Gastroslovník

Zde najdete snad úplně vše o nejrůznějších potravinách a surovinách - ovoci, zelenině, masu, rybách, luštěninách atd. Nechybí ani jednoduché vysvětlení různých kuchařských výrazů nebo gastronomických názvů postupů. V tomto rozsáhlém gastronomickém slovníku najdete požadované informace nejen podle abecedy, ale i pomocí fulltextového vyhledávání. Pro ještě jednodušší a rychlejší hledání lze využít i jednotlivé kategorie.

Vše

Křemenáč borový

Patří do skupiny hřibovitých, doba výskytu je od července do listopadu. Křemenáč borový je velmi podobný křemenáči smrkovému a křemenáči osikovému. Klobouk je však rezavě purpurově hnědý až oranžově hnědý, někdy za sucha políčkovitě rozpraskaný. Póry jsou brzy šedohnědé až šedookrové. Dužnina je bílá, na řezu v klobouku se často nemění nebo jen zvolna růžoví, v třeni přechází do purpurově růžové a nakonec do šedofialové nebo šedomodré barvy. …

Křemenáč březový

Patří do skupiny hřibovitých, doba výskytu je od června do října. Klobouk křemenáče březového je 50-200mm široký, žlutooranžový, červenooranžový. V dospělosti je jemně šupinkatý, ve stáří lysý. Rourky a póry jsou v mládí špinavě bělavé, potom šedé, hnědošedé až černohnědé. Třeň o rozměrech 80-200x20-60mm je kyjovitý, potom téměř válcovitý, bělavý, na otlačených místech purpurově šednoucí, v mládí s hustými, černými, později tmavohnědými…

Křemenáč dubový

Patří do skupiny hřibovitých, doba výskytu je od června do října. Klobouk křemenáče dubového je 40-100mm široký, hnědooranžový, rezavě až cihlově červený, vzácněji hnědý. Rourky a póry jsou v mládí bělavé, potom krémově žluté. Po poranění lehce fialově až olivově hnědnou. Třeň o rozměrech 100-250x20-40mm je kyjovitý, někdy břichatý, ve stáří téměř válcovitý. Zbarvený je bělavě až světle šedočerveně, na bázi s rezavě hnědými skvrnami. V mládí je…

Křemenáč hnědý

Patří do skupiny hřibovitých, doba výskytu je od července do října. Klobouk křemenáče hnědého je 50-200mm široký, hladký. Zbarvený je okrově, kožově hnědě až tmavohnědě, bez červeného nádechu. Rourky a póry jsou bělavé až světle šedookrové. Třeň o rozměrech 80-250x10-60mm je břichatý, potom válcovitý. Je bílý až bělavý, na bázi intenzivně zelenomodrý, pokrytý světlehnědými, potom tmavohnědými až černohnědými šupinami. Dužnina je bílá až bělavá,…

Křemenáč kozákovitý

Patří do skupiny hřibovitých, doba výskytu je od července do října. Klobouk křemenáče kozákovitého je 50-200mm široký, jemně vrostle šupinkatý. Zbarvený je světle oranžově rezavě, rezavě červeně až rezavě hnědě. Rourky a póry jsou bělavé, potom olivově hnědavé až žlutohnědavé. Třeň o rozměrech 70-200x10-25mm je kyjovitý, bělavý, na bázi zelenomodrý, na otlačených místech rezavějící, od mládí s černými šupinkami. Dužnina je bílá, na řezu rychle…

Křemenáč osikový

Patří do skupiny hřibovitých, doba výskytu je od června do října. Klobouk křemenáče osikového je 40-200mm široký, ve stáří téměř plochý. Zbarvený je oranžově červeně až hnědooranžově, někdy i tmavě červeně. Rourky a póry jsou bělavé, potom našedlé, často s olivovým nebo okrovým nádechem. Po dotyku nemění barvu. Třeň o rozměrech 50-150x12-50mm je válcovitý až břichatý, zbarvený bíle až našedle, s drobnými šupinkami, které jsou dlouho bílé,…

Křemenáč smrkový

Patří do skupiny hřibovitých, doba výskytu je od července do listopadu. Klobouk křemenáče smrkového je 30-90mm široký, zbarvený hnědorezavě nebo oranžově rezavě. Rourky a póry jsou v mládí bílé, potom našedlé, póry až šedohnědé. Třeň o rozměrech 80-130x15-25mm je téměř válcovitý, nahoře s bílými, v dolní části s hnědočervenými šupinkami. Na bázi třeň po otlačení zelená. Dužnina je bílá, na řezu modrošednoucí až lehce červenající, především ve…

Krémové polévky - rybí, brokolicová, chřestová...

Krémová polévka může být brokolicová, hrášková, květáková… ale také třeba žampionová nebo rybí. Jsou to polévky husté a syté, jejich hustotu ale můžeme samozřejmě ovlivnit. Příprava je trochu složitější a časově náročnější, ale rychle ji velmi rychle zvládne každý. Příprava krémové brokolicové polévky Krémové polévky ze zeleniny jsou velmi oblíbené. Dobrá polévka z brokolice, květáku a mnoha dalších druhů zeleniny se může podávat k svačině i…

Křen selský

KŘEN SELSKÝ – latinsky Armoracia rusticana nebo dříve Cochlearia armoracia, jinak také mořská ředkev, chřen nebo krémový kořen. Pochází z čeledi brukvovitých a pěstuje se pro silně aromatický kořen, který se používá jako koření, zelenina či léčivý prostředek. Nejštiplavější ze štiplavých Mezi štiplavým kořením je králem. Používáme ho jako dochucovadlo k masu a uzeninám obdobně jako hořčici. Kromě gastronomie ho využíváme i v lidovém…

Křepelka polní

Křepelka polní je drobná, plachá. Vyskytuje se na vlhkých loukách a obilných polích. Živí se zejména semeny a hmyzem. Křepelky se páří koncem května, o mláďata pečuje jen slepice. Ve střední Evropě jsou křepelky celoročně hájené. Křepelka polní váží 120-250g, dosahuje délky až 20cm. Mezi oběma pohlavími nejsou žádné výraznější rozdíly.   Křepelčí maso Veškeré křepelčí maso prodávané v obchodech a nabízené v restauracích pochází jen z…

Kreveta banánová

Kreveta banánová je rozšířená v Indopacifiku, jedná se o hospodářsky nejvýznamnější druh krevet. Tělo je žlutě zbarvené s malými červenými tečkami. Samice dorůstají do velikosti asi 25cm. Do Evropy se kreveta banánová dováží jen mražená. Hodí se ke smažení a grilování.

Kreveta bílá severní

Vyskytuje se podél atlantského pobřeží USA a Mexika, je zde z hospodářského hlediska velmi důležitým druhem. Kreveta bílá severní má průhledné, bělavé tělo. Zadní okraj hřbetního krunýře a segmentů zadečku je lemovaný tmavě, na zadních okrajích ploutviček ocasního vějíře jsou žluté pruhy. Rýhy na hřbetním krunýři sahají do středu krunýře. Malé krevety tohoto druhu se zpracovávají do konzerv, velké se v USA prodávají čerstvé nebo mražené. Jsou…

Kreveta bílá tichomořská

Je rozšířená od tichomořského pobřeží jižního Mexika po střední Peru. Z hospodářského hlediska je velmi důležitá, jedná se o jeden z nejhojněji lovených druhů krevet. Kreveta bílá tichomořská má průhledné, bělavé tělo s nádechem šedé až žlutorůžové barvy. Charakteristickým znakem jsou krátké rýhy na hřbetním krunýři – sahají až ke středu krunýře. Čelní roh je poměrně krátký, o trochu přečnívá první pár tykadel. Krevety dorůstají do délky 22cm. …

Kreveta bílonohá

Je rozšířená podél pobřeží Tichého oceánu od severního Mexika až po střední Peru. U mexického pobřeží se loví hojně, ve Střední a Jižní Americe se chová uměle. Kreveta bílonohá je sněhově bílá. Charakteristickým znakem jsou velmi krátké rýhy na hřbetním krunýři, nepřečnívající před přední zub řady vedoucí k čelnímu rohu. Krevety dorůstají do délky 23cm. Kreveta bílonohá je oblíbeným druhem, prodává se zpravidla pod označením white shrimp. Hodí…

Kreveta bledočervená

Kreveta bledočervená žije v Atlantském oceánu od Portugalska až po severozápadní Afriku a také ve Středozemním moři v hloubkách až 200 metrů. Do střední Evropy se dováží pravidelně, ale v poměrně malém množství, nejvíce se prodává ve Španělsku. Má světle červené zbarvení. Čelní roh mají samice delší než samci, u kořene pokrytý drobným ozubením. Maso je velmi hodnotné, kuchyňská příprava je nejvhodnější i s krunýřem. Nejčastěji se podává vařená…

Kreveta červená

  Kreveta červená je velmi hojně rozšířená a žije ve většině oceánů. Ve Středozemním moři se nejvíce loví u pobřeží Francie, Španělska, Itálie a Izraele, v západní části Středomoří je k dostání téměř všude. V poslední době se stále častěji prodává i v zemích střední Evropy. Má tmavší a výraznou červenou barvu, samice jsou velké až 20 centimetrů. Maso je chutné a velmi kvalitní. V kuchyni se používá především na smažení nebo grilování.

Kreveta červená hlubokomořská

Je rozšířená v Atlantském oceánu, ve Středozemním moři se nevyskytuje vůbec. Kreveta červená hlubokomořská se od ostatních červených krevet odlišuje dlouhými, ostrými hranami po hřbetních stranách krunýře. Samice dosahují velikosti až 33cm. Tento druh krevet je vhodný na různé způsoby tepelné úpravy, především ke smažení a grilování.

Kreveta chilská

Vyskytuje se jen v oblastech podél středochilského pobřeží, žije v hloubkách od 150 do 450m. Zbarvení krevety chilské je i v nevařeném stavu sytě červené. Čelní roh je dlouhý, v horní a dolní části ozubený. Samice dorůstají do délky 16cm, z celkové délky připadají 4cm na čelní roh. Po stranách hřbetního krunýře jsou dvě silné podélné hrany, jejich přední konce jsou prodloužené do špičatých zubů. Na zadních koncích středních segmentů zadečku…

Kreveta čínská

Je rozšířená v mořích podél čínského a korejského pobřeží. Uměle se kreveta čínská chová v Číně a Jižní Koreji. Je nejchutnější krevetou, z hospodářského hlediska je velmi důležitá. Základní zbarvení těla je světlé, mírně průhledné. Ocasní vějíř je tmavý, rýhy na hřbetním krunýři a na nohou jsou poměrně krátké. Samice dosahují délky až 18cm. Kreveta čínská má chutné maso, řadí se k bílým krevetám. V Evropě se prodává mražená. Velké krevety…

Kreveta hladkohřbetá

Je rozšířená od Indie po jižní Japonsko a Austrálii. Kreveta hladkohřbetá se chová také uměle, její cena je poměrně vysoká. Hřbetní krunýř je zcela hladký, zbarvení těla je světlé, oranžovorůžové. Nohy a zadeček jsou tmavěji červené. Tento druh krevet se hodí k vaření, smažení a grilování.

Kreveta hnědá severní

Je rozšířená u atlantského pobřeží USA a Mexika. Zbarvení je proměnlivé, většinou hnědavé. Velké krevety tohoto druhu mohou mít oranžovou až citronově žlutou barvu. Dorůstají do délky 23cm. Charakteristickými znaky jsou krátký čelní roh a dlouhé rýhy na hřbetním krunýři. Kreveta hnědá severní má výraznou chuť, při tepelné úpravě je vhodné použít intenzivní koření a omáčky. Hodí se ke smažení a grilování.

Kreveta japonská - Kuruma

Vyskytuje se v Indickém a Tichém oceánu. Proniká také do východního Středozemního moře. Velký hospodářský význam tento druh v Japonsku a v jiných zemích východní Asie, kde se chová také uměle. Kreveta japonská se podobá krevetě pruhované, na rozdíl od ní má ale příčné pruhy úplné, nepřerušované. Japonská kuruma se vyznačuje vysokou kvalitou, je vhodná na všechny způsoby tepelné úpravy.

Kreveta pruhovaná

Kreveta pruhovaná se nejvíce vyskytuje ve východním Atlantiku a v celém Středomoří v hloubkách až 40 metrů. V minulosti by nejvíce prodávaným druhem krevet v Evropě, ale vzhledem k snižujícím se stavům krevet v oceánech se i její množství na trzích výrazně zmenšilo. Samice dorůstají až do velikosti 20 centimetrů. Čerstvě vylovené krevety jsou přerušovaně příčně pruhované, u samic jsou pruhy zelenkavé, u samců růžové. Po usmrcení krevety rychle…

Kreveta Rosenbergova sladkovodní

Je rozšířená od Indie po Austrálii, žije ve sladkých vodách ve vnitrozemí. V jihovýchodní Asii, zejména v Thajsku, má kreveta Rosenbergova velký hospodářský význam. Tělo je modře zbarvené, klepeta jsou dlouhá, tenká, s ochlupenými kleštičkami. Čelní roh je zahnutý, po obou stranách ozubený. Kreveta Rosenbergova patří k největším druhům krevet, dosahuje délky až 32cm. Krevety tohoto druhu jsou k dostání mražené, pocházejí z akvakultur v Izraeli…

Kreveta růžová jižní

Je rozšířená po obou stranách Atlantského oceánu, kde se také hojně loví. Zbarvení krevety růžové jižní je proměnlivé – může být téměř bílé, hnědé nebo růžové. Na hřbetním krunýři jsou dlouhé rýhy. Krevety dosahují velikosti asi 20cm, k dostání jsou většinou o délce 15cm. Do Evropy se krevety tohoto druhu dovážejí mražené. Maso je citlivé, na slunci rychle měkne. Vhodným způsobem tepelné úpravy je smažení nebo grilování.

Kreveta růžová velká

Je rozšířená v Atlantiku a ve Středozemním moři. Loví se především ve Španělsku, Itálii a Francii v hloubkách 150-300m. Kreveta růžová velká dorůstá do délky max. 15cm. Tělo je zbarvené světlorůžově. Čelní roh, na spodní straně bez zubů, má červenou barvu. Tento druh velkých krevet je vhodný k vaření, dušení v páře, smažení nebo grilování.

Kreveta tygří zelená

Tygří kreveta zelená je rozšířená v Tichém a Indickém oceánu, ale přes Suezský průplav se dostala až do Středozemního moře a tak se v současnosti loví například i v Turecku. Má světlehnědé zbarvení, které může být i částečně do zelena s tmavými příčnými pruhy. Rýhy na hřbetním krunýři jsou poměrně krátké, na nohách má žlutočervené kroužky. Samice mohou dorůst až do délky 23 centimetrů. V gastronomii je velmi oblíbená, hodí se pro všechny známé…

Krevetka baltská

Je rozšířená od Baltského po Středozemní a Černé moře. Regionálně se loví jen v Německu a v Dánsku, prodává se zde čerstvá. V Černém moři se krevetka baltská loví v Rumunsku a Bulharsku. Tělo je průhledné s hnědavými tečkami. Čelní roh je ozubený, po obou stranách má tmavou spodní hranu. Krevetky dorůstají do délky max. 8cm. Krevetka baltská je z kulinářského hlediska stejně kvalitní jako krevetka růžová. Maso má jemnou chuť, není třeba…

Krevetka růžová

Je rozšířená ve východních částech Atlantského oceánu a v celém Středozemním a Černém moři. Hojně se loví u pobřeží Francie a také v jiných oblastech Středomoří. Tělo krevetky růžové je průhledné s hnědými příčnými pruhy. Čelní roh je z obou stran ozubený. Krevetky dorůstají do délky jen 11cm, patří k malým druhům krevet. Mimo oblast výlovu není tento druh téměř k dostání. Vhodným způsobem tepelné úpravy je vaření v osolené vodě (jen 5 minut),…

Krevetka severní

Krevetka severní žije v severním Atlantickém oceánu a severním Tichomoří v hloubkách okolo 100 metrů. Nejvíce se loví u pobřeží Norska, Grónska a Islandu, a také v severních oblastech Severního moře. Vylovené krevetky se ihned vaří v slané mořské vodě. Vaření je velmi krátké, aby neztratily svoji přirozenou jemnou chuť, pak se okamžitě zmrazují. Část krevetek se před zamražením loupe. Krevetka má červené zbarvení a ohnutý, rovnoměrně ozubený a…

počet položek na stránku

Nejhledanější

 
×

Přidávat recepty
mohou pouze přihlášení uživatelé.

Stačí se přihlásit nebo registrovat

TOPlist