nebo paradentóze. Vitamín C patří k nejdůležitějším vitamínům. Má významný vliv na imunitní systém, posiluje cévy, srdce a aktivuje krevní oběh, podílí se také na tvorbě krve i správném fungování metabolismu, velmi důležité jsou i antioxidační a protinádorové účinky. Podobně působí i ostatní vitamíny, které třešně obsahují. Je kombinace pro zdraví člověka téměř ideální a konzumace třešní tedy velkým přínosem. Minerální látky draslík, hořčík, vápník a fosfor mají vliv na odolnost vůči stresu, zvyšují imunitu, pomáhají v lidském těle neutralizovat a také z něj vylučovat těžké kovy a škodlivé přídavné látky z potravin, a tím snižují riziko vzniku rakoviny. Železo je důležité pro tvorbu krve, jód pro správnou funkci štítné žlázy. Z kyselin, které plody třešní obsahují, je nejdůležitější kyselina listová. Má velmi pozitivní účinky na činnost mozku, zlepšuje paměť a také kladně ovlivňuje nervový systém. V třešních je mnoho různých antioxidantů, které jsou obsaženy především v přírodním barvivu – čím tmavší plody, tím více těchto antioxidantů obsahují. Chrání srdce a cévy, ale i buňky lidského těla před rakovinovým bujením. Nejnovější odborné studie také prokázaly, že třešně mají velký pozitivní vliv na léčení cukrovky, a to díky barvivu antokyan, které zvyšuje až o 50 % produkci inzulínu. Tento hormon lidské tělo produkuje, aby snižoval obsah cukru v krvi. Čistící a antioxidační účinky třešní podporují činnost trávicího traktu a vylučování. Snižují se tak hladiny škodlivých látek v lidském těle, a proto konzumace třešní například významně snižuje riziko onemocnění jater, ledvin nebo močového měchýře. Třešně mají i mírně projímavé účinky a působí proti zácpě. Použití třešní v kuchyni Třešně jsou nejchutnější čerstvé, nedoporučuje se ale jich najednou zkonzumovat větší množství nebo brzy po jejich konzumaci pít. Podobně jako ostatní peckovité ovoce třešně při kontaktu s vodou velmi rychle kvasí, a to může způsobit značné zažívací problémy. V teplé kuchyni se hodí na různé dezerty, používají se i na přípravu koláčů, nákypů nebo buchet, případně na zdobení dortů. Oblíbená je například známá bublanina. Chuťově velmi zajímavá je třešňová omáčka. Z třešní se vyrábí také kompoty, džemy, marmelády, šťávy, mošty, likéry i destiláty, používají se jako příchuť do piva. Výtažky z plodů třešní jsou v kosmetickém průmyslu využívány do různých krémů a mastí, protože dehydrují buňky a zpomalují tak stárnutí pokožky. Příprava třešní před použitím Pokud třešně sklízíme sami, trháme je vždy i se stopkou. Třešně je potřeba vždy důkladně přebrat, odstranit nahnilé plody a stopky. Před konzumací i případným dalším jiným zpracováním třešně vždy dobře omyjeme. Pokud chceme použít třešně oloupané, bez slupek, můžeme je krátce spařit horkou vodou. Slupku pak lze stáhnout ostrým malým nožem. Spařením a odstraněním slupky ale plody přijdou o část svých zdraví prospěšných látek. Jak a podle čeho vybírat Čerstvé třešně z domácí české produkce jsou v prodeji podle počasí většinou od začátku června do poloviny srpna a jsou ve většině případů chutnější, než plody dovážené. Sběr třešní je poměrně náročný, protože se sklízejí ručně. Třešně se mají česat i se stopkou. Utržením stopky dochází k porušení plodu a ten se pak velmi rychle kazí. Pokud se třešně sklízí bez stopky, využívají se pak většinou na další průmyslové a potravinářské zpracování nebo výrobu destilátů. Kupujeme plody pevné a šťavnaté se zelenou stopkou. Nemá žádný význam kupovat třešně přezrálé, otlačené nebo popraskané. Spotřeba, zrání, skladování Třešně nemají dlouhou trvanlivost a měly by se co nejrychleji zkonzumovat nebo zpracovat. Skladovat se můžou maximálně 2 až 3 dny v chladu a ve tmě, a to i se stopkou. Po utržení stopky se velmi rychle kazí. V chladničce třešně neměly být blízko aromatických potravin, protože tzv. přebírají jiné vůně a pachy. Pro dlouhodobou konzervaci je možné třešně kompotovat, nebo zmrazit. Plody se zmrazují i peckou, po rozmražení jsou vhodné do koláčů nebo nákypů. Zajímavosti Původ slova „třešeň“ Českému názvu „třešeň“ je nejblíže slovenský čerešňa nebo ruský čerešnja, cizojazyčné ostatní názvy se od něj odlišují. Pochází z praslovanského slova čeršňja, které má původ v latinském cerasus, a to vzniklo z Dánsko-tureckého slova keras - podle města Kérasos, kde se třešně ve velkém množství pěstovaly. Využití pecek třešní Sušené pecky z třešní v látkovém sáčku absorbují teplo. V lidové medicíně se využívaly například při horečkách. Můžou se ale také nahřáté použít pro zahřátí při prochladnutí. Dřevo stromů třešní Dřevo je poměrně tvrdé. Je to výborné palivo, používá se i v udírnách masa. Vyrábí se z něj také nábytek. Ozdravná třešňová kúra Konzumace třešní ve vyšším množství v podobě ozdravné léčebné kúry se doporučuje při artróze, dně, revmatické artritidě, arterioskleróze, chronické nebo déle trvající zácpě, při onemocnění jater nebo i po selhání srdce a při rekonvalescenci po různých onemocněních. Třešně totiž výrobně čistí tělo od škodlivých a toxických látek. Kúra trvá maximálně tři dny. Během nich se třikrát až čtyřikrát denně konzumuje jako jediná strava půl kilogramu zralých třešní - ideálně velmi tmavých odrůd. Při problémech se žaludkem je možné plody krátce povařit. Účinek kúry se zvýší, pokud se konzumace plodů doplní pitím několika hrnků třešňového čaje. Ten lze uvařit ze stopek třešní - 50 g stopek se 5 minut vaří v litru vody. Třešně proti poruchám spánku Třešně také velmi dobře působí při problémech s nespavostí. Není nutné konzumovat plody, ve většině případů stačí vypití 2 až 4 decilitrů třešňové šťávy. Léčivé účinky Třešně mají vzhledem k velkému obsahu a výjimečné kombinaci vitamínů, přírodních cukrů, kyselin, minerálních a mnoha dalších látek velmi mnoho příznivých vlivů na lidské zdraví. Plody třešní - podporují správné zažívaní, jsou účinné proti zácpě - posilují imunitní systém a působí proti infekčním nemocem - mají velké protizánětlivé účinky - preventivně působí proti vzniku nádorových onemocnění - podporují tvorbu krve a látkovou výměnu - posilují činnost srdce a krevního oběhu - působí preventivně proti vzniku srdečních chorob - aktivují činnost mozku a posilují paměť - působí pozitivně na nervový systém - podílí se na regeneraci a správné funkci svalů - chrání buňky lidského těla před poškozením - podporují zdravý vzhled pokožky - pozitivně ovlivňují pevnost kostí a zubů - omezují dráždivé účinky žlučových kyselin - mají močopudné účinky a odstraňují z těla přebytečnou vodu - jsou účinné při zánětech a otocích Třešně můžou mít i nežádoucí účinky v podobě silného průjmu v případě konzumace většího množství plodů. To samozřejmě neplatí v případě potřeby při zácpě. Stejně jako u většiny ostatního ovoce s peckami dochází i u třešní při styku s vodou k jejich rychlému kvašení, které může způsobit velmi nepříjemné zažívací a žaludeční problémy. Proto by se při nebo krátce po konzumaci třešní neměla pít voda ani jiné tekutiny.

BORŮVKA - latinsky Vaccinium myrtillus L, slovensky čučorietka - je známý modrý plod léčivé rostliny Brusnice borůvka. Nejzdravější lesní ovoce Malé plody lesních borůvek obsahují až neuvěřitelné množství antioxidantů, vitamínů a minerálů. Borůvky „prodlužují mládí“, mají léčivé i preventivní účinky. Původ a historie Kdo, kdy a kde poprvé objevil a ochutnal borůvky, nevíme. Dá se ale předpokládat, že se tak stalo velmi dávno někde v Eurasii a severní Americe, kde jsou keříčky borůvek velmi rozšířené. I jejich šlechtění začalo v Americe na začátku 20. století. Současnost Borůvka roste ve velké části Evropy a to především na horách, ale nenajdeme ji například v jižním Španělsku, jižní Itálii a jižním Řecku. Roste ale třeba i na Kavkaze a Islandu, dokonce na některých místech v Grónsku, Asii a na Sibiři, v severním Mongolsku a v některých částech Číny a v Japonsku. Rozšířená je v západní a severní části USA a na jihozápadě Kanady. U nás v České republice se s ní setkáme prakticky na celém území, nejvíce ve vyšších polohách hor českého masivu, nejméně pak v teplejších místech. Borůvky tvoří poměrně husté porosty v některých typech lesů, roste na pasekách, vřesovištích a rašeliništích, pastvinách, v kosodřevinách a skalách, protože potřebuje především kyselou a vlhkou půdu. V současné době už mimo původních lesních borůvek byly vyšlechtěny a pěstují se i borůvky zahradní. Vzhled, chuť, vůně… Borůvky jsou malé plody - bobule - nízké keřovité 20 až 50 centimetrů vysoké léčivé rostliny, která roste na lesnatých loukách a v lesích. V současnosti již ale známe mnoho vyšlechtěných zahradních odrůd s plody mnohem většími, než mají původní planě rostoucí keře. Borůvky jsou tmavě až černomodré, mají aromatickou vůni a sladkou dužinu s mnoha drobnými semeny. Odrůdy Borůvky lesní je na světě přibližně 200 druhů, které se od sebe liší především barvou a velikostí plodů. Zahradní velkoplodé tzv. kanadské borůvky se podařilo vypěstovat šlechtěním. Jejich plody ale nemají tolik léčivých účinků, jako původní plané borůvky. Nejznámější odrůdy zahradních borůvek jsou Patriot, Duke a Bluecrop. Zdraví a vitamíny Borůvky jsou sice malé plody, ale mají až neuvěřitelně mnoho různých, lidskému zdraví prospěšných látek. Borůvka je ovoce, u něhož se snad nesetkáváme s žádným alergickými projevy ani při dlouhodobém používání. Plody borůvky obsahují vitamín C, který v lidském těle pomáhá odstraňovat volné kyslíkové radikály a je tak významný pro prevenci onemocnění srdce a cév. Zvyšuje také odolnost proti různým infekcím. Mimo vitamínu C borůvky obsahují i provitamín A a vitamíny skupiny B. V plodech jsou i antioxidanty, jako třeba karoten, antokyan nebo pterostilben, které působí preventivně proti vzniku nádorových - rakovinových - buněk a pomáhají snižovat hladinu cholesterolu, působí preventivně při kardiovaskulárních onemocněních, regulují hladinu cukru v krvi, prospívají regeneraci sliznic a mají také příznivý vliv na pokožku těla. Důležitou složkou borůvek jsou i třísloviny, které zmírňují případné krvácení a mají desinfekční účinky. V borůvkách najdeme i stopové prvky železa, manganu a mědi, které léčí chudokrevnost, zabraňují ukládání cholesterolu v cévách a jsou všeobecně pro cévní systém prospěšné. Podporují také srážlivost krve a mají pozitivní vliv na zdravou pokožku a vlasy. Borůvky jsou bohaté i na cukry, organické kyseliny, glykosidy, různé biolátky a vlákninu. Organické kyseliny - jablečná, citrónová, benzoová a suxinicová, - čistí, posilují a regenerují lidský organismus, mají i kladný vliv na nervový systém. Biolátky se rychle dostávají do krve, dodávají energii a vitalitu a zklidňují nervy. Vláknina zase pomáhá z lidského těla vylučovat toxické látky a upravuje trávení. Působí dobře i na pokožku, vlasy a nehty. Mimo plodu se k léčebným účelům používají také borůvkové listy. Obsahují flavonoidy, třísloviny, glukokininy, organické třísloviny, tanin, éterické oleje, sliz, pryskyřici a myrtillin. Odvar se užívá jako podpůrný prostředek při léčení cukrovky, osvědčený je i při střevním kataru, žaludečních křečích, zánětu močového měchýře nebo tlustého střeva. Odvar z borůvkových listů pomáhá zevně třeba při léčbě kožních onemocnění, různých ekzémů a alegrických projevech kůže. Kromě plodu se k léčebným účelům používá i list. Čaj z borůvkového listí mírně snižuje hladinu cukru v krvi, pomáhá při průjmech a žaludečních obtížích. Zevně se jím můžou ošetřovat různé kožní neduhy, jako například ekzémy, lupénka, alergické projevy. Čaj si můžeme připravit následujícím způsobem: Dvě lžičky borůvkového listí zalijeme 250 ml vroucí vody, necháme 15 minut louhovat, poté scedíme a popíjíme po doušcích. Měl by se ale sbírat na jaře před sezónou. V lékárnách se dá koupit i výtažek z borůvek. Je zvlášť vhodný v době, kdy nemáme možnost konzumace čerstvého ovoce. Borůvkový výtažek obsahuje až 200 x větší množství účinných látek, než kolik je jich v čerstvých plodech. Mimo výtažku z borůvek jsou k dostání také různé potravinové doplňky jako například oční elixír nebo extrakt v kapslích. Použití borůvek v kuchyni Borůvky můžeme konzumovat čerstvé, lze je ale bez problémů kompotovat i zmrazit. Plody borůvek se využívají i k výrobě džemů, sirupů a vína. V kuchyni se z borůvek připravují knedlíky, buchty nebo koláče, používají se na dorty, poháry… Vynikající je i borůvkový čaj. Z plodů borůvek i listů se také vyrábí různé potravinové doplňky. Jak a podle čeho vybírat Pokud si borůvky sami nenasbíráme, ale kupujeme je, musíme si dát pozor pouze na to, aby neměly znaky plísní a nebyly rozmačkané. Spotřeba, zrání, skladování Borůvky nemají dlouhou trvanlivost a je proto potřeba je rychle zkonzumovat nebo upravit. Můžeme je zavařit, zmrazit, odšťavnit nebo i usušit. Zajímavosti Borůvkový čaj si můžeme připravit z usušených plodů i z listů velmi jednoduše - jednu čajovou lžičku usušených listů nebo plodů zalijeme 150 ml horké vody, necháme je 10 minut louhovat a pak je scedíme. Čaj z listů pomáhá snižovat hladinu cukru v krvi a používá se jako kloktadlo při zánětech dutiny ústní. Borůvky pomáhají při tlumení nikotinové abstinence tím, že podporují tvorbu dopaminu, který je velmi vhodným doplňkem při odvykacích kůrách kuřáků. Léčivé účinky Borůvky mají mnoho zdraví prospěšných účinků na lidský organismus. Mimo jiné - chrání imunitní systém a tělní buňky před volnými radikály - čistí krev, omlazují, dodávají životní energii - pomáhají při průjmových onemocněních a střevních potížích - působí preventivně proti chřipce, nachlazení, rýmě a infekcím - snižují hladinu cholesterolu a tuku v krvi - napomáhají odvodňování - pomáhají při kožních nemocech - pomáhají při problémech se zažíváním - zbavují organismus jedovatých látek a aktivují látkovou výměnu - mírní mnohé bolesti a zklidňují nervovou soustavu - regenerují oční barvivo - zlepšují funkci lymfatického systému - podporují tvorbu sliznic - působí preventivně proti mnohých nádorovým onemocněním - pomáhají zlepšit vidění při špatných světelných podmínkách Snad jediný nežádoucí účinek je „schopnost“ borůvek velmi intenzivně barvit.  

GRAPEFRUIT nebo také GREP - latinsky Citrus x paradisi, anglicky grapefruit, francouzsky pomélo, německy Grapefruit nebo španělsky limonero - je plod stejnojmenné subtropické dřeviny. Vznikl s největší pravděpodobností přirozenou cestou jako hybrid pomeranče a pomela. Hořký a zdravý… Grapefruit je ovoce s nezaměnitelnou chutí a mnoha velmi příznivými účinky na lidský organismus. Původ a historie Grapefruit má svůj původ na ostrově Barbaros v Karibském moři. Z mnoha citrusových plodů jediný grapefruit pochází z amerického kontinentu. Do Evropy se dostal v druhé polovině 17. století, kdy jen přivezl do Anglie z jedné ze svých objevitelských cest kapitán Shaddock. Grepy se původně pěstovaly jen jako okrasné rostliny, plody se začaly konzumovat až v 19. století. Současnost Grapefruity se v současné době pěstují především v Brazílii, Izraeli, Turecku a Španělsku, v Americe v Texasu, Kalifornii a na Floridě. V Evropě jsou nejvíce k dostání plody ze Španělska, ale ty nedosahují takových kvalit jako grepy z oblastí více na jih. Do České republiky se mimo španělské produkce dovážejí i grepy z Turecka, Argentiny, Jihoafrické republiky nebo Hondurasu. Vzhled, chuť, vůně… Grep je citrusové ovoce větší než pomeranč a menší než pomelo. Plody jsou pevné, kulaté nebo mírně zploštělé, mají většinou žlutou, někdy narůžovělou nebo i zelenou slupku. Dužina je rozdělena na díly a její barva může být podle odrůdy bílá, žlutá, růžová nebo červená. Díly jsou od sebe odděleny tenkou slupkou, která je hořká. Grapefruity jsou velmi šťavnaté. Původní chuť byla hořkokyselá, šlechtěním se ale podařilo vypěstovat i plody sladší. Nejsladší grepy mají dužinu červenou. Stromy dosahují výšky 5 až 6 metrů, známé jsou ale i rostliny s výškou 13 až 15 metrů. Mají tmavě zelené listy, dlouhé až 1,5 metru, které jsou úzké a neopadávají. Květy mají 5 okvětních lístků a jsou velké okolo 5 centimetrů. Strom ročně rodí až 700 kusů plodů. Odrůdy Grapefruit má mnoho odrůd, které se rozdělují podle barvy dužiny na bílé, žluté, oranžové a růžové. Grepy s bílou dužinou nejsou chuťově nějak výrazné, červené jsou chuťově podstatně lepší. Jemnou, sladce trpkou a velmi příjemnou chuť mají grepy s růžovou dužinou. Pro potřeby trhu je podstatná i země původu, protože například grepy ze Středomoří nejsou tak chutné, jako plody z oblastí s teplejším klimatem. Grepy totiž na rozdíl od jiných citrusových plodů potřebují více slunce a tepla. Star Ruby je jedna z nejznámějších původních odrůd, která se pěstuje na různých místech planety, ale právě vzhledem k rozdílným podmínkám se plody z různých zemí od sebe liší. Kůra je poměrně tenká a má výraznou červenou pigmentaci, dužnina je červená. Ve Španělsku plody dorůstají do značné velikosti a váží až 1 kilogram, z Turecka jsou plody té samé odrůdy menší. Chuťově jsou ale téměř stejné, mají typickou nahořklou příchuť. Středně velké, ale šťavnatější s rudou dužinou, vyšší sladkostí a potlačenou hořkou chutí jsou plody této odrůdy z Argentiny. Vynikající jsou i Star Ruby z JAR, Kalifornie a Texasu Nejlepší plody odrůdy Star Ruby pocházejí z Hondurasu. Jsou velké, slupka má nazelenalou barvu, ale uvnitř jsou velmi šťavnaté, rudě červené a především lahodně sladké bez stopy hořkosti. Posledním šlechtitelským úspěchem je odrůda Star Ruby, kterou lze konzumovat stejně jako pomeranče hned po oloupání vnější slupky. U této odrůdy není nutné odstraňovat tenké slupky mezi jednotlivými dílky, které jsou nahořklé, protože u těchto plodů je velmi tenká. Marsh je jedna z nejvíce významných odrůd na trhu s grapefruity. Vypěstována byla poprvé v roce 1850 na Floridě. Plody jsou středně velké až velké, velmi šťavnaté. Mají tuhou, hladkou kůru, která se dobře se loupe a má světle žlutou barvu s hnědorůžovými skvrnkami Dužnina je žlutá až žlutohnědá, měkká a poměrně jemná, má málo jader nebo je i zcela bez nich. Tyto grepy jsou velmi chutné a příjemně voňavé. Pěstují se nejvíce v Kalifornii, Texasu, Arizoně, Austrálii, Izraeli a Indii. Z této odrůdy byly později vyšlechtěny grepy Frost Marsh, Ruby, Thomson, Redblush a Miami, které mají pochopitelně podobné vzhledové i chuťové vlastnosti a odlišují se především velikostí a mírně i zbarvením. Duncan je velmi stará středně raná a velmi úrodná odrůda, která se pěstuje od roku 1830 zejména na Floridě, ale v současnosti i v mnoha jiných zemích. Plody jsou středně velké až větší, dužnina je bledě žlutá až žlutohnědá a velmi šťavnatá. Má typickou grapefruitovou chuť, patří mezi nejšťavnatější a nejsladší druhy. Používá se především na výrobu šťáv. Deep Sweet je odrůda s výrazným aroma a chutí, ale je výjimečná i v množství plodů vypěstovaných na jednom stromě. Tyto grepy se můžou pěstovat uvnitř i venku a setkáme se s nimi snad ve všech oblastech, kde se produkci grapefruitů věnují. Jsou hodně šťavnaté a velmi sladké, a i když mají typickou chuť, je u nich hořkost díky šlechtění potlačena na minimum. Rio Red má středně velké plody s hladkou a velmi dobře loupatelnou kůrou, která je mnohem tenčí než u ostatních odrůd. Dužnina je sytě červená a má vysoký obsah rozpustných solí a cukrů a méně kyselin než jiné grepy. Pěstuje se především v Texasu a na Floridě. Redblush se pěstuje nejvíce na Floridě a v Texasu, ale i v mnoha dalších zemích. Kůra má zelenou barvu, při komerčním pěstování se pro zlepšení zabarvení používá etylén. Roubují se na podnoží pomeranče a takto vypěstované plody jsou sladší. Proti jiným odrůdám má o 3 až 4 roky kratší životnost a od jejího pěstování se začíná v Americe opouštět a nahrazují ji grepy Rio Red. V Austrálii je naopak stále víc oblíbenější a také žádanější odrůda Cant, která vznikla vyšlechtěním z Redblush. Od původní odrůdy se odlišuje jen velmi málo, ale i tak jsou její vzhledové i chuťové vlastnosti vzhledem ke klimatickým podmínkám lepší než u plodů vypěstovaných v Americe. Ruby Red je odrůda s růžovou dužinou, která se pěstuje především v jižní Africe. Dužnina těchto grepů má lákavou růžovou barvu, plody jsou velmi šťavnaté, chuťově svěží, jemné a příjemně sladce trpké. Zdraví a vitamíny Grapefruity ve své dužnině obsahují velmi mnoho různých zdraví prospěšných látek. Najdeme v nich vitamín C, B1 a K, dále typicky hořký glykosid naringin a také kyselinu galakturonickou, která rozpouští vápenaté usazeniny v cévách a snižuje obsah cholesterolu v krvi. Růžový grep má ještě navíc vyšší množství bsah pektinu, který snižuje hladinu tuků v krvi a je prevencí proti rakovině žaludku, slinivky a střev. Pektin je ve vláknině, která tvoří dužninu grepu a také v bílé vrstbetakarotenu, který se v těle přeměňuje na vitamín A. V grepech jsou také přírodní flavonoidy. Ty zlepšují proudění krve a mají antioxidační a antikarcinogenní účinky. V plodech grepů najdeme ivelké množství draslíku, vápník, fosfor, hořčík a železo, malé množství sacharidů, proteiny a limonoidy. Limonoidy jsou základem citrusových plodů, které jsou blahé především na limonoid limoten, který tomuto ovoci dává hořkou chuť a má významné protikarcinogenní účinky. Grapefruity díky vitamínu C, pektinu a flavonoidům významně zvyšují obranyschopnost organismu, zlepšují krevní oběh a snižují hladinu cholesterolu v krvi. Při jejich časté konzumaci se snižuje i riziko rakoviny plic a orgánů trávicího ústrojí, nejvhodnější jsou v tomto případě grepy s růžovou a oranžovou dužninou. Vysoký obsah vitamínu C a flavonoidů posiluje imunitní systém člověka. Pro velmi dobré čistící a detoxikační vlastnosti jsou grepy také vhodným doplňkem při redukčních dietách. Grepy pomáhají i při zvýšeném výskytu kyseliny močové v lidském těle, který se projevuje v podobě dny, dnové artritidy, ledvinových kamenů apod. vypití sklenice grapefruitové šťávy každý den ráno nalačno stimuluje detoxikační schopnosti organismu, především jater. Velmi silné antibiotické účinky mají i semínka grepů. Obsahují široký komplex antibiotických a fungicidních látek, a jejich extrakt pomáhá proti různým druhům bakterií, virů a plísní. Extrakt zklidňuje žaludek i trávící ústrojí, zmírňuje problémy s nadýmáním, průjmem a zácpou. Potlačuje některé infekce dutin, nosohltanu, průdušek, uší i močových cest. Podle posledních zjištění je účinný až proti více než 800 různým druhů bakterií a virů, které proti němu nezískávají odolnost jako u průmyslových antibiotik. Použití grepů v gastronomii Grapefruity mají podobné složení, jako ostatní citrusové plody a také podobné využití. Dužnina se celosvětově nejvíce používá v studené kuchyni pro přípravu ovocných, sladkých i pikantních salátů a také k zdobení dezertů, konzumuje se ale samozřejmě i samostatně. Šťáva je vynikající přísada do míchaných nápojů, pije se i samostatně jako lahodný vychlazený osvěžující nápoj. Velká část sklizených plodů se zpracovává na džusy a koncentrát. Hořkou chuť grepů je možné zmírnit použitím cukru, ale je nutné cukr použít jen v malém množství. Kombinace grepu s cukrem totiž v žaludku vyvolává kvasné procesy. Zdravější a i chutnější je použití medu. Grepy se využívají také ve farmaceutickém průmyslu především při výrobě různých doplňků stravy. Z jader plodů se vyrábí extrakt, který má velké antibiotické účinky. Příprava grapefruitu před použitím Nejjednodušší je důkladně studenou vodou omytý grep rozkrojit a pak malým úzkým špičatým nožem vyříznout jednotlivé dílky. Existují i speciální lžičky na grepy, kterými z rozkrojeného plodu vybíráme dužninu. Šťávu z grepu snadněji vymačkáme, když ho pod dlaní poválíme na rovné ploše. Víc šťávy získáme, pokud grep dáme na několik - maximálně ale 10 - vteřin do mikrovlnné trouby. Pokud se nám šťáva zdá příliš hořká, můžeme ji přisladit medem. Cukr není vhodný, protože šťáva v kombinaci s ním v žaludku kvasí. Jak a podle čeho vybírat Při koupi grepů je dobré se zajímat o místo původu a datum sklizně. Nejsladší plody pocházejí z teplých jižních oblastí a mají červenou dužinu. V žádném případě nekupujeme plody příliš měkké, omačkané nebo nahnilé. Pokud chceme koupit grapefruit, který nemá typickou nahořklou chuť, pak je zde vyšlechtěná nová odrůda sweet, u které je právě hořkost potlačena na minimum. Spotřeba, zrání, skladování Zralé grepy se poměrně rychle kazí, ale pokud se uskladní při teplotě cca 5°C a šetrně se s nimi zachází, vydrží až 12 týdnů. Rozkrojený grep je nejlépe ihned nebo co nejrychleji spotřebovat, můžeme ho krátce skladovat zabalený do potravinářské fólie. Zajímavosti Hořká složka grepů podporuje trávení a chuť k jídlu, zároveň potlačuje chuť na sladké a jeho konzumace se doporučuje při dietách. Protože v plodech obsažené látky snižují hladinu cukru v krvi, je grep vhodný pro diabetiky. Grapefruity je dobré jíst celé - tedy i s bílou vrstvou, která je těsně pod kůrou a mezi jednotlivými dílky, protože tam je nejvíce vlákniny, bohaté na důležitý pektin. Šťáva z grepů je lahodný nápoj, a navíc se svými léčebnými a výživovými vlastnostmi vyrovná šťávě citronové nebo pomerančové. Velmi chutná je slazená medem. Teplý grepový nápoj při nachlazení - v poměru 1 : 1 se smíchá zelený čaj s vymačkanou šťáva z 1 grepu a podle chuti se přidá med. Nápoj se pije horký. Grapefruitová kúra je velmi účinná ozdravující metoda pro celkové posílení organismu. Konzumuje se buď dužnina nebo se pije šťáva. Kúra trvá dva týdny. První den před snídaní se vypije šťáva nebo sní dužnina z jednoho grepu. Každý další se použije o jeden grep víc až do celkového počtu pěti plodů. Pak se zase opačně jejich množství snižuje a posledních pět dní se pije opět jen šťáva nebo konzumuje dužnina z jednoho grepu. Semínka grepů mají podle posledních výzkumů velké antibiotické vlastnosti. Působí proti přibližně 800 kmenům různých bakterií, virů a parazitů. Extrakt ze semínek zároveň nijak neoslabuje imunitu, není toxický a bakterie proti němu nezískávají odolnost jako u běžných antibiotik. Léčivé účinky Grapefruit - posiluje obranyschopnost organismu - posiluje kardiovaskulární systém, zlepšuje krevní oběh, ředí krev - snižuje hladinu cholesterolu a cukru v krvi - působí jako prevence rakoviny, zvláště rakoviny plic a žaludku - má velké detoxikační a protizánětlivé účinky - pomáhá při trávících a střevních potížích - chrání dýchací cesty, uši a ústní dutinu před infekcí - zmírňuje příznaky gynekologických problémů - ulehčuje od obtíží spojených s křečovými žílami a revmatismem - napomáhá při léčbě alergií, astmatu a ekzémů - urychluje látkovou výměnu a proto se užívá při odtučňovacích dietách Grepy můžou mít i nežádoucí účinky, pokud se jejich hořkou chuť pokusíme potlačit větším množstvím cukru - v takovém případě totiž v žaludku kvasí. Grepová šťáva také mívá nežádoucí interakci ve spojení s některými léky, proto je dobré si při současné konzumaci grepů a používání léků přečíst příbalový leták u léčiv nebo se poradit s lékařem.  

LIČI ČÍNSKÉ – latinsky Litchi chinensis, anglicky lychee nebo litchee, francouzsky litchi, případně cérise de la Chine, německy Litchi a Litschi se v Číně považuje za jeden z nejvíce ušlechtilých druhů ovoce. Jemné aroma i chuť Liči čínské je známé spíš jen pod zkráceným názvem liči. Je považováno za ovoce s nejjemnější chutí i vůní. Nejvíce chutná čerstvé, ale používá se i do některých speciálních asijských jídel. Původ a historie Liči čínské je velmi starý druh ovoce, které pochází z Asie, Číny a Indočíny. Do dalších oblastí světa a tedy i do Evropy se liči dostalo až v nedávné době především díky vzrůstající oblíbenosti asijské kuchyně. I jeho pěstování vyžaduje poměrně specifické podmínky a musí se do většiny zemí dovážet. Současnost V současnosti se liči pěstuje v oblastech subtropického pásma, především v jihovýchodní Asii, v Indii a na Srí Lance. Některé odrůdy se pěstují i v jižní Africe a na Madagaskaru, v Brazílii, na Havaji a v USA na Floridě. V Evropě se liči vzhledem ke klimatickým podmínkám pěstovat nedá. Liči roste zejména podél toků velkých řek v hluboké naplavené půdě. Nejvíce se mu daří v místech, kde je mokré a teplé léto a zima chladná a suchá. Teplota ale nesmí klesnout pod bod mrazu. Čerstvé plody se sice někdy v obchodech v Evropě i v USA objevují, ale nejvíce se liči prodává konzervované. Koupit ho je možné hlavně v tzv. asijských obchodech, ale v nabídce ho v poslední době mají už i supermarkety. Je nezbytnou součástí některých jídel asijské kuchyně Vzhled, chuť, vůně… Plody liči čínské mají jahodově červenou, narůžovělou nebo oranžovou barvu, některé odrůdy mají jemný zelený odstín. Jsou oválné nebo kulaté, několik odrůd má srdcovitý tvar. Průměr plodů je okolo 2,5 centimetru, délka až 4 centimetry, povrch má mnoho malých výstupků. Slupka je tenká, pevná a křehká, má povrch s mnoha výstupky a ze zralého plodu jde snadno oloupat. Uvnitř plodu je lesklé tvrdé a nejedlé semeno velikosti fazole, kolem kterého je dužina - tzv. míšek, od kterého se semeno lehce oddělí. Dužina má slonově bílou, narůžovělou nebo namodralou barvu, je velmi šťavnatá a příjemně aromatická, má lehce nakyslou chuť. Větší obsah dužiny, která je navíc i kvalitnější, mají plody se zakrslým semenem. Plody se ze stromů sklízí bambusovými tyčemi. Stromy dorůstají do výšky 15 až 20 metrů, ale pro snadnější sběr ovoce se prořezávají na výšku 6 až 10 metrů. Dožívají se věku přes 200 let, jsou stále zelené. Listy jsou kožovité, mladé mají načervenalou barvu, starší jsou na horní straně tmavě zelené a na spodní šedozelené. Zdraví a vitamíny Liči obsahuje velmi vyrovnaný komplex mnoha látek, které mají příznivý vliv na lidský organismus. V plodech je velký obsah vody, ale především bílkoviny, zdravé tuky a mastné kyseliny, přírodní cukry, vláknina, vitamín C a stopové prvky mnoha důležitých látek. V staré i současné čínské medicíně se dužina liči využívá především k léčbě kašle, žaludečních vředů, mnoha druhů nádorů a zvětšených žláz. Pecky mají analgetické účinky. Slupky se především v Indii používají na přípravu čaje, který působí proti průjmům a bolestem. V USA v současné době probíhají rozsáhlé laboratorní zkoumání a pokusy, zda výluhy z kůry, kořenů a květů mohou pomáhat při léčení některých nádorů. Druhy a odrůdy V oblastech, kde se liči pěstuje, roste několik desítek různých druhů, v Číně jich odborníci uvádějí patnáct. Jednotlivé druhy se od sebe odlišují především velikostí a tvarem, dále pak barvou slupky i dužiny. Chuťově se od sebe příliš neliší. Liči se rozděluje na tři základní poddruhy, které vznikly v jednotlivých regionech pěstování - Litchi chinensis Sonnerat subsp. chinensis - Litchi chinensis Sonnerat subsp. philippinensis Leenhouts - Litchi chinensis Sonnerat subsp. javensis Leenhouts Jednotlivé odrůdy zatím nejsou přesně popsány. Použití liči v gastronomii Dužina plodů ličise konzumuje čerstvá, kompotovaná nebo sušená. Čerstvé liči má přirozenou barvu a dobrou kvalitu maximálně 5 dnů po sklizni, a proto se většinou kompotuje nebo suší. Kompotované liči je oloupané, nálev má sladkou chuť a obsahuje kyselinu vinnou a citronovou. Velmi chutná jsou i oloupaná liči nakládaná do cukru, která jsou čínskou a indickou specialitou. Na sušení se plody neloupou. Před sušením se blanšírují a pak ještě namáčí do disiřičitanu draselného a kyseliny citronové, pak se teprve usuší na slunci nebo v elektrických sušárnách. Sušeným plodům se říká čínské švestky, konzervované plody se někdy nazývají čínské jahody nebo jablka. V Asii je sušené liči velmi oblíbené, jeho trvanlivost je 1 rok. Před konzumací čerstvého liči se slupka s drsným povrchem musí konzumací oloupat – konzumuje se pouze dužnina s velmi lahodnou chutí. V studené kuchyni se plátky dužiny servírují jako chutný dezert, kousky se přidávají do zmrzlinových a ovocných pohárů. Ze šťávy se připravují koktejly. V teplé kuchyni je liči dušené na másle a pomerančovém likéru vynikající náplní do palačinek, nebo i jako příloha k masům a rybám. Liči se nesmí vařit, protože pak má dužina houbovitou konzistenci. Spotřeba, zrání, skladování Liči zraje od července do října, dozrává přibližně 100 dní po odkvětu stromů. Zralé plody jsou pevné, slupka z nich jde snadno oloupat. Přezrálé plody mají hnědou dužinu. Liči je možné skladovat v chladnu maximálně 5 dní po sklizni, a proto je potřeba při případném nákupu čerstvých plodů dávat pozor na datum sklizně. Sušené liči je možné skladovat až jeden rok. Léčivé účinky Liči čínské má mnoho pozitivních účinků na zdraví člověka. Dužina - podporuje léčbu kašle - pomáhá při léčení žaludečních vředů - působí proti mnoha druhům nádorů - je účinná při léčbě zvětšených žláz. Pecky mají analgetické účinky. Slupky se na přípravu čaje proti průjmům a bolestem. Při konzumaci kvalitních čerstvých, sušených nebo kompotovaných plodů liči zatím nebyly prokázány žádné nežádoucí účinky. Pokud by se ovšem konzumovaly plody přezrálé, mohou se objevit příznaky lehké nevolnosti nebo průjmu – to je ale při konzumaci jakéhokoliv nekvalitního ovoce běžné.