Gastroslovník

Zde najdete snad úplně vše o nejrůznějších potravinách a surovinách - ovoci, zelenině, masu, rybách, luštěninách atd. Nechybí ani jednoduché vysvětlení různých kuchařských výrazů nebo gastronomických názvů postupů. V tomto rozsáhlém gastronomickém slovníku najdete požadované informace nejen podle abecedy, ale i pomocí fulltextového vyhledávání. Pro ještě jednodušší a rychlejší hledání lze využít i jednotlivé kategorie.

Vše

Správné vaření luštěnin

Luštěniny jsou čočka, fazole, hrách, cizrna, soja a boby. Mají velký obsah bílkovin, vitamínů skupiny B, různých minerálních látek a vlákniny. Obsahují málo tuku - přibližně  1%, jen sója až do 20 %. Mají ale tuhou a těžko stravitelnou slupku a jsou v nich látky, způsobující nadýmání. Především, z těchto důvodů je tedy luštěniny před kuchyňskou úpravou připravit. Luštěniny se musí nejdříve přebrat, vytřídit z nich poškozená a nedozrálá zrna i…

Správné vaření těstovin

Těstoviny nejsou jen vaječné nebo bezvaječné špagety, fleky, kolínka, nudle… za těstovinu se považuje i v poslední době tolik populární kuskus nebo bulgur.. Těstoviny se vyrábí z nekynutého a nekypřeného těsta z rozdílných surovin, a mají také mnoho různých tvarů.  Podle použitých základních surovin a potravinářských přísad a barviv různou barvu – jsou světle nebo sytě žluté, ale i oranžové, červené, zelené… Doba varu se liší podle složení,…

Springbok boerewors – syrový

Springbok boerewors se vyrábí z masa antilop skákavých, které je pevné, tmavé a libové. Podobá se masu ze zvěřiny, proto jsou tyto klobásy zdravé a syté. Klobása Springbok boerewors měří 12cm a široká je 3cm.

Šprot obecný

Je rozšířený od Baltského a Severního moře po atlantské pobřeží Maroka. Vyskytuje se i ve Středozemním moři a v Černém moři. Šprot obecný dorůstá do délky asi 15cm. Ryby mají modrozelený hřbet, břicho je stříbřité. Ve střední Evropě je čerstvý šprot v podstatě neznámý, připravuje se nejčastěji smažený. U nás jsou běžně k dostání uzené šproty, tzv. uzenáče.

Srdcovka jedlá

Je rozšířená v Atlantském oceánu, vyskytuje se také v západních částech Středomoří. Srdcovka jedlá se loví zejména u pobřeží Nizozemska, Velké Británie, Francie, Španělska a Portugalska. Obě lastury jsou silně vypouklé, mají srdcovité obrysy, podélně probíhající žebra a žlutavé zbarvení. Dosahují šířky jen 5cm. Vhodným způsobem tepelné úpravy čerstvých srdcovek je vaření v páře, lze je také použít při  přípravě nádivek.

Srdcovka ježatá

Je rozšířená v celém Atlantském oceánu a Středozemním moři. Srdcovka ježatá je oblíbená především ve Francii. Schránky dosahují průměru asi 8cm, mají podélné rýhování. Zbarvené jsou od slonovinově po špinavě bílou. Okraje lastru jsou červenohnědé, mají ostnité, ježovité výrůstky. Ve Francii se tyto srdcovky nejčastěji konzumují syrové, vhodným způsobem tepelné úpravy je vaření v páře. Maso se hodí také k marinování.

Srdcovka Torigaj

Je rozšířená v Indopacifiku, z kulinářského hlediska je důležitá především v Japonsku. Schránky jsou zbarvené bíle až slonovinově bíle, struktura povrchu je rovnoměrně žebrovitá. Lastury dosahují průměru 6-9cm. Tyto srdcovky se konzumují syrové nebo vařené, chutí připomínají kuřecí maso.

Srnčí hřbet

Svíčková (filety) leží po obou stranách podél páteře. Maso ze hřbetu je jemně vláknité, křehké, hřbet je nejušlechtilejší částí srnčí zvěřiny. Můžeme jej upéct vcelku, vykostěný hřbet je vhodný na přípravu medailonků smažených v pánvi, pečených na grilu nebo pošírovaných. Maso ze hřbetu se často přidává do paštik a terin.

Srnčí kýta

Kýta zbavená zadního kolena a pánevní kosti se většinou peče nebo dusí vcelku. Koleno, které je silně prorostlé vazivem, se upravuje samostatně, slouží i k čištění vývarů. Maso z kýty je trochu jemnější než maso z plece.

Srnčí plec

Maso z plece je kvalitní, velmi chutné. Je ale méně křehké než maso z kýty nebo ze hřbetu. Srnčí plec se po oddělení kolena dusí nebo peče vcelku. Po vykostění můžeme z plece připravit roládu, maso je vhodné i k přípravě gulášů, ragú nebo terin.

Srnčí žebro

Srnčí žebro s kostí a přiléhající částí pupku má poměrně malý podíl svaloviny. Maso se hodí na přípravu guláše nebo ragú, po vykostění se peče vcelku jako roláda. Kosti se používají na zvěřinové vývary.

Srnčí zvěř

Srnec obecný je nejhojnějším evropským druhem z čeledi jelenovitých. Srnci se vyskytují téměř po celé Evropě a Asii, jsou nejčastěji lovenou divokou zvěří. Maso, zejména mladých kusů, je chutné, křehké, jemně vláknité.

Srnec obecný

Srnčí zvěřina prodávaná na našem trhu pochází většinou z tuzemských revírů. Srnčí maso i vyvážíme. Doba lovu srnců u nás začíná v květnu a trvá do září, srny a srnčata je povoleno lovit jen od září do prosince. Srnci v dospělosti dosahují v kohoutku výšky až 90cm a hmotnosti až 15-30kg. Srny váží 13-22kg, srnčata 8-14kg. Srnčí parůžky jsou z kostní hmoty a po shozu se každý rok obnovují.   Rozdělení srnčího masa: Srnčí plec Maso z plece je…

Srstnatá zvěř

K srstnaté zvěři patří jelenovití (mají paroží), turovití (mají rohy), dále černá zvěř – prasatovití a nakonec zajícovití. Společným znakem je srts sestávající ze dvou vrstev – pesíku (svrchní krycí vrstva) a spodní vrstvy (podsada). Většina zvířat srst pravidelně obměňuje. Maso kožešinové zvěře (liška, kuna, psík mývalovitý) se nekonzumuje, mnoho dalších druhů srstnaté zvěře je chráněno Srstnatá zvěř má převážně libové maso s intenzivní chutí…

Šrucha zelná (Portulaca oleracea)

Patří do čeledi šruchovitých. Bylina je 15-30cm vysoká, Listy i lodyha jsou šťavnaté, dužnaté. Květy mají žlutou barvu. Šrucha obsahuje éterické oleje a mnoho vitaminů. V kuchyni se používají mladé, čerstvé listy. Nejlépe se hodí na salát, lze je i upravit jako špenát. Přidávají se také do polévek a omáček. Šrucha zelná pomáhá při žaludečních obtížích, snižuje hladinu cholesterolu, celkově uklidňuje. Je ideální součástí jarních očistných kúr.

Stabilizátory barvy

Jsou to pomocné prostředky, které slouží ke stabilizaci naloženého masa či masných výrobků. Stabilizátorem je například kyselina askorbová.

Stahování kůží

Jde o odstranění vepřové kůže a jejích zbytků z povrchu vybouraných částí masa nebo tukové tkáně.

Šťavnatka březnovka

Patří do skupiny lupenatých, doba výskytu je od března do května až června. Klobouk šťavnatky březnovky měří 30-120mm, v mládí je vyklenutý, brzy plochý a nakonec až nahoru ohnutý, zprohýbaný, mírně slizký. Zbarvený je nejdříve bíle, potom šedě až šedočerně skvrnitě, nakonec je celý šedočerný. Lupeny jsou široce připojené až krátce sbíhavé, řídké, zbarvené bíle až našedle. Třeň o rozměrech 30-120x10-30mm je válcovitý až kuželovitý, na vrcholu…

Šťavnatka buková

Patří do skupiny lupenatých, doba výskytu je od července do října. Klobouk šťavnatky bukové měří 40-100mm, je polokulovitý až vyklenutý, potom až plochý a obvykle zprohýbaný, pouze mírně slizký. Uprostřed je zbarvený světle okrově, na okraji bělavě nebo slonovinově bíle. Lupeny jsou krátce sbíhavé, řídké, úzké, zbarvené bíle až krémově. Třeň o rozměrech 30-80x10-20mm je válcovitý nebo kuželovitý, jemně vločkatý, mírně slizký. Zbarvený je bíle až…

Šťavnatka dvoubarvá

Patří do skupiny lupenatých, doba výskytu je od srpna do listopadu. Šťavnatka dvoubarvá se podobá šťavnatce olivově bílé, je však statnější – klobouk měří 40-80mm a třeň 60-80x8-20mm. Liší se také růstem pod listnatými stromy, zejména pod duby a buky v nižších polohách. Vyskytuje se na stanovištích bohatších na vápenec. Šťavnatka dvoubarvá má také odlišné mikroskopické znaky a její povrch i dužnina ve styku s amoniakem změní barvu na…

Šťavnatka hnědobílá

Patří do skupiny lupenatých, doba výskytu je od září do listopadu. Klobouk šťavnatky hnědobílé měří 45-120mm, je polokulovitý, vyklenutý až nakonec plochý s vmáčklým středem, slizký. Zbarvený je šedohnědě až rezavě hnědě, zpravidla s olivovým nádechem, nejtmavší je uprostřed. Lupeny jsou široce připojené až sbíhavé, řídké, zbarvené bíle až krémově. Třeň o rozměrech 50-120x10-45mm je válcovitý až vřetenovitý, na bázi zahrocený, slizký. Zbarvený…

Šťavnatka holubinková

Patří do skupiny lupenatých, doba výskytu je od července do října. Klobouk šťavnatky holubinkové měří 50-140mm, je polokulovitý, vyklenutý až plochý, dlouho na okraji podvinutý, masitý, lepkavý, hladký, potom jemně vločkatý. Zbarvený je růžově, na středu až červeně, místy je bíle skvrnitý. Lupeny jsou úzké a husté, zbarvené bíle, červenavě skvrnité. Třeň o rozměrech 40-80x15-20mm je krátký a tlustý, válcovitý, suchý. Zbarvený je bělavě, s…

Šťavnatka modřínová

Patří do skupiny lupenatých, doba výskytu je od září až října do prosince. Klobouk šťavnatky modřínové měří 30-60mm, v mládí je kuželovitý až vyklenutý, později plochý až nálevkovitý, mírně slizký. Zbarvený je citronově až slámově žlutě. Lupeny jsou široce připojené až mírně sbíhavé, široké, zbarvené krémově až žlutě. Třeň o rozměrech 35-80x5-12mm je válcovitý, na vrcholu se slizovitými zbytky vela. Nahoře je bělavý, směrem k bázi nažloutlý. …

Šťavnatka načervenalá

Patří do skupiny lupenatých, doba výskytu je od července do října. Klobouk šťavnatky načervenalé měří 25-100mm, je polokulovitý až vyklenutý, radiálně vláknitý, slizký. V mládí je zbarvený bělavě, brzy je jemně vínově červeně až růžově fialově šupinkatý, žlutě skvrnitý. Lupeny jsou sbíhavé, bílé, většinou růžově skvrnité, často s červeným ostřím. Třeň o rozměrech 30-80x10-15mm je válcovitý, bílý, ve stáří žloutnoucí a v mládí s malými červenými…

Šťavnatka nádherná

Patří do skupiny lupenatých, doba výskytu je od září do listopadu. Klobouk šťavnatky nádherné měří 15-60mm, je zprvu kuželovitý až zvoncovitý, potom vyklenutý až téměř plochý, slizký, zpravidla s hrbolkem. Je jemně oranžově vláknitý, uprostřed oranžově červený, hnědočervený, na okraji světlejší, žlutý až oranžově žlutý. Lupeny jsou sbíhavé, řídké, zbarvené krémově až nažloutle. Třeň o rozměrech 40-100x3-12mm je válcovitý, na bázi lehce tlustší,…

Šťavnatka nažloutlá

Patří do skupiny lupenatých, doba výskytu je od září do listopadu. Šťavnatka nažloutlá se od šťavnatky slonovinové liší v mládí žlutavým až okrově nažloutlým středem klobouku, který v dospělosti na okraji rezavě hnědne. Reakce dužniny s KOH je rezavá až okrově hnědá, dužnina nepříjemně páchne. Šťavnatka nažloutlá roste poměrně hojně, jednotlivě nebo ve skupinách, především v listnatých lesích. Mezi bíle zbarvené šťavnatky patří i vzácná…

Šťavnatka olivově bílá

Patří do skupiny lupenatých, doba výskytu je od září do listopadu. Klobouk šťavnatky olivově bílé měří 30-60mm, v mládí je zvoncovitý až vyklenutý, potom plochý, s plochým až lehce vmáčklým středem, slizký. Zbarvený je šedohnědě s olivovým nádechem, na středu je nejtmavší. Lupeny jsou sbíhavé, široké, zbarvené bíle až krémově. Třeň o rozměrech 60-120x6-8mm je válcovitý, na bázi často ztenčený, slizký, lehce vločkatý, na bělavém podkladě olivově…

Šťavnatka pomrazka

Patří do skupiny lupenatých, doba výskytu je od října do prosince. Klobouk šťavnatky omrazky měří 30-50mm, je vyklenutý, na středu vmáčklý, slizký, průsvitný. Zbarvený je hnědě s olivovým nádechem, za sucha je až okrově žlutý. Lupeny jsou sbíhavé, řídké, zbarvené žlutě. Třeň o rozměrech 20-80x6-10mm je válcovitý, na bázi ztenčený, slizký. V mládí je bělavý, potom žlutý, se slizovitou prstencovitou zónou, která u starých plodnic chybí. Šťavnatka…

Šťavnatka slizoprstenná

Patří do skupiny lupenatých, doba výskytu je od září do listopadu. Klobouk šťavnatky slizoprstenné měří 25-100mm, je polokulovitý, široce kuželovitý až vyklenutý, podvinutý, velice slizký. Zbarvený je na středu žlutě až žlutě okrově, na okraji vybledávající až do krémova. Lupeny jsou široce připojené až sbíhavé, řídké, nízké, krémové. Třeň o rozměrech 40-100x8-20mm je válcovitý, na bázi zahrocený, velice slizký. Zbarvený je bělavě až slámově…

Šťavnatka slonovinová

Patří do skupiny lupenatých, doba výskytu je od září do listopadu. Klobouk šťavnatky slonovinové měří 30-90mm, je polokulovitý, zvoncovitý až vyklenutý, výrazně slizký, lesklý. Zbarvený je bělavě, později uprostřed mírně nažloutlý. Lupeny jsou sbíhavé, řídké, zbarvené bíle až světle krémově. Třeň o rozměrech 40-100x5-10mm je válcovitý, na bázi zúžený, slizký, nahoře jemně šupinkatý. Je zbarvený bíle. Celá plodnice se ve stáří zbarvuje žlutavě…

Šťavnatka tečkovaná

Patří do skupiny lupenatých, doba výskytu je od září do listopadu. Klobouk šťavnatky tečkované měří 30-40mm, je polokulovitý až vyklenutý, uprostřed s malým hrbolkem, ve stáří je mírně vmáčklý, slizký, především na středu s jemnými šupinkami. Zbarvený je šedě až šedohnědě, na středu je tmavší, vysychá do tmavě šeda. Lupeny jsou sbíhavé, řídké, poměrně tlusté, voskovité, zbarvené bíle. Třeň o rozměrech 35-70x3-9mm je válcovitý, na bázi mírně…

Šťavnatka terčovitá

Patří do skupiny lupenatých, doba výskytu je od září do listopadu. Klobouk šťavnatky terčovité měří 20-60mm, v mládí je polokulovitý až vyklenutý, potom plochý, s malým hrbolkem, slizký. Zbarvený je na středu čokoládově hnědě nebo červenohnědě, na okraji okrově hnědě nebo špinavě bělavě. Lupeny jsou široce připojené až mírně sbíhavé, široké, voskovité, zbarvené bělavě až nahnědle či našedle. Třeň o rozměrech 30-60x3-8mm je válcovitý, lehce…

Šťavnatka vonná

Patří do skupiny lupenatých, doba výskytu je od září do listopadu. Klobouk šťavnatky vonné měří 40-70mm, zpočátku je polokulovitý až vyklenutý, později plochý, s hrbolkem uprostřed. Je slizký, na středu jemně vláknitý, zbarvený béžově šedě až hnědošedě. Lupeny jsou široce připojené až krátce sbíhavé, řídké. Zbarvené jsou bíle až našedle. Třeň o rozměrech 30-90x8-20mm je válcovitý, suchý, na vrcholu jemně šupinkatý, bíle zbarvený. Dužnina silně…

Šťavnatka zardělá

Patří do skupiny lupenatých, doba výskytu je od září do října. Šťavnatka zardělá se podobá šťavnatce bukové, liší se zejména o trochu menšími plodnicemi a kloboukem širokým 60-100mm, uprostřed s růžovým nádechem, má také větší výtrusy. Šťavnatka zardělá roste v bučinách, obvykle na bazických, ale i na kyselých půdách.

Šťavnatka žlutolupenná

Patří do skupiny lupenatých, doba výskytu je od července do října. Klobouk šťavnatky žlutolupenné měří 25-70mm, je polokulovitý až vyklenutý, slizký. Zbarvený je bělavě, potom nažloutle, na okraji je žlutě vločkatý. Lupeny jsou široce připojené až mírně sbíhavé, zbarvené bíle až krémově, na ostří jsou někdy žlutě zoubkaté. Třeň o rozměrech 30-80x5-10mm je válcovitý, zbarvený bíle až krémově. Na vrcholu je suchý, směrem k bázi slizký, s drobnými…

Steak sausage – syrový

Klobásky Steak sausage jsou vyrobené z kvalitnějšího a libovějšího hovězího masa než standardní hovězí klobásy. Prodávají se ve Skotsku jako řeznická specialita, měří 12cm a široké jsou 2cm.

Stelline

Jak název napovídá, jedná se o těstoviny ve tvaru hvězdiček.

Stevia rebaudiana

Rostlina Stevia se používá jako náhražka cukru. Její lístky mají příjemně sladkou chuť oproti různým umělým sladidlům. Stevia obsahuje betakaroten, rutin, riboflavin, thiamin, niacin, křemík, vápník, hořčík, zinek, železo a chróm.

Štika obecná

Štika obecná je rozšířená od západní Evropy (kromě Pyrenejského poloostrova) až po Kamčatku. Vyskytuje se i v Severní Americe, včetně Aljašky. Zbarvení štik se mění podle věku a stanoviště, tělo pokrývají nepravidelné světlé skvrny. Ryby dosahují délky až 1,50m a hmotnosti asi 35kg. Maso štiky obecné je bílé, jemné, vynikající chuti. Obsahuje ale mnoho vidlicovitě rozvětvených kostí.  Nejlepší maso je v období od září do ledna (mimo doby tření…

Štikozubec americký

Vyskytuje se podél severozápadního pobřeží Atlantiku. Štikozubec americký dorůstá do délky 75cm a dosahuje hmotnosti 2,3kg. Tělo ryb je stříbřitě zbarvené, hřbet je hnědavý, směrem k břichu je zbarvený doběla. Maso je chutné, vhodné ke smažení a dušení v troubě.   Pouze regionální význam má štikozubec severo-tichomořský ( Merluccius  productus ) a štikozubec australský ( Merluccius australis ). Větší hospodářský význam má treskovník…

Štikozubec obecný

Je rozšířený od severu Norska a Islandu po Mauretánii a ve Středozemním moři. Štikozubec obecný patří k hospodářsky důležitým rybám. V jižní a jihozápadní Evropě má stejný význam jako v severní Evropě treska obecná. Ryby dorůstají do délky 1,20m, většinou měří asi 70cm. Ústa ryb jsou horního postavení se silnými zuby. Zadní hřbetní ploutev představuje polovinu délky těla, v zadní třetině je výrazně vykrojená. Hřbet je stříbřitě šedý, břicho je…

Stilton

STILTON je sýr s modrou plísní určený ke krájení. Pochází z Velké Británie. Původ a historie Stilton je jeden z nejlepších a nejtypičtějších sýrů Velké Británie. Je to jediný britský sýr, který nosí ochrannou známku Evropské Unie. Smí se vyrábět pouze ve třech krajích, a to v Derbyshire, Nottinghamshire a Leicestershire. Vzhled, chuť, vůně… Sýr má tvar vysokého válce o hmotnosti 8 kg. Těsto je drobivé, lehce mramorované plísní a má barvu…

Štítník červený

Je rozšířený od pobřeží Norska a Islandu až po Mauretánii, včetně Středozemního a Černého moře. Štítník červený je ve Středomoří považován za jednoho z nejlepších štítníků, je velmi hodnotnou konzumní rybou. Ryby jsou zbarvené šedočerveně, prsní ploutev mají zbarvenou růžovofialově nebo modravě, lem ploutve je zářivě modrý. Štítník červený dorůstá do délky max. 75cm, většinou měří 35cm. Maso je pro nízký obsah tuku trochu sušší, jinak ale…

Štítník kukaččí

Ojediněle se vyskytuje v Severním moři až po Mauretánii. Ve Středozemním moři je rozšířený v západní a jihozápadní části, jinde jen vzácně. Štítník kukaččí je jedním z nejčastějších zástupců čeledi štítníkovitých. Ryby mají červeně zbarvené tělo, prsní ploutve jsou jasně červené. Na postranní čáře je řada vysokých a úzkých šupin. Profil hlavy je kolmý, přední část hlavy je zakulacená. Štítník kukaččí dorůstá do délky max. 50cm, většinou měří…

Štítník šedý

Je rozšířený od pobřeží Norska a Islandu až po Maroko, včetně celého Středozemního moře a Černého moře. Charakteristickým znakem štítníka šedého je šedě zbarvený hřbet, posetý světlými tečkami. Na první hřbetní ploutvi se nachází okrouhlá tmavá skvrna. Ryby dorůstají do délky max. 50cm, většinou měří jen 30cm. Maso má pevnou konzistenci, chuťově se ale nevyrovná masu štítníka červeného. Je vhodné ke smažení, ryby se před tepelnou úpravou musí…

Štítník zpěvný

Je rozšířený od jihozápadních částí Severního moře po pobřeží jihozápadní Afriky, vyskytuje se v celém Středozemním moři. Ve Středomoří je štítník zpěvný považován za méně hodnotnou rybu. Přední část hlavy ryb je rozeklaná, zadní osten skřelí sahá až ke středu prsní ploutve. Modrý lem po okraji prsní ploutve chybí. Štítník zpěvný dorůstá do délky max. 60cm, většinou měří jen 30cm. Maso je červené, méně chutné než maso ostatních štítníků.…

Štítovka bílá

Patří do skupiny lupenatých, doba výskytu je od srpna do října. Klobouk štítovky bílé měří 30-60mm, je vyklenutý, hladký, za vlhka lepkavý. Zbarvený je bíle až bělavě, ve stáří uprostřed nažloutle. Lupeny jsou v mládí bílé, později narůžovělé, s bělavým ostřím. Třeň o rozměrech 40-70x4-8mm je válcovitý, lesklý, zbarvený bíle. Dužnina má zemitou chuť i vůni. Štítovka bílá roste nepříliš hojně, obvykle jednotlivě, na rozkládajícím se dřevě buků a…

Štítovka jelení

Patří do skupiny lupenatých, doba výskytu je od května do listopadu. Klobouk štítovky jelení měří 30-150mm, v mládí je zvoncovitý až polokulovitý, potom vyklenutý až téměř plochý, radiálně vrostle vláknitý. Zbarvený je tmavě okrově hnědě, červenohnědě až černohnědě. Lupeny jsou volné, břichaté, v mládí zbarvené bělavě, později růžově až hnědorůžově. Třeň o rozměrech 45-120x4-20mm je válcovitý, na bázi mírně ztlustlý, černohnědě vláknitý na…

Štítovka Pouzarova

Patří do skupiny lupenatých, doba výskytu je od srpna do října. Štítovka Pouzarova se podobá štítovce jelení, vzhledem a barvou je od ní téměř nerozlišitelná. Liší se jen růstem na dřevě jehličnatých stromů a mikroskopicky – přítomností přezek ve dvouvrstevné pokožce klobouku.

Stolování a servírování

I to nejchutnější jídlo může být „znehodnoceno“ jeho servírováním, například použitím nevhodného jídelního nádobí nebo příboru. Jídelní stůl by také měl vždy být správně upraven. Pro běžné obědy nebo večeře stačí základní úprava, zcela jinak je to ale v případě slavnostních příležitostí, jako je například svatba. Při stolování se dodržují i zásady etikety a slušného chování. Základní zásady úpravy stolu Stůl by měl být vždy upravený, ubrus…

počet položek na stránku

Nejhledanější

 
×

Přidávat recepty
mohou pouze přihlášení uživatelé.

Stačí se přihlásit nebo registrovat

TOPlist