Gastroslovník

Zde najdete snad úplně vše o nejrůznějších potravinách a surovinách - ovoci, zelenině, masu, rybách, luštěninách atd. Nechybí ani jednoduché vysvětlení různých kuchařských výrazů nebo gastronomických názvů postupů. V tomto rozsáhlém gastronomickém slovníku najdete požadované informace nejen podle abecedy, ale i pomocí fulltextového vyhledávání. Pro ještě jednodušší a rychlejší hledání lze využít i jednotlivé kategorie.

Vše

Pilobřich ostnitý

Vyskytuje se ve východním Atlantiku a v Tichomoří, je hojně rozšířeným druhem. Žije v blízkosti ryb žijících u hladiny moře, má tak vždy zajištěnou kořist. Stavy pilobřicha jsou omezené, cena ryby na trhu je proto značně vysoká. Pilobřich ostnitý má vysoký hřbet, tvar těla je široce eliptický. Hlava je velká, ústní otvor široký. Hřbetní ploutev je dlouhá, její přední část je vyztužena dlouhými, tvrdými paprsky. Tělo ryb je nevýrazně tmavošedé,…

Pilonoš rudý

Je rozšířený téměř po celém světě, žije v hloubkách do 750m. Hřbet, hlava a ploutve jsou výrazně červené, boky a břicho jsou zářivě bílé. Po usmrcení se celé tělo ryby zbarví dočervena. Pilonoš rudý dorůstá do délky 60cm a dosahuje hmotnosti 1,4kg. Maso je vhodné ke smažení, k pečení v troubě nebo ke grilování na dřevěném uhlí.

Pimentovník dvoudomý - nové koření

Jinak piment nebo jamajský pepř. Používáme semena, sušená, mletá nebo celá. Nové koření má ostře peprnou chuť. Voní po hřebíčku, lehce po skořici a muškátu. Toto koření bývá součástí marinád na hovězí maso, ryby či zvěřinu. Lze jím okořenit také nakládanou zeleninu, okurky, kapustové pokrmy, kyselé zelí, ale i zvěřinové paštiky. Dokonce některé speciální likéry obsahují výtažky z nového koření. Před použitím je lépe roztlouci koření v hmoždíři,…

Pinie

Pinie je druh borovice. Její šišky obsahují chutná semínka - piniové oříšky. Obsahují hořčík, zinek, železo a fosfor. Piniové oříšky jsou k dostání v prodejnách zdravé výživy. Konzumují se samotné, můžeme z nich připravit bazalkové pesto.

Piniový ořech

Piniové oříšky PINIOVÉ OŘÍŠKY – semena různých druhů borovic, tím se poměrně liší od běžných ořechů. Výskyt Borovice pinie Pinus pinea roste okolo Středozemního moře. Vzhled, chuť a vůně… Borovice má velké vejčité šištice, které ukrývají hnědá semínka. Jádro uvnitř je bílé a nazývá se piňoli. Chuť piniových oříšků je sladká, pryskyřičná. Zdraví a vitamíny Piniové ořechy obsahují 61 % tuků složených zejména z polynenasycených mastných…

Písečník modrý novozélandský - Blue cod

Vyskytuje se jen u Nového Zélandu, žije v hloubkách do 150m. Písečník modrý se svým protáhlým tělem přizpůsobil životu u dna. Při plazení po písku a skalách se odráží prsními ploutvemi. Živí se rybami, korýši a měkkýši. Hřbet mají ryby zbarvený zelenavě modře až modročerně, na bocích dohněda. Písečník modrý dorůstá do délky 45cm a dosahuje hmotnosti asi 2,5kg. Maso je velmi dobré, vhodné téměř na všechny způsoby tepelné úpravy. Nejlépe chutná…

Pískavice řecké seno

Jinak také senenka či řecké seno. Používáme listy, čerstvé a sušené a semena, sušená, mletá i celá. Pískavice chutná lehce moučnatě a kořenitě hořce. Její vůně připomíná čerstvě posečené seno. Používá se zejména v arabských státech a v Indii. Je neoddělitelnou součástí čatní pokrmů a indického kari, zjemňuje zeleninová jídla. V arabské kuchyni se přidává do pečiva a chleba. Pískavici řecké seno lze zakoupit mletou nebo jako semena v obchodech s…

Pistácie

PISTÁCIE – oblíbené zelené oříšky, které si dopřáváme jako pochutinu k vínu či k pivu. Pistácie jsou plodem řečíku pistáciového latinsky Pistacia vera, zvaného také pistácie pravá. Hořlavá pochoutka Při jejich skladování je nutné dávat si pozor, pistácie jsou extrémně hořlavé, někdy se mohou samy od sebe vznítit. Z tohoto důvodu se nesmí skladovat ve velkém množství pohromadě. Původ a historie Původně pochází ze střední Asie a Blízkého…

Pivní ocet

PIVNÍ OCET – ocet vyráběný z piva nebo pivní kaše. Tradiční lahůdka pro fajnšmekry Pivní ocet se již tradičně vyrábí pospolu s pivem a díky svému typickému pivnímu aroma dodává pokrmům velmi specifickou chuť a vůni. Historie a současnost Výroba pivního octa je svázaná s výrobou piva. V pivovarech, se totiž pivní ocet obvykle vyráběl společně s pivem. Jeho cena byla nízká a poptávka vysoká, krom snadné dostupnosti byl pivní ocet vedle…

Pizzoccheri

Pizzoccheri jsou těstoviny vyrobené z pohankové mouky.

Plachetník modrý -¨Marlín modrý

Vyskytuje se v celém Atlantském oceánu, jedná se o nejrychlejšího plavce vůbec. Ryby mají tmavomodrý až modrošedý hřbet, břicho je stříbřité. Plachetník modrý dorůstá do délky 5m a dosahuje hmotnosti 600-900kg. Maso je vhodné ke smažení a grilování.

Plachetník pruhovaný - Marlín pruhovaný

Vyskytuje se v Tichém a Indickém oceánu. Upřednostňuje hloubky kolem 100m, žije převážně v chladnějších vodách. Plachetník pruhovaný má šedožlutý hřbet, břicho je stříbřité. Ryby dorůstají do délky 4,20m a dosahují hmotnosti 440kg. Maso je vhodné ke smažení a grilování. V Japonsku z masa plachetníka připravují sushi.

Plachetník štíhlý

Hojně se vyskytuje u pobřeží Itálie. Rychle plave, překonává velké vzdálenosti. Dává přednost hloubkám kolem 200m, živí se hejnovými rybami. Plachetník štíhlý se zpravidla zdržuje v párech. Ryby dorůstají do délky 2,40m a dosahují hmotnosti 70kg. Maso je vhodné ke smažení a grilování.

Placka pomořanská

Rozšířená je od jižního Norska až po Mauretánii, včetně západních oblastí Středomoří. Žije v pobřežních vodách, na jaře putuje k trdlištím nacházejícím se v horních tocích řek. Dříve se vyskytovala i na našem území. V důsledku znečištění řek jsou v současnosti stavy placky pomořanské nízké. Placky patří do čeledi sleďovitých, mají ale vyšší hřbet. Na boku mají řadu tmavých skvrn, boky i břicho jsou stříbřité. Ryby dosahují délky max. 70cm,…

Placka skvrnitá

Placka skvrnitá je rozšířená od jižního Norska a severního pobřeží Baltu až po Maroko, vyskytuje se ve Středozemním moři a v částech Černého moře. Je velmi podobná placce pomořanské, poznávacím znakem je více skvrn na bocích. Placka skvrnitá je vhodná ke smažení, filetovanou můžeme upravovat všemi způsoby. Chuťově je trochu slabší než placka pomořanská.

Platušice levooká velkošupinatá

Je rozšířená od Portugalska po Angolu a ve Středozemním moři. Živí se drobnými korýši, žije v hloubkách do 300m. Platušice levooká velkošupinatá se na trzích s rybami prodává jen málokdy. Maso je vhodné ke smažení.

Platušice skvrnitá atlantská

Je rozšířená ve východním Atlantiku, vyskytuje se také ve Středozemním moři. Tělo ryb je velké, podélně oválné, oči jsou posazené těsně vedle sebe. Zbarvení je průsvitně světlehnědé nebo šedobílé s odstíny žluté. Podél báze ploutevního lemu jsou tmavé skvrny. Platušice skvrnitá atlantská dorůstá do délky 30cm. Maso je bílé, křehké, vhodné ke smažení.

Platýs anglický

Vyskytuje se podél tichomořského pobřeží USA. Platýs anglický je pravooký, horní oko leží tak vysoko, že je vidět i z břišní strany. Ryby dorůstají do délky 55cm. Maso je dobré, někdy má však lehkou příchuť jodu. Nepatří proto k oblíbeným. Hodí se ke smažení.

Platýs bradavičnatý - Platýs malý

Je rozšířený ve východním Atlantiku, včetně celého Středozemního a Černého moře. Žije v mělkých pobřežních a brakických vodách, proniká i do ústí řek. Trdliště ryb se nacházejí v moři v hloubce asi 50m, mladé ryby však táhnou do sladkých vod a opouštějí je až po dosažení pohlavní dospělosti. Platýs bradavičnatý se podobá příbuznému platýsu velkému, odlišuje se od něho dermálními (kožovitými) kostmi a silnějšími šupinami v přední části postranní…

Platýs černý

Je rozšířený v severovýchodním a západním Atlantiku, vyskytuje se také v severním Tichomoří. Žije v hloubce od 200 do 2000m. Pro rybolov má platýs černý větší význam než příbuzný platýs obecný. Ryby mají rovnou postranní čárů, horní oko se nachází na horním okraji hlavy. Tělo včetně břišní strany je zbarvené černě. Maso platýse černého je oproti masu platýse obecného tučnější. Hodí se zejména ke grilování a ke smažení.

Platýs červený

Je rozšířený od Bílého moře až po Biskajský záliv. Žije v hloubkách od 20 do 200m, zpravidla se zdržuje nad skalnatým dnem. V severní Evropě se platýs červený prodává zejména koncem léta, když se přibližuje k pobřeží. Ryby mají hladkou kůži, postranní čára je přímá. Tělo je oválné, hlava a ústní otvor jsou malé. Zbarvení těla je hnědavé se světlými a tmavými skvrnami. Platýs červený dorůstá do délky max. 45cm, většinou měří jen 30cm. Maso je…

Platýs červený tichomořský

Je rozšířený u severoamerického pobřeží Tichého oceánu. Je jednou z hospodářsky nejdůležitějších ryb. Má štíhlé tělo a slizkou kůži. Většinou se platýs červený tichomořský prodává filetovaný, je vhodný ke smažení. Patří k oblíbeným konzumním rybám.

Platýs drsný

Vyskytuje se po obou stranách severního Atlantského oceánu. Platýs drsný má oválné tělo, na oční straně šedě nebo načervenale zbarvené, částečně pokryté tečkami a mírným mramorováním. Šupiny mají drsný, ozubený okraj. Maso je vhodné ke smažení.

Platýs kalifornský

Je rozšířený od Beringova moře po Dolní Kalifornii. Žije nad mořským písečným dnem do hloubky  450m. Je nejoblíbenějším platýsem na tichomořském pobbřeží USA. Platýs kalifornský dorůstá do délky max.70cm. Tělo ryb je oválné, pokryté drsnými šupinami. Maso je vynikající, vhodným způsobem tepelné úpravy je smažení.

Platýs Limanda

Je rozšířený od Bílého moře až po Island a Biskajský záliv. Žije v mělkých úsecích až do hloubky 100m. Platýs Limanda je oblíbenou konzumní rybou v Nizozemsku a v Anglii. Ryby mají poměrně vysoký hřbet, postranní čára se táhne obloukem kolem prsní ploutve. Kůže je drsná, pokrytá malými šupinami. Vrchní strana těla je tmavá, zpravidla posetá rezavě červenými skvrnami. Platýs Limanda dorůstá do délky max. 40cm, většinou měří jen 30cm. Maso je…

Platýs obecný – Halibut

Je rozšířený od Špicberk po Biskajský záliv a v celé oblasti severozápadního Atlantského oceánu. Platýs obecný má velký hospodářský význam. Tělo ryb je poměrně štíhlé, dlouhé, Čelisti a zuby jsou vyvinuté stejně na vrchní i spodní straně těla. Postranní čára vede obloukem kolem prsní ploutve. Horní strana těla je hnědá až černá, břišní strana je bílá. Platýs obecný je pravooký, dorůstá do délky až 4m. Maso je jemně aromatické, stačí mírně…

Platýs ostnitý indický

Je rozšířený od Rudého moře a východního pobřeží Afriky po západní oblasti Tichomoří. Platýs ostnitý indický má výrazně silnou čelist, zbarvení těla je hnědé s kresbou z tmavých pruhů. Oproti ostatním platýsům plave často při vzpřímeném držení těla. Ryby dorůstají do délky max. 60cm, většinou měří jen 40cm. Platýs ostnitý indický se prodává čerstvý, mražený i uzený. Je vhodný k pošírování nebo pečení v troubě.

Platýsovec tmavoskvrnný

Platýsovec tmavoskvrnný žije v západním Atlantiku, v létě se zdržuje v pobřežních vodách u východního pobřeží USA. Jedná se o vysoce ceněnou konzumní rybu. Charakteristickým znakem je světle lemovaná skvrna na horní straně těla. Ryby dorůstají do délky 70cm. Maso je pevné, aromatické, vhodné ke smažení.   Blízkým příbuzným je platýsovec jižní (Paralichthys lethostigma ) , rozšířený od Severní Karolíny po Texas. Žije v pobřežních vodách. …

Platýs šedohnědý

Je rozšířený od severního Norska po severní Španělsko, vyskytuje se také v jižních částech západního Atlantského oceánu. Platýs šedohnědý má čelisti a zuby na slepé straně vyvinuty lépe než na oční straně. Tělo ryb má jazykovitý tvar, postranní čára je rovná. Ryby dorůstají do délky max. 60cm, většinou měří jen do 40cm. Maso je pevné, vhodné ke smažení a grilování.

Platýs skalní

Je rozšířený od Japonského moře přes Beringovo moře až po Kalifornii. Jedná se o dobrou konzumní rybu, která má velký hospodářský význam v Japonsku. Nad prsní ploutví mají ryby obloukovitě zakřivenou postranní čáru, která má ještě vedlejší výběžek. Platýs skalní má aromatické, bílé maso. Hodí s e především ke smažení.

Platýs velký

Je rozšířený od Islandu až po západní Středomoří. V oblasti rozšíření je z komerčního hlediska nejdůležitějším platýsem. Žije v mělkých úsecích do hloubky asi 100m. Od příbuzných druhů se platýs velký odlišuje vysokohřbetým tělem, hladkou kůží a červenými tečkami na hnědé oční straně. Na hlavě a na předním konci postranní čáry mají ryby několik dermálních kostí, které leží těsně pod kůží. Platýs velký dorůstá do délky max. 1m, většinou měří 35…

Platýs žlutooký

Vyskytuje se v mořích kolem Nového Zélandu. Žije v hloubce do 100m. Platýs žlutooký je blízkým příbuzným tichomořských platýsů. Ryby dorůstají do délky jen 35cm. Maso je vhodné ke smažení. Platýs žlutoboký je dobrou konzumní rybou.   V mořích u Nového Zélandu je rozšířený i platýs novozélandský  ( Peltorhamphus novazeelandiae ). Má chutné maso, vhodné ke smažení. Horní filety jsou mírně tmavší, tepelnou úpravou zesvětlají.

Platýs žlutoploutvý

Je rozšířený od  Japonského moře přes Beringovo moře až po Kalifornii. Typickým znakem je žlutavé zbarvení hřbetní a řitní ploutve s jemnými tmavými liniemi. Ryby dorůstají do délky 90cm,  mohou však dosáhnout délky až 2m. Z kulinářského hlediska je platýs žlutoploutvý podobný jako platýs Limanda. Maso je libové, křehké, vhodné na přípravu sushi. Ryby se konzumují také syrové, nakrájené na tenké plátky.

Plážovka vejcorodá (břeženka obecná)

Je rozšířená v celém severním Atlantiku, směrem k jihu až po Španělsko. Plážovka vejcorodá žije v blízkosti pobřeží na skalách, vytváří početné kolonie. Charakteristickým znakem těchto plážovek je krátká, okrouhlá ulita kuželovitého tvaru. Špička ulity je ostrá, zbarvení ulity přechází od šedozelené po černou. Na povrchu jsou soustředné pruhy. Ve Francii se plážovky podávají syrové jako součást obložených mís. Vhodným způsobem tepelné úpravy…

Plec

Plec představuje velkou část přední čtvrtě a prodává se rozdělená na části. Maso je poměrně libové, má však větší podíl vaziva. Maso z plece je vhodné k vaření, dušení i pečení, nehodí se ale na minutky – šlachy a vazivo při krátké tepelné úpravě nezměknou. Jednotlivé části plece: Velká (vysoká) plec – hodí se k pečení vcelku, nakrájená na kostky je vhodná k přípravě gulášů a perkeltů, nakrájená na plátky se hodí k přípravě španělských ptáčků.…

Plec kulatá

Kulatá plec (falešná svíčková) – podobá se pravé svíčkové a je vhodná k pečení vcelku, na tatarské bifteky a na přípravu marinované pečeně.

Plněné domácí těstoviny

Na plněné domácí těstoviny se nejčastěji používají různě široké nudle, těstoviny typu tortellini, cappelleti nebo canelloni. Oblíbené jsou i gnocchi a lasagne. Náplně mohou být z různých surovin, velmi často se používají náplně z různých druhů masa, sýra a zeleniny – například špenátu Druhy plněných těstovin Široké nudle - Z hotového těsta se nakrájí stejně široké pruhy, složí se na sebe a rozkrájí na nudle široké 0,5 cm, které se pak vaří v…

Ploskozubec červenoocasý

Vyskytuje se v tropických oblastech západního Atlantiku. Ryby mají oválné tělo, velkou hlavu a čelist vyklenutou mírně dopředu. Samci jsou modří, tělo samic je zbarvené různými odstíny červené. Ploskozubce je třeba stáhnout z kůže, která má výraznou, ostrou příchuť. Menší ryby jsou vhodné ke smažení nebo dušení, větší se hodí do hustých rybích polévek nebo do dušených pokrmů.   Blízkým příbuzným ploskozubce červenoocasého je ploskozubec…

Ploskozubec modropruhý

Vyskytuje se od Rudého moře přes Indický oceán až po pobřeží Tichého oceánu. Žije převážně samotářským způsobem. Samice ploskozubce modropruhého se zdržují v hloubce asi 35m, samci dávají přednost mělčím vodám. Ryby dorůstají do délky 90cm, jsou žlutě zbarvené s přerušovanými modrými pruhy. Po stažení z kůže se menší ryby hodí ke smažení a dušení, větší jsou vhodné do rybích polévek a dušených pokrmů.

Plotice obecná

Rozšířená je od Pyrenejí až po Sibiř. Vyskytuje se v hejnech, žije ve stojatých a zvolna tekoucích vodách, zdržuje se u břehů s hustým porostem. Plotice obecná má výrazné šupiny, měkkou hřbetní ploutev a vidlicovitou ocasní ploutev. Zbarvení těla je stříbřité, ploutve jsou načervenalé a oční duhovka je červená. Plotice dosahují délky 30cm. Maso plotice obecné je chutné, hodí se ke smažení, grilování i fritování. Příbuzné druhy plotice…

počet položek na stránku

Nejhledanější

 
×

Přidávat recepty
mohou pouze přihlášení uživatelé.

Stačí se přihlásit nebo registrovat

TOPlist