Méně známé druhy ovoce

0 0

Naštěstí existují druhy ovoce, které dnes už nejsou tak známé a rozšířené, ale chutnají skvěle a povznesou vaše dezerty na zcela novou úroveň. A samozřejmě se dají také zavařovat, takže si jejich skvělou chuť můžete užít třeba i o Vánocích.

Kde najít nezvyklé plody?

Stromy a keře, které si dnes představíme, již dávno nejsou běžně pěstované. Dříve se ale hojně vysazovaly nebo rostly divoce, a proto dnes můžete spojit rodinný výlet se sběrem ovoce. Vhodné rostliny můžete najít v lesích, parcích nebo starých, již nevyužívaných sadech – než se ale rozhodnete plody utrhnout, ujistěte se, že je sběr v dané lokalitě povolen. Zkontaktujte majitele nebo se informujte na obecním úřadě. Mapu s ověřenými stanovištěmi můžete nalézt na webových stránkách iniciativy Na ovoce.
Pokud byste rádi měli některou z níže přestavených rostlin na své vlastní zahrádce, není problém ji zakoupit a vysadit. Pátrejte ale spíše ve specializovaných prodejnách ovocných stromků, v běžných hobby marketech tyto méně obvyklé druhy nejspíš neseženete.

Arónie

Arónie, černý jeřáb nebo také temnoplodec černoplodý je až dvoumetrový keř s vroubkovanými listy. Pochází z Ameriky, ale v ještě minulém století byl hojně vysazován v českých zahradách a sadech, a to hned ze dvou důvodů. Jednak je tato rostlina vysoce dekorativní – kvete překrásnými bílými okolíky a její listy se na podzim zbarvují do oranžova a červena. Ještě zajímavější jsou ale její temně fialové až černé plody. Ty mají příznivý vliv na srdce a krevní ověh, vyrovnávají krevní tlak i hladinu cholesterolu. Zpevňují cévy, pomáhají při cukrovce a chudokrevnosti a celkově posilují organismus a imunitní systém.

Na plody arónie si teď musíte ještě chvíli počkat, dozrávají během září. Nejzdravější jsou samozřejmě syrové, ale jsou hodně trpké, takže doporučujeme spíše jejich tepelnou úpravu, anebo vylisování šťávy a smíchání např. s jablečným moštem, který trpkou chuť arónie vyváží. Z tohoto druhu ovoce se s oblibou připravují džemy a sirupy, ale také kompoty a povidla. Za pozornost stojí rovněž víno a likéry z černého jeřábu. Jejich příprava je trochu náročnější, ale získáte chutný a zdraví prospěšný alkoholický nápoj, který v obchodě stěží koupíte.

Dřín

Tento až třímetrový keř patří k našim původním, přirozeně se vyskytujícím ovocným dřevinám. Má ale rád teplejší podnebí, a tak roste zpravidla jen na střední a jižní Moravě a na severu a severozápadě Čech. Z důvodu nepočetného výskytu je u nás zákonem chráněný, proto obzvláště dbejte na to, abyste při sběru rostlinu nijak nepoškodili. Dřín, nebo jiným názvem svída, kvete na jaře žlutými květy a v srpnu nebo září nás potěší krásnými a léčivými plody. Ty jsou drobné, lesklé, jasně červené nebo rudé a svým tvarem připomínají olivu. Jedná se o peckovičky a na jednom keři se jich za sezónu urodí asi 25 až 30 kg.

Plody dřínu – dřínky – je možné konzumovat zasyrova a lisovat z nich šťávu, ale také zavařovat. Oblíbené jsou marmelády a džemy, děti jistě ocení dřínový sirup na výrobu domácí limonády. Při zpracování je třeba zbavit se pecek – jednoduše celé plody vložte do hrnce, podlijte trochou vody a povařte, poté je propasírujte přes síto a v případě potřeby dužninu ještě promixujte. Dřínky jsou poměrně kyselé, nemusíte se tedy bát přidat víc cukru. Z tohoto ovoce získáte skvělou marmeládu na linecké cukroví, místo té rybízové. Tím to ale zdaleka nekončí. Pokud máte dost trpělivosti, můžete si zkusit vyrobit kandované dřínky. Každý plod je potřeba rozříznout a vyjmout pecku, poloviny ovoce se pak vloží do hrnce s cukrem a trochou vody (vody dejte jen tolik, aby se všechen cukr rozpustil, aniž by však začal karamelizovat) a dlouho vaří na mírném plameni. Výsledkem jsou sladké, jemně nakyslé „bonbonky“, které si zamilujete. A vaše děti zrovna tak!

A máme pro vás ještě jeden tip – dřínky naslano. Uvedli jsme, že plody svídy svým tvarem připomínají olivy, ale ony tak mohou i chutnat! Stačí je vsypat do zavařovací sklenice, zalít horkým solným roztokem (4 lžíce soli na 1 l vody) a povrch zakápnout olivovým olejem. Sklenice ihned uzavřete a nechte na temném místě alespoň měsíc odležet.

Moruše

Jistě jste už slyšeli o nočním motýlu bourci morušovém. Ale znáte také morušovník? Tato rostlina roste buď jako keř, nebo jako až dvacetimetrový strom. Ten se může dožít skutečně požehnaného věku, na Moravě rostou exempláře staré i 200 let! Z toho se může zdát, že je morušovník u nás původním druhem, avšak není tomu tak. Z Asie byl přivezen už před dlouhými stoletími a s oblibou se u nás vysazoval, a to zejména v teplejších oblastech, kde se mu obzvlášť daří.