Gastroslovník

Zde najdete snad úplně vše o nejrůznějších potravinách a surovinách - ovoci, zelenině, masu, rybách, luštěninách atd. Nechybí ani jednoduché vysvětlení různých kuchařských výrazů nebo gastronomických názvů postupů. V tomto rozsáhlém gastronomickém slovníku najdete požadované informace nejen podle abecedy, ale i pomocí fulltextového vyhledávání. Pro ještě jednodušší a rychlejší hledání lze využít i jednotlivé kategorie.

Vše

Pavučinec proměnlivý

Patří do skupiny lupenatých, doba výskytu je od srpna do října. Klobouk pavučince proměnlivého měří 40-80mm, je vyklenutý až plochý, uprostřed většinou se širokým hrbolkem, podvinutý, na okraji brázditý. Zbarvený je okrově žlutě až rezavě okrově. Lupeny jsou zaobleně připojené, jemně zoubkaté, zbarvené krémově, potom rezavě hnědě. Třeň o rozměrech 60-100x15-20mm je válcovitý, na bázi s odsedlou hlízou. Zbarvený je bíle, později nažloutle.…

Pavučinec psí

Patří do skupiny lupenatých, doba výskytu je od září do října. Klobouk pavučince psího měří 30-100mm, je vyklenutý až plochý, se širokým hrbolem, jemně vláknitý. Zbarvený je oranžově hnědě, v mládí s fialovým nádechem, potom je okrově až červenavě hnědý. Třeň o rozměrech 70-100x10-15mm je válcovitý, na bázi trochu ztlustlý, zbarvený okrově žlutě až fialově, v mládí se zbytky hnědavého vela. Dužnina je bílá, potom hnědnoucí. Pavučinec psí roste…

Pavučinec různý

Patří do skupiny lupenatých, doba výskytu je od července do října. Klobouk pavučince různého měří 50-80mm, je polokulovitý, potom vyklenutý, slizký, v mládí se zbytky vela. Zbarvený je okrově hnědě až rezavě hnědě, uprostřed je tmavší, na okraji žlutější. Lupeny jsou vykrojeně připojené, v mládí dlouho fialové, později fialově hnědé až světle skořicové. Třeň o rozměrech 50-80x10-15mm je kyjovitý, na bázi až hlízovitý, jemně vločkatý, bílý, potom…

Pavučinec slizký

Patří do skupiny lupenatých, doba výskytu je od srpna do října. Klobouk pavučince slizkého měří 40-80mm, je polokulovitý, vyklenutý až téměř plochý, velice slizký. Zbarvený je žlutohnědě až červenohnědě, uprostřed je tmavší. Lupeny jsou přirostlé až zoubkem sbíhavé, světle okrově žluté, potom rezavě hnědé, s jemně zoubkatým ostřím. Třeň o rozměrech 60-120x10-30mm je válcovitý, na bázi ztenčený, bělavý, na spodní části je bělavě až namodrale…

Pavučinec šupinonohý

Patří do skupiny lupenatých, doba výskytu je od září do listopadu. Klobouk pavučince šupinonohého měří 50-100mm, je kuželovitý, potom zvoncovitý až plochý, s výrazným špičatým hrbolem, na okraji zvlněný. Zbarvený je světle šedohnědě až skořicově hnědě, někdy s olivovým nádechem. Je hustě vztyčeně tmavohnědě šupinatý. Lupeny jsou vykrojeně připojené, potom volné, zbarvené modrofialově, brzy skořicově až rezavě hnědě. Třeň o rozměrech 80-120x10…

Pažitka čínská (Allium tuberosum)

Jinak pažitkový česnek nebo také čínský pórek. Používáme stonky, listy a květy. Čínská pažitka má jemnou česnekovou příchuť a vůni. Je typickým kořením asijské kuchyně. Zvýrazní chuť polévek, vaječných jídel i salátů. Dlouhým vařením ztrácí aroma, proto se přidává do horkých pokrmů až na závěr. Čínskou pažitku lze zakoupit v obchodech s asijskými potravinami. Čerstvá vydrží v chladničce až 3 dny, pokud je zabalená do mikrotenového sáčku.

Pažitka pobřežní (Allium schoenoprasum)

Patří do čeledi česnekovitých. Tato cibulovina má až 30cm dlouhé listy, kulovitá květenství mají bílou nebo světle až sytě fialovou barvu. Pažitka není vhodná pro sušení nebo zmrazování. Čerstvá obsahuje mnoho vitaminu C, výborně okoření tvarohy, saláty, nejlépe chutná nasekaná na chlebu s máslem. Přidává se i do omelet a míchaných vajec, patří také do polévek, omáček a rybích pokrmů. Pažitka má vysoký obsah éterických olejů.

Pečárka Benešova

Patří do skupiny lupenatých, doba výskytu je od září do října. Pečárka Benešova je tvarem plodnice podobná pečárce Langeově. Klobouk je zbarvený bíle s drobnými bílými až hnědavými šupinkami. Po otlačení červená. Třeň o rozměrech 80-160x25-300mm je ve srovnání s kloboukem velmi dlouhý, na bázi s malou hlízou, v dolní polovině výrazně vločkatě šupinatý. Prsten je dvojitý. Dužnina nemá výraznou vůni. Pečárka Benešova roste velice vzácně,…

Pečárka Bohusova

Patří do skupiny lupenatých, doba výskytu je od července do listopadu. Klobouk pečárky Bohusovy měří 60-120mm, je polokulovitý, vyklenutý až plochý, v mládí hnědý a hladký, brzy celý soustředně rozpraskávající v trojúhelníkovité vláknité šupiny se vztyčenou špičkou. Lupeny jsou volné, bělavé, potom špinavě růžové a nakonec hnědé se světlejším ostřím. Třeň o rozměrech 80-150x10-20mm je válcovitý až vřetenovitý, na bázi zašpičatělý. Zbarvený je…

Pečárka červenavá

Patří do skupiny lupenatých, doba výskytu je od července do října. Klobouk pečárky červenavé měří 50-80mm, je polokulovitý, vyklenutý, potom plochý, uprostřed bývá vmáčklý, se zbytky vela na okraji. V mládí je zbarvený purpurově hnědě až purpurově, později je na okraji bělavý, jemně purpurově hnědě vláknitý až přitiskle šupinatý. Lupeny jsou volné, zbarvené bělavě, potom šedorůžově až purpurově červeně, se světlejším zoubkatým ostřím. Třeň o…

Pečárka císařská

Patří do skupiny lupenatých, doba výskytu je od července do října. Klobouk pečárky císařské měří 100-200mm, je polokulovitý, potom vyklenutý až plochý, soustředně přitiskle rezavovožlutě, žlutohnědě až tmavohnědě vláknitě šupinatý na krémovém až okrovém podkladě. Uprostřed je tmavěji hnědý a hladký. Lupeny jsou volné, dlouho bílé, potom šedočervenavé, nakonec purpurově hnědé. Třeň o rozměrech 100-200x20-35mm je válcovitý, na bázi ztlustlý,…

Pečárka dvouvýtrusá

Patří do skupiny lupenatých, doba výskytu je od května do října. Klobouk pečárky dvouvýtrusé měří 50-130mm, je polokulovitý, potom vyklenutý až plochý, uprostřed mírně vmáčklý, v mládí hladký, se zbytky vela na okraji. Zbarvený je nahnědle až hnědě, někdy bíle. Později rozpraskává v přitisklé šupiny na bělavém podkladě. Lupeny jsou volné, narůžovělě, potom červenohnědé, s bělavým ostřím. Třeň o rozměrech 30-80x10-30mm je válcovitý, nahoře bílý,…

Pečárka hajní

Patří do skupiny lupenatých, doba výskytu je od července do října. Pečárka hajní se podobá pečárce ovčí, má však štíhlejší plodnice, odlišné cystidy a drobnější výtrusy. Klobouk měří 50-90mm, je hladký. Třeň o rozměrech 60-100x10-15mm je bílý, na vrcholu často narůžovělý, potom tmavnoucí až černající, na bázi někdy s mírně odsedlou hlízou. Prsten je tenký, často téměř mizející, na spodní straně jemně šupinkatý. Klobouk a třeň ve stáří na povrchu…

Pečárka hlíznatá

Patří do skupiny lupenatých, doba výskytu je od července do října. Od pečárky ovčí a pečárky hajní se pečárka hlíznatá liší především odsedlou, často naspodu zploštělou hlízou na třeni. Klobouk je hladký, někdy jen na okraji jemně šupinkatý. Zbarvený je bíle, po otlačení výrazně žloutne. Třeň o rozměrech 100-120x10-20mm je bílý, na vrcholu často narůžovělý a potom tmavnoucí až černající. Prsten je tenký, bývá často potrhaný, na spodní straně…

Pečárka Langeova

Patří do skupiny lupenatých, doba výskytu je od července do října. Klobouk pečárky Langeovy měří 40-150mm, je polokulovitý, potom vyklenutý až plochý, v mládí hladký. Zbarvený je šedě, rezavě až kaštanově hnědě, později rozpraskává ve víceméně koncentrické vláknité šupiny na bělavém podkladě. Lupeny jsou volné, dlouho růžové, potom čokoládově hnědé s bělavým, jemně vločnatým ostřím. Třeň o rozměrech 70-200x10-30mm je válcovitý, bez hlízy, bělavý…

Pečárka lesní

Patří do skupiny lupenatých, doba výskytu je od července do října. Klobouk pečárky lesní měří 40-100mm, je polokulovitý, vyklenutý až plochý, uprostřed hedvábitý a téměř lysý. Směrem k okraji je na bělavém podkladě jemně přitiskle tmavě až skořicově hnědě vláknitě šupinkatý. Lupeny jsou volné, zbarvené šedorůžově, potom čokoládově hnědě, s bělavě vločnatým ostřím. Třeň o rozměrech 60-120x10-15mm je válcovitý, na bázi trochu ztlustlý, hladký až…

Pečárka letní

Patří do skupiny lupenatých, doba výskytu je od května do července. Pečárka letní je podobná pečárce ovčí a pečárce hajní. Má však bílý klobouk někdy se slámovým nádechem, který je za vlhka na okraji našedlý, po otlačení žloutne. Je jemně vláknitý a ve stáří jemně šupinkatý. Ostří lupenů není barevně odlišené. Třeň je válcovitý, na bázi neztlustlý, po otlačení žloutne. Prsten je křehký, pomíjivý, na spodní straně pouze jemně šupinkatý. Dužnina…

Pečárka necudná

Patří do skupiny lupenatých, doba výskytu je od července do října. Klobouk pečárky necudné měří 40-150mm, je polokulovitý až vyklenutý, v mládí se zbytky vela na okraji. Je hladký a čokoládově hnědý, potom od okraje rozpraskávající v tmavohnědé, skořicově až fialově hnědé přitisklé vláknité šupiny na bělavém podkladě. Lupeny jsou volné, bledé, potom růžové až čokoládově hnědé. Po otlačení vínově červenají. Třeň o rozměrech 60-130x8-20mm je…

Pečárka odlišná

Patří do skupiny lupenatých, doba výskytu je od července do října. Klobouk pečárky odlišné měří 20-50mm, je polokulovitý, potom vyklenutý až plochý. V mládí je hladký, zbarvený bíle až bělavě, později od středu fialově nebo vínově červeně vláknitě šupinkatý. Ve stáří je šedožlutý s žlutohnědým nebo červenohnědým nádechem. Lupeny jsou volné, zbarvené bělavě, potom šedorůžově a nakonec černohnědě se světlejším ostřím. Třeň o rozměrech 30-60x4-8mm…

Pečárka opásaná

Patří do skupiny lupenatých, doba výskytu je od května do listopadu. Klobouk pečárky opásané měří 40-150mm, je polokulovitý, potom vyklenutý až plochý, uprostřed někdy vmáčklý, v mládí se zbytky vela na okraji. Je hladký až vláknitý, někdy rozpraskávající, zbarvený bělavě až okrově. Po otlačení mírně žloutne. Lupeny jsou světle hnědočervené, potom šedofialové až čokoládově hnědé, s bíle vločnatým ostřím. Třeň o rozměrech 40-60x15-25mm je…

Pečárka ovčí

Patří do skupiny lupenatých, doba výskytu je od května do října. Klobouk pečárky ovčí měří 70-150mm, je polokulovitý až vyklenutý, často s nízkým hrbolkem, na okraji se zbytky vela, hedvábitý, lysý nebo jen na okraji jemně šupinkatý. Zbarvený je bíle, potom kožově až světle okrově, po otlačení žloutne. Lupeny jsou volné, dlouho světlé, potom našedlé, nakonec černohnědé, na ostří bělavé. Třeň o rozměrech 70-150x15-30mm je válcovitý, na bázi…

Pečárka polní

Patří do skupiny lupenatých, doba výskytu je od července do října. Klobouk pečárky polní měří 50-120mm, je široce kuželovitý až polokulovitý, potom vyklenutý až plochý, dlouho na okraji podvinutý, v mládí se zbytky vela. Je hladký a lesklý, potom soustředně jemně přitiskle šupinkatý. Zbarvený je bíle, ve stáří s hnědým nádechem. Lupeny jsou volné, světle červenohnědé, později fialově šedé až čokoládově hnědé. Třeň o rozměrech 50-80x10-25mm je…

Pečárka růžovolupenná

Patří do skupiny lupenatých, doba výskytu je od července do října. Pečárka růžovolupenná je podobná pečárce odlišné. Má bílý, potom uprostřed krémový až okrový klobouk bez fialových tónů. Klobouk je lysý nebo jemně vláknitý. Třeň je na bázi neztlustlý nebo jen mírně ztlustlý. Zbarvený je bíle, později krémově. Pečárka růžovolupenná roste na loukách mimo les. Tento druh houby nemá cystidy.

Pečárka sněhobílá

Patří do skupiny lupenatých, doba výskytu je od července do září. Klobouk pečárky sněhobílé měří 50-150mm, je polokulovitý až vyklenutý, uprostřed zploštělý, dlouho podvinutý, lesklý. Zbarvený je bíle, vzácně světle žlutohnědě, s drobnými, bílými, vláknitými šupinkami, po otlačení neměnný. Lupeny jsou volné, dlouho růžové, potom červenavě hnědé až černohnědé, se světlejším ostřím. Třeň o rozměrech 60-120x15-25mm je válcovitý, na bázi neztlustlý,…

Pečárka šupinkatá

Patří do skupiny lupenatých, doba výskytu je od srpna do října. Klobouk pečárky šupinkaté měří 60-180mm, je polokulovitý, vyklenutý až plochý, uprostřed většinou trochu vmáčklý. Zbarvený je bělavě, světle šedohnědě. Celý kromě středu je jemně bělavě, béžově až hnědavě šupinkatý. Lupeny jsou volné, červenohnědé až černohnědé, s bělavým ostřím. Třeň o rozměrech 60-90x15-35mm je válcovitý, na bázi rozšířený. Zbarvený je bělavě, na vrcholu…

Pečárka velkovýtrusá

Patří do skupiny lupenatých, doba výskytu je od července do října. Klobouk pečárky velkovýtrusé měří 100-300mm, je polokulovitý až vyklenutý, dlouho podvinutý, na okraji se zubatými zbytky vela. Zbarvený je bělavě až světle žlutohnědě, po otlačení výrazně žloutne. Šupinky jsou stejně zbarvené, drobné, pomíjivé. Lupeny jsou volné, dlouho světlé, potom červenohnědé až černohnědé, se světlejším ostřím. Třeň o rozměrech 50-110x20-35mm je válcovitý,…

Pečárka velkovýtrusá vznosná

Patří do skupiny lupenatých, doba výskytu je od července do října. Od typické variety se liší štíhlejším třeněm, na bázi zpravidla neztlustlým, vyšším vzrůstem a bělejší pokožkou klobouku. Neroste na loukách, ale v listnatých a jehličnatých lesích. Na mladších lupenech má krémově šedý nádech, který při dozrávání výtrusů mizí a lupeny nabývají načervenalé zbarvení.

Pečárka vlnatá

Patří do skupiny lupenatých, doba výskytu je od září do října. Klobouk pečárky vlnaté měří 50-100mm, je polokulovitý až vyklenutý, uprostřed často trochu vmáčklý, zpočátku hladký. Zbarvený je čokoládově hnědě, potom kromě středu je na bělavém podkladě hnědě vláknitý až vláknitě šupinatý. Lupeny jsou volné, bledé, světle červené až černohnědé, se světlejším ostřím. Třeň o rozměrech 40-80x20-35mm je kyjovitý, s výrazně hlízovitou bází. Zbarvený je…

Pečení

Pečení je oblíbený a často využívaný způsob přípravy mnoha druhů různých jídel - v podstatě jde o tepelnou úpravu v horkém suchém vzduchu. Teplota při pečení dosahuje až 250° C a z pečených potravin se uvolňují aromatické látky, typické pro upravovanou potravinu, surovinu nebo pokrm. Během pečení se také vytváří kůrka, která především u masa zabraňuje vysychání.  Pro pečení se nejvíce využívá klasická kuchyňská trouba, použít se ale dá i trouba…

Pečení ryb

Pečení je oblíbená tepelná úprava ryb, velmi podobná například pečení drůbeže. Ryby se ale nemusí tolik podlévat, protože samy obsahují značné množství vody, a pečení je samozřejmě také mnohem rychlejší. Sladkovodní i mořské ryby se pečou v pánvi, v troubě, na roštu, rožni nebo grilu, můžou být celé i porcované, nevykostěné i vykostěné.  Při pečení si ryby zachovají svoji specifickou chuť i šťavnatost, základní chuť je ale možné ovlivnit a…

Pečení v troubě

Pečení masa Pro pečení různých druhů masa je k dispozici velké množství nejrůznějších receptur. Vždy vybíráme takový konečný pokrm, pro který máme předepsané potraviny a suroviny, dodržujeme nejen jejich složení a poměr, ale také způsob přípravy, teplotu a dobu pečení.  Maso můžeme péct vcelku nebo naporcované. Před vlastním pečením je dobré ho prudce ze všech stran ještě opéct - tím se zabrání úniku cenných látek. Pečením upravovaná masa…

Pečící nádobí

Pekáče, zapékací mísy, formy na pečení i plechy se v současnosti vyrábí z několika různých materiálů.  Od použitého materiálu se odvíjí technologie zpracování a také konečná povrchová úprava. Nejčastějšími výrobními materiály jsou nerezová ocel, litina, titan, měď, keramika, sklo ale i porcelán a nejnověji silikon. Korpusy, určené pro pokrytí povrchovou vrstvou jsou vyrobené ze speciálního potravinářského hliníku nebo karbonové oceli, na…

Pecorino romano

PECORINO ROMANO je tvrdý sýr pocházející z Itálie. Vzhled, chuť, vůně… Těsto má málo ok, kompaktní strukturu a slámovou barvu. Kůrka je tenká, bývá potažena ochrannou vrstvou. Má barvu slámy nebo slonové kosti. Obsah tuku v sušině je 36 %. Chuť sýru je slaná, aromatická, lehce ostrá a pikantní. Výroba Sýr se vyrábí ze sráženého čerstvého ovčího mléka. Solí se solankou nebo za sucha. U tohoto sýru je různá doba zrání. Stolní sýr zraje 5…

Pekanové ořechy

PEKANOVÝ OŘECH – plod ořechovce pekanového patří mezi méně známé druhy ořechů, ale v poslední době se využívá stále častěji. Podle botaniků není ovšem ořech správné druhové označení, protože se jedná o peckovité ovoce, jako je například meruňka. Původ, historie a současnost Pekanové ořechy pochází z jihovýchodních oblastí Severní Ameriky, kde ořechy už v dávných dobách konzumovali původní obyvatelé. Stromy v původních oblastech výskytu…

Pelamida dlouhoústá

Je rozšířená po celém světě, vzácně se vyskytuje také ve Středomoří. Žije samotářsky nebo v malých skupinkách. Pelamida dlouhoústá je mrštný dravec, žije v otevřeném moři. Je blízce příbuzná s pelamidou obecnou. Ryby dorůstají do délky až 2m a dosahují hmotnosti 60kg. Maso je vhodné ke smažení.

Pelamida obecná

Je rozšířená po celém východním Atlantiku. Evropské populace pelamidy obecné se třou ve Středozemním moři. Z hospodářského hlediska je pelamida obecná nejdůležitějším příbuzným tuňáků. Ryby dorůstají do délky max. 90cm, většinou měří jen 50cm. Maso je vhodné na všechny způsoby tepelné úpravy. Větší ryby mají tučné maso, jsou proto vhodné ke grilování. Při úpravě smažením je třeba rybu naporcovat na kotlety, aby působení tepla bylo rovnoměrné.

Pélardon

PÉLARDON je měkký sýr původem z Francie. Původ a historie Pélaron pochází z francouzského regionu Languedoc-Roussillon. Přesná historie tohoto sýru není známá, některé zdroje uvádí jeho existenci již ve středověku, nicméně první prokázané zmínky o sýru Pélardon pocházejí z  18. století. Vzhled, chuť, vůně… Pélardon má tvar kulatých bochníčků o průměru 6-7 cm, výšce 2-3 cm a hmotnosti zhruba 60 g. Mladý sýr má těsto krémové a měkké, u…

Pelyněk brotan (Artemisia abrotanum)

Patří do čeledi hvězdnicovitých. Polokeř je vysoký 60-100cm, drobné kvítky mají bledě žlutou barvu. Pelyněk voní slabě po citronu. Třísloviny, hořčiny a éterické oleje způsobují jeho nahořklou chuť. Suší se jemné konce výhonů i celé větve. Tato bylina má velmi intenzivní příchuť, koření se jí pečeně, omáčky nebo saláty. Musí se však dávkovat opatrně. Pelyněk brotan pomáhá při zažívacích potížích, podporuje také chuť k jídlu. Éterické oleje v něm…

Pelyňek černobýl (Artemisia vulgaris)

Jinak pelyněk, černobýl, peluňk, bylina sv. Jana, stříbřík veliký nebo pamětníček. Používáme listy - čerstvé, sušené, drhnuté a mleté. Pelyněk černobýl má trpkou, lehce nahořklou chuť. Jeho vůně připomíná mátu a jalovec. Hodí se zejména k tučným pečením jako je kachna či husa, ale i k jehněčímu nebo vepřovému masu a k jídlům z ryb. Přidáním pelyňku do zelných pokrmů se tyto stávají snáze stravitelnými. Aroma pelyňku černobýlu se uvolňuje pouze…

Pelyněk estragon (Artemisia dracunculus)

Patří do čeledi hvězdnicovitých. Tato trvalka má štíhlou lodyhu a úzké nečleněné listy. Květy jsou drobné, mají žlutozelenou barvu. Estragon obsahuje třísloviny, hořčiny a éterické oleje. Listy a špičky výhonů je nejlépe používat čerstvé, sušením ztrácejí své aroma. Pokud je estragon hluboko zmrazený, svou chuť si zachová. V kuchyni se převážně používá francouzský neboli německý estragon, který se musí vzhledem k výrazné chuti dávkovat velmi…

Pelyněk kozalec - estragon (Artemisia dracunculus)

Jinak pravý estragon, francouzský estragon, dragon, paldán. Používáme mladé výhonky a listy, čerstvé či sušené, mleté a třené. Estragon má lehce peprné aroma, nasládle trpké s nádechem anýzu. Vedle pažitky, petržele a kerblíku je součástí známé francouzské směsi bylinek "Fines Herbes". Čerstvým estragonem se ochucují smetanové omáčky, omelety, sýry, tvaroh, máslo, výborně se hodí k dušeným rybám, drůbežím či vaječným pokrmům. Používá se také k…

Penízovka dlouhonohá

Patří do skupiny lupenatých, doba výskytu je od června do října. Klobouk penízovky dlouhonohé měří 30-100mm, je vyklenutý až široce kuželovitý, suchý, jemně chlupatý. Zbarvený je žlutohnědě až hnědě, někdy s olivovým nádechem. Lupeny jsou bílé až krémové. Třeň o rozměrech 80-150x5-10mm je válcovitý, na bázi rozšířený, prodloužený do dlouhého kořene, suchý, krátce chlupatý. Je zbarvený podobně jako klobouk. Penízovka dlouhonohá roste nepříliš…

Penízovka dubová

Patří do skupiny lupenatých, doba výskytu je od května do listopadu. Klobouk penízovky dubové měří 10-60mm, je vyklenutý až plochý, za vlhka prosvítavě rýhovaný. Zbarvený je oranžově hnědě, okrově hnědě, na okraji je světlejší. Lupeny jsou připojené až zoubkem sbíhající, husté, úzké, zbarvené bíle nebo krémově. Třeň o rozměrech 30-120x1-5mm je válcovitý, lysý. Zbarvený je bělavě, na bázi až okrově hnědě. Penízovka dubová roste velmi hojně,…

Penízovka kořenující

Patří do skupiny lupenatých, doba výskytu je od června do listopadu. Klobouk penízovky kořenující měří 30-150mm, je vyklenutý až široce kuželovitý, radiálně vrásčitý, slizký. Zbarvený je okrově, světle hnědě až šedohnědě, vzácně také bíle. Lupeny jsou poměrně řídké, vysoké, zbarvené bíle až světle okrově. Třeň o rozměrech 100-200x5-10mm je válcovitý, podélně rýhovaný, především v dolní polovině jemně pýřitý. Na vrcholu je zbarvený bíle, směrem k…

Penízovka kuželovitá

Patří do skupiny lupenatých, doba výskytu je od června do listopadu. Klobouk penízovky kuželovité měří 30-80mm, je vyklenutý až plochý, lysý, hladký, hygrofánní. Za vlhka je zbarvený světle šedě, šedohnědě, někdy s nádechem olivové barvy. Za sucha je výrazně vybledající do našedlého odstínu. Lupeny jsou volné až krátce připojené, husté, zbarvené bíle až světle krémově. Na ostří jsou pilovité. Třeň o rozměrech 40-90x4-12mm je válcovitý, báze je…

Penízovka luční

Patří do skupiny lupenatých, doba výskytu je od srpna do října. Penízovka luční je podobná penízovce sametonohé, je však menší a má větší výtrusy. Penízovka luční se vyskytuje na otevřených místech na kořenech jehlice trnité v létě a na podzim.

Penízovka nahořklá

Patří do skupiny lupenatých, doba výskytu je od dubna do května až června. Penízovka nahořklá se od penízovky provázkové liší zašpičatělými cystidami na lupenech a mírně nahořklou chutí na povrchu klobouku. Penízovka nahořklá roste na borových šiškách, většinou ponořených pod povrchem půdy.

Penízovka provázková

Patří do skupiny lupenatých, doba výskytu je od dubna do května až června. Penízovka provázková je téměř neodlišitelná od penízovky smrkové. Bezpečně ji lze určit jen mikroskopicky podle tvaru cystid na lupenech. Penízovka provázková roste hojně, jednotlivě nebo po několika kusech, na borových šiškách.

Penízovka sametonohá

Patří do skupiny lupenatých, doba výskytu je od října do dubna. Klobouk penízovky sametonohé měří 20-60mm, je vyklenutý až plochý, slizký, hladký. Zbarvený je žlutě až oranžově hnědě, uprostřed až kaštanově hnědě. Lupeny jsou krátce připojené, bělavé až světle oranžově nažloutlé. Třeň o rozměrech 50-80x2-10mm je válcovitý, výrazně sametový. Na vrcholu je nažloutlý, na bázi tmavohnědý až hnědočerný. Penízovka sametonohá roste poměrně hojně,…

Penízovka smrková

Patří do skupiny lupenatých, doba výskytu je od února až března do května. Klobouk penízovky smrkové měří 10-25mm, je vyklenutý až plochý, lysý. Zbarvený je okrově až červenohnědě, v mládí bělavě. Lupeny jsou poměrně husté a široké, zbarvené bíle až mírně našedle. Třeň o rozměrech 20-80x1-2,5mm je válcovitý, hladký. Na vrcholu je zbarvený bělavě, směrem k bázi okrově až červenavě okrově. Penízovka smrková roste velice hojně, obvykle ve…

počet položek na stránku

Nejhledanější

 
×

Přidávat recepty
mohou pouze přihlášení uživatelé.

Stačí se přihlásit nebo registrovat

TOPlist