Gastroslovník

Zde najdete snad úplně vše o nejrůznějších potravinách a surovinách - ovoci, zelenině, masu, rybách, luštěninách atd. Nechybí ani jednoduché vysvětlení různých kuchařských výrazů nebo gastronomických názvů postupů. V tomto rozsáhlém gastronomickém slovníku najdete požadované informace nejen podle abecedy, ale i pomocí fulltextového vyhledávání. Pro ještě jednodušší a rychlejší hledání lze využít i jednotlivé kategorie.

Vše

Ostranka purpurová

Je rozšířená v celém Středozemním moři, představuje vedlejší produkt rybolovu. Ostranka purpurová má poměrně vysokou věžovitou ulitu, hnědě zbarvenou. Na každém závitu jsou dva tmavohnědé spirálovité pruhy. Povrch ulity je pokrytý výrůstky a krátkými, tupými ostny. Maso tohoto druhu plžů bývá tužší, vhodným způsobem tepelné úpravy je proto vaření. Maso potom chutná skvěle.

Ostropestřec mariánský

Ostropestřec je bylina vzhledem připomínající obyčejný bodlák. Má příznivé účinky na játra, k dostání je celá řada preparátů. Můžeme konzumovat přímo semínka, umletá nebo umixovaná. Vzniklý prášek užíváme jen v malém množství. Vyrábí se také olej, lze jej přidáváat do salátů.

Ostrorep obrovský

Ostrorep obrovský patří do třídy hrotnatců. Je rozšířený v Indopacifiku od Japonska po Indonésii. Zdržuje se na mořském dně v mělkých pobřežních pásmech. Potravu hledá v bahně, živí se červy a měkkýši. Po dně se ostrorep obrovský posouvá kráčivými pohyby, umí také plavat. Ostrorepi jsou příbuznými pavoukovců, mají bizarní vzhled. Pod hladkou hlavohrudí je pět párů kráčivých nohou – přední čtyři jsou vybaveny klepety, na pátém páru jsou…

Ostroretka stěhovavá

Je rozšířená od Rhóny, Rýna a Dunaje až po Kaspické moře. Tělo ryb je štíhlé, vřetenovitého tvaru. Spodní čelist je tvrdá, rohovitá, horní ret přechází do ostrého a silného nosovitého výběžku. Tímto zesíleným ústrojím ostroretka seškrabuje řasy z kamenů. Ostroretky dosahují délky 50cm, zpravidla měří jen 40cm a váží 1,5kg. Ostroretka stěhovavá má mnoho kostí, z kulinářského hlediska nemá větší význam. Po odstranění kostí můžeme rybu smažit na…

Ostroun obecný

Je rozšířený ve všech mořích a oceánech mírného pásma. Žije ve velkých hejnech v hloubkách od 10 do 200m. Živí se především rybami. Ostroun obecný se loví v celém areálu rozšíření, z komerčního hlediska je nejdůležitějším druhem. Ryby mají před každou hřbetní ploutví jedový osten. Podle jeho délky se jednotlivé druhy rozlišují. Hřbet je šedý až hnědošedý, břicho je světlejší. Často jsou na hřbetě ryb tmavé skvrny, mohou ale zcela chybět. Ryby…

Ostružina

OSTRUŽINY – jinak také ostružiník křovitý - latinsky Rubus fructicosus, anglicky blackberry - je stejně jako maliník představitelem rodu Rubus. Plody jsou známé jako ostružiny, z botanického hlediska se jedná o souplodí peckoviček. Šťavnaté, aromatické, chutné… Ostružiny rostou divoce v přírodě, ale pěstují se i na zahrádkách. Jsou poměrně nenáročné, plody se ale musí sklízet s ohledem na trny a za suchého počasí. Původ a historie První…

Otruby

Otruby z pšenice, žita a ovsa se používají především jako potravinový doplněk do různých jogurtů, chleba, cereálních tyčinek a sušenek nebo mysli. Otruby se získávají pomletím celých zrn obilí a jsou tvořeny především jejich vnější vrstvou, která obsahuje nejvíc živin. Podle granulace se rozdělují na hrubé, vznikající od kartáčování a šrotů, a na jemné z vymílání a loupání. Obsahují nejen částice slupek, ale i klíčků a endospermu. Při mletí…

Ouklej obecná

Ouklej se vyskytuje téměř v celé Evropě, chybí v Irsku, Skotsku a severní Skandinávii. Žije ve zvolna tekoucích a stojatých vodách, živí se larvami hmyzu a planktonem. Ouklej obecná dorůstá délky max. 20cm, většinou měří asi 15cm. Ryba nemá větší hospodářský význam. Maso oukleje je chutné, ryba zbavená hlavy se po obalení hodí ke smažení nebo fritování. Příbuzným druhem je ouklejice dunajská. Vyskytuje se v alpských jezerech, na dolním toku…

Ouško kornoutovité

Patří do skupiny vřeckovýtrusných, doba výskytu je od srpna do listopadu. Ouško kornoutovité vytváří plodnice o velikosti 30-80x10-40mm. Jsou kornoutovité, s podvinutým okrajem, rozčísnuté, na roušku hladké. Zbarvené jsou žlutookrově až žlutooranžově, často s růžovým nádechem. Vnější strana je jemně pomoučená, žlutá až okrová. Třeň je velice krátký, bělavý. Ouško kornoutovité roste poměrně hojně, zpravidla ve skupinách. Vyskytuje se v…

Ováření (paření)

Jedná se o tepelné zpracování při teplotě 60-90 stupňů Celsia, a to v páře nebo v horké vodě.

počet položek na stránku

Nejhledanější

Nejsou zde žádné hledané položky.

 
×

Přidávat recepty
mohou pouze přihlášení uživatelé.

Stačí se přihlásit nebo registrovat

TOPlist