Zde najdete snad úplně vše o nejrůznějších potravinách a surovinách - ovoci, zelenině, masu, rybách, luštěninách atd. Nechybí ani jednoduché vysvětlení různých kuchařských výrazů nebo gastronomických názvů postupů. V tomto rozsáhlém gastronomickém slovníku najdete požadované informace nejen podle abecedy, ale i pomocí fulltextového vyhledávání. Pro ještě jednodušší a rychlejší hledání lze využít i jednotlivé kategorie.
Jazyk okatý
Vyskytuje se od západního pobřeží Afriky po Biskajský záliv, je rozšířený ve Středozemním moři. Jazyk okatý dorůstá do délky max. 20cm. Maso je velmi chutné, hodí se především ke smažení na másle při nízké teplotě.
Jazyk písečný
Je rozšířený v teplejších pásmech Atlantského oceánu, v západním Středozemním a Jaderském moři. Ryby dorůstají do délky 40cm, tělo mají zbarvené hnědožlutě až červenohnědě. Maso je střední kvality, většinou se prodává mražené. Hodí se k pošírování, dušení, vaření v páře, smažení a pečení.
Jazyk pruhovaný
Vyskytuje se v Atlantském oceánu a ve Středozemním moři. Je blízkým příbuzným jazyka cuneata. V Itálii na rybích trzích se jazyk pruhovaný prodává čerstvý i mražený. Ryby dorůstají do délky 35cm. Maso je velmi chutné, vhodné ke smažení na másle.
Jazyk žlutý
Je rozšířený ve východním Atlantiku a v celém Středozemním a Marmarském moři. Jazyk žlutý je nejmenším zástupcem čeledi jazykovitých, dorůstá jen do délky 15cm. Prodává se často na trzích s rybami v Itálii, Francii a na Kypru. Maso je vynikající, vhodné ke smažení na másle při nižší teplotě nebo k pečení v troubě a fritování.
Jedlý kaštan
JEDLÝ KAŠTAN – latinsky Castanea sativa Mill je plod kaštanovníku setého, jinak také kaštanovníku jedlého. Strom patří do čeledi bukovitých, je listnatý, opadavý. Není kaštan jako kaštan Kaštan jedlý je vyhlášenou pochoutkou, kterou máme spojenou se zimou. Nepleťte si ho však s kaštanem jírovcem, na tom byste si moc nepochutnali. Původ a historie Původně kaštan jedlý pochází z oblasti Malé Asie a je hojně rozšířen na jižních svazích…
Jehlice rohozobá
Je rozšířená u všech evropských pobřeží od Norska směrem na jih, vyskytuje se také ve Středozemním moři. Jehlice dorůstá délky až 90cm, většinou měří jen do 50cm. Hřbet má nazelenalou barvu, po bocích se táhne podélný zelený pruh. Maso jehlic je pevné, lahodné. Hodí se na přípravu rybích polévek nebo ke smažení a uzení. Menší ryby lze dusit vcelku.
Jehněčí bok
Hrudí a bok patří k méně žádaným částem jehněčího a skopového masa. Hrudí má poměrně vysoký podíl tuku. Špička hrudí se odděluje většinou mezi čtvrtým a pátým žebrem. Jehněčí bok patří k nejlevnějším částem jehněčího masa, je tučný. Hrudí i bok obsahují hodně vaziva, vyžadují proto dlouhou tepelnou úpravu. Bok po vykostění je vhodný zejména na přípravu rolády. Hrudí se hodí na polévky, guláše, ragú nebo perkelty. Jednotlivá žebírka můžeme i…
Jehněčí hlava
Jehněčí, skopová a ovčí hlava sestává zejména z kostí, podíl masa je nízký. Dobře očištěná hlava se vaří v mírně osolené vodě spolu s ořezy a kostmi 1,5-2 hodiny. Získáme silný jehněčí vývar.
Jehněčí hřbet
Hřbet neboli karé (cemr) je velmi hodnotnou částí jehněčího nebo skopového masa. Je složen ze dvou částí: z předního vysokého hřbetu se žebírky a z bezžeberní zadní části hřbetu, nazývané nízký hřbet, s ledvinkou a panenkou (svíčkovou). Maso z jehněčího hřbetu je jemně vláknité, libové. Lze zakoupit celý vykostěný pruh svaloviny (ledvinka). Křehčí maso poskytují obě uvnitř ležící svíčkové (panenky, filety). Hřbet mladých zvířat se většinou…
Jehněčí hrudí
Hrudí a bok patří k méně žádaným částem jehněčího a skopového masa. Hrudí má poměrně vysoký podíl tuku. Špička hrudí se odděluje většinou mezi čtvrtým a pátým žebrem. Jehněčí bok patří k nejlevnějším částem jehněčího masa, je tučný. Hrudí i bok obsahují hodně vaziva, vyžadují proto dlouhou tepelnou úpravu. Bok po vykostění je vhodný zejména na přípravu rolády. Hrudí se hodí na polévky, guláše, ragú nebo perkelty. Jednotlivá žebírka můžeme i…