Gastroslovník

Zde najdete snad úplně vše o nejrůznějších potravinách a surovinách - ovoci, zelenině, masu, rybách, luštěninách atd. Nechybí ani jednoduché vysvětlení různých kuchařských výrazů nebo gastronomických názvů postupů. V tomto rozsáhlém gastronomickém slovníku najdete požadované informace nejen podle abecedy, ale i pomocí fulltextového vyhledávání. Pro ještě jednodušší a rychlejší hledání lze využít i jednotlivé kategorie.

Hřib hnědorůžový

Patří do skupiny hřibovitých, doba výskytu je od července do září. Klobouk hřibu hnědorůžového je 45-120mm široký, hladký, suchý. Zbarvený je hnědočerveně až sytě červeně, vzácně s olivovým nádechem, ve stáří místy žloutne. Rourky a póry jsou nejdříve světle žluté, potom sírově až citronově žluté. Po poranění modrají. Třeň o rozměrech 50-150x20-50mm je v mládí hlízovitý, ve stáří až válcovitý, nahoře citronově žlutý se žlutou síťkou. Směrem k…

Hřib horský

Patří do skupiny hřibovitých, doba výskytu je od července do října. Hřib horský je podobný hřibu přívěskatému. Liší se menšími plodnicemi se žlutými až olivovými rourkami a póry, které po otlačení nemění barvu. Hřib horský roste vzácně, jen v jehličnatých lesích, zejména pod smrky a jedlemi. Vyskytuje se ve vyšších polohách na kyselých půdách.

Hřib kaštanový

Patří do skupiny hřibovitých, doba výskytu je od června do října. Klobouk hřibu kaštanového je 50-100mm široký, v mládí jemně plstnatý. Zbarvený je žlutohnědě, červenohnědě až kaštanově hnědě. Rourky a póry jsou nejdříve bílé, později zažloutlé. Třeň o rozměrech 30-80x8-25mm je kyjovitý nebo válcovitý, křehký, zbarvený stejně jako klobouk. Na řezu je komůrkatý až úplně dutý. Dužnina je bílá, na řezu nemění barvu. Hřib kaštanový roste nepříliš…

Hřib kavkazský

Patří do skupiny hřibovitých, doba výskytu je od května do října. Hřib kavkazský je velmi podobný hřibu Quéletovu. Liší se zejména povrchem třeně, kde je těsně pod kloboukem síťka, která směrem k bázi přechází v tečkování. Hřib kavkazský roste vzácně, vyskytuje se v listnatých a smíšených lesích především pod duby, buky, habry a jedlemi.

Hřib koloděj

Patří do skupiny hřibovitých, doba výskytu je od června do října. Hřib koloděj je podobný hřibu kováři, je ale světleji zbarvený. Klobouk je žlutohnědý až světle hnědý, často s červeným nebo olivovým nádechem. Na třeni je výrazná síťka z protažených ok zbarvená červenohnědě až žlutočerveně. Hřib koloděj roste velmi hojně ve všech lesích, nejčastěji pod duby, buky, břízami, lipami a habry, vzácněji také pod smrky. Roste i v zahradách. Vyskytuje…

Hřib kovář

Patří do skupiny hřibovitých, doba výskytu je od června do října. Klobouk hřibu kováře je 50-200mm široký, v mládí jemně plstnatý, ve stáří lysý, za vlhka mírně lepkavý. Zbarvený je tmavohnědě, někdy s olivovým nádechem. Rourky jsou žluté až olivově žluté, póry jsou v mládí zbarvené stejně, brzy jsou oranžové až oranžově červené, na okraji klobouku často se žlutavým nádechem. Třeň o rozměrech 50-150x20-40mm je obvykle válcovitý až kyjovitý, na…

Hřib královský

Patří do skupiny hřibovitých, doba výskytu je od června do září. Klobouk hřibu královského je 60-150mm široký, jemně plstnatě vláknitý. Je nafialověle červený až modravě červený, ve stáří vybledající. Rourky a póry jsou citronově žluté až zlatožluté, ve stáří se zelenavým nádechem. Třeň o rozměrech 50-150x15-60mm je obvykle téměř kyjovitý až válcovitý, chromově žlutý, s jemnou síťkou. Dužnina je sytě žlutá, zpravidla na řezu neměnící barvu,…

Hřib modračka

Patří do skupiny hřibovitých, doba výskytu je od května do října. Klobouk hřibu modračky je 40-80mm široký, vyklenutý, ve stáří téměř plochý, jemně plstnatý, za vlhka mírně lepkavý. Zbarvený je šedohnědě, špinavě hnědě až olivově hnědě. Rourky a póry jsou žluté až olivově žluté, na třeni někdy žebernatě protažené. Třeň o rozměrech 40-80x5-20mm je válcovitý, na bázi ztenčený a většinou špičatý. Zbarvený je sytě žlutě až krémově žlutě, na bázi…

Hřib nachovýtrusý

Patří do skupiny hřibovitých, doba výskytu je od srpna do října. Klobouk hřibu nachovýtrusého je 50-150mm široký, jemně plstnatý. Zbarvený je šedohnědě až černohnědě, někdy s olivovým nádechem. Rourky a póry jsou v mládí šedé, později šedohnědé. Póry po dotyku modrozelenají. Třeň o rozměrech 50-120x12-25mm je válcovitý, někdy mírně vřetenovitý, jemně plstnatý. Zbarvený je stejně jako klobouk. Dužnina je bílá až bělavá, na řezu červenající, velmi…

Hřib peprný

Patří do skupiny hřibovitých, doba výskytu je od června do listopadu. Klobouk hřibu peprného je 20-80mm široký, za vlhka mírně slizký, hladký. Zbarvený je okrově hnědavě až červenavě hnědě. Rourky jsou mírně sbíhavé, stejně jako póry zbarvené měďově červeně až hnědočerveně. Třeň o rozměrech 20-70x4-12mm je válcovitý, k bázi ztenčený, lysý. Zbarvený je žlutě až červenohnědě, na bázi se žlutým podhoubím. Dužnina je nažloutlá až špinavě bílá. Má…

Hřib plavý

Patří do skupiny hřibovitých, doba výskytu je od června do září. Klobouk hřibu plavého je 50-250mm široký, obvykle vrásčitý nebo hrbolkatý, plstnatě vláknitý, ojíněný. Zbarvený je plavě hnědě, žlutohnědě, někdy s olivovým nádechem. Po otlačení hnědne. Rourky a póry jsou světle citronové až zlatožluté, ve stáří se zeleným nádechem. Po poranění nemění barvu. Třeň o rozměrech 50-180x20-80mm je břichatý až kyjovitý, zbarvený nažloutle až světle…

Hřib přívěskatý

Patří do skupiny hřibovitých, doba výskytu je od června do října. Klobouk hřibu přívěskatého je 70-200mm široký, jemně plstnatý. V mládí je zbarvený plavě hnědě až žlutohnědě, později až červenohnědě. Rourky a póry jsou citronově žluté až zlatožluté, později hnědožluté. Po poranění modrají. Třeň o rozměrech 50-150x15-50mm je břichatý, potom téměř válcovitý až vřetenovitý, žlutý, s jemnou síťkou, na bázi kuželovitě kořenující, s nádechem hnědé…

Hřib pružný

Patří do skupiny hřibovitých, doba výskytu je od června do října. Klobouk hřibu pružného je 20-70mm široký, za vlhka slizký. Zbarvený je šedorůžově, červeně, červenohnědě až šedohnědě. Rourky jsou brzy svítivě zlatožluté, ve stáří se slabým olivovým nádechem, pružné. Póry jsou zbarvené chromově žlutě. Třeň o rozměrech 25-80x4-20mm je válcovitý, na bázi někdy kořenující. Nahoře je zlatožlutý, směrem k bázi hnědavý až hnědočervený, v horní části…

Hřib Quéletův

Patří do skupiny hřibovitých, doba výskytu je od května do října. Klobouk hřibu Quéletova je 50-150mm široký, jemně plstnatý, ve stáří lysý, za vlhka mírně slizký. Zbarvený je nejdříve okrově hnědě až nahnědle, brzy s oranžovým až cihlově červeným nádechem. Ve stáří vybledá do okrově žluté až hnědavé barvy, někdy je červeně skvrnitý. Rourky jsou citronově žluté až zlatožluté. Póry jsou v mládí olivově nažloutlé, později živě oranžové. Třeň o…

Hřib siný

Patří do skupiny hřibovitých, doba výskytu je od července do října. Klobouk hřibu siného je 50-120mm široký, plstnatý, ve stáří rozpukaný. Zbarvený je slámově žlutě až žlutohnědě. Rourky a póry jsou bílé, později nažloutlé, po poranění modrající. Třeň o rozměrech 40-100x15-30mm je kyjovitý, světle až slámově žlutý, na řezu komůrkatě dutý. Dužnina je bílá, na řezu okamžitě modrající, brzy se odbarvující do špinavě žluté. Hřib siný roste nepříliš…

Hřib skvrnitý

Patří do skupiny hřibovitých, doba výskytu je od června do září. Hřib skvrnitý je velmi podobný hřibu plavému. Liší se zejména mikroskopickou stavbou pokožky klobouku, která se skládá z palisádovitě uspořádaných kyjovitých buněk. Znamená to, že klobouk je na povrchu víceméně lysý, na rozdíl od plstnatého hřibu plavého.

Hřib smrkový

Patří do skupiny hřibovitých, doba výskytu je od června do listopadu. Klobouk hřibu smrkového je 50-300mm široký, v mládí jemně plstnatý, brzy lysý, hladký, často jemně vrásčitý, lesklý, za vlhka mírně slizký. V mládí je zbarvený bíle, potom hnědě až kaštanově hnědě. Rourky a póry jsou nejdříve bílé nebo bělavé, později žluté, nakonec žlutozelené až olivově zelené. Třeň o rozměrech 20-200x15-70mm je zpočátku břichatý, nakonec téměř válcovitý, se…

Hřib vlčí

Patří do skupiny hřibovitých, doba výskytu je od července do října. Klobouk hřibu vlčího je 60-140mm široký, jemně sametový, ve stáří olysávající, suchý. Zbarvený je bělavě až šedě s nádechem do zelené barvy, potom je zelenavý nebo zelenohnědý, s malými červenými skvrnami, na okraji se žlutým odstínem. Rourky jsou žluté, potom okrově žluté. Po poranění modrají stejně jako póry, které jsou nejdříve zbarvené stejně jako rourky, brzy se ale…

Hřib zavalitý

Patří do skupiny hřibovitých, doba výskytu je od června do října. Klobouk hřibu zavalitého je 75-200mm široký, vrásčitý až hrbolkatý, lepkavý. V mládí je zbarvený v různých odstínech žluté a zelené barvy, později je šedohnědý nebo světle žlutohnědý s červenými skvrnami. Rourky jsou žluté, póry zlatožluté, v dospělosti oranžově červené až sytě červené, často žlutě skvrnité, ve stáří až olivově zelené. Třeň o rozměrech 40-150x30-80mm je břichatý…

Hřib žlutý

Patří do skupiny hřibovitých, doba výskytu je od června do října. Klobouk hřibu žlutého je 50-160mm široký, výrazně plstnatý, za vlhka někdy mírně slizký. Zbarvený je sírově až citronově žlutě, později až zelenavě žlutě, někdy s oranžovým nebo červenavým nádechem. Rourky a póry jsou citronově až sírově žluté. Třeň o rozměrech 40-120x25-60mm je obvykle břichatý až kyjovitý, na bázi kuželovitě ztenčený. Zbarvený je stejně jako klobouk nebo…

Hrozinkový ocet

HROZINKOVÝ OCET – někdy známý jako rozinkový ocet se vyrábí z vinných rozinek. Podobně se vyrábí také ocet fíkový, datlový nebo medový. Všechny tyto octy jsou si chuťově podobné. Exotický a sladký… Pro svou chuť a jedinečné aroma je rozinkový ocet využíván zejména v orientální kuchyni. Jeho popularita je nejvyšší především v zemích, jako je jako Turecko, Maroko, Španělsko a Řecko, kde se také nejčastěji vyrábí Vzhled, chuť a vůně… Aroma…

Hroznové víno

HROZNOVÉ VÍNO jsou plody rostliny Réva vinná - latinsky Vitis viniofera, anglicky table frape, francouzsky raisin de table nebo německy Weintraube. Konzumuje se především čerstvé, většina produkce se ale využívá na výrobu nápojů.  Chutné a zdravé jako plod i nápoj… Hroznové víno je po pomerančích druhé nejvíce šlechtěné ovoce na celém světě. Většina sklizně se používá pro výrobu alkoholických i nealkoholických nápojů, i když konzumace v…

Hrudí

Pro vysoký obsah tuku a vaziva vyžaduje hrudí delší tepelnou úpravu. Špička hrudí je nejmasitější, má nejméně kostí, maso je prorostlé a pokryté silnou vrstvou tuku. Střed hrudí obsahuje hrudní kost a maso je více prorostlé a pokryté tukem. Zadní hrudí je plochá část hrudníku, má méně kostí a je libovější. Špička hrudí je vhodná k vaření, maso je po uvaření šťavnaté. Střední část hrudí je vhodná pro přípravu vývaru. Ploché zadní hrudí využíváme…

Hruška

HRUŠKA je plod stromu hrušeň obecná - latinsky Pyrus communis, anglicky pear, francouzsky poire nebo německy Birne- patří k nejstarším druhům ovoce na světě. Šťavnaté, sladké, jemně nakyslé… Hrušky patří mezi druhy ovoce, které člověk zná a konzumuje od dávných dob. Hrušky jsou vynikající syrové, v kompotu i jako šťáva. Původ a historie Hruška pochází s největší pravděpodobností z oblastí západní Číny. První hrušky se v jihovýchodní a…

Humr americký

Humr americký je nejbližším příbuzným humra evropského. Je rozšířený v severozápadním Atlantiku, v celém areálu rozšíření se také intenzivně loví. Od evropských příbuzných se humr americký odlišuje jen málo. Jeho klepeta jsou širší, poznávacím znakem je trn na spodní straně čelního rohu – humr evropský má spodní stranu čelního rohu hladkou. Jedinci dorůstají do délky max. 65cm. Humr americký se běžně dováží do Evropy, chutí se vyrovná humrovi…

Humr evropský

Je rozšířený v severovýchodním Atlantském oceánu, vyskytuje se také ve Středozemním moři. Humr evropský se loví u Britských ostrovů, u pobřeží Norska a západní Francie, ve Středozemním moři probíhá výlov především v chladnějších oblastech. Ve Francii, Španělsku a na Helgolandu  se humři chovají v akvakulturách, produkce většího rozsahu se zatím nezdařila. Humr evropský má velká, široká klepeta. Zbarvení těla je tmavé, částečně modré. Tento druh…

Humr, langusta, krabi, krevety a garnáti

Humr Humr  se tvarem podobá – až na to, že má nestejně silná klepeta – našim velkým rakům. Dosahuje však průměrné délky 20 – 30 cm a váhy 50 – 75 dkg. Ve vzácných případech se vyskytují i velcí humři, kteří váží až 8 kg. Humr se nejdříve dobře okartáčuje ve studené vodě. Ve větším hrnci přivedeme vodu s příslušnou přísadou do varu, a když se kokotem vaří, rychle do ní hodíme živého humra hlavou napřed a přidržíme jej chvilku vařečkou pod vodou.…

Humr novozélandský

Vyskytuje se jen kolem Nového Zélandu, žije v hloubkách od 120 do 700m. Humr novozélandský se od humra severského odlišuje silnějšími ostny na hřbetním krunýři za očima. Obě klepeta jsou na rozdíl od humra severského stejná. Na segmentech zadečku se nacházejí tenké, výrazně červené příčné pruhy, také zbarvení těla je kontrastnější. Humr novozélandský se do Evropy dováží jen mražený. Maso je velmi kvalitní a chutné. Vhodným způsobem tepelné…

Humr severský

Je rozšířený v severovýchodním Atlantském oceánu, vyskytuje se téměř v celém Středozemním moři. Humr severský se loví v Severním moři, u pobřeží Anglie, u atlantského pobřeží Francie, Španělska a Portugalska, ve Středozemním moři a v Jaderském moři. Běžně se v těchto zemích prodává na rybích trzích, ne však živý – je velmi choulostivý. Humr severský je korýš z čeledi humrovitých, ve srovnání s krevetami má ale silně vyvinutou přední část těla.…

Husa

Husa se nechová jen na maso, ale i pro produkci jater a peří. Husy z intenzivního výkrmu dosáhnou přibližně za 15 týdnů 4,5 až 5,5 kilogramu váhy. Při chovu ve výběhu dosáhnou této váhy za dobu dvakrát tak dlouhou. Protože husa je vodní pták, má pod kůží poměrně hodně tuku a tak se většinou peče v troubě nebo griluje, a to nejlépe na roštu, aby tuk mohl odkapávat. Gurmánskou lahůdkou jsou husí játra, která vznikají speciálním způsobem výkrmu,…

počet položek na stránku

Nejhledanější

Nejsou zde žádné hledané položky.

 
×

Přidávat recepty
mohou pouze přihlášení uživatelé.

Stačí se přihlásit nebo registrovat

TOPlist