Gastroslovník

Zde najdete snad úplně vše o nejrůznějších potravinách a surovinách - ovoci, zelenině, masu, rybách, luštěninách atd. Nechybí ani jednoduché vysvětlení různých kuchařských výrazů nebo gastronomických názvů postupů. V tomto rozsáhlém gastronomickém slovníku najdete požadované informace nejen podle abecedy, ale i pomocí fulltextového vyhledávání. Pro ještě jednodušší a rychlejší hledání lze využít i jednotlivé kategorie.

Vše

Organizace práce v kuchyni

Organizace práce v kuchyni vychází především z její velikosti, ale také z jejího zařízení a vybavení. Důležitý je samozřejmě i počet osob, pro které se v ní bude vařit. V současné době existuje mnoho firem, které dokážou podle přání postavit kuchyň tzv. na klíč podle nejnovějších trendů a dlouholetých zkušeností. Samotný pobyt v kuchyni už ale zorganizovat nedovedou… V současné době je k dostání mnoho typů kuchyní z nejrůznějších materiálů.…

Oříškovec Tulasneův

Patří do skupiny vřeckovýtrusných, doba výskytu je od června do října. Jedná se o podzemní houbu s plodnicemi širokými 10-40mm. Plodnice jsou okrově hnědé až červenohnědé, nepravidelného tvaru, zprohýbané a nepravidelně hluboce rýhované. Mají otvůrky vedoucí dovnitř houby. Na řezu jsou patrné nepravidelné labyrintické chodby vystlané rouškem. Oříškovec Tulasneův má mírně kořenné aroma. Tento druh hub roste těsně pod povrchem půdy, v…

O rybím mase

Absolutní čerstvost poskytují sladkovodní ryby, protože se většinou prodávají živé. Spotřebitel si může ryby koupit přímo v rybním hospodářství, kde se chovají v rybníku. V prodejnách se živé ryby uchovávají v akváriích až do okamžiku prodeje. Pro většinu sladkovodních i mořských ryb je čerstvost hlavním kritériem a známkou kvality. Existují ale ryby, které je nutné nechat 1-2 dny odležet, aby konzistence masa a aroma dosáhly požadované kvality…

Ossau-Iraty Brebis-Pyrénées

OSSAU-IRATY je sýr určený ke krájení původem z Baskicka v severozápadní Francii. Vzhled, chuť, vůně… Sýr má tvar válce o průměru 26 cm, výšce 1-14 cm a hmotnosti 4-5 kg. Těsto je pevné, hladké, má bílou barvu. Kůrka je oranžově žlutá až šedá, silná. Tento sýr chutná po ořeších a bylinkách, má decentní aroma ovčího mléka. Obsah tuku v sušině je 50 %. Výroba Tento sýr se vyrábí se z ovčího mléka sráženého syřidlem. Zamíchaná sýřenina se plní…

Ossenworste – fermentovaný

Ossenworste je fermentovaná klobása vyrobená z mletého hovězího masa. Ochucuje se pepřem, hřebíčkem, muškátovým květem a oříškem. Klobása Ossenworste měří 12cm a široká je 5cm. Konzumuje se syrová, podobně jako tatarský biftek. Některé varianty této klobásy se udí při nízké teplotě, ale maso zůstane syrové.

Ostenec chřestivý

Vyskytuje se v západním Atlantiku. Ostenec chřestivý je oblíbený zejména na Karibských ostrovech, prodává se zde pod názvem turbot. Ryby mají na hlavě výrazné modré pruhy, opticky zvětšující ústa. Maso je vhodné ke smažení nebo pečení.   K dalším známým druhům se řadí ostenec skvrnitý ( Abalistes stellaris ) a ostenec oranžovoproužkatý ( Balistapus undulatus ). Oba druhy ryb patří k průměrným konzumním rybám.

Ostenec karolínský

Vyskytuje se v atlantském oceánu. Tělo ryb je oválné, vysoké a ze stran zploštělé. Hlava je velká, s malým ústním otvorem. Svrchní a spodní paprsek ocasní ploutve je vláknovitě prodloužený. Ostenec karolínský dorůstá do délky max. 40cm. Maso je lahodné, filety jsou vhodné k pečení v troubě nebo ke smažení.

Ostnatec velký

Je rozšířený od Norska až po Madeiru, vyskytuje se také ve Středozemním a Černém moři. Žije od mělkých vod až do hloubky okolo 150m nad bahnitým a písčitým dnem. V průběhu dne se ostnatec zahrabe do dna tak, že vyčnívají jen oči a jedové ostny. Charakteristickým znakem ostnatce velkého je typická kresba ze šikmých žlutých a modrých linií na žlutobílém podkladu. Na skřelích mají ryby silný osten zahnutý dozadu. Na přední krátké, černé hřbetní…

Ostrá jídla

Jídla, která obsahují chilli papriky, pochází z různých zemí. Nejznámější jsou pálivá jídla z Mexika, Indie, Číny Thajska, ale i Španělska, Itálie nebo Maďarska. Dosáhnout lehké pálivosti lze tím, že se úměrně chuti ubere množství výrazného koření jako je chilli. Nejznámější ostrá jídla Chilli papričky se používají do řady jídel mezinárodní kuchyně, od mexické, španělské, thajské, čínské až maďarskou a italskou. Nejznámějšími jídly jsou chilli…

Ostranka jaderská

Vyskytuje se v celém Středozemním moři a v celém Atlantském oceánu. V západním Středomoří se ostranka jaderská prodává běžně, do vnitrozemí se dováží jen málokdy. Ulita je hnědavě béžová, baculatá, spirálovitě stočená. Jsou na ní výrazné ostny. U ústí ulity je podélný sifonovitý kanál. Ostranka jaderská se většinou krátce vaří i s ulitou. Maso bývá tužší, je však velice chutné. Používá se také při přípravě nádivek. Tento druh plžů se v Itálii…

Ostranka purpurová

Je rozšířená v celém Středozemním moři, představuje vedlejší produkt rybolovu. Ostranka purpurová má poměrně vysokou věžovitou ulitu, hnědě zbarvenou. Na každém závitu jsou dva tmavohnědé spirálovité pruhy. Povrch ulity je pokrytý výrůstky a krátkými, tupými ostny. Maso tohoto druhu plžů bývá tužší, vhodným způsobem tepelné úpravy je proto vaření. Maso potom chutná skvěle.

Ostropestřec mariánský

Ostropestřec je bylina vzhledem připomínající obyčejný bodlák. Má příznivé účinky na játra, k dostání je celá řada preparátů. Můžeme konzumovat přímo semínka, umletá nebo umixovaná. Vzniklý prášek užíváme jen v malém množství. Vyrábí se také olej, lze jej přidáváat do salátů.

Ostrorep obrovský

Ostrorep obrovský patří do třídy hrotnatců. Je rozšířený v Indopacifiku od Japonska po Indonésii. Zdržuje se na mořském dně v mělkých pobřežních pásmech. Potravu hledá v bahně, živí se červy a měkkýši. Po dně se ostrorep obrovský posouvá kráčivými pohyby, umí také plavat. Ostrorepi jsou příbuznými pavoukovců, mají bizarní vzhled. Pod hladkou hlavohrudí je pět párů kráčivých nohou – přední čtyři jsou vybaveny klepety, na pátém páru jsou…

Ostroretka stěhovavá

Je rozšířená od Rhóny, Rýna a Dunaje až po Kaspické moře. Tělo ryb je štíhlé, vřetenovitého tvaru. Spodní čelist je tvrdá, rohovitá, horní ret přechází do ostrého a silného nosovitého výběžku. Tímto zesíleným ústrojím ostroretka seškrabuje řasy z kamenů. Ostroretky dosahují délky 50cm, zpravidla měří jen 40cm a váží 1,5kg. Ostroretka stěhovavá má mnoho kostí, z kulinářského hlediska nemá větší význam. Po odstranění kostí můžeme rybu smažit na…

Ostroun obecný

Je rozšířený ve všech mořích a oceánech mírného pásma. Žije ve velkých hejnech v hloubkách od 10 do 200m. Živí se především rybami. Ostroun obecný se loví v celém areálu rozšíření, z komerčního hlediska je nejdůležitějším druhem. Ryby mají před každou hřbetní ploutví jedový osten. Podle jeho délky se jednotlivé druhy rozlišují. Hřbet je šedý až hnědošedý, břicho je světlejší. Často jsou na hřbetě ryb tmavé skvrny, mohou ale zcela chybět. Ryby…

Ostružina

OSTRUŽINY – jinak také ostružiník křovitý - latinsky Rubus fructicosus, anglicky blackberry - je stejně jako maliník představitelem rodu Rubus. Plody jsou známé jako ostružiny, z botanického hlediska se jedná o souplodí peckoviček. Šťavnaté, aromatické, chutné… Ostružiny rostou divoce v přírodě, ale pěstují se i na zahrádkách. Jsou poměrně nenáročné, plody se ale musí sklízet s ohledem na trny a za suchého počasí. Původ a historie První…

Otruby

Otruby z pšenice, žita a ovsa se používají především jako potravinový doplněk do různých jogurtů, chleba, cereálních tyčinek a sušenek nebo mysli. Otruby se získávají pomletím celých zrn obilí a jsou tvořeny především jejich vnější vrstvou, která obsahuje nejvíc živin. Podle granulace se rozdělují na hrubé, vznikající od kartáčování a šrotů, a na jemné z vymílání a loupání. Obsahují nejen částice slupek, ale i klíčků a endospermu. Při mletí…

Ouklej obecná

Ouklej se vyskytuje téměř v celé Evropě, chybí v Irsku, Skotsku a severní Skandinávii. Žije ve zvolna tekoucích a stojatých vodách, živí se larvami hmyzu a planktonem. Ouklej obecná dorůstá délky max. 20cm, většinou měří asi 15cm. Ryba nemá větší hospodářský význam. Maso oukleje je chutné, ryba zbavená hlavy se po obalení hodí ke smažení nebo fritování. Příbuzným druhem je ouklejice dunajská. Vyskytuje se v alpských jezerech, na dolním toku…

Ouško kornoutovité

Patří do skupiny vřeckovýtrusných, doba výskytu je od srpna do listopadu. Ouško kornoutovité vytváří plodnice o velikosti 30-80x10-40mm. Jsou kornoutovité, s podvinutým okrajem, rozčísnuté, na roušku hladké. Zbarvené jsou žlutookrově až žlutooranžově, často s růžovým nádechem. Vnější strana je jemně pomoučená, žlutá až okrová. Třeň je velice krátký, bělavý. Ouško kornoutovité roste poměrně hojně, zpravidla ve skupinách. Vyskytuje se v…

Ováření (paření)

Jedná se o tepelné zpracování při teplotě 60-90 stupňů Celsia, a to v páře nebo v horké vodě.

počet položek na stránku

Nejhledanější

Nejsou zde žádné hledané položky.

 
×

Přidávat recepty
mohou pouze přihlášení uživatelé.

Stačí se přihlásit nebo registrovat

TOPlist