Kategorie gastroslovníku

KOPŘIVA DVOUDOMÁ – latinsky Urtica dioica je u nás velmi rozšířená bylina, je velmi nenápadná, ale velmi zdravá. Žahavá, zdravá a chutná Kopřivu často vnímáme jako nepříjemný plevel, který nám ztrpčuje život svou žahavostí. Ona nám však má, co nabídnout. Použít ji můžeme v kuchyni, ale i jako lék. Původ, historie a výskyt Původně se kopřiva vyskytovala po celé Evropě, v náplavových lužních lesích a na vlhčích humózních lesních půdách podél vodních toků. Dnes je rozšířena jako vytrvalý plevel téměř po celém světě. Naxhází se okolo lidských sídlišť, podél znečištěných vodních toků, na rumištích, navážkách, příkopech, u cest a plotů a zemědělských objektů. Vzhled, chuť a vůně… Běžně dorůstá výšky 50–150 cm. Přímé lodyhy se nevětví a přilehají na ně řapíkaté listy. Celá rostlina je pokryta žahavými chloupky, které obsahují histamin. Zdraví a vitamíny Listy obsahují množství chlorofylu, asi 15 % minerálních látek, z nichž důležitý je zejména hořčík, dále karotenoidy, flavonoidy, organické kyseliny, histamin a serotonin, sacharidy, vitamíny B2 a C, aminokyseliny, glukoniny, třísloviny, fytoncidy, kyseliny šťavelovou, mravenčí, octovou, pantotenovou (B6), křemičitou a další látky. Použití kopřivy v gastronomii Mladé lístky kopřivy přidáváme do teplých pokrmů a do salátů. Je vhodná k výrobě špenátu, k okořenění jarní polévky. Přidává se též do velikonoční nádivky či jako příloha k masu. Existují také kopřivová piva. Kopřivový čaj pročišťuje organismus. Sklizeň a uchovávání Listy se používají čerstvé nebo sušené. Můžeme je i zmrazit. Léčivé účinky - používá se při nemocech kloubů a krvácení z dásní - pomáhá při chudokrevnosti (anémie) - pomáhá při onemocnění bronchitidou - pomáhá při cukrovce, akné, nežidech a vyrážce - posiluje cévní systém - pročišťuje krev - zbavuje stresu - podporuje tvorbu mateřského mléka

Kuskus je spařená a do Malých kuliček tvarovaná krupice z pšenice, ječmene nebo prosa. Vzhledem, chutí i možnostmi použití je velmi podobný bulguru, zásadní rozdíl je v tom, že se jedná o krupky a ne krupici. Při výrobě tradičním způsobem se krupice nejdříve rozprostře, v některých případech se popráší moukou a postříká slanou vodou tak, aby povrch byl jen mírně vlhký a utvořily se hrudky. Ty se pak ručně mezi dlaněmi rozdrolí na v průměru přibližně milimetrové kuličky, schnoucí krupice se postupem času spojí a vytvoří charakteristická zrníčka. V závěru se kuskus suší na přímém slunci a pak díky tomu vydrží i velmi dlouhé uskladnění. V Tunisku se barví pomocí dýně na oranžovo, v Alžírsku šafránem na žluto. V současnosti se kuskus vyrábí i průmyslově jako sušený instanční, který nabobtná v horké vodě, které musí být stejné množství. Při přípravě se kuskus nevaří, ale pouze zalévá osolenou vařící vodou, vývarem, omáčkami a dalšími tekutinami podle různých receptů. Je vhodný jako příloha k slaným jídlům, může se ale konzumovat různě ochucený i samostatně smíchaný například s masem, zeleninou nebo kořením. Tradiční příprava kuskusu probíhá v tzv. Couscousière Ze spodního hrnce, v kterém se vaří nebo dusí zelenina, maso a ostatní ingredience stoupá pára do horního hrnce, v kterém je kuskus. Ten se v průběhu přípravy několikrát sundá z tepelného zdroje, nechá nakypět a pak opět vrátí zpět na spodní část. Na závěr se kuskussmíchá s máslem nebo olivovým olejem. Kuskus je hlavní ingrediencí mnoha jídel se zeleninou, vynikající jsou například rajčata, mrkev, dýně, cuketa nebo i zelí. Používají se i různé druhy masa, nejčastěji drůbeží, hovězí, jehněčí a také ryby. Typickým kořením pro kuskus je ras el-Hanout, pro ostřejší jídla se používá harissa nebo i chilli. Studený kuskus se servíruje například jako salát s mořskými plody nebo se používá na přípravu tradičního taboulé. Konzumuje se i na sladko s mlékem, medem, rozinkami nebo mandlemi. V arabské, izraelské, tuniské a marocké kuchyni se kuskus servíruje s masovo zeleninovou směsí

KUSTOVNICE – latinsky Lycium, též známá jako Goji. Tato rostlina patří mezi klenoty čínské medicíny. Harmonizuje činnost jater a ledvin. Její bobule jsou užívány jako omlazující ovoce. Zázračné bobule V tradiční čínské medicíně je považována za naprosto nepostradatelný potravinový doplněk. Konzumuje se sušená a zakoupit ji můžete v obchodech se zdravou výživou. Původ a výskyt Rostlina je rozšířena v mírných a subtropických oblastech. Kustovnice cizí je pěstována v České republice jako okrasná rostlina a v teplejších oblastech zdomácněla. Používá se mimo jiné k ozelenění ploch kolem dálnic. V Evropě rostou celkem 4 původní druhy kustovnice. Některé cizokrajné kustovnice v Evropě zplaňují. Vzhled, chuť a vůně… Kustovnice je keř s drobnými listy a málo nápadnými květy. Plody kustovnice se někdy nazývají také Goji. Bobule jsou kulovité až podlouhlé, červené, žluté, oranžové nebo černé, se zbytky vytrvalého kalicha. Vzhledem se nápadně podobá šípku, sušená pak vypadá jako větší červené borůvky. Chuť plodů je však sladší než šípek a bez kyselého dozvuku. Odrůdy kustovnice bledá (Lycium pallidum) kustovnice čínská (Lycium chinense) kustovnice cizí (Lycium barbarum, syn. L. halimifolium) kustovnice evropská (Lycium europaeum) kustovnice ruténská (Lycium ruthenicum) Zdraví a vitamíny Kustovnice obsahuje vitamíny C, B1, B2, B6 a E. Kromě toho je zdrojem celé řady zdraví prospěšných látek. Obsahuje betakaroten, aktivní polysacharidy, důležité aminokyseliny, včetně esenciálních aminokyselin, a mnoho důležitých stopových prvků (např. zinek, selen, železo, vápník atd.). Použití kustovnice v gastronomii Semínka se konzumují samotná, můžeme je přidávat do ovesných vloček. Léčivé účinky - harmonizuje činnost jater a ledvin - zprůchodňuje a uvolňuje energetické blokády v jaterních a ledvinových meridiánech - posiluje obranyschopnost a imunitu organismu - zlepšuje krvetvorbu - má vliv na snižování krevního tlaku - působí proti astmatu a některým druhům alergií - podporuje sexuální funkce - omezuje rozšiřování lupénky a dalších kožních onemocnění - posiluje zrak - uklidňuje podrážděné oči

Lebeda zahradní je bylina pocházející ze Střední Asie. V kuchyni ji připravujeme stejným způsobem jako špenát. Mladé lístky lebedy můžeme přidávat do polévek nebo do salátů. Na rozdíl od špenátu má lebeda menší obsah kyseliny šťavelové.

Lékořice patří mezi léčivé byliny. Její kořen obsahuje glykosid glycyrrhizin, který působí jako kortizon. Lékořice je k dostání v podobě pastilek nebo pendreků. Nesmí se však konzumovat ve velkém množství.

Lotos je exotická vodní rostlina. Jeho oddenky, semena a květní lůžka se dají jíst a mají léčivé účinky. Lotos lze uvařit, usmažit, naložit do sirupu nebo kompotovat. Ze sušeného lotosu se připravuje čaj.